Nová generace desktopu: GNOME 3 a Unity
Tradiční desktop je mrtvý, hlásí GNOME a přichází se třetí generací. Změna je opravdu revoluční. Od rozhraní à la Windows XP se dostáváme k prostředí, které má úplně nový koncept ovládání a s uživatelem komunikuje tak nějak dynamičtěji. Koneckonců i dnes je GNOME 3 zřejmě nejprogresivnější široce používaný desktop. Přijetí nebylo příliš pozitivní. Nové rozhraní GNOME Shell ještě bylo celkem nedodělané a některé možnosti chyběly – zejména co se přizpůsobení týče. V průběhu let se to však velmi zlepšilo.
GNOME 3 nasadila také distribuce Ubuntu, jenže si nad ním vytvořila vlastní a úplně jiné rozhraní zvané Unity. To bylo podstatně jednodušší a dominoval mu postranní panel se spouštěčem aplikací. Unity se dočkalo podobného přijetí jako GNOME Shell – nápad možná dobrý, ale celkově to ještě není ono. Také Unity však postupem času bylo vyladěno a v téměř nezměněné podobě v Ubuntu vydrželo dodnes. I přes strastiplné začátky lze říct, že obě rozhraní uspěla, jen je každé pro trochu jinou sortu uživatelů.
Linux 3.0: konec nepřehledného číslování
V roce 2011 linuxové jádro poskočilo na verzi 3.0, a to po téměř neuvěřitelných patnácti letech. Důvodem bylo pouze to, že ve značení verzí ve stylu 2.6.39 už byl pěkný zmatek. Od té doby už se pro označování velkých verzí používá jen první a druhá číslice a jde se pěkně popořadě. Linux 3.0 tedy nebyl nijak revoluční, ale to už dlouho nelze říct o žádné verzi Linuxu, protože vývoj je skutečně velmi kontinuální a novinky přibývají průběžně.
Android pro tablety a ChromeOS
Android už se docela prosadil na chytrých telefonech, ale chce také na tablety. Vychází proto Android 3.0 Honeycomb určený výhradně pro tablety. Oproti druhé generaci Androidu je vidět značný pokrok a systém vypadá mnohem moderněji, ale rozšíření brzdí hlavně nedostatek aplikací přizpůsobených pro velký displej. Celkem brzy se tak ukazuje, že Honeycomb bude slepá ulička a lepší bude vyrobit jeden systém s responzivním rozhraním, který sedne na všechny velikosti displeje. Tím je Android 4.0 Ice Cream Sandwich uvedený ještě koncem roku.
Android 3.0 Honeycomb
Google začal bojovat ještě na další frontě – uvedl řadu levných internetových notebooků s názvem Chromebook. Název byl odvozen od operačního systému ChromeOS, což zase byla lehká linuxová distribuce postavená na Gentoo. Cílem bylo v podstatě jen to, aby systém moc nežral a dokázal co nejlépe obsloužit prohlížeč Chrome. Zkrátka notebook a systém orientovaný čistě na webové aplikace. Chromebooky sice díru do světa neudělaly, ale zároveň prodeje nebyly vůbec špatné. Hardwarově jde o docela zajímavé kousky, na které samozřejmě můžete nainstalovat libovolnou linuxovou distribuci.
Mandrivu nahrazuje Mageia, vzniká elementaryOS
Tento rok také vyšly první verze dvou zajímavých distribucí: Mageia a elementaryOS. Komunitní distribuce Mageia navázala na slavnou Mandrivu, která tenkrát měla hodně problémů a její mateřská společnost fungovala jen velmi omezeně. Poté sice vyšla ještě jedna verze Mandrivy, ale ta už byla opravdu poslední. Bohužel, Mageia se nikdy nedokázala pořádně rozjet a na slávu svého předchůdce nedosáhla. Mageia stále vychází, ale vývoj je poměrně pomalý a distribuce nemá příliš co nabídnout.
Dále vznikla distribuce elementary OS (recenze druhého vydání) postavená na Ubuntu LTS, která se silně inspiruje designem systému OS X. Pravověrným linuxákům to sice moc neimponuje, ale je třeba uznat, že rozhraní je vypiplané a opravdu atraktivní. Distribuce určitě vyplnila ne úplně malou mezeru na trhu. Důkazem budiž také to, že většina stažení distribuce pochází z nelinuxových systémů.
Facebook neporazíme, zjistil Google
Webovou událostí roku je asi spuštění sociální sítě Google+. Zprvu se strhla mela o pozvánky do testovací verze, ale postupně zájem rychle opadl. Asi největší inovací bylo zavedení tzv. kruhů, do kterých si uživatel roztřídil známé a příspěvky nebo další aktivitu pak mohl směřovat jen do vybraného kruhu (např. rodině). Tímto se inspiroval i Facebook, který později zavedl něco podobného.
Google+ v zásadě nebyla a není špatná sociální síť. Kdyby tu nebyl Facebook, možná bychom řekli, že je i dobrá. Jenže Facebook tu je, rychle inovuje a jeho stamilióny uživatelů se jen tak někomu dohnat nepodaří. Ani samotnému Googlu. Ten dokonce začal různé služby propojovat s Google+ a službu uživatelům tak trochu vnucovat, ale ani to nepomohlo. Dnes Google+ obývá v podstatě jen část geeků a běžná populace síť ignoruje.
Nokia uzavírá osudovou dohodu s Microsoftem
Trápící se Nokia uzavírá exkluzivní partnerství se společností Microsoft, které je často označované jako sňatek z rozumu. Operační systémy Symbian a MeeGo jdou stranou, namísto nich se má používat jen Windows Phone. Přestože nové modely Nokie byly celkem originální a na trhu vyčnívaly, nikdy se z nich nestal žádný trhák. Hlavním problémem byl zřejmě systém, který vypadal prostě jinak než Android nebo iOS. A samozřejmě také nabídka aplikací byla oproti konkurenci dost užší.
Zpětně to vypadá, že spolupráce s Microsoftem byla posledním hřebíčkem do rakve společnosti a Nokii vůbec nepomohla. Jak by to dopadlo, kdyby Nokia svůj zajímavý hardware spojila třeba s Androidem? To už se nikdy nedozvíme. Microsoft v roce 2013 koupil mobilní divizi Nokie, ale ani poté se úspěch nedostavil. Dnes z původní Nokie zbyla skoro už jen značka, aktuálně využívaná společností HMD Global. Finská společnost Nokia sice ještě funguje, ale výrobou telefonů se nezabývá.
Humble Bundle: kopec her za kačku (nebo za dolar)
Balíčky her za libovolnou cenu se ukazují jako skvělý nápad. První dva balíčky Humble Bundle byly uvedeny už v roce 2010, ale v dalším roce se projekt začíná rozjíždět ve větším a balíčky přinášet pravidelně – i když tehdy to ještě stále bylo jen šest do roka. Projekty s podobným konceptem potom zakládá řada dalších podnikavců, ale Humble Bundle je dodnes jasná jednička a nikdo jiný nedokáže zajistit tolik kvalitních titulů.
Humble Bundle nabízí také e-booky
Dnes Humble Bundle nabízí desítky balíčků ročně, přičemž už to nejsou jen hry, ale také e-knihy, hudba, programy apod. A navíc už je k dispozici také obchod Humble Store otevřený neustále. Jeho výhodou je, že obvykle nabízí klíče na Steam i kopie bez DRM v rámci jednoho nákupu. Humble Bundle je jeden z mála originálních projektů, které svépomocí z nuly vyrostly do obrovských rozměrů a stále si drží nezávislost.
