Aktuální články

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Máme nainstalovaný BeOS, ale co s ním. Abychom ho mohli rozumně použít, potřebujeme aplikace. Majitelé verze Professional jsou ve výhodě, protože spoustu softwaru mají rovnou k dispozici. V Personal verzi už je to slabší, ale nikoliv beznadějné.

Ačkoliv faxům v době Internetu a mobilních komunikací mnozí přisuzují rychlý zánik, stále ještě se jedná o nezbytný doplněk každé kaceláře. Dnešním článkem začíná krátký seriál, který se zabývá rozchozením faxového serveru hylafax v Linuxu.

V tomto seriálu bych rád objasnil základní principy objektově orientovaného programování, jeho realizace a použití v PHP. Nechci se omezit jen na výklad konstrukce tříd a vytváření objektů, ale rád bych celou tématiku popsal tak, aby neznalý čtenář byl po přečtení schopen objektovou část PHP *skutečně* používat.

Dnešním dílem seriálu uděláme další malou výjimku. Nebudeme se totiž zabývat přímo operačním systémem, ale skutečně výjimečným způsobem propojení kapesních počítačů Psion s libovolným operačním systémem. Chcete vědět, jak ovládat svého Psiona pouze webovým prohlížečem?

Časopis Chip nadělil tento měsíc svým čtenářům pěkný dárek. Jedná se o CD s honosným názvem RedHat Linux 7.1. Je jedině dobře, že se časopis Chip snaží přiblížit operační systém Linux svým čtenářům, ale...

V dnešním dílu se podíváme na opravdový základ dokumentu napsaný v LaTeXu. Vysvětlíme si, co je to balíček, také si ukážeme jednoduchý příklad. A nebude chybět ani nakouknutí do teorie :)

Tentokrát budeme pokračovat v popisu obsahu souborů základního adresáře proc. Na řadě jsou dnes soubory devices a dma.

(Skoro) pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Dnes si povíme něco o konfiguraci a základech ovládání BeOSu.

Ve včerejším článku o službě Starspeeder a jejím rozběhání pod Linuxem padla zmínka o síti veřejných proxy serverů IRcache. Dnes si o tomto projektu povíme víc.

Minulý týden se objevila tisková zpráva firmy Compaq, kterou uváděl následující titulek: "Compaq a Intel pro urychlení trhu s enterprise servery". Na první pohled tuctová tisková zpráva, kterých společnosti jako Compaq chrlí týdně desítky, aby uklidnili investory a aby editoři papírových počítačových magazínů měli čím zaplácnout prvních patnáct stran. Tentokrát však stojí za to pokračovat ve čtení a za zdánlivě pozitivním úvodem (všichni přeci chceme dynamičtější trh s enterprise systémy) objevit tak trochu hořkou zprávu - procesory Alpha končí.

Jednou z možností připojení k Internetu je využití družicového systému Starspeeder. Z dnešního článku se dozvíte, co to vlastně Starspeeder je, jak funguje a hlavně co obnáší jeho rozběhání pod Linuxem.

Dnes se podíváme, jaké možnosti nám instalace BeOS Personal nabízí, a podrobně si celý postup popíšeme.

Když jsem tak hloubal v dokumentaci Vim a připravoval předchozí díly seriálu, tu a tam jsem narazil na zajímavou novinku nebo jsem si vzpomněl na něco, o čem jsem se zapomněl zmínit. Proto jsem se rozhodl napsat ještě tuhle pátou část čtyřdílného seriálu. Bude poněkud méně souvislá, protože hodlám poskakovat sem a tam mezi zajímavými drobnostmi, na které se minule nedostalo.

Minule jsme si dali lehký úvod, takže co bude následovat dnes? Podíváme se na skupinu souborů v adresáři /proc poskytujících základní a/nebo všeobecné informace o systému.

V dokončení včerejšího článku se opět ponoříme do historie UNIXu a povíme si něco o jeho nejvýznamnějších vývojových větvích.

Pod pojmem UNIX si dnes hodně lidí představí spíše obecné označení typu nebo ještě lépe řečeno rodiny operačních systémů, než jeden konkrétní produkt, který byl přímo či nepřímo praotcem těch dnešních IRIXů, Solarisů, AIXů, BSD a dalších. Přesto to celé skutečně začalo u jediného systému tohoto jména a vy se dnes dozvíte jak to tenkrát vlastně bylo.

Další veselé historky, které vyprávěl Lars Wirzenius na Linux Expo 98.

Poslední dobou se čím dál častěji setkávám s lidmi, kteří by chtěli začít psát texty v opravdu dobrém programu. A již v první větě se dopouštím chyby, protože následující text a další články nebudou o editoru, ale sázecím systému LaTeX. Těmto začínajícím uživatelům nabídnu sérii článků ve stylu HOWTO. Dnes nás čeká úvodní kapitola obsahující základní informace, odkazy na zdroje a také něco málo z instalace.

Tímto seznamovacím článkem bych chtěl zahájit nový seriál o BeOSu, který je podle mě výborným operačním systémem, ale přesto se mu nevěnuje dostatek pozornosti.

Asi nejzajímavější novinkou měsíce je nová verze GCC (GNU Compiler Collection). Přesto, že byla ohlášena jako jakási "předverze 3.0.0", je GCC 2.95.0 již přes rok stará, a tak zajisté není od věci zmínit se o novinkách a o tom, co způsobilo takové zdržení.

Až dosud jsme uvažovali pouze jedinou metodu zabezpečení emailové komunikace - šifrování vlastní zprávy pomocí technologie PGP. Existují však i další způsoby, které možná nejsou tak efektivní jako PGP, ale zato jsou pro své uživatele - odesílatele i adresáta - při vhodném použití zcela transparentní.

Dnešní díl bude poněkud speciální. Týká se věcí, o kterých jsem v zásadě věděl, ale nepoužíval je. Nicméně pro potřeby článku jsem s nimi musel trochu experimentovat, takže je nakonec nejspíš používat začnu, alespoň částečně. Jedná se o uživatelská menu a spolupráci s externím překladačem.

Jedna ze základních vlastností operačního systému Unixového typu je, že před vámi nic neskrývá. Druhou by mohlo být, že vše lze přizpůsobit a nastavit k obrazu svému. K čtení i nastavování hodnot jádra systému se dnes nejčastěji používá souborový systém /proc.

Zpestření a rozšíření seriózní práce nabízí prostředí editoru Emacs v podobě mnoha rozličných her a více či méně užitečných pomůcek. V posledním díle seriálu věnujícímu se Emacsu si o některých z nich povíme.

Dnes se podíváme na jeden zajímavý chat, jehož klientská i serverová část jsou napsány v Javě. Výhody tohoto řešení tkví zejména v možnosti provozovat server na různých OS a v uživatelské přívětivosti klienta, který není závislý na obnovování okna chatu jako v případě řešení postaveném na webovém prohlížeči a HTML.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

V jednom z minulých dílů našeho pravidelného seriálu jsme se podívali na operační systémem AROS, který byl určen především pro počítače Commodore Amiga. Protože tato problematika spoustu z vás zaujala, podíváme se dnes na tyto nedoceněné počítače daleko podrobněji.

Dnešním dílem pokračuje minisérie o zabezpečené komunikaci. Na příkladu programů GnuPG a Mutt si ukážeme, jak vypadá použití technologie PGP v praxi.

Rád bych se krátce zamyslel nad tím dnešním krutým světem, který tolik ubližuje nebohému Microsoftu. Víte, přečetl jsem si dnešní zive.cz, zejména článek "Freesoftware 5 - svobodný software a copyrighty v digitálním věku" a pak také článek pana Hlavenky "Několik polemik na téma free software: ideologická východiska" a v mé mysli se začaly také rodit myšlenky.