Aktuální články

Dnešní díl bude o trojici souborů kolem periferií, dozvíte se tedy (snad i něco nového) o přerušeních, vstupně/výstupních portech a mapované paměti pro ovládání periferií.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

NetBSD je volně šiřitelný Unix-like operační systém z rodiny BSD. Tento článek se pokusí o úvodní seznámení s tímto operačním systémem, s tím, jaké má cíle, co zhruba umí a proč ho používat třeba místo Windows či Linuxu.

V dnešním díle miniseriálu o hylafaxu se podíváme na programy, pomocí kterých lze přistupovat k faxovému serveru z klientských počítačů. A protože nejpoužívanějším klientským systémem pro hylafax budou asi ještě nějakou tu chvíli Windows, zaměříme se na řešení použitelná v těchto systémech.

Redakce Linuxových novin vyhlašuje soutěž o nejhezčí obrázek pro grafický boot v novějších verzích lila.

V dnešním pokračování nás čekají definice konstruktoru a metod. Vytvoříme také první skutečný objekt.

Když jsem před dvěma lety zkoušel "tančit" Sambu, chyběla mi literatura, která by vše vyložila přehledně, jasně a nejlépe v češtině. Dnes už mi v naší firmě pěkně a bez problémů "šlape" server se Sambou 2.2.0 na Linuxu a XFS. Vše se podařilo díky hledání v různých konferencích, čtení článků (také seriálu Samba tanec s okny), i přesto však nastavování, hledání chyb a ladění výkonu nebylo někdy jednoduché. Pro ty z vás, kteří jsou na tom stejně jako jsem byl já před dvěma lety, ale i pro zkušené správce, je tu dnes kniha o Sambě. Jak se mi líbila nebo nelíbila si přečtete v následující recenzi.

Protokol DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) používáme ke konfiguraci klíčových síťových parametrů jednotlivých klientů. Jejich nastavení umožňují DHCP servery, které přidělují klientům předem definované prostředky. Protože se DHCP využívá hojně i v jiných systémech, naučíme se nakonfigurovat takový server pro spolupráci s okolím a spravovat ho.

I dnešní díl bude o souborech v základním adresáři. Kupodivu se ukazuje, že i na první pohled zřejmé soubory si vyžadují delší popis a komentář. Asi tento seriál nebude tak krátký, jak jsem si myslel.

Pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Máme nainstalovaný BeOS, ale co s ním. Abychom ho mohli rozumně použít, potřebujeme aplikace. Majitelé verze Professional jsou ve výhodě, protože spoustu softwaru mají rovnou k dispozici. V Personal verzi už je to slabší, ale nikoliv beznadějné.

Ačkoliv faxům v době Internetu a mobilních komunikací mnozí přisuzují rychlý zánik, stále ještě se jedná o nezbytný doplněk každé kaceláře. Dnešním článkem začíná krátký seriál, který se zabývá rozchozením faxového serveru hylafax v Linuxu.

V tomto seriálu bych rád objasnil základní principy objektově orientovaného programování, jeho realizace a použití v PHP. Nechci se omezit jen na výklad konstrukce tříd a vytváření objektů, ale rád bych celou tématiku popsal tak, aby neznalý čtenář byl po přečtení schopen objektovou část PHP *skutečně* používat.

Dnešním dílem seriálu uděláme další malou výjimku. Nebudeme se totiž zabývat přímo operačním systémem, ale skutečně výjimečným způsobem propojení kapesních počítačů Psion s libovolným operačním systémem. Chcete vědět, jak ovládat svého Psiona pouze webovým prohlížečem?

Časopis Chip nadělil tento měsíc svým čtenářům pěkný dárek. Jedná se o CD s honosným názvem RedHat Linux 7.1. Je jedině dobře, že se časopis Chip snaží přiblížit operační systém Linux svým čtenářům, ale...

V dnešním dílu se podíváme na opravdový základ dokumentu napsaný v LaTeXu. Vysvětlíme si, co je to balíček, také si ukážeme jednoduchý příklad. A nebude chybět ani nakouknutí do teorie :)

Tentokrát budeme pokračovat v popisu obsahu souborů základního adresáře proc. Na řadě jsou dnes soubory devices a dma.

(Skoro) pravidelná sonda do světa (převážně) otevřeného softwaru.

Dnes si povíme něco o konfiguraci a základech ovládání BeOSu.

Ve včerejším článku o službě Starspeeder a jejím rozběhání pod Linuxem padla zmínka o síti veřejných proxy serverů IRcache. Dnes si o tomto projektu povíme víc.

Minulý týden se objevila tisková zpráva firmy Compaq, kterou uváděl následující titulek: "Compaq a Intel pro urychlení trhu s enterprise servery". Na první pohled tuctová tisková zpráva, kterých společnosti jako Compaq chrlí týdně desítky, aby uklidnili investory a aby editoři papírových počítačových magazínů měli čím zaplácnout prvních patnáct stran. Tentokrát však stojí za to pokračovat ve čtení a za zdánlivě pozitivním úvodem (všichni přeci chceme dynamičtější trh s enterprise systémy) objevit tak trochu hořkou zprávu - procesory Alpha končí.

Jednou z možností připojení k Internetu je využití družicového systému Starspeeder. Z dnešního článku se dozvíte, co to vlastně Starspeeder je, jak funguje a hlavně co obnáší jeho rozběhání pod Linuxem.

Dnes se podíváme, jaké možnosti nám instalace BeOS Personal nabízí, a podrobně si celý postup popíšeme.

Když jsem tak hloubal v dokumentaci Vim a připravoval předchozí díly seriálu, tu a tam jsem narazil na zajímavou novinku nebo jsem si vzpomněl na něco, o čem jsem se zapomněl zmínit. Proto jsem se rozhodl napsat ještě tuhle pátou část čtyřdílného seriálu. Bude poněkud méně souvislá, protože hodlám poskakovat sem a tam mezi zajímavými drobnostmi, na které se minule nedostalo.

Minule jsme si dali lehký úvod, takže co bude následovat dnes? Podíváme se na skupinu souborů v adresáři /proc poskytujících základní a/nebo všeobecné informace o systému.

V dokončení včerejšího článku se opět ponoříme do historie UNIXu a povíme si něco o jeho nejvýznamnějších vývojových větvích.

Pod pojmem UNIX si dnes hodně lidí představí spíše obecné označení typu nebo ještě lépe řečeno rodiny operačních systémů, než jeden konkrétní produkt, který byl přímo či nepřímo praotcem těch dnešních IRIXů, Solarisů, AIXů, BSD a dalších. Přesto to celé skutečně začalo u jediného systému tohoto jména a vy se dnes dozvíte jak to tenkrát vlastně bylo.

Další veselé historky, které vyprávěl Lars Wirzenius na Linux Expo 98.

Poslední dobou se čím dál častěji setkávám s lidmi, kteří by chtěli začít psát texty v opravdu dobrém programu. A již v první větě se dopouštím chyby, protože následující text a další články nebudou o editoru, ale sázecím systému LaTeX. Těmto začínajícím uživatelům nabídnu sérii článků ve stylu HOWTO. Dnes nás čeká úvodní kapitola obsahující základní informace, odkazy na zdroje a také něco málo z instalace.

Tímto seznamovacím článkem bych chtěl zahájit nový seriál o BeOSu, který je podle mě výborným operačním systémem, ale přesto se mu nevěnuje dostatek pozornosti.

Asi nejzajímavější novinkou měsíce je nová verze GCC (GNU Compiler Collection). Přesto, že byla ohlášena jako jakási "předverze 3.0.0", je GCC 2.95.0 již přes rok stará, a tak zajisté není od věci zmínit se o novinkách a o tom, co způsobilo takové zdržení.