Názory k článku Academy Software Foundation chce urychlit přechod na Wayland, nové DXVK 3.0 je efektivnější

Jojo, KWin 6.7 s displaylinkem mě pěkně potrápil. To je zrovna bug, který se divím, že nikdo s betou neodhalil: https://discuss.kde.org/t/kwin-wayland-sigsegv-llvmpipe-when-displaylink-dock-connected-regression-since-plasma-6-7-0-mesa-25-2-8-update/47952/7

Naštěstí ho opravili v KWin 6.7.1: https://invent.kde.org/plasma/kwin/-/merge_requests/9441

28. 6. 2026, 05:38 editováno autorem komentáře

Dvacet let po oznámení Waylandu a deset let poté, co jej korporace spolu se svými užitečnými aktivisti začaly protláčet, vzniká skupina s cílem zjistit, proč je pro normální lidi stále nepoužitelný.

Bohužel, jak už se u Waylandu stalo zvykem, se tato skupina nejspíš nezaměří na to, aby byl Wayland skutečně použitelný, ale spíše na to, aby zjistila, co dalšího je potřeba ovládnout a rozbít, aby lidem nezbylo nic jiného než se podřídit.

Divný je, že ty normální lidé už dávno (většinou bez problémů) Wayland používají a nebulí v diskusích jako ty.

Neříkám, že není scénář, kdy s waylandem máš problém, ale rozhodně to není situace normálních lidí.

Normální lidé ve skutečnosti používají Windows.

Právě kvůli podobným eskapádám zůstává Linux platformou pro nadšence a pro aktivisty, kteří mají potřebu dělat ze sebe kretény pokaždé, když někdo poukáže na vadu té-které posvátné modly.

A právě proto je teď potřeba, aby existovala skupina, která bude Wayland prosazovat.

Tak hlavne ze zatimco diky X11 byl Linux zazrak, na ktery se vrhaly davy, aby si ho instalovaly, tak wayland tohle nejak kazi...

A o tom delani kretenu doporucim pomlcet.

To je ale stejně nesmyslný argument jako ten jeho ("normální lidi používají Windows").
Normální lidi používají to, co je k dispozici:
- Když dostanou počítač s Windows, budou používat Windows.
- Když se Microsoft bude dál snažit odradit uživatele skrze fízování a vnucování AI, tak jich bude stále víc přecházet na Linux tak jako teď a nějaký display server fakt řešit nebudou (možná později, ale při přechodu budou jednoduše používat to, co bude k dispozici).

Ne, X11 je ten problém. Nefunguje mi dotyková obrazovka na notebooku, ani rotace obrazovky, má to divné barvy.

Neumí to 200Hz obrazovku, ani VRR a když mám víc monitorů, tak to po X11 blbne.

Pod Waylandem mi všechno z toho funguje. Už ať je tady ten nefunkční odpad pryč, nehledě na to, jak je starý.

O Waylandu sice mám jisté teoretické pochyby (v praktické rovině je mi celkem jedno pokud bude fungovat) ale přesto je na místě se zeptat, zda se čistě náhodou prostřední odstavec dokonale nevztahuje na vás.

Mimochodem já osobně Linux používám prostě k práci a nějaký aktivismus jakýmkoliv směrem je mi v tomto ohledu srdečně ukradený.

Nevím, jak dlouho používáš Linux, ale popravdě řečeno, nikdy to nebyl tak bezproblémový systém jako dnes.

Pamatuji ještě doby před vznikem GNOME a sakra dobře pamatuji, jak jsem počítal modelines, aby mi jel dobře monitor, jaké bylo laborování s ručním nastavování XFree86 (Kdo si pamatuje Xfree86?), jaký porod bylo rozchodit zvukovku - ručně jsem patchoval jádro, protože Alsa nebyla součástí jádra a co takové síťovky... Ó jéje... u kamaráda v jeho PC fungovala a v mém ne-e... Prostě si nesedla se základovkou a v Linuxu ani paket (ale ve Windows OK). Kdo si ještě pamatuje chybové hlášky Lilo? Kdo si pamatuje to typické probliknutí obrazovky při startu XDM a textová konzole s přihlasovacím promptem? Pak jsi zjistil, že se zase rozbila konfigurace xfree86.conf, kvůli tomu, ze do ní sáhl nějaký automatický skript...

Později, to byly už časy s Xorg, Xka jela celkem stabilně... Ale zase to bylo samé laborování, jestli pojede scanner, tiskárna, ta wifi se furt odpojuje a BT bylo z říše snů. Hibernace a suspend byla loterie s nízkou šancí na úspěch. A HW se vybíral podle aktuální podpory v Linuxu, ne podle parametrů. Ovladače fungovaly jako předpověď počasí.

A dnes...? Když nepočítám Systemd, se kterým nejsem stále tak nějak vnitřně smířený, ale funguje, a obnovení sezení kvůli limitaci Waylandu, tak vlastně co řeším...

A dnes? Před 20 lety musela kvalitní SB Audigy NX2 do šuplíku, protože žádný novější kernel jí neumí, zatímco tehdy jela pod Linuxem jak z praku.

Při prohledání internetů to fungovalo do 2.6.13, což odpovídá. Ale zato máme wayland a systemd...

Přesně tak. Naopak já jako bežný linux uživatel s Waylandem nemám nejmenší problém a také jsem po přechodu z X11 na Wayland hned poznal že je vše plynulejší a bez tearingu... Ale těžko přesvědčovat zaryté odpůrce.

> Bohužel, jak už se u Waylandu stalo zvykem, se tato skupina nejspíš nezaměří na to, aby byl Wayland skutečně použitelný, ale spíše na to, aby zjistila, co dalšího je potřeba ovládnout a rozbít, aby lidem nezbylo nic jiného než se podřídit.

To je přesný opak toho, co tam sami píšou.
Mně to přijde poměrně logické. Místo nekonečného lamentování, spekulací (ovládnout a rozbít) a snahy brzdit patama, což stejně ta rozhodnutí a vývojové plány relevantních projektů a firem nezvrátí (nerozhodli jsme to ani vy, já nebo pan Cannon z Walt Disney animation), tak mi dává větší smysl tu debatu vrátit ke konkrétním věcem a snahu o jejich řešení.
Aktivisté resp. evangelisté ohledně Waylandu tu byli možná před těmi deseti lety, teď už bych řekl, že se spíš většina lidí bere jako rozhodnutou záležitost a koncentruje se na to, jak upravit své projekty nebo zajistit, aby to pokrývalo i jejich používání na místech, kde musí mít doteď Xorg servery.

A tahle oborová skupina lidí, kde si můžou sdílet nejrůznější postupy, formulovat praktické požadavky (nejen vůči OSS projektům, ale i komerčním vendorům), případně i třeba přispívat do vybraných projektů časem svých interních vývojářů, není přeci apriori nic špatného. Naopak z toho může spousty lidí mimo tuhle komunitu benefitovat.

Len cisto filozoficky, zda sa vam uspesny projekt (Wayland) ktory trva viac ako 15 rokov aby sa dostal do pouzitelneho stavu... Ako by ste mohli fungovali v praci keby Vam vsetko takto dlho trvalo. A nie nepiste ze Linux je projekt nadsencov ktory to robia zadarmo a popri inej praci. Potom by takyto projekt nemohol byt nikdy skutocny firemny desktop.

Adaptacia zmien v Linuxe je notoricky pomala. Ako dlho trvalo prehodenie z implicit sync na explicit sync medzi kernelom, mesou a display servermi? Niekolko rokov, pricom niektore distribucie tu stale nie su... a to nebola pouzivatelsky viditelna zmena. "Iba" zosuladenie na urcitej minimalne verzii komponentov.

Alebo z pouzitelsky viditelnych ficur: tmavy rezim na desktope: Apple to vystrelil v jednej z verzii vtedy este OS X, a do troch mesiacov to podporovali vsetky aplikacie, vratane MS Office a a Adobe suite. Na linuxe? 3 roky, kym to mali najvacsie DE v najvacsich distribuciach? O aplikaciach taktne pomlcme.

Takze to, ze Waylandu trva adaptacia 15 rokov nie je technologicky problem. Je to tym, ze v Linuxe neexistuje autorita, ktora povie, ze tato ficura bude v release ABC a vlak cez to nejde. V macOS alebo Windows to presne tak funguje.

Ad tmavý režim... Co to sakra meleš? Já měl nastavený tmavý režim už dlouho i v době, kdy na Jabkách ještě svítily obrazovky jako supernovy... Byla to totiž možnost volby. Alespoň ve slušných DE.

Ad adaptace... Sto lidí, sto chutí. Proč musím ve Win a Mac platit za to, že mi někdo přikáže, co mi má vyhovovat?

a) komunikuj slusne, husi som s tebou nepasol

b) to, ze si si vedel urobit tmavu temu neznamena, ze bol podporovany tmavy rezim! (Windows mal invertovane farby a vlastne farby od 3.1) Kolko aplikacii to rozbilo? Kolko apliukaciam si musel podhodit ich vlastnu temu, aby ti obsah v nich tiez nesvietil? Vedeli sa napriklad prisposobit stranky v browseri? Toto je dalsi problem v linuxe, velka cast pouzivatelov si predstavuje jednotlive issues ako hurvinek valku.

a) „husi som s tebou nepasol“ - znamená to, že jsi husy nepásl vůbec, nebo jsi je pásl s někým jiným? Já jen, abych v tom měl jasno...

b) ne, žádnou aplikaci to nerozbilo. Nešlo o invertované barvy. Slušný DE umí/uměl nastavit vlastní barvy a fungovalo to vždy dobře napříč celým prostředím a od určitého momentu KDE umělo nastavit správné barvy i pro GTK aplikace. Stránky v prohlížeči není problém desktopu, ale těch stránek. Většina stránek se neumí přizpůsobit ani dnes, natož před cca dvaceti lety (ano, tak dlouho používám tmavý desktop).

> Ad adaptace... Sto lidí, sto chutí. Proč musím ve Win a Mac platit za to, že mi někdo přikáže, co mi má vyhovovat?

On přeci jen předřečníkovi vysvětluje, proč to trvá tak dlouho.
A za mě má pravdu - can't have a cake and eat it too.
Přístup sto lidí, sto chutí a absence rozhodující autority (napříč různými projekty) prostě nutně vede k dlouhé době vývoje a nasazování. Speciálně v případě kdy se účastníci těch debat s jednotlivými variantami nějakého technického řešení osobně identifikují a odmítají "prohrát" (CSD vs SSD, implicit vs explicit sync atd.).. což ve většině shora řízených projektů, samozřejmě není (tam bych to viděl spíš - v září je launch -> rozhodněte se a vyřešte to, jsou na to navázané další projekty/produk­ty/třetí strany).

Jinak já neříkám, že jeden z těch přístupů je principiálně dobře nebo špatně. Jen mi to přijde tak trochu definující charakteristika toho linuxového ekosystému (schválně nemluvím o jádře, tam to finální rozhodnutí má pořád Linus). Ale samozřejmě jakmile se něco má prosadit (standardizovat napříč), tak je to i částečně věc technické potřeby, diplomacie.. a stejně bude vždycky určité množství lidí, co při každé zmínce o tématu vyskočí jak čertík z krabičky :)

Myslím, ze tady se míchají jablka s hruškami. Ačkoliv tuto frázi nemám rád, tak zde se hodí.

Narážíme tu totiž na několik problémů. Co je to Linux a kdo by za to měl rozhodovat. Předřečník tu podle kontextu míchá problém Linuxu, jakožto jakési „Pandistribuce“, kdy o podobě toho, co s v Linuxu používá bude „někdo“ rozhodovat. Toto rozhodnutí potom přijmou všichni vývojáři aplikací a distribucí, takže vše bude Jednotné. Chápu to takhle dobře? Pokud ano, tak tu je problém - máme tu vývojáře jádra, vývojáře aplikací a vývojáře distribucí.

Vývoj jádra a aplikací je pro naše potřeby paralelní (ano, jedni implementují potřebu druhých, ale jde mi o rozhodovací proces). Oboje má svoji autoritu, která směřuje vývoj, takže axistuje někdo, kdo řekne bude to tak a tak. Nezapomeňte, že tato rozhodnutí tu nejsou jen pro uživatele Linuxu, ale mnoho aplikací je multiplatformních - Lin, win, *BSD, takže musí ekvivalentně fungovat všude. Vývojáři aplikací tedy tedy rozhodují s ohledem na to.

Pak tu máme distribuce, které používají jádro a aplikace. Zde se zase dostávám k tomu, že každá distribuce rozhoduje sama za sebe. Takže pokud aplikace nabízí možnost volby, tak jedna distribuce může mít to, druhá tu druhou možnost. Ale zase za tím je kvalifikované rozhodnutí vývojáře distribuce, tedy té chybějící autority.

To mé sto lidí a sto chutí odkazuje na to, že přeci máme tu možnost svobodné volby. Nechceš implicitní sync? Zapni explicitní. Nejde to? Použij jinou distribuci. To, co si většina lidí představuje pod pojmem „ten Linux“, tak není něco konkrétního. Je to nabídka možností. Výběr konkrétních možností je potom určitá distribuce a výchozí nastavení. Ale za tím stojí konkrétní rozhodnutí konkrétních autorit této konkrétní distribuce.

Osobně naopak vnímám jako dobré, pokud jsou tu tyto možnosti. Ono to umožňuje hledat optimálnější (fuj slovo) řešení. Jedni si řeknou „to je super novinka, to chci“ a hned to použijí. Druzí raději počkají jak se osvědčí. Pokud se novinka ukáže jako životaschopná, tak super, nasadí ji všichni. Postupně. Ale pokud je to slepá ulička vývoje, tak do ní nevběhnou všichni a není pak nutné složitě se vracet. Ty vidíš jen ty kdysi novinky, které se ukázaly jako úspěšné a skvělé a říkáš si, že jim to ale trvalo tak dlouho nasadit... ale už nevidíš ty ostatní slepé uličky, do kterých s nadšením někdo vběhl, zatímco ostatní šli raději ještě jistou cestou, aby se pak ukázalo, že ta novinka zašla na úbytě.

Příkladem té slepé uličky bylo svého času KDE4. Všichni se těšili na nové KDE a jakmile vyšlo KDE 4.0 tak hurá do toho. Ignorovali varování vývojářů a hubu si nabili všichni. Na dlouhou dobu to poškodilo pověst KDE. Přitom pozdější KDE4 byly super, ale kdo si to pamatuje?

To že není dodělána funkcionalita pro některé případy využití neznamená že to je nepoužitelný produkt a neúspěšný projekt. XOrg třeba neumí některé pro mě důležité věci po 35 letech a Wayland ano.

Jenze waylad neumi 80% toho, co Xka umi vpohode. Jinak receno, kazdy jeden uzivatel vpodstate instatne a zcela kdykoli narazi na to, ze ... ono to nefunguje.

Apropos, uz se muzu do tuxe nejak svepravne pripojit vzdalene? Cimz myslim do GUI? Tak aby to fungovalo univerzalne na libovony distro? Stejne jako ssh? ... chmm ... a to je jen jedna pidifuncionalita ...

A je to jeste radove horsi o to, ze se soudruzi rozhodli veci tlacit politicky,takze to co Xka delala tak nejak sama o sobe, to podle soudruhu ma politicky spravne resit bud frontend (kde/gnome/,,,) nebo dokonce kazda aplikace sama === nebude to fungovat nikdy.

Jojo, sice to pořádně nefunguje lokálně, ale aspoň to je síťově transparentní :) Už můžu na X oddělit buffer oken tak aby jedno neodeziralo z druhého a zabráním tomu aby si jakákoliv aplikace na pozadí četla klávesnici a schránku? Bude mi fungovat HDR? Bude pořádně fungovat škálování oken, aby při přechodu mezi monitory s jiným DPI nezměnily velikost skokově?

Jednak toho na wylandu nefunguje radove vic, a druhak presne tohle jsou veci, ktery beznyho uzivatele vubec nezajimaj. Nejaky hdr 99% lidi vubec netusi k cemu by to jako melo byt. Stejne jako nevedi, proc by meli mit vic monitoru natoz s ruznym dpi.

To je humor?

Jo? Co tam nefunguje? Neprohodil sis to náhodou?

Pod X11:
- Nefunguje mi dotyková obrazovka.
- Nefunguje automatická rotace v režimu tabletu – dost běžná věc u těch tenkých nových zařízení.
- Multitouch, stylus a gesta na touchpadu působí spíš jako věci naroubované bokem, ne jako nativní součást desktopu.
- Cokoliv nad FHD je nechutné.
- Špatně funguje kombinace monitorů s různým DPI, rozlišením a škálováním.
- Fractional scaling je spíš hack než normální řešení, hlavně u kombinace FHD + 1440p/4K monitorů.
- Některé aplikace jsou rozmazané, jiné moc malé, jiné moc velké.
- Nefunguje mi HDR, když připojím PC k TV, a televize má pak hnusné barvy.
- X11 je horší základ pro moderní color management, HDR, WCG a přesnější práci s barvami.
- Nefunguje mi adaptivní synchronizace (VRR).
- Nejsem schopný zařídit, aby mi různé monitory s různými obnovovacími frekvencemi nebugovaly.
- Cokoliv nad 60 Hz se chová zvláštně až nepoužitelně, jako by se to ve hrách sekalo. Jako bych hrál ve slow motion.
- Horší je frame pacing ve hrách a při práci s více monitory.
- Horší je chování při hot-plugu monitorů, dokovacích stanic a přepínání mezi TV a monitorem.
- U moderních notebooků je častěji problém s režimem tabletu, rotací, gesty, HiDPI a kombinací interního displeje s externími monitory.
- X11 je horší základ pro tearing control, explicit sync a moderní renderovací pipeline.
- Horší je izolace aplikací – pod X11 si aplikace v principu mnohem snadněji sahají na vstup, okna a obraz ostatních aplikací.
- Screen capture a remote access jsou pod X11 sice starší a jednodušší, ale bezpečnostně je to dost divoké. Wayland to řeší přes portály a oprávnění.

A proč by ses nemohl připojit vzdáleně? Jak to souvisí s X11 nebo Waylandem? SSH funguje i na věcech bez kompozitoru.

Nemyslíš snad nesmysl jako VNC, které má tak 10 FPS a seká se? Já vzdáleně přistupuji přes:
- RustDesk – umí fungovat lokálně, přes jejich relay servery, nebo si můžeš hostovat vlastní server.
- Sunshine + Moonlight – já k tomu dávám i Tailscale, abych mohl hrát vzdáleně na PC a měl obraz ve 120 FPS s minimální odezvou.

Wayland funguje normálně snad na všem, co znám, zatímco X11 mi na moderním desktopu nedává smysl. Z mé zkušenosti je Wayland super na KDE, GNOME, Sway, Hyprlandu a Noctalii. Noctalia je mimochodem nádherný Wayland shell, který má hromadu pluginů a prakticky neomezenou upravitelnost.

X11 je prostě legacy stack. Na starém setupu možná pořád dává smysl, ale na moderním notebooku, více monitorech, HiDPI, HDR, VRR, touchpadu, tabletu a hraní už je to pro mě spíš brzda. Wayland je směr, kam dnes reálně míří vývoj KDE, GNOME i wlroots compositorů.

Já mám spíš pocit, že ty žiješ někde 15 let zpátky a vůbec sis neprozkoumal mnohem lepší způsoby, jak pracovat s počítačem pod Linuxem.

Takze tu jen potvrzujes, ze ses zcela neschopnej. Dotykovy obrazovky pod Xkama zcela vpohode fungujou. Dal ten veleblabol nema smysl ani cist.

Používám Niri + Noctalia 5 Alpha a souhlas :) (Ale s 5 autor zahodil quickshell, takže se s pluginy začíná odznova)

To vsetko co tu vycitate ze nevie X11 je len dosledok toho ze realny vyvoj skoncil niekde pred desiatimi rokmi. Ak by bol vyvoj pokracoval vecsina s tych veci by bola implementovana.

Jenže mě to dnes nezajímá. Když někdo přestane vyvíjet daný nástroj, tak se najde alternativa.

Pod X11 linux desktop nejde, pod Waylandem je úžasný. Dál debata nemá smysl, Wayland vyhrál.

Mně zas některé věci nejdou pod Waylandem a pod X11 ano. Dál debata nemá smysl, X11 vyhrál? Mimoto Wayland nevznikl kvůli tomu, že by se X11 přestal vyvíjet.

Jooo? A co ti pod tím nejde...? Nebavíme se o nějaké 20 let staré záležitosti, že ne...?

Integrovaná vzdálená plocha byla před rokem zabugovaná a řešení třetí strany nebylo podporováno (existuje protokol, ale implementuje ho jen ukázkový Weston, ne finální prostředí jako GNOME a KDE).

Kdyby prase mělo křídla...

Já nechápu, proč ho teda sám osobně dál nevyvíjí. Nebyli to právě vývojáři X11, kdo nechtěli dál na X11 pracovat?

Je to složitější. Staří vývojáři X11 šli do důchodu a noví se rozhodli napsat něco nového. Ale komunita se zas X11 chytla (XLibre).

Přirozený proces, nikdo se na nikoho nemůže zlobit.