Ve Filadelfii jsem osobně nebyl. Informace čerpám ze zdrojů na internetu, naštěstí dostatečně podrobných (např. XML 2003 blog roll, xml.com, xmlhack). V žádném případě se nepokouším o úplné a objektivní shrnutí konference, ale pouze komentuji vybraná témata, o než se dlouhodobě zajímám. Tolik disclaimer.
Validace bez legrace
Nadpis by spíše měl znít Validace bez W3C, ale to se tak pěkně nerýmuje. Přestože je validační jazyk W3C XML Schema (WXS) už přes dva roky platným doporučením W3C, odpor proti jeho komplikovanosti a neohrabanosti neochabuje. James Clark a Makoto Murata vyvinuli konkurenční, mnohem příznivěji hodnocený jazyk Relax NG (RNG), jehož se nejdříve ujala organizace Oasis a který se nyní dokonce stal mezinárodním standardem ISO. Relax NG tak definitivně přestal být pouhou alternativou k WXS, ale stal se standardem přinejmenším stejného kalibru. Svým nekompromisním prosazováním jazyka WXS ztratilo konsorcium W3C část své autority a v očích uživatelů XML přestalo být jediným tvůrcem standardů pro XML. Úspěch RNG se může stát významným precedentem, kdy komunita uživatelů dokázala prosadit svou technologii navzdory úsilí velkých firem.
ISO se nezajímá pouze o RNG, ale zastřešuje rozsáhlejší projekt Document Schema Definition Language (DSDL). Specifikace RNG byla přeformulována do podoby vyhovující formálním požadavkům ISO právě jako součást DSDL. Cílem DSDL je vytvoření rámce, ve kterém by bylo možné aplikovat na dokument XML více validačních prostředků různého typu. Autoři DSDL vycházejí z předpokladu, že jednotlivé validační technologie se vždy zaměřují na určité aspekty struktury dokumentů XML a jiné aspekty více či méně opomíjejí. Součástmi DSDL mají být snadno použitelné jazyky zaměřené na konkrétní aspekty validace, jejichž kombinací bude vždy možné validovat dokument podle aktuálních požadavků.
Na XML 2003 byl DSDL věnován celý blok v sobotu 10. prosince. Zahájila jej přednáška ISO DSDL Overview Erica van der Vlista podávající celkový přehled projektu DSDL. Makoto Murata poté mluvil o kombinaci různých aplikací (jazyků) XML v jednom dokumentu (Combining multiple vocabularies without tears). Jednotlivé aplikace, typicky charakterizované svým jmenným prostorem, lze jednu po druhé validovat snadněji než celý komplex. Nejvíce se v této souvislosti mluví o jazyku NRL, který byl svým autorem Jamesem Clarkem představen v přednášce Namespace Routing Language.
S validací má co do činění také nXML, editační režim pro XML editoru Emacs. Jeho autorem není opět nikdo jiný než Clark, který nXML věnoval další ze svých přednášek na XML 2003: Incremental XML Parsing and Validation in a Text Editor. nXML parsuje a validuje dokumenty podle schématu RNG velmi sofistikovaným způsobem. Parsování a validace probíhá postupně v době nečinnosti editoru. Změny jsou promítány do stavu validace, aniž by bylo nutné vždy se vracet a začínat znovu od začátku. Díky tomu nedochází ani při práci s velmi rozsáhlými dokumenty k nepříjemnému blokování editoru, se kterým se museli smířit uživatelé režimu PSGML.
Zájem o RDF
Na XML 2003 bylo překapivě dost prostoru věnováno RDF (Resource Description Framework), které striktně vzato používá XML pouze jako vhodný serializační formát. Hned dva přednášející při klíčových ranních proslovech (Jon Udell z InfoWorld a Shantanu Narayen z Adobe) horlili pro takzvané inteligentní či chytré dokumenty; tj. dokumenty, které si s sebou kromě svého obsahu nesou také všechna důležitá metadata. Inteligentní dokumenty už nejsou pouhými kusy informací, k jejichž správě a zpracování je třeba specializovaných systémů, ale stávají se komplexními objekty, jimž porozumí každý, kdo zná sémantiku jejich metadat. Ideálním formátem pro ukládání dokumentů je XML, přičemž pro zápis metadat se pak přímo nabízí RDF/XML. Vnitrofiremní i mezifiremní komunikace založená na toku inteligentních dokumentů může využívat infrastrukturu budovanou pro potřeby sémantického webu, podobně jako intranet a extranet využívají infrastrukturu internetu.
Využití RDF k řešení běžných úloh, nezávisle na velké vizi sémantického webu, se věnoval seminář Practical RDF vedený Normanem Walshem (známý především jako autor DocBooku). Zdá se, že Norm objevil RDF a užívá si s ním na svém palmíku.
Atomová hrozba pro RSS
Pokus o nový formát, který by měl nahradit dnešní RSS, nakonec dostal název Atom (psal jsem o něm ještě pod pracovním názvem Echo). Sam Ruby jej podrobně představil v přednášce Atom in Depth. Jak se Atom prosadí proti RSS, jež má hodně chyb, ale většinou funguje a lidé jsou na ně zvyklí, se teprve ukáže.
Chvála jednoduchosti
V nejedné řeči, a to i z úst lidí oplývajících nemalou autoritou (např. Jon Udell, Adam Bosworth, Norman Walsh) zazněla kritika přílišné složitosti mnohých specifikací z oblasti XML. Složitost nahrává velkým výrobcům softwaru a přeje specializovaným certifikovaným „odborníkům“, ale také brání rozšíření příliš komplexních technologií. V konečném důsledku ambiciózní technologie usilující o spásu světa přinášejí menší užitek než dobře uchopitelné nástroje určené k řešení konkrétních úloh. Těší mě, že sílí hlasy kritizující postupné zesložiťování XML. Ještě víc mě těší, když se podaří přejít od slov k činům jako v případě Relax NG. Jen houšť a větší kapky. Všem, kteří dočetli až sem, přeji hodně úspěchů při řešení konkrétních úloh v roce 2004.
