Hlavní navigace

Baťa: uživatelé si na Linux zvykli

Petr Krčmář 6. 12. 2006

Rozhovor s Norbertem Volfem, IT pracovníkem společnosti Baťa, která ve své IT infrastruktuře používá především operační systém GNU/Linux. Proč se firma rozhodla pro tento systém? Jak probíhal přechod? Jaké potíže se objevily? Jak se k novému systému postavili uživatelé? Jaké výhody přinesl Linux firmě?

Můžete se nám prosím v krátkosti představit?

Mé jméno je Norbert Volf je mi 33 let a pracuji ve firmě Baťa, která se zabývá prodejem a výrobou obuvi. Studoval jsem na VUT v Brně Fakultu elektrotechniky a informatiky, obor automatizace a řízení. U firmy Baťa pracuji bezmála pět let. Má oficiální pozice je programátor a jsem součástí oddělení IT, které čítá 8 spolupracovníků včetně mě. Vlastní správou a rozvojem unixových systémů se zabýváme dva. Napsal jsem sice unixových systémů, ale dnes používáme jenom GNU/Linux.

Jak jste se dostal k Linuxu?

O Linuxu jsem se dozvěděl poprvé už na vysoké škole, nicméně aktivně s ním pracuji od roku 2000. Když jsem nastoupil v roce 2002 k firmě Baťa, stal jsem se tak přirozeně tím, kdo začal rozšiřovat Linux v naší firmě.

Kdy se vaše firma rozhodla pro přechod na Linux?

Zpočátku jsme Linux používali v jeho dalo by se říci klasických rolích. První byla instalace fileserveru v naší centrále ve Zlíně, pak následoval mailserver, firewall a web server (který už na Linuxu běžel a který jsme pouze převzali do naší správy). Současně jsme také začali na LAMP technologiích vytvářet intranet. Tyto instalace Linuxu neznamenaly žádné strategické rozhodnutí, prostě tu byla potřeba nového serveru a když rozhodnutí, na čem bude postavený, bylo přenecháno na mně, zcela přirozeně jsem použil Linux, který mi vyhovoval.

Na přelomu let 2002 a 2003 nazrál čas pro změnu pokladního systému (POS) v naší prodejní síti, takže jsme uspořádali výběrové řízení, v němž zůstala nakonec dvě řešení. Jedno na Microsoft Windows a jedno na Linuxu. Pro rozhodnutí, který software se použije pro POS, nebyla zásadní platforma, ale použitelnost vlastního POS. Mě osobně samozřejmě potěšilo, že jsme překročili rubikon a poprvé použili Linux ke kritické aplikaci.

Jaké byly hlavní důvody tohoto přechodu?

Hlavním důvodem byla existující aplikace pro POS, která splňovala představy managementu, který měl v tomto případě hlavní slovo. Já jsem jen potvrdil použitelnost Linuxu v tomto nasazení.

Kolik celkem počítačů (serverů i klientů) nyní na Linuxu provozujete?

Staráme se celkem o sto třicet prodejen v Česku, Polsku a na Slovensku. Na každé prodejně se nachází jeden pokladní server, který současně běží i jako desktopový počítač pro personál prodejny a průměrně další dva počítače jako pokladny. Takže to celkem dělá necelých 400 počítačů v prodejní síti.

Dále máme v hostingovém centru devět serverů s Linuxem a na centrále další tři.

Vánoční stromek malý

Adventní kalendář

Už jste dnes viděli, jak vypadá další odkryté okénko v našem adventním kalendáři? Každý předvánoční den se na jeho stránce jedna část odkryje. Nenechejte si uniknout pointu a diskutujte o ní v naší diskusi.

Používáte Linux jen na pokladnách nebo i na jiných místech?

Jak jsem již uvedl, pokladní server na prodejně je současně použit jako desktop. Pak používáme Linux na našem web serveru, na kterém běží nejen český, polský a slovenský web, ale i weby dalších baťovských poboček z Evropy, Asie a Afriky. Další velmi důležitou aplikací je náš intranet, na kterém jsou aplikace pro naši obchodní síť, která je z podstaty velmi distribuovaná a webová aplikace je pro ni optimálním řešením. A samozřejmě centrální mailserver, fileserver, firewall, DHCP… Na Linuxu nám také běží databázový server pro účetní systém.

Kde a proč používáte jiné operační systémy?

Na centrále ve Zlíně se v převážné míře používají Microsoft Windows na desktopech a dále máme tři servery, které vytvářejí doménu Windows na centrále. Důvod je jak historický, tak ten, že některé aplikace, které se u nás používají, neběží na Linuxu.

Jakým způsobem jste při nasazení postupovali?

Rozhodli jsme se nejen pro nasazení na pokladnách, ale i pro nasazení na desktopech na prodejnách, takže současně s implementací POS, tak, aby odpovídal obchodním procesům ve firmě, jsme připravili desktopové prostředí postavené na window-manageru qvwm. Ten byl použitý kvůli podobnosti s Windows a hardwarové nenáročnosti.

Vlastní reinstalaci předcházelo školení části obchodního personálu, ze kterých se stali školitelé pro vlastní reinstalaci na jednotlivých prodejnách.

Reinstalace prodejen spočívala v instalaci Linuxu na pokladny, zálohování pokladního serveru na prodejně, instalace prodejního serveru, inicializace databáze na pokladnách a serverech, obnova dat na Linuxový desktop a zaškolení personálu na prodejně. Po vlastní reinstalaci zůstavali školitelé ještě další dva až tři dny na prodejně a zaškolovali personál prodejny.

Časově to bylo tak, že na jaře 2004 proběhla instalace pilotní prodejny, na které běžel zkušební provoz, a od června 2004 do listopadu 2004 jsme provedli reinstalaci všech prodejen.

Celý proces byl náročný především organizačně, protože se vše dělalo za plného provozu prodejní sítě. Reinstalace se dělaly buď přes víkend nebo v noci po uzávěrce do dalšího dne.

Jaké potíže se objevily?

Myslím, že potíže technického charakteru jsme z větší části vyřešili před instalací. Asi jediný větší problém byl způsoben potížemi, které vznikaly automatickou instalací softwarových raidových polí na prodejních serverech.

Největší problémy nastávaly při školení spolupracovníků, ktěří si zvykali nejen na nový pokladní systém, ale i na nový operační systém (ve kterém byli programově mnohem víc omezeni než na předchozí platformě). A zatímco já jsem se učil na linuxovém desktopu pracovat týdny, než jsem ho začal výhradně používat, na prodejně to museli stihnout za tři dny při plném provozu prodejny. S odstupem času musím říct, že bylo úžasné, jak se jim to podařilo zvládnout a mám úctu k našemu kolegovi, který se o POS stará, a který se půl roku, ve kterém probíhala reinstalace, nezbavil zvonění svého mobilu snad ani v posteli.

Další problém byl s rychlostí, protože zatímco předchozí POS nepotřeboval žádný server (byla to DOS aplikace v textovém režimu, která používala pouze databázové soubory DBF a běžela výhradně na pokladnách), tak nyní počítač, který před tím sloužil jen jako desktop, vytěžoval plnohodnotný SQL server a další programy pro komunikaci s centrálním serverem a pokladnami. To se řešilo až postupnou obnovou serverů na prodejnách.

Jak se k novému software postavili zaměstnanci?

Měli to složité, ale zvykli si. Na jednu stranu sice přišli o důvěrně známé prostředí, které fungovalo relativně rychle, ale na druhou stranu jsme schopní pomoct jim v drtivé většině situací, do kterých se dostávají na svém počítači a které se před tím řešily naváděním po telefonu – nejhorším možným způsobem podpory. Postavit se k tomu nakonec museli všichni kladně. Rozhodnutí nebylo na nich – museli se „s tím Linuxem” naučit pracovat, řekl bych, podobně jako se dělník musí naučit s novým strojem v továrně.

Jak jste spokojeni s provozem Linuxu?

Provoz na prodejnách je hlavně o POS, Linux je „jen” operační systém, který umožňuje jeho běh. Nicméně umožňuje nám pomocí jednoduchých nástrojů skutečně opanovat celý systém, nejenom když leží přede mnou na stole, ale i když se nachází mimo naši fyzickou kontrolu na prodejně vzdálené několik set kilometrů. V tom je, řekl bych, největší přínos. Možná to dokáže někdo i na jiné platformě, ale my, i když nejsme žádní guru, dokážeme ve dvou lidech spravovat celou naši síť (i když jsou dny, kdy se člověk nezastaví). My jsme spokojení, že můžeme pracovat s Linuxem, se kterým nás to baví a myslím, že i naši nadřízení jsou spokojení, že to prostě funguje.

Pokuste se z odstupem času zhodnotit přínos tohoto přechodu.

Pro nás jako IT oddělení je největší přínos v naprosto nesrovnatelném zvětšení manévrovacího prostoru při problémech. To je náš každodenní chléb. Musíme při problému rychle odhalit příčinu, abychom mohli problém, který často nesnese odkladu, vyřešit.

Těžko dokážu zhodnotit ze své pozice přínos pro celou firmu, ale myslím si, že po několika měsících ladění jsme se dostali do stavu, kdy hodně věcí funguje a jednoduše vůbec nic se neřeší ručními zásahy, v porovnání se stavem před změnou. A můj dojem je, že to způsobuje i celková filozofie unixových systémů, která nám to umožňuje a vede nás k automatizaci činností spojených s chodem informačních systémů u nás.

Děkuji za rozhovor.

Našli jste v článku chybu?

6. 12. 2006 11:53

> Mě by například zajímal nejen vztah Baťa - Linux, ale i obecně vztah Baťa - open source.

Mno nevim jestli pan Bata neco takoveho resi. Nemluvil jsem s nim o tom. Jsme
taky dost nezavisli v rozhodovani co se pouzije jako POS, ucto apod, takze ho
to asi nezajima, fakt nevim. Co se tyka Bata stredni evropa, kde pracuju, tak
ten vztah mame (doufam, ze muzu mluvit za vsechny) kladny, ale my linux mame
na stovkach pocitacu, takze mame i problemy => nejsme nekriticti. Na druhou
stranu jsme …






Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Podnikatel.cz: E-Ježíšek si i letos zařádí. Nákupy od 2 do 5 tisíc

E-Ježíšek si i letos zařádí. Nákupy od 2 do 5 tisíc

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Lupa.cz: Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

Insolvenční řízení kvůli cookies? Vítejte v ČR

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET