PIM – zkráceně Personal Information Management je souhrnné označení pro správu kalendářů kontaktů, poznámek, úkolů a dalších osobních informací na počítačích. Kromě samotné „správy“ těchto informací v poslední době obsah tohoto pojmu také zahrnuje funkce pro spolupráci mezi různými fyzickými uživateli (Groupware) a pro synchronizaci dat mezi různými přístroji téhož uživatele. Synchronizací se rozumí výměna osobních dat mezi různými počítači, a také zařízeními na různých platformách – typicky pracovním PC a přenosnými přístroji.
PIM sem a PIM tam
Počátky PIM v dnešní podobě bychom mohli hledat v 80. letech minulého století. Patrně první aplikací, která přinášela uživatelům pracovních počítačů komfort desktopového plánování a řízení dat byl Lotus Organizer – de facto digitální kopie běžného svazkového diáře. Na něj navazovala dvojice Notes/Domino Server z produkce Lotusu po jeho odkoupení IBM. Tím, co se většině uživatelů vybaví pod pojmem PIM/Groupware program je ale něco jiného. Totiž univerzální informační klient společnosti Microsoft, Outlook se svým serverovým protějškem Microsoft Exchange.
Co si myslíte o PIM na Linuxu?
Outlook nebyl prvním PIM produktem Microsoftu, ale od svého uvedení v balíku Office 97 se stal de facto standardem pro tento typ aplikací. Používá se v domácnostech, na úřadech, v organizacích. Jeho nejbližší konkurent, zmiňovaný Lotus Notes je spíše doménou velkých firem, byť společnost v poslední době nabízí i řešení pro menší organizace.
Microsoft se chlubí tím, že kombinace Exchange/Outlook je nejpoužívanější poštovní server na světě. Každopádně její velká rozšířenost a neexistence Outlooku pro jiné platformy než pro Windows je jedním z velkých problémů při nasazování Linuxu na kancelářské počítače. Přes existenci celé řady jiných systémů pro správu osobních informací a pro spolupráci se totiž zmiňovaná kombinace nahrazuje jen velmi těžko. Proto přicházejí na řadu alternativy, které se co do možnosti použití, vzhledu a funkcí po klientské stránce blíží Outlooku, a někdy nabízí i něco navíc. Jaký je jejich stav?
Varianty
Patrně nejznámější variantou na téma „Outlook“ je program Evolution, výchozí správce pošty a PIM v prostředí GNOME. Jeho předností je velmi snadná použitelnost pro stávající uživatele Outlooku, zejména verzí 2000 – 2003, kterým je vizuálně asi nejblíže. Evolution umí pracovat s poštou včetně komunikace s Exchange, kalendáři včetně sdílených, úkoly, poznámkami, adresářem. Virtuální složky (které sdružují výsledky vyhledávání a nikoli fyzické zprávy) obsahovala ještě dříve než Outlook.
Výhodou Evolution je také dobrá integrace do prostředí GNOME. Za největší nedostatky tohoto programu lze považovat problematickou stabilitu (včetně stabilních vydání), nedokonalou lokalizaci a hlavně dlouhou řadu drobných nedokonalostí (tak například: kategorie položek v kalendáři nelze upravovat jinde než v editoru kontaktů) a defektů. Synchronizace s přenosnými zařízeními je pak kapitolkou sama pro sebe. I přesto je Evolution asi nejblíže programu, který by mohl být v Linuxu v kanceláři reálně použitelný tam, kam bychom jinak nasadili Outlook.
Další variantou PIM/Groupware klienta v Linuxu je aplikace Kontact. Jak z názvu vyplývá, Kontact je součástí prostředí KDE. V podstatně se jedná o nástroj, který kombinuje několik funkcí z jinak samostatných aplikací do jednoho celku, vizuálně tvořícího dojem samostatného programu. Pro některé uživatele (například autora tohoto článku) je Kontact pokud jde o rozhraní a chování poněkud dále od vzoru Microsoft Outlooku, než je tomu v případě Evolution. V plné konfiguraci ovšem nabízí více funkcí; například integrovanou podporu mobilních telefonů, čtečku RSS, deník a další.
Na druhé straně úroveň komplexnosti těchto funkcí nemusí být pro každého dostatečně vysoká, a pokud jde o stabilitu a výkon, potýká se tato aplikace zakládající se na technologii embedování KParts s možná ještě většími potížemi než Evolution. Totéž pak platí pro výměnu informací mezi ní a servery, kde komunikace s Exchange je i po letech vývoje příslušného konektoru ne ve stavu, kdy by bylo možné Kontact dávat k dispozici zcela laickým uživatelům. Komponentární stavba (oproti rozšiřitelné, ale jinak monolitické Evolution) však dává Kontactu jistou přednost a snad i perspektivu.
Vedle zde uvedených dvou aplikací existují další nástroje, které v Linuxu mohou zastupovat funkce Microsoft Outlooku pod Windows. Poštovní, a do určité míry i groupwarové, funkce dovede zastat klient Mozilla Thuinderbird, zvláště, je-li kombinován s kalendářem Sunbird.
Ten může být synchronizován se servery, je rozšiřitelný podobně jako Thunderbird a je možné jej do Thunderbirdu integrovat pomocí projektu Lightning. Bohužel, ani kombinací obou těchto aplikací nedosáhneme komplexity Outlooku (ani dvou výše uvedených variant) a vývoj kalendáře Sunbird je obecně poměrně pomalý (ještě nedosáhl verze 1.0). Reálná využitelnost je tak v organizaci poměrně nízká, a to ačkoliv zmíněnou kombinaci nabízí v rámci své „komerční“ verze OpenOffice.org třeba česká společnost Software602.
Realita
Problém PIM na Linuxu, přesněji na pracovním PC s Linuxem coby operačním systémem, tedy není v tom, že by příslušné aplikace neexistovaly. Existují, a kdybychom hledali, našlo by se ještě více variant, většinou více, nebo méně vycházejících ze vzoru, kterým je Microsoft Outlook. Aplikace jsou zde, přičemž pokud poodstoupíme od srovnávání s Outlookem, jsou plné funkcí a v rámci mantinelů chronických chorob opensource projektů (otázka stability, lokalizace a uživatelské dokumentace) i použitelné. Samozřejmě nelze nezmínit, že v prostředí Linuxu existuje i klient Lotus Notes (jako na stejném základu vystavěný kancelářský balík Lotus Symphony. Přesto je PIM na Linuxu problémem. Proč?
Existují různé názory na to, v čem je zakopán pes. Osobně se domnívám, že důvody jsou dva. Za prvé, Microsoft Outlook je příliš silným etalonem PIM aplikace. To, že se mu hlavní konkurenti (Kontact + Evolution) snaží přiblížit, je chvályhodné z hlediska jejich uživatelů, ale chyba pro tvůrce. Jsou tak totiž neustále srovnáváni s něčím, co z principu musí být krok vepředu.
Za druhé, nároky na PIM aplikaci se nesestávají jen a pouze z funkcí a z kompatibility. Mnohem více než u jiných kancelářských nástrojů zde hraje roli stabilita a spolehlivost. A té se bohužel alespoň prozatím nedostává v dostatečné míře žádnému ze zde uvedených programů. Důsledkem je, že na mnoha počítačích, kde by mohl být provozován Linux se setkáváme s kombinací Windows/Outlook. Prostě proto, že tato kombinace, zejména v nových verzích, nabízí skutečnou stabilitu a pro uživatele jistotu. Což je směr, kterým by se – jak se domnívám – měly aplikace v Linuxu vydat, chtějí li tam, kam po právu patří.