Žárovka
Jabber je ve světě odborníků velmi známým, avšak ve světě běžných uživatelů informačních technologií podstatně méně známým systémem pro Instant Messaging. Je založen na XML, pracuje se servery, které mohou být kdekoli, provozovány kýmkoli a které netvoří kompaktní uzavřenou strukturu. Je snadno rozšiřitelný, bezpečný, otevřený, nezávislý na serveru ani na klientech. Měřeno technickými parametry by bylo možné říct, že Jabber je špičkou mezi IM systémy, respektive protokoly. Měřeno rozšířením to zatím vůbec neplatí. Ve znaku má žárovku.
Síťový obr Cisco nedávno oznámil, že hodlá zakoupit společnost Jabber, která stojí za vývojem tohoto systému. Jabber má být, dle slov Cisca, využit pro rozšíření možností jeho softwaru. Firma, která je důležitá pro vývoj otevřeného IM systému se tak patrně stane součástí jedné z největších společností zabývajících se síťovými technologiemi. Co tato svatba žárovky s křivkou (znakem Cisca) přinese využití Jabberu. A nastávají pro něj konečně zlaté časy?
IM všude
Svět Instant Messagingu se v současnosti dělí do tří významných kontinentů. Prvním, největším, a nejviditelnějším z nich jsou veřejné proprietární systémy. ICQ, MSN Messenger, Yahoo Messenger, patří sem také několik takových, které sice nejsou globální, ale mají značný význam na určitém území (Gadu-Gadu). Jsou uzavřené, řízeny z jednoho centra, oficiálně podporují jediného klienta a neexistují k ním dostupné servery – není jich potřeba. Přestože pro většinu těchto systémů existují alternativní klientské aplikace (je ovšem třeba upozornit, že jejich používání je porušením pravidel pro užívání dané sítě), jedná se o uzavřené, oficiálně nezdokumentované systémy. Důvodem je, že jejich provozovatelé žijí jednak z reklamy zobrazované oficiálními klienty, jednak prodejem služeb s přidanou hodnotou. Většina těchto IM systémů je plně závislá na serverech, každý klient připojený k serveru je nákladem a klientů jsou miliony.
Druhým typem IM, mnohem méně viditelným, avšak rovněž velice důležitým, jsou korporátní systémy, nejznámějším je patrně Lotus Sametime, ale jsou i další. Používají se ve firmách, jsou závislé na serverech a na rozdíl od veřejného IM poskytují některé korporátně specifické funkce. K těmto systémům není veřejný přístup, není to jejich účelem. Mají v řádu desetitisíců uživatelů.
Třetí kategorie, zastoupená prakticky pouze Jabberem, představuje otevřený, částečně distribuovaný systém. Nemá centrální server, je flexibilní, není řízený jedinou organizací. Funguje jako veřejná síť, ale stejně tak (a na tom zakládá svůj byznys společnost Jabber) může být použit k firemní komunikaci obdobně jako druhá kategorie. V prostředí veřejných služeb mu ovšem chybí rozšíření. Protože proprietární systémy mají podstatně více uživatelů (také díky černým alternativním klientům), a protože transport dat z Jabberu na ně (a opačně) je zbytečně složitý, jsou a ještě dlouho budou, přes technické výtky k nim, dominantními službami IM. Všechny tyto tři kontinenty tvoří globálně a univerzálně přístupné IM. Každý kdo chce používat instant messaging, a má přístup k internetu, může. Volba sítě je čistě jeho rozhodnutím.
Pod křídly velikána
Společnost Jabber hraje významnou úlohu při vývoji protokolu i systému Jabberu, avšak primárně se koncentruje na firemní zákazníky (historie Jabberu). Její převzetí Ciscem znamená, že se IM postavený na otevřených standardech stane produktem jedné z největších firem v oboru, respektive že bude přinášen desetitisícům firemních zákazníků po celém světě. Jaký však může být vliv této akvizice na pozici Jabberu, jakožto globálního komunikačního protokolu? Možná, že poměrně veliký. Záleží totiž na tom, jak se Cisco postaví k veřejnému systému. Jabber má v současnosti několik aktivních podporovatelů (například jej využívá systém Google Talk, který je ovšem v poslední době spíše zanedbáván). Tito podporovatelé ovšem nemohou udělat nic s dominancí ICQ, respektive MSN, respektive Skype (technicky je Skype něco zcela jiného, ovšem mezi IM funkčně vzato patří) ve světě Instant Messagingu.
Cisco je ovšem firma, která žije ze síťových technologií a v oblasti jak hardwaru, tak i softwaru již několik svých vizí úspěšně prosadila (tak například její hardwarový VoIP telefon se jednu dobu stal synonymem tohoto typu zařízení, ale to je jen jeden příklad). Stačilo by, kdyby se rozhodla Jabber nativně podporovat ve svých síťových prvcích, přidala jej do svého komunikačního softwaru a zajistila možnost propojení infrastruktur různých organizací (což Jabber technicky vzato umožňuje). Výsledkem by mohla být komunikační síť mezi velkými i menšími firmami – a možná úřady.
Co znamená Cisco pro Jabber?
Jabber je populární v některých složkách státní správy v USA – založená na standardu, který by ji umožňoval (s bezpečnostním vymezením) komunikovat se stávající globální sítí. Technicky dokonalý, avšak reálně skomírající Jabber by toto spojení s korporacemi mohlo katapultovat do výšin, o nichž se mu zatím ani nezdá, a třeba pozapomenutý Google Talk by se tak stal prostředkem ke komunikaci s firemními uživateli skrz jejich vlastní infrastrukturu.
Cesta do pekel?
Je to nádherná představa, ovšem k tomu, aby se naplnila, bude Jabber potřebovat kromě Cisca také notnou dávku štěstí. Již nyní je slyšet hlasy, které se obávají, že akvizicí otevřený protokol spíše utrpí, a že celá událost je pro IM žárovku spíše cestou do pekel. Osobně doufám, že tomu tak není a nebude, a že zakoupením společnosti se žárovka naopak rozsvítí.
