Pokud se podíváme na libovolná média, můžeme tu nalézt analogie se světem softwaru. Televizní kanály zaměřené na masového diváka. Noviny zaměřené na masového čtenáře včetně těch internetových. Zrovna tak ale nalezneme úspěšná komerční média s menším počtem „uživatelů“ jen se liší obchodním modelem a způsobem financování. Jako příklad by mohl sloužit samotný Root.cz s úzkým okruhem čtenářů. Ve světě softwaru je tedy nutno se na problematiku dívat podobným způsobem. Nelze říci, že jediným druhem úspěchu je masová rozšířenost. Z analogie z médii jednoznačně vyplývá, že úspěšným je nejen ten, který má největší zastoupení mezi uživateli, ale úspěšným je i ten, který má menší okruh uživatelů s určitým zaměřením. Software je určen uživatelům a ti musí být spokojenými uživateli.
Zacílení na uživatele
Příliš složitý a na funkce bohatý software může být naopak překážkou pro širší rozšíření. I úzce specializovaný software má své začátečnické uživatele, kteří se se softwarem seznamují. Daný software může mít spousty perfektně zpracovaných funkcí, možností a propracované dokumentace, ale pokud nebude intuitivní a nebude mít běžné ovládání, nemá šanci na úspěch. Nikdo nebude číst složitou dokumentaci k softwaru, který má být určen odborníkovi v oboru. Odborník v oboru by měl být schopen se softwarem intuitivně pracovat. A nezávisí to na tom, zda se jedná o masový produkt typu textového editoru nebo nějaký specifický odborný software pro úzkou skupinu uživatelů. Software je nástroj, který má člověku ulehčit, případně zefektivnit jeho práci. Efektivní v tomto případě nebude čtení mnoha stránek manuálu o tom, jak se software ovládá.
Bezpečnost
Na bezpečnost se nehledí, dokud se něco neprovalí. To byl typický postoj firem ke svým komerčním produktům v dřívějších dobách. Ještě dnes by se některé firmy nejradši soudily, když bezpečnostní audit odhalí chybu v softwaru a dojde k jejímu zveřejnění. Úspěšný software, tedy z komerčního pohledu, je automaticky pod drobnohledem bezpečnostních expertů a je auditován bez ohledu na to, zda si to firma (autor softwaru) přeje nebo ne. Jako uživatelé jsme tedy v relativním klidu. Méně rozšířený software není cílem útoků. Více rozšířený software je zase sledován v bezpečnostních auditech.
Komerce a open source
V komerčním světě je jednoznačným úspěchem prodejnost, zisk, rozšířenost, monopol… U velkých komerčních open-source projektů, které soutěží s uzavřenou komerční konkurencí, se úspěšnost měří podle komerčních měřítek. Z toho logicky vyplývá a není to žádným tajemstvím, že tvorba softwaru z nadšení není možná a programátoři jsou placeni velkými firmami v případě komerčního open-source projektu. Pak samozřejmě musíme poměřovat stejným komerčním metrem a úspěšným softwarem je ten s určitým rozšířením v dané oblasti.
Z tohoto pohledu můžeme například distribuci openSUSE považovat za komerční a stejně lze nahlížet i na prohlížeč Firefox. V případě openSUSE je to vývojové stádium a základní stavební kámen pro budoucí komerční produkty z rodiny SUSE Linux. Kvalitní open-source prohlížeč, jakým bezesporu Firefox je, potřebují asi všechny firmy, které mají založen na open source nějaký byznys.
Vysoká procenta rozšířenosti
Stejně jako u médií, lze s nadsázkou říci, že software (a jeho ovládání) musí být „bulvarizován“, aby se masově rozšířil. Musí být přijatelný pro široké spektrum lidí a sám o sobě musí být intuitivní stejně jako řízení auta. „Bulvarizovaný“ software by měl být přijatelný širokému spektru uživatelů. Lidé začnou masově používat jen to co je pro ně intuitivní a „něco podobného“ už znají. Nelze ze dne na den vyrábět auta s novou a převratnou převodovkou, protože lidé by s nimi neuměli jezdit.
Ze stejného důvodu je Linux přijatelně použitelný až v poslední době, kdy k jeho ovládání stačí běžné znalosti ovládání myši a klávesnice. Není to však zcela pravda. Krásným příkladem je tady na Rootu téměř nezájem o informace o službě CNR od Linspire. Tady je jiná skladba osazenstva. Každý si tu chválí „ten svůj“ balíčkovací systém, ale „tam venku“ jsou lidé, kteří budou schopni ovládat maximálně CNR a někteří ani to ne.
Co je tedy úspěchem?
Pro uživatele softwaru, o kterého jde především, je cílem, aby byl se softwarem spokojený a dobře se mu s ním pracovalo. V takovém případě může být software opravdu úspěšný. Úspěšný může být ale i v případě, že cílovou skupinou je malé množství specificky zaměřených uživatelů včetně autora softwaru. Úspěšnost a rozšířenost jsou však dva různé pojmy. Software bude hojně rozšířený až tehdy, bude-li „bulvarizován“ ve smyslu přijatelnosti pro masového uživatele.
Úspěch...
Proces, kterému se nedá zabránit
Historie informačních technologií je plná příkladů kopírování, kdy vlastně každý od každého svým způsobem „kopíruje“. Následně ale skutečně vydělává vždy až kopie. Autor myšlenky zůstává nepojmenován a někde vzadu. Můžeme z toho vyvodit také ten závěr, že úspěšným z pohledu rozšíření (a vydělávající) je až dobře vytvořená kopie, což se stalo pravidlem.
