Téměř přesně po dvou letech vyšla nová verze Debianu. Předchozí Debian zvaný Lenny vyšel 14. února 2009. Je to už třetí verze, u které se podařilo dodržet nepsaný dvouletý cyklus vydávání. Přestože od plánovaného zmražení uběhl více než rok, většina uživatelů je spíše ráda. Debian přece vychází, až když nastane ten správný čas.
Čtěte recenze starších vydání Debianu:
Debian 6.0 Squeeze je tedy konečně zde a jeho nástupcem ve větvi testing se stává Wheezy. Tak se také bude jmenovat nové vydání, kterého se (snad) dočkáme opět za dva roky. Teď je tu ale čerstvý Squeeze a je na čase se podívat, jaké novinky nám přinesl.
Podpora architektur
Vydáním Debianu Squeeze oficiálně končí podpora architektur HP PA-RICS (zkratka hppa) a Alpha. To ovšem neznamená, že nebude možné Debian na těchto architekturách provozovat. Ve vývojových větvích (unstable a testing) i nadále zůstávají, jen nejsou k dispozici v oficiálním vydání. Není to žádné překvapení, Alpha vypadla z příprav na stable už před rokem a půl.
Rovněž by se mohlo zdát, že vypadla architektura ARM, ale ta byla nahrazena novou architekturou ARM EABI označovanou jako armel. Naopak tu máme i dvě nové architektury označované jako kfreebsd-i386 a kfreebsd-amd64. Poprvé je tak možné Debian instalovat s konkurenčním jádrem – místo Linuxu je možné použít jádro z FreeBSD. Vývojáři ovšem varují uživatele, kteří chtějí kFreeBSD používat na desktopu, protože prý systém nepodporuje všechny vlastnosti nutné pro provoz moderního desktopového prostředí. Naopak na server je tato varianta nadšeně doporučována.
Co se týče podpory hardwarových platforem, jsou k dispozici následující porty: 32bitové PC, 64bitové PC, SPARC, PowerPC, MIPS, Intel Itanium, S/390 a ARM EABI.
Instalátor
Debian je stále možné stáhnout na různých médiích, k dispozici je až osm DVD, 53 CD nebo Blu-ray médium, které ale musíte sestavit pomocí nástroje Jigdo. K dispozici je také DVD, ze kterého je možné instalovat zároveň 32bitový i 64bitový Debian včetně vybraných balíčků.
Vývojáři v posledních letech investují úsilí do vylepšování samotného instalátoru systému. Výsledek je skutečně znát, zásadních novinek je celá řada. Samozřejmě zůstala možnost instalace v textovém i grafickém režimu. Jak mi řekl jeden známý: „Textový instalátor prostě patří k Debianu.“ Volba je na vás, v každém případě se jedná o naprosto rovnocenné způsoby instalace, obě varianty se ptají na stejné věci, zobrazují stejné „teploměry“ s postupy a akce trvají stejně dlouho. Rozdíl je tedy skutečně jen v tom, zda preferujete ovládání klávesnicí nebo myší.
Jaký instalátor preferujete?
Dostáváme se k samotným novinkám v systému, které se samozřejmě promítají často už i do instalátoru. Debian například přešel na zavaděč Grub2, který vám také bude automaticky nahrán na disk už při instalaci. Grub2 přichází s modulární architekturou a automatickým sestavováním konfiguračních souborů pomocí skriptů. Dejte si pozor na to, že se Grub2 konfiguruje úplně jinak než klasická jednička. Pokud chcete zůstat u starší verze (0.97), nainstalujte si balíček grub-legacy.
Čtěte článek: Poznejte boot loader GRUB2
Balíčkovací systém Debianu je nově nastaven tak, aby instaloval i doporučené balíky. Nemělo by se vám tak už stávat, že si nainstalujete vypalovací software a zjistíte, že není možné vypálit DVD, protože vám chybí doporučený balíček obsahující potřebné utility (skutečně se stávalo).
Velmi užitečná je také automatická instalace balíčků potřebných pro provoz vašeho hardware. Instalátor používá nástroj discover-pkginstall z balíčku discover a automaticky potřebné balíčky doinstaluje. Kvůli pořízení obrázků jsem Squeeze instaloval i ve VirtualBoxu a instalátor automaticky doinstaloval doplňky pro hostitele a rozchodil virtuální hardware.
Instalátor nyní také lépe pracuje se zrcadly. Dříve se slepě spoléhal na oficiální seznam serverů, dnes kontroluje konzistentnost zvoleného zrcadla a to, zda obsahuje všechny potřebné soubory pro vámi zvolenou architekturu a vydání. Nemělo by se tedy stávat, že instalace skončí uprostřed z důvodu špatně zvoleného zrcadla.
Debian nově vyčistil linuxové jádro a odstranil z něj nesvobodné ovladače. Ty jsou vystrčeny do samostatných balíčků v sekci non-free. Standardně se vám tak nenainstalují, ale pokud instalátor zjistí, že je potřebujete pro zprovoznění nějakého hardware, automaticky vám je nabídne k instalaci.
Debian Squeeze, jako před ním jiné distribuce, přešel na souborový systém ext4. Naopak zmizela podpora souborového systému ReiserFS. Pokud jej budete chtít přesto používat, je možné doinstalovat potřebné balíčky později ručně. Instalátor také rozšířil své schopnosti práce s diskem a umožňuje pohodlně nasazovat RAID, LVM nebo šifrování disků. Vše je možné pohodlně naklikat.
Poslední zajímavostí nového instalátoru, o které se zmíním je možnost instalace na IPv6 sítích. Nyní je možné instalovat i na síti, která vůbec nepodporuje IPv4. Není to doporučovaná ani oficiálně podporovaná varianta a prý může zlobit. Jedná se zatím o experimentální funkci, kterou je třeba nastavit ručně.
Novinky v systému
Squeeze samozřejmě obsahuje především novější verze většiny balíčků, ale obsahuje i úplné novinky. Celkem do distribuce přibylo 10 352 nových balíčků a celkem je tedy k dispozici 29 050 balíků. Dvě třetiny balíčků (67 %) bylo aktualizováno na novější verzi. Celkem 4238 balíčků (18 %) bylo z Debianu z různých důvodů odstraněno.
Debian Squeeze obsahuje jádro 2.6.32, Apache 2.2.16, PostgreSQL 8.4.5, MySQL 5.1.49, PHP 5.3.2, Samba 3.5.5 a další novinky. Pokud chcete Squeeze jako desktop, pak v něm najdete GNOME 2.30, KDE 4.4.5, Xfce 4.6.2, OpenOffice.org 3.2.1, Firefox 3.5.15 a Thunderbird 3.0.7. Tolik jen z těch nejznámějších balíčků, nemá smysl tu vypisovat dlouhé seznamy nových verzí. Mezi úplně nové balíčky patří například správce síťových připojení Wicd nebo webový prohlížeč Chromium.
Součástí Debianu Squeeze je také nové grafické téma SpaceFun. To opouští klasické barvy Debianu a nabízí moderní, tmavší vzhled, kterému dominují hvězdy, raketa a Saturn. Reakce uživatelů na SpaceFun jsou různé, viděl jsem obdivné výkřiky, stejně jako velmi negativní reakce volající po návratu ke klasice. Naštěstí není přednastavený vzhled ničím dogmatickým a je na uživateli, co si sám zvolí. Každopádně SpaceFun naleznete v zavaděči, přihlašovacích obrazovkách, instalátoru a samozřejmě i v grafických prostředích.
Líbí se vám téma SpaceFun?
Už jsem se zmínil o tom, že Squeeze nově instaluje také doporučené balíčky. Pokud chcete toto chování z nějakého důvodu potlačit, můžete tak učinit v souboru /etc/apt/apt.conf, kam stačí připsat řádku
APT::Install-Recommends "false";
Běžně ale k takové změně není důvod a nové výchozí chování je zcela jistě pro většinu uživatelů výhodou.
Velkou novinkou je také závislostní start systému. Jednotlivé služby tak už není třeba zavádět striktně sériově, ale může dojít k paralelnímu zavádění a tím i zrychlení startu. Opět se nejedná o žádné překvapení, tato změna se připravovala několik let a Squeeze na závislostní start přepnul už před rokem. Opět je možné toto chování potlačit (například kvůli jednoduššímu ladění problémů) zápisem následujícího řádku do /etc/default/rcS:
CONCURRENCY=none
Poslední novinkou, o které se zmíním, je integrace Backports do projektu Debian. Služba Backports dříve sídlila na samostatném serveru a nebyla Debianem oficiálně podporována. Nabízela však velmi oblíbené balíčky s novějšími verzemi aplikací, které ale byly kompilovány proti Debianu stable. Protože se jednalo vždy o velmi využívanou službu, vzal ji projekt Debian pod svá křídla a nyní je oficiálně součástí projektu. Najdete jej na adrese backports.debian.org.
Podpora se (snad) prodlouží na pět let
Významnou změnou je plánované prodloužení podpory vydaných stable verzí. Nyní je každé vydání podporováno po dobu své životnosti (tedy do vydání další verze – asi dva roky) plus poté ještě další rok. Vývojáři ale plánují prodloužení této doby. Časem by mělo být vydání podporováno ještě tři roky po vydání další verze a celková doba podpory by se tak měla prodloužit na pět let. Zatím ale podpora takto prodloužena není, ale vše k tomu směřuje. Je pravděpodobné, že se to bude týkat už i Squeeze.
Další poměrně zásadní novinkou v systému přípravy verzí je to, že nový testing bude vytvořen ze Squeeze namísto unstable. Dříve se při vydání přesunul testing do větve stable a z unstable se kopií vytvořil nový testing. Nyní nedojde ke druhému kroku a vývoj tedy bude plynule pokračovat od Squeeze k Wheezy. Výhodou je především to, že hned po vydání Squeeze nebudou v testingu různé chyby, které by se do něj přenesly z větve unstable. Uživatelé testingu tak mohou rovnou začít aktualizovat a mají jistotu, že se jim systém nerozbije.
Další dobré vydání
Debian je konzervativní distribuce a žádné velké změny ve vydání Squeeze nikdo ani nečekal. Přesto jsou některé novinky poměrně zajímavé a především užitečné. Squeeze je další povedené vydání Debianu, které nás nijak nešokovalo, což je nakonec dobře. Debian se drží svého způsobu: vlastním tempem správným směrem.
