Týden v KDE: cihla k cihle pro Plasmu 6.4.0
Nahlášené chyby v rámci vydání Plasmy 6.3 jsou víceméně za námi, takže vývojáři KDE soustředí síly jak na pucování jemných detailů pro aktualizační vydání této řady, tak zejména na práce pro budoucí Plasmu 6.4.0, kam se nyní obracejí jejich síly, konstatuje shrnutí novinek v KDE z pera Nate Grahama. Nově tak víme, že šest-čtyřka přinese inovaci KRunneru, kdy v něm bude možné pracovat s kódy barev s tím, že KRunner bude schopen různé způsoby zápisu barevné informace zobrazit uživateli najednou. V Discích a zařízeních přibude položka pro kontrolu chyb u nově připojených disků s možností automatických oprav.
Už Plasma 6.3.3 přinese opravu řady problému s navigací pomocí klávesnice, včetně systémové lišty, menu Kicker, Custom Tiling UI a dalších. Pro Plasmu 6.4.0 se dokončuje velká předělávka rozhraní nástroje Spectacle, nově bude ve výchozím nastavení startovat s obdélníkovým výběrem, kdy uživatel bude moci hned vybírat takovou oblast, případně jen odklepnou pořízení snímku celé obrazovky, přidat anotace atd.
V návaznosti na zpětnou vazbu od uživatelů padlo rozhodnutí znovu umožnit skryti indikátorů přehrávače audia ve správci úloh a i tooltipů jednotlivých oken. Obecně uživatel dostává možnost rozsáhlejších nastavení těchto prvků. Indikované množství systémové paměti na stránce O systému je nyní přesnější (plus poskytuje vysvětlení, proč se mohou hodnoty lišit od reality).
Uzavřených hlášení o chybách je za poslední týden téměř 130, nicméně i tak vzrostl počet kritických chyb k řešení, z jedné na tři. Zhruba desítka oprav míří do nejbližšího vydání Plasmy 6.3.2, tři opravy včetně jedné týkající se běhu GTK aplikací se objeví v Plasmě 6.3.3 a další míří do Plasmy 6.4.0. V neposlední řadě pak již Plasma 6.3.3 přinese ještě jemnější nastavení škálování v nastavení displejů, takže snad definitivně všichni uživatelé nezávisle na kombinaci rozlišení a velikosti displeje by měli mít k dispozici optimální nastavení reálné velikosti rozhraní Plasmy přímo z UI, ne jen pomocí nástroje příkazové řádky kscreen-doctor.
Týden v GNOME: nejen globální klávesové zkratky
Novinky projektu desktopového prostředí GNOME za poslední týden zahrnují mimo jiné aktualizaci řady komponent, jejichž výsledkem je implementace GNOME desktop portal(ů) přinášejících rozhraní pro globální klávesové zkratky. Aplikace je mohou využívat, uživatelé zase nastavovat, měnit či rušit. Do GTK a kompozitoru Mutter pak zamířila úprava vylepšující vzhled kurzorů, které odteď budou konzistentnější skrze různá nastavení témat a velikostí, včetně lepší interoperability s dalšími kompozitory.
Z projektů třetích stran vypichují tvůrci GNOME tento týden novou verzi Gameeky 0.6.5, nástroj či enginu umožňujícího jednoduchou cestou hrát / upravovat / programovat hry, vše za účelem rozvoje STEM, resp. STEAM dovedností (Science + Technology + Engineering + Art + Mathematics).
Mezi rozšířeními Shellu pak zaujme Blocker, nástroj na celosystémové blokování obsahu, v pozadí využívající nástroj hBlock měnící nastavení na úrovni DNS, aby nejen ve webovém prohlížeči, ale i v aplikacích nemohly různé sledovače či malware páchat to, co obvykle páchají (ale má to své limity, píší autoři).
Beta ovladač API Vulkan pro karty Nvidia generace Blackwell
Poněkud zpackané vydání nové generace Nvidia Blackwell (pálící se kabely, černé obrazovky a vadné čipy, a to u všech uváděných modelů, nutnost aktualizace BIOSů karet, …), tedy GeFroce RTX 5000, doprovází i mírné zpoždění softwarové podpory. API Vulkan si zatím musí počkat, případně uživatel musí sáhnout po čerstvě vydané beta verzi ovladače Nvidia 570.123.01 (pro Windows jde o verzi 572.63), která podporu pro Blackwell přidává. Kromě ní vývojáři Nvidie v této verzi ovladače přidávají též podporu Vulkan rozšíření VK_KHR_incremental_present, VK_NV_cluster_acceleration_structure, VK_NV_partitioned_acceleration_structure a VK_NV_present_metering a specificky pro Blackwell pak VK_NV_ray_tracing_linear_swept_spheres. Z hlediska API Vulkan je samozřejmě podporována verze 1.4.
FFMpeg přidává AV1 RTP Packetizer/Depacketizer
Podpora Real-time Transport Protocol (RTP) pro formát videa AV1 je jednou z posledních novinek v balíku FFmpeg. Jde přitom o specifikaci, která je v rámci AV1 momentálně ve stádiu návrhu pro použití typu od P2P přenosů o nízkých datových tocích až po datově objemné streamování na více míst v rámci video konferencí. Pro AV1 jde o úskalí plynoucí z jeho způsobu kódování videa, kdy se specifikace musí vypořádat s věcmi typu fragmentace a agregace AV1 Open Bitstream Units pro přenosy s RTP. FFmpeg tak v GItu přináší počáteční kód pro zakódování AV1 obsahu do RTP paketů a stejně tak následné depaketování na straně příjemce. Streamování s RTSP je již otestováno v rámci GStreameru. V tuto chvíli se mimo jiné řeší schopnost implementace poradit si s datovými výpadky (tedy zastavení depaketování až do příštího klíčového snímku apod.).
Jádro Linux 6.15 už bez >4GB RAM pro 32bit x86
Změny v podpoře 32bit x86 přinesou v Linuxu 6.15 spíše ubírání (což je ostatně logické). Arnd Bergmann poslední měsíce připravoval zjednodušení kódu pro běh 32bitových kernelů na 64bitových CPU. Dospěl ke zjištění, že z hi-end strojů 32bitové éry, tedy nejpozději roku 2003, jsou možná relevantní už jen HP DL740 a DL760 G2, které jsou teoreticky těmi posledními, jež využívají HIGHMEM64G a BIGSMP a stejně tak je tu už jen jedna generace hardwaru s podporou VT-x a tedy odstranění těchto věcí se už nikoho nedotkne. Poslední verze patchů také vypíná nelogickou možnost kompilovat 64bitové jádro s podporou sběrnice EISA.
Patch přidává podporu instrukce CMPXCHG64 do Kconfig pro stroje s procesory AMD Geode LX. Naopak tedy mizí již zmíněná podpora 32-bit „BIGSMP“ pro stroje s více než 8 CPU v 32bitových kernelech a mizí podpora HIGHMEM4G pro 32bit x86 CPU, což znamená, že tyto procesory si už nesáhnou nad 4GB hranici (volba umožňovala až 64 GB).
V historickém okénku Arnd připomíná, že podpora HIGHMEM64G se objevila v jádru Linux 2.3.25, a to pro ho-end procesory Pentium Pro a Xeony generace Pentium III. Vše už se prakticky nikde nevyužívá (pozn.: i kdyby ano, tak poslední LTS jádro dává ještě několik let života). Komentuje více než čtyř-socketové servery na bázi čipsetů typu Intel 450GX/450NX, které sice mohou teoreticky fungovat s 8 GB RAM, ale před 20 lety byly zcela výjimečnými konfiguracemi. Stejně tak je teoreticky možné ještě uvažovat nad provozem strojů s Celerony D pro Socket LGA775, které měly natvrdo deaktivovaný 64bit režim, případně o velmi vzácných strojích s Xeony LV „Sossaman“, které mohly s registrovanými DDR2 moduly provozovat až 16 GB RAM, nicméně to vše jsou výjimečné / okrajové / dávno vyřazené, spíše hypoteticky provozované konfigurace. Zkrátka je na čase.
DeepSeek 3FS, souborový systém pro efektivnější trénování AI
Pod licencí MIT, ale mimo jádro. Čínský DeepSeek vyvíjí vlastní souborový systém optimalizovaný pro běh AI systémů. 3FS alias Fire-Flyer File System využívá FUSE, programovací jazyk Rust a databázi Apple FoundationDB a další moderní prvky. Kód je k dispozici na GitHubu včetně dokumentace.
