Názory k článku Distribuce antiX Linux 26 aneb rozběhněte svůj starý 32bitový počítač

Zajimave ze to pri tak malo pameti dava Firefox - ale ono dost zalezi na jake stranky se leze a co vsechno ukladaji. S vice mene statickymi vecmi + addblock by nemel byt problem.

Co se tyce UI, ze nefunguje Gnome tomu se asi nelze divit, vsem KDE by to teoreticky davat mohlo, otazka co s pameti.

Ano, právě svižnost Firefoxu mě velmi zaujala a antiX nabízí jedno z nejsvižnějších sestavení tohoto prohlížeče přesně jak uvádím ve článku, autor jej optimalizuje pro staré počítače a je to znát.

Zde je příklad z praxe

Na 32bitovém počítači s procesorem Intel(R) Core(TM) i7 CPU 32b 950 @ 3.07GHz a 4GB RAM čerstvě spuštěný antiX zabírá ve výchozím nastavení necelých 170 MB. Po spuštění Double Commander 220 MB. V Libre Office Calc spouštím tabulkovou evidenci táborů a v Libre Office Writer přihlášku jednoho táborníka, velikost zabrané paměti ukazuje 416 MB. Aplikace Datovka tuto hodnotu zvyšuje na 440 MB. Nakonec spouštím Firefox 140.9.0esr a otevírám tři záložky, jednu se svým webem a přihlášenými táborníky, druhou s el. bankovnictvím a třetí s e-maily. Plotnový disk už začíná více pracovat, systém hlásí zaplněnost necelých 1,1 GB. Práce je stále plynulá. Spouštím ještě Chromium 146.0.7680.177. Zaplněná paměť cca 1,7 GB a SWAP vesele odpočívá. To není vůbec špatné.

Výsledek znamená, že mohu plnohodnotně pracovat s celým svým evidenčním ekosystémem. Druhý 64bitový počítač s Atomem je výrazně pomalejší, i zde je však situace podobná a antiX je na první pohled svižnější než původně testovaný WattOS a Debian 13 s MATE. Podobný výkon nabízí Slitaz nebo různé varianty Puppy, antiX je však jako celek lépe podporovaný a je znát, že je za ním Debian (aktuálnost dokumentace, balíčků a bezproblémová čeština).

GNOME a KDE jsem netestoval a dle mého pohledu zde nedávají smysl. Distribuce míří jinam a na moderní počítač bych jí neinstaloval, zde její výhody uživatel neocení. Tady bych využil klasický Debian nebo Devuan a pro svojí práci popsanou výše zvolil MATE nebo Trinity, ale v případě potřeby klidně i GNOME či KDE, jde jen o zvyk.

Čím déle antiX používám, tím více zjišťuji, že je parádně optimalizován jako celek. Výchozí grafické prostředí a předvolené aplikace mi vesměs vyhovují a vzhledem k výše uvedenému není důvod cokoliv měnit, naopak, jsem rád, že mi distribuce sedla tak jak je a hlavní účel, tedy skutečné oživení staršího počítače, beze zbytku plní.

KDE není takový žrout jak by se mohlo na první pohled zdát, ale máš pravdu, zde lehčí WM dává smysl, hlavně za situace, kdy to uživatelům nevadí ( = jsou schopní to používat bez problémů, na druhou stranu, proč by neměli).

Přesně tak, i KDE určitě lze optimalizovat, aby běhalo dobře na starších sestavách, zde se však setkávám opravdu se starými stroji, kde je vhodnější lehčí správce oken a upravený prohlížeč. Uživatelům je to vesměs jedno, většinu času používají prohlížeč, Libre Office, Datovku nebo jednoduché účetnictví, vysvětlím jim jen odlišnou práci se soubory, skenování a tisk. Tito lidé jsou narozdíl od dnešních mladších uživatelů (osobní zkušenost) zvyklí používat některého správce souborů a Double Commander je dnes již velmi stabilní, zde si rychle zvykli a po krátkém zaškolení mohou ihned pracovat.

U Firefoxu zalezi co presne otevrete za stranku. Pokud si nactete YT s hromadou video preview tak to vyskoci - vsechny ty videa se musi nacist, dekodovat prvnich par snimku. Pokud mate Intel gfx mohlo by fungovat HW dekodovani videa s zero-copy prehravanim + enhanced-h264fi extenze vam zaruci servirovani YT videi v h264.

Bohuzel i Firefox ma nejak pametove zaludnosti - staci si na X11 prolezt par menu ve Firefoxu a hned mate +1GB pameti zabrane (X11 bug ve WR).

Co se tyce budoucnosti - verim ze pri prechodu na Wayland bude situace oproti X11 jeste lepsi, pri pouziti lehkeho kompositoru typu Sway.

Určitě, videa z youtube jsem právě na testovacím 32bitovém stroji a na 64bitovém Atomu jen zkoušel a zkusil přehrát v nízkém rozlišení. Živnostníkovi, ani paní učitelce, bych nic takového nedoporučil. Grafické karty u těchto strojů jsou velmi slabé (Atom má dokonce pouze VGA výstup). Naopak, těmto uživatelům doporučuji, pokud potřebují Firefox spustit, mít otevřenou jednu, maximálně dvě záložky. To není problém, jejich typická práce spočívá v tom, že v Libre Office/Fandovském učetnictví provedou vše potřebné a poté ve Firefoxu pouze odešlou e-mail/pracují s el. bankovnictvím nebo použijí aplikaci Datovka. NIc více, na youtube mají jiný počítač/tablet/chy­trý telefon, tato kombinace parádně funguje. O Waylandu u těchto strojů neuvažuji, spíše je otázka, jak dlouho bude tato distribuce podporovat 32bitové jádro a 32bitový prohlížeč. Zatím je vše v pořádku a až bude čas na změnu, budu situaci řešit - do té doby možná již tyto starší počítače nebudou využitelné, uvidíme. Pomoci může i NetBSD (ohledně jádra a systému samotného, s prohližečem bude zřejmě podobný problém).

9. 4. 2026, 15:40 editováno autorem komentáře

Nevím z jak vzdálené budoucnosti jsi přišel, ale my ještě nejsme ve stádiu, že by 4GB bylo pro Firefox "tak málo" :)

Páni, hluboká poklona Vaší práci.

Moc děkuji, v tomto oboru mě baví především práce s lidmi a jsem rád, že jim tímto způsobem mohu pomoci. Nejsou nuceni používat nadbytečné technologie a mohu je seznámit s těmi, které se možná na první pohled netváří jako moderní, ale jsou více, než dostačující. Proto jsem napsal tento článek, věřím, že více z nás řeší podobné úkoly a své zkušenosti velmi rád sdílím.

Také chválím. Tak by to mělo vypadat.

Paráda, já jsem rád za spokojené uživatele a distribuce mi nabízí velmi dobře použitelný a moderní webový prohlížeč, který v případě, že Libre Office nebo jednoduché účetnictví už nedostačuje, umožňuje používat i např. školní informační systém, čímž se životnost starších strojů opět prodlužuje.

V letech, kdy byly RAM nehorázně drahé (jak je ten svět zacyklený), byly na našem trhu malé noťásky od Lenovo G555 (rok 2010) jen se 3G RAM a Windows 7. Na všech možných cestách byl dříčem. ALE, vše jednou končí. Přesto jsem v době supernízkých cen SSD (2024) koupil SSD 512GB za 500 Kč a instaloval antiX. Zase mám svižného parťáka na cesty.
Předtím jsem už užíval antiX jako Live-CD/USB.

7. 4. 2026, 11:52 editováno autorem komentáře

Ano, jeden z mých známých si na trhu zakoupil malý noťásek s Atomem a 2GB RAM včetně zdroje za krásných 400 Kč. antiX zde běží zcela bez problémů a jako malý živnostník využívající pouze Libre Office je spokojen. I já na svém odolném a dnes již starším Panasoniku CF-31 velmi vážně uvažuji o antiXu, zatím používám Arch s MATE (mám rád novinky), ale antiX pro mojí práci včetně programování zcela postačí.

na asus eeepc perfektne bezi antix aj haiku.

Paráda, Haiku jsem nezkoušel, různé Linuxy ovšem ano a asi nejvíce jsem jako s celkem spokojen právě s antiXem. Ale v blízké budoucnosti chci na testovacím 32bitovém stroji vyzkoušet NetBSD 11, jsem zvědav jak se osvědčí na desktopu se stejnými požadavky, jaké jsem popsal u antiXu

Antix pouziva zdrojove kody debian 13.
ako browser je firefox esr ale osobne neodporucam.
Dalsia vec je ze relativne lahko ide do antixu nainstalovat xfce 4.
Na forku som prestal pracovat, kedze nemam tolko casu na to.

Za mna MX na akykolvek pocitac s 1GB ram (verzia 23.x je stale 32bit minimalne do 2027) a na slabe PC do 512MB jedine antix

Ano, antiX 26 je založen na Debianu 13, i když to chvíli trvalo, než ostrá verze vyšla, je vidět, že vývojářský tým má před sebou náročnou cestu, modifikace a hlavně následná údržba těchto balíčků chce čas. Mě Firefox ESR právě v této distribuci plně vyhovuje, ale vyzkoušel jsem také Chromium a funguje téměř stejně hbitě. Uvidíme, jaká bude situace s prohlížeči do budoucna. Myslím si, že přidávat XFCE do této distribuce nemá příliš smysl, v takovém případě bych sáhnul po MX, originálním Debianu nebo Devuanu.

V čem programujete? V tom padajícím lazarusu?
Jinak jsem překvapen, že Antix/Debian13 existuje. Já zlomil hůl s ukončením x86-32 Debian a místo toho jsem se jal experimentovat s Alpine. Tak abych nenápadně vzal zpátečku. Kde se vlastně berou balíky? Kompilují sami? Musím ponornit.
A co znamená Customised 5.10.240 kernel. Jasně, LTS existuje, ale ... do prosince 2026? To zanedlouho bude mít Houston problém. Dále to prej bude podporovat nějakej CIP https://wiki.linuxfoundation.org/civilinfrastructureplatform/start

Ne, komerčně neprogramuji, je to jen můj koníček. Rád zkouším programy v Lazarusu, pro jednoduché GUI aplikace mi přijde stále vhodný, i když uznávám, že stabilita IDE není něco, nač bych se především ve firmě mohl spolehnout (i když osobně znám případy takového nasazení). Jazyk, který mě skutečně zaujal a na který jsem se zaměřil, je Ada, kde jsem s pomocí áíčka vytvořil prototyp evidenční aplikace pro tábory (nástroj Alire, Ada 2022, GtkAda a SQLite, více v galerii). Ada sice primárně míří jinam a dříve jsem právě u GUI aplikací měl problém udržet umělou hloupost v předem daných kontraktech, dnes je situace zcela jiná a nejen ona, ale i její doplněk ověřovací nástroj Spark, mají stále lepší podporu. Když se držím předem zadané architektury, není problém ani u méně používaných jazyků, uvidíme, kam se áíčko v další době posune.
Vývojáři antiXu udržují svá vlastní jádra (v současné době 32 a 64bitové 5.10.240 a 64bitové 6.6.119) a plánují komunitně udržovat balíčky jader i po jejich odstranění z hlavních repozitářů Debianu. Uvidíme jak se jim to podaří a jak se vypořádají s prohlížeči, na to je naštěstí ještě čas.

No k tomu začátku ... za mě šílený neomarx blouznění, ale budiž...

Jen věcně - všichni co sníte o používání starých pecek a jak to pomůže chudinkám samoživitelkám .... tak vězte, že problém není v tom to rozjet, ale v tom, že ač je systém sebehbytější, tak v momentě, kdy na to dáte webprohlížeč, tak se začne zoufale nedostávat RAM a tu jaksi nemůžete rozšířit...no a když nakonec celeron ani nerozjede youtube ani v 480p...tak vám s tím samoživitelka sekne po palici.

To je prostě fakt, se kterým nejde hnout
– moderní web = hafo giga balastu

a na to vám 4GB ram fakt nestačí, ani kdybyste vymylseli nový PAE^2

dnes je OS pro 99% plebs už v podstatě fakt jen nosič pro prohlížeč

a to píšu jako někdo, kdo provozuje spoustu retro HW počínaje Schneider Euro PC ;)

a teď do mě

V dnesni fasisticke dobe cokoliv co zavani zdravym rozumem automaticky dostava nalepku neomarx.

Doba je taková jaká je a není divu, prošli jsme si různými -ismy a propagandě ze všech stran ne každý odolá. Já mám lidi rád, takže neřeším jejich přesvědčení, o politice se bavím s úsměvem na rtech a raději pomohu tam, kde mohu, ostatně to je jedna věc, proč jsme tady na tom veselém světě, žít nejen pro sebe, ale i pro ostatní a být užiteční.

Ano, autor s jeho nepřehlédnutelnou přezdívkou má levicové názory a na fórech je to vidět. Můj původní první odstavec byl notně veselejší, po dohodě s panem šéfredaktorem jsme právě tuto část odstranili, proč zbytečně politicky provokovat, to na rootu určitě nemá místo. Pro mě je politika věc humorná, i když uznávám, že ne každý se na ní takto kouká. Přiznám se, že samoživitelce bych doporučil spíše starší tablet nebo telefon, spousta lidí okolo mě už klasický počítač nepoužívá. Já jsem se zaměřil na živnostníky, kteří mnohdy nepotřebují neustálý přístup na internet, případně jen odeslat e-mail/datovou zprávu/kouknout na bankovnictví. A to se 4GB RAM a otevřeným účetnictvím i na 32bitovém stroji lze, viz výše můj test a Firefox zde dopadl velmi dobře. Youtube i zde funguje, samozřejmě v nižším rozlišení, na to bych si nechal právě ten tablet. Ale lidé, kteří potřebují pracovat s Libre Office, Datovkou, jednoduchým účetnictvím a s upraveným Firefoxem jsou vesměs spokojeni. Situace je ale samozřejmě individuální a vždy jí se zájemcem konzultuji, většinou se shodneme na tom, že na účetnictví starší počítač a pro děti tablet. S pohledem na moderní web plně souhlasím, uživatelé jsou někdy zaskočeni, že i bez internetu lze stále plnohodnotně účtovat a výsledny poté jen zaslat zákazníkovi či úřadům. Nikoho bych ale neoznačoval jako plebány, každý jsme na tomto veselém světě stejně důležití a užiteční, někdo účtuje, jiný chová kobyláky, někdo vynáší smetí a další politikaří, vše je potřebné, sakra, už píšu jak levičák, já vím...

Díky za mimoděk poznámku, že v roce 2026 ještě pořád existuje podporované a aktualizované (a 100% mouseless) účet­nictví pro DOS :-)

Docela by mě zajímalo, jestli to mají udělané nějak hybridně a některé funkce (napadá mě tisk nebo export do pdf) řeší přes nástroje, které už v DOSu dávno neběží.

Myslím, že PC Fand 3.0 (někde ho pořád mám) funguje i s myší, ale ta vlastně není potřeba. Co se tisku týče, v dobách Win95 se používalo přesměrování net use LPT1: \\computer\printer a následné kopírování připraveného souboru na zařízení LPT1 (tedy souboru včetně ESC sekvencí pro PCL standard). Používal jsem, fungovalo na inkoustových tiskárnách Minolta i HP.

V dobách Windows 95 jsem u téměř všech uživatelů využívající PC Fand viděl jehličkové tiskárny, jen výjimečně inkoustové, ale je super, že s nimi při vhodném nastavení nebyl problém. Dnes už naštěstí vše řeší přidaná možnost exportů do různých formátů, takže ani v různých linuxových distribucích nebude problém.

Ano, společnost Tichý a Ježek své Účto stále podporuje a není divu, znám několik paní účetní, které na něj nedají dopustit. Stále stejné ovládání a neuvěřitelná rychlost jsou pro tuto práci stále vhodné. Nastavení tisku bylo vždy náročnější, vše popisuje jejich UCTOINFO a řeší horká linka, to je určitě fér přístup. Mě se pod linuxovým dosboxem podařilo zprovoznit pouze export do TXT/RTF/602, PDF nikoliv a přímý tisk také ne, ve Windows by neměl být díky výše uvedenému problém. Druhý mě známý stále používaný program postavený na PC FANDU je Ordinace soukromého lékaře, zde autor pomocí nástroje Delphi naprogramoval vlastní tiskový a také databázový systém, což je už drobet komplikovanější, ale funguje i pod 64bitovými Windows 11. Mimochodem, tyto programy fungují i dnes pod DOSem včetně FreeDOSu, jen ty tisky, proto kvituji přidání exportů do různých formátů.

A jak planuje Antix resit situaci, kdy kernel a Firefox prestanou 32bit podporovat?

Staré věci většinou jsou udržovány, protože musí:
- DOS - různé stroje průmyslové, lékařské, účetnictví, ...
- certifikované systémy (třeba letadel, bezpečnostní, ...)
- 32bit prohlížeč není jen Firefox, stačí hledat na webu (PaleMoon, SlimJet, Midori, ..)
- ...
a pak jsou zde i nadšenci, jako ti od Amiga, ZX Spectrum, Atari ... ;-)
Nebo stále potomci IBM OS/2, což je ArcaOS, nebo BeOS > Vitruvian ...

Přesně tak, i já veselý malý živnostník (pokud se nakonec přeci jen nerozhodnu pro evidenční aplikaci v Libre Office Base) plánuji, že budu používat antiX, nechám si tento antikvariát komunitně udržovat a na svojí evidenci a účetnictví používat vlastní program v mé oblíbené téměř nekonečně podporované Adě (mimochodem současný gnatmake mi stále nabízí kompilaci pro všechny verze 83, 95, 2005, 2012 i aktuální 2022). A mého bývalého Didaktika i Amigu pětistovku nebo dvanáctistovku si v antiXu také krásně naemuluji, je to prostě paráda.

Vývojáři antiXu udržují svá vlastní jádra (v současné době 32 a 64bitové 5.10.240 a 64bitové 6.6.119) a plánují komunitně udržovat balíčky jader i po jejich odstranění z hlavních repozitářů Debianu. Uvidíme jak se jim to podaří.
S prohlížeči je to zatím otevřené, podpora Firefoxu pro 32bit má pravděpodobně skončit kolem roku 2026. Seamonkey, který jsem používal na Slackware, dnes již 32 bit nepodporuje. Uvažují o Otter Browser, Palemoonu nebo Midori, pokud vím, nebo podobné alternativě, varují však, že používání 32bitových prohlížečů bude v budoucnu rizikovější, protože opravy bezpečnostních chyb budou muset být do starého kódu zahrnuty ručně. Takže si budeme muset počkat, sám jsem zvědav jak to nakonec dopadne.

Zkusil jsem boot antiX-u z USB klíčenky na dvou ruzných ASUS noteboocích. Po ukončení textových výpisů startu systému následovala vytrvalá ale informačně poněkud chudá tma :-)

Aj, jak, tak to je k vzteku. Ale není to nic, s čím bych se někdy také nesetkal, pamatuji dnes již vzdálené časy, kdy jsem se starým dobrým Red Hatem sedmičkou měl na jednom počítači úspěch a se SUSE z časopisu CHIP nikoliv a zase napak. Zkusil bych kromě verze full také verzi core a pokud naběhne textové prostředí, ručně doinstalovat X s některým okenním správcem. A pokud to nepomůže, možná se chytne Debian, Devuan, Slackware nebo něco podobného, případně některé BSD, možnotí je naštěstí něúrekom.

Prostě jste mne svým článkem navnadil na tuhle distribuci. Chtěl jsem vyzkoušet její persistentnost na USB klíčence. Díky za reakci.

Díky za lahodící článek. Jsme "stejné krve".

Na podobnou cestu jsem se dal už před 30 roky.
Oživoval jsem staré kalkulačky, které měly často jen drobné HW vady, pomocí walkmana šlo rádiem detekoval vadné RAM čipy u PC XT, obvolával jsem firmy a sháněl repasy pro školy. Za kovidu se hodily i ležáky s 1..2 GB RAM. Buď na to šly XPčka a výukové programy, nebo Linux a aktuální prohlížeč, Teams, Zoom, (lépe meet.vpsfree.cz).

Ale někdy není snadné takový přístup uhájit.
Dělám admina v jedné škole (kdysi to bylo několik škol). Mám tam uchozené Minty s XPčky ve virtuálu (sandboxované a běží na nich 250 výukových programů). A tím, že tam opečovávám HW, který by už jiní sešrotovali a nemusí se tam kupovat nové kompy, jsem tomuto státu šetřil cca 35K měsíčně, posledních 25 let. Nicméně škola nemá v rozpočtu vyhrazené ani symbolické peníze na správu, takže hrozí, že správu převezme (tak jako na jiných školách, kde jsem působil), servisní organizace zřizovatele, která hospodaří s desítkami miliónů ročně a jede to stylem: nákladný profi serverový HW a SW, pravidelná obměna klientských počítačů za nové, silná orientace na proprietární SW a nákupy licencí MS technologií. Škoda, dávno mohli být vzorem v použití OSS.

_{(Tak jestli si to chlapci a děvčata ze SITMP - služby IT přečtete, nepřijde vám, že by na tom šlo něco zlepšit?)}

Tohle zažívám z druhé strany. Na škole mých dětí byl v době COVIDové hlad po distanční výuce, děcka byla z poloviny nevybavená, nikdo neměl zkušenosti. Pomáhal jsem několika rodinám sehnat použitelný počítač (obvykle starší notebook), zpravidla nainstaloval Linux, LibreOffince, zprovoznil Google Meet, později Teams... S panem učitelem informatiky se perfektně spolupracovalo, všechno fungovalo.
Před rokem škola přešla na nějakou externí správu, což se projevilo obměnou starších strojů za nové, a povýšením Windows 10 na Windows 11. Taky žákům byly pozměněny MS účty. Ze strojů zmizel LibreOffic (jako alternativa k MS Office), Firefox (zbyl Edge a Chrome). Přestalo fungovat IMAP/POP3 pro žákovské e-maily, takže ti, kdo dosud používali Thunderbird i pro domácí přístup ke školní poště, se museli přeorientovat na webové rozhraní. I v odborných předmětech (dějepis, zeměpis) začali trvat na prezentacích ve formátu PowerPoint, ukládaných do školního OneDrive.
Wi-fi je nyní dostupná po celé škole, ale téměř nikdo ji nemůže použít, protože QR-kód s heslem má pouze pan ředitel, uložený v trezoru. Výuka se změnila: místo přípravy dokumentů a prezentací v kancelářském balíku se letos učí používání MS Office365, se zaměřením na novinky a vychytávky, s testy na znalost ovládacích prvků MS Office.
V rodinách jsou stále stejné stroje, upgradeovaná Windows kde šlo, dožívající desítky s Linuxem, kde ne. Ty stroje nejsou až tak slabé či staré, většinou na nich běhá poslední LTS Ubuntu. A rodiče určitě nebudou žákům kupovat nový stroj...

Moc děkuji za bezvadný popis zkušeností, moje první pracovní praxe byla v bazaru, kde se mimo jiné prodávala starší počítadla a dodnes vzpomínám na krásná Wokénka 95 na disketách, která fungovala na 386 se 4MB RAM. Nemluvě o Amize, Didaktikovi Gama a IQ-151, to jsem ale byl ještě malý kluk.

Já mám výhodu, že žádný přístup nemusím obhajovat a ani po tom netoužím. Počítače jsou stále můj koníček, hlavní práci mám však s koníčky skutečnými. Když mě někdo osloví s tématem, který v článku popisuji, nabídnu mu řešení a sám se rozhodne, je-li pro něj vhodné. Mám rád staré i nové technologie, takže klidně i dnes v případě potřeby nainstaluji Wokna 2000 se stále funkčním Lazarusem, připravím evidenční program a uživatel může premávat. Na druhou stranu, pokud to zvládnu, poradím i s moderním informačním systémem pro školy či školky nebo společně se zájemcem zkusíme něco většího, např. Odoo.

U škol je to však náročné, já vím, mazané vedení Mikrosoftu ví, jak na ně a uznávám, že odolat kombinaci Teams/Office365/Co­pilot nebo SQL Server/Dynamics NAV v případě firem je náročné. Ale ruku na srdce, když tato ne zrovna nejlevnější kombinace funguje, beru, hlavně, aby byl uživatel spokojen. Já bych nasadil např. Edubuntu, Debian Skolelinux nebo Zentyal. Tyto možnosti však zajímají jen velmi málo ředitelů, což samozřejmě chápu. Ano, je mi jasné, že správu nakonec převezme servisní organizace zřizovatele a kdo ví, třeba časem budeme jenom zapojovat počítače a chytří agenti (mimochodem musím prubnout toho z GhostBSD, zrovna u tohoto projektu mě poněkud překvapil) se budou starat o správu, proč ne, takový je holt vývoj.

Já vím, je to na první pohled smutné, ale takový je život. Nic neudělám s tím, že moje oblíbená Amiga byla převálcována PC. Musím se smířit, že pokud potřebuji internetové bankovnictví u své banky, musím mít alespoň pasivně k dispozici chytrý mobilní telefon. S úsměvem přijímám to, že algolské jazyky typu Pascal a Ada jsou dnes na naprostém okraji zájmu a i když mi jejich syntaxe připadá maximálně lidská a rád s nimi pracuji, moderní vývoj jde jiným směrem, nakonec Python, Java i Rust jsou také parádní. A tak dále a tak dále, proč se takovými hloupostmi trápit? Život jde dál a je skvělý takový jaký je.

Zajímavé, u mně je to obráceně: IT mne živí, koníčky jsem měl jen jako koníčka... ;-)

Ad: Musím se smířit, že pokud potřebuji internetové bankovnictví u své banky
Vtip je v tom, že se smířit nemusíte. Já vedu s bankou trochu zákopovou válku o bezmobilové přihlašování, a zatím je na obou stranách této fronty poklidné příměří: já se smířím s použitím čipové karty jen z Windows, a oni mne netlačí do supermoderního bankovnictví, ideálně pouze toho mobilového.
Python je basicem dnešní doby: dobře se učí, dá se v něm kouzlit, běhá skoro všude - ale je trochu náročnější, nepatří k nejrychlejším, a člověk se potkává s několika variantami/ge­neracemi současně. Naštěstí nám nikdo nediktuje, že to musíme či nesmíme používat. Za mě dobrý.
Mám dva školáky. Ten starší měl možnost ve škole pracovat ve windows, doma v linuxu, ve škole s MS Office, doma s LibreOffice... Pamatuji, jak se snažil ve třetí třídě pomoct ve škole s pravidelnou aktualizací OS, která ovšem vyžadovala adminská práva - a přišel domů s otázkou: Jak se ve Windows dělá sudo? Mladšímu moc na výběr nedávají, škola je promořená Microsoftem.
Odbočka: pan učitel zjišťoval, jaké má kdo doma počítače, jaká Windows. Synek popravdě pravil, že má Ubuntu. Aha! Na bráchově počítači, že? zareagoval učitel. Ne! Já mám svůj vlastní! odpověděl synek. A učitel jen mávl rukou: Tebe nic učit nebudu.
Ani tady se ale nemusím smiřovat. Doma dodržujeme pravidlo: Dokud je jim ve škole jedno, jaký máte OS nebo jaké Office, je mi to také jedno. Ale pokud začnou razit heslo: Pouze Microsoft, tak ve škole klidně řekněte, že doma nic takového nemáte. Kupodivu to funguje.
Amiga, Basic, a podobně jsou dnes asi překonané. Ale Linux, LibreOffice a spousta svobodného software nikoliv. Za ty se vyplatí bojovat. (I za ten Pascal, řekl bych.)

Ano, je mi jasné, že pokud bych stále tlačil, jako stálý zákazník banky bych nejspíš nějaký ten benefit získal, např. zadarmózní esemesky pro přihlášení do bankovnictví a potvrzování transakcí podobně jako u uživatelů v důchodovém věku.
Python je určitě skvělý jazyk a široce používaný, v drtivé většině případů na něj slyším jen samou chválu. Takže na tom něco bude, i můj oblíbený autor pan Pecinovský, kterému lektoruji programátorské učebnice, přešel z Javy na Python a dle jeho vyjádření "Python uvažuje podobně jako já".
He, he, s těmi školáky je to sranda, já jsem zase synátorovi, který se nejdříve díval na Linux poněkud zpatra, nainstaloval Endless OS s GUI ála Android a velmi rychle a jak vidím, velmi rád, si na něj zvyknul. Ale na průmce mají Widle a používají Solidworks (ve WINE není zrovna stabilní), takže jsem mu na noťásek dal tento systém a vedle Linux, vše funguje tak jak má.
Já to mám drobet jiné, ve svém životě vnímám vše jako fyzikální zákon akce a reakce a pokud nebojuji se světem, svět nebojuje se mnou (vlastní mnoholetá zkušenost). Takže u takové "hlouposti" jako je nutnost vlastnit chytrý mobilní telefon, jsem se klidně přizpůsobil (a zdarma, rodina mi vždy dá starý již nevyužívaný přístroj, který používám pouze pro přihlášení a potvrzení transakcí). Protože pořádám vyjížďky na koních a především dětské tábory a počítadly se sice stále zabývám, není to však již priorita, mohu si dovolit Pascal nebo Adu. Pokud by se cokoliv změnilo a byl bych nucen pracovat opět v počítadlovém oboru, nemám problém v případě potřeby používat Wokna, spravovat linuxové servery, pracovat s informačními systémy nebo programovat v Pythonu/Javě nebo třeba v Rustu, samozřejmě vždy po důkladném zaškolení. Do budoucnosti nevidím a upřímně řečeno je mi fuk, co bude, protože jí nemohu ovlivnit, ve skutečnosti nemohu ovlivnit nic, takže žiji teď a tady a dělám, co je potřeba - takhle svět vidím a upřímně řečeno jsem spokojen. Je skvělé, že každý jsme drobet jiný, je to tak pestřejší a pokud dobře vnímám, jsme tu proto, abychom získali životní zkušenosti, nic jiného si ze života neodneseme.

Ono je to takové osobní rozhodování, kdy bojovat a kdy to vzdát.
S tou bankou je to tak, že na SMS bych přecházel nerad - to je pseudobezpečné, ale pořizovat si smartphone jen kvůli občasnému přístupu do banky mi nedává smysl.
Jak jsem psal: je mi vlastně jedno, zda děcka mají Windows nebo Linux - a jsem rád, že ta moje se rozhodla pro druhou z oněch možností. Ale naprosto nemám rád, když se mne (či je) někdo snaží zotročit tvrdým prosazováním jedné konkrétní možnosti. Ať už je to volba OS, kancelářského balíku, nebo třeba si vynucené koupě nového PC/NB/tabletu/mo­bilu, když ten starý by mohl klidně dál sloužit, funguje - jen naň nelze dát aktuální systém/aplikace a podpora starého je prostě nulová.

Mám rád svobodu volby - a to je to, za co mi stojí bojovat.

A to je jedna z velkých magií života. Kdy tomu nechat volný průběh, a kdy se tomu postavit a vytrvat. Samozřejmě to není černobílé a má to nekonečně odstínů mezi těmi póly.

Vlastimil Ott, který zkoušel prosadit OpenOffice a další OSS ve státních institucích by mohl povídat jak Sysifovský problém to je a jak se na tom dá nepěkně vyhořet.

Na druhou stranu se dá říc, že se vlastně máme, jako společnost, velmi dobře, když řešíme takové problémy a můžeme si "dovolit" i takovou nehospodárnost. A jediná jistota je, že to všechno bude jednou úplně jinak, a nejspíš bez nás.

Ano, já jen prostě teď a tady žiji a řeším to, co mám řešit. Nic více. Svět je tak barevný, kolik nás je na světě, každý jsme jedinečný a každý vnímáme jinak, to mi přijde super. Právě tím, že nic neprosazuji a je mi fuk, jaký systém kdo používá, je jedna z těch věcí, že se sitací souhlasím. Rád napíši článek a když se někomu líbí a pomůže mu, super. Když naopak, také super, alespoň čtenář vidí, že tudy pro něj cesta nevede. Obě situace akceptuji a souhlasím s nimi.
No jasně, že se máme dobře, máme kde bydlet, máme co žrát, já si mohu zajezdit na koni a dokonce pracovat na počítadle. Lhostejno, kteří politici jsou zrovna u moci, nemáme tady válku, máme zde, i když to tak možná nevypadá, funkční sociální systém a můžeme žít v určitých mantinelech, které se naštěstí stále rozvírají, relativně svobodně. Takže opět souhlas z mé strany, paráda.

Zdravím a děkuji za článek. Mé srdce zaplesalo. Ještě před necelým rokem jsem v šachovém klubu provozoval stroj IBM R52 - 2 GB ram, CPU Pentium M 1,73 GHz s 128 GB SSD přes nějaký čínský adaptér. Běžel na tom Linux Mint 32 bit protože měl dobře integrované WINE. Ano, ve WINE jsem používal losovací program Swissmanager na této konfiguraci. Jediný důvod, proč jsme tento notebook už nahradili je ten, že mi mezitím doma zestárly mnohem výkonnější stroje :-)
Teď sem píšu z toho IBMka na kterém běží Antix, přece ho nevyhodím.

Také zdravím a jsem moc rád, že více lidem udělal článek radost. ÍBéeMko bych určitě nevyhazoval, protože dělá svojí práci. Pro většinu šachových programů je jeho výkon možná až nadbytečný (nejsem si úplně jist, ale Gnuchess, Pychess i Adachess běží i na těch nejstarších sestavách skvěle včetně GUI), WINE také používám a to k plné spokojenosti. Rozchodím zde starší verzi MS Accessu, kterou používám pro editaci .accdb souborů při mých testech s Libre Office Base, ale také špičkový editor .rtf souborů Atlantis nebo TADS3 Workbench pro tvorbu textových her. antiX je skvělá volba pro tento stroj a až přijdou problémy, o kterých jsme se bavili s diskutéry výše, možná pomůže NetBSD. Už se těším, až vyjde ostrá jedenáctá verze a vyzkouším jí na starších strojích, bude to velmi zajímavé porovnání právě s antiXem - pokud rozchodím Libre Office, Dosbox, WINE a rozumný prohlížeč, bude to paráda.