Názory k článku Editor Vim efektívnejšie
-
Clock (neregistrovaný)Jojo presne. vim je pro me tazny kun na kterem delam veskerou praci kterou se zivim :)
Kolega pouziva Eclipse IDE to nechapu. Je to v nejaky Jave
prej. Kdyz vidim jak se se zdrojakama mori - ja zmacknu ctrl-], on zacne probirat jeden soubor za druhym rucne a mackat ctrl-f, trefovat se mysi do dialogu a vyplnovat jmeno identifikatoru - hruza! Nakonec to vzdycky dopadne tak, ze jdu ke svemu pocitaci, tam to ctrl-] zmacknu a reknu mu soubor a cislo radku. -
Lenin (neregistrovaný)Vim mel uz davno chicpnout. Je to dinosaurus urceny pro lidi, co by se pred 20 lety naucili jeho ovladani a dodnes s tim machruji. My ostatni pouzivame editory, ktere nevyzaduje opici tance kdykoliv kdyz chceme editovat text.
Az jednou pouzijete Microsoft Visual Studio pochopite. -
peter (neregistrovaný)vim je pokrocily textovy editor. visual studio je pokrocile IDE. Podobne asi ako jablka a hrusky :)
ale uvital by som vymozenosti vim (co sa tyka editacie textu) vo VS. Existuje napr.:
http://www.viemu.com/
ale nie je to zadarmo :(. Na pohlad to ale vyzera super, maju dokonca aj obrazkovy "tahak" pre vim. -
Rejpal (neregistrovaný)To je vtipné. :-) To asi VS nebude pro náročné programátory. :-p Už jsem viděl příliš mnoho lidí profitovat z dobrého editoru textu, než abych tomu věřil. Intellisense a spol. není výmluva, i v jejich přítomnosti může být samotná editace textu příjemnější, a není důvod nevyužívat oboje.
-
Jirka (neregistrovaný)Tak me to nedalo, ale jako vyvojar na .NET k tomu musim neco rict. Jedinou klavesu kterou potrebujete pri psani v VS je ENTER, na odradkovani, zbytek..to znamena formatovani, intelisence atd. se stara VS. K cemu pouzivat jakekoliv formatovaci prikazy VIM, kdyz se o vse automaticky stara VS? Opravdu nevidim duvod. Proste jen napisu radek kodu a zmacku ENTER, text je automaticky zformatovan do prehledneho kodu. V pripade ze se napriklad rozhodnu prejmenovat v celem projektu nejakou funkci, nebo promenou, prejmenuji ji jednou na jednom miste, zbytek udela opet VS. Nehlede o kupe uzitecnych skratek pro refactoring atd..... jako znam lidi co pisou kod v notepadu a pak to kompiluji gcc++ s vlastne vytvorenym makefilem, ale opravdu me to nepripada cool :) Jinak nemam nic proti vi, dokonce jsem jednou diky vi vyhral tatranku. Vsadil jsem se s kamaradem, ze kdyz behem 15 minut dokaze ve vi napsat "ahoj svete" nasledne zmenit tento text na "ahoj kamarade" a ulozit ho do souboru ahoj.txt vyhraje tatranku. Mel plny pristup ke googlu atd... presto jsem tatranku vyhral. Zkuste tento test na svych kamaradech :).. Vi rulez, treba take vyhrajete tatranku.
-
Rejpal (neregistrovaný)Jak jsem poznamenal, domnívám se, že v situaci, kdy je možnost *uvnitř* dobrého IDE mít Vim a používat *jak* funkce IDE, *tak* i funkce Vi/Vimu, a dotyčný člověk přitom je normální text navyklý a produktivní ve Vi, je lepší tuhle možnost neodmítnout.
BTW, myslím, že bych použil kombinaci kláves "iAhoj, světě!<esc>:1,$s/světe/kamaráde/g<enter>:w ahoj.txt<Enter>", ale neberte mě moc vážně, já Vim hájím jako zapřísáhlý emacsista. ;-) Ve Vimu umím jen základní věci. -
cNk (neregistrovaný)Na "rozumnu indentaciu" a la VS (a podobne editory) postaci "set smartindent". Obdoba intellisense je omnicppcomplete. S kolegami sme porovnavali ucinnost intellisense vs omnicppcomplete s rozlicnymi C++ humusmi (makro-sialenosti, templato-sialenosti), vysli zhruba rovnako (=kazdy mal par pripadov, kde sa nechytal, ale celkovo fungovali dobre). Akurat AFAIK vim nema refactoring pre C++, ale to neni az take tragicke. BTW notepad...brr ;-)
-
Rejpal (neregistrovaný)Na Perl je docela sympatické Komodo... Dokonce bych řekl, že Komodo je mi mnohem sympatičtější než celé slavné Visual Studio. :-) Mimo jiné běhá i jinde, než jen na okýnkách. Sice ani u něj to není s edisotrem slavný, ale zase podporuje zajímavý jazyky, včetně doplňování, browsení, dokumentace a tak. Takže docela kewl. :-) ActiveState dělá zajímavý věci.
-
Rejpal (neregistrovaný)Přesně tak, proto už několikrát byl Vim do Visual Studia jako editor zaintegrován, aby ze sebe člověk nemusel dělat vola. Bohužel nevím, jak to přesně funguje, jeden výplod je třba tady: http://www.vim.org/scripts/script.php?script_id=864
-
anonymnítady je ten zminovanej tahak
http://www.viemu.com/a_vi_vim_graphical_cheat_sheet_tutorial.html -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJe videt, ze to slavne VS evidentne nema ani build-in kalkulacku, protoze ve Vimu si muze kazdy snadno spocitat:
:echo 2008-1991
17
ze Vim ma "pouze" 17 let, takze se ho tezko mohl nekdo naucit pred dvaceti lety. A pokud jste mel na mysli Vi, tak to se od Vimu lisi asi tak jako EDIT v QBasicu pro DOS od posledniho MS Visual Studia. -
Rejpal (neregistrovaný)Visual Studio už mělo dávno chcípnout. Je pro lidi, co se před patnácti lety naučili ovládání VC++ a dodnes s tím machrují. My ostatní používáme editory, co *opravdu* umí editovat text, a nevyžadují ze sebe dělat šaška u tyče v gay baru, kdykoli chceme inteligentně nahradit text nebo expandovat makro. Až jednou použiješ Emacs+Slime nebo Vim, tak pochopíš.
-
Rejpal (neregistrovaný)Vim používají i vývojáři Windows:
While I was at Microsoft, I hardly ever used Visual Studio. I edited my C/C++ code with Vim, I compiled and linked it with the NT Build Environment and I debugged it with WinDbg/ntsd/kd. I was hardly alone in this. In the Windows division, your code has to build with the NT build environment, and the Windows debuggers are much better supported than the Visual Studio debugger for developing the OS.
BTW, něco pro pobavení: Lidé z Microsoftu neumějí napsat ani pitomý rekurzivní faktoriál? WTF?
A nakonec, jestli se Vim nebo Emacs (ano, oba fungují trošku jinak :-)) dají něčím opravdu dobře nahradit, tak asi jen IntelliJ IDEA, a to ještě jen pro některé jazyky, tj. především pro Javu. IDEA má editor opravdu docela dost inteligentní. NetBeans 6 se hodně zlepšily, ale taky mi přijde, že tam ještě něco chybí. :-) A hlavně jsou to všechno specializovaná řešení, nikoli univerzální, a tudíž silně záleží na tom, co člověk dělá.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelZkus toho Satrapu (http://www.kit.vslib.cz/~satrapa/docs/vim/), to je v cestine extra trida. Ve Windows urcite pouzit GVim, a v pripade potreby povypinat menu, toolbary atd. Konzolova verze taky funguje, ale precejen ma mensi moznosti. Pro preklad staci namapovat napriklad <f9>, ukladani <f2> atd.:
:map <f2> :w<cr>
:map <f9> :make<cr> (popr. :!make<cr>)
Pokud jsou ty zdrojaky rozsahlejsi (myslim vice souboru), tak bych se mrknul na ctags a grep - hlavne Vimovsky grep hodne pomuze (:grep), pro vetsi ceckove zdrojaky strasne moc pomaha folding (outlining). -
Roman Vasicek (neregistrovaný)Pardon, ale tady michate jabka s hruskama. Editor != vyvojarske IDE.
Zajimalo by mne, jak byste se tvaril v okamziku kdy budete porebovat (nejlepe s timto vasim "editorem") opravit par textu v dumpu databaze o velikosti 150 MB ktery bude na vzdalemen stroji s pomalou linkou. Ve vasem pripade by to mozna slo resit napsanim programu. Ja si tehdy pustil vim, nebot vse ostatni co jsem v tu chvili mel k dispozici zkolabovalo - emacs, joe, mcedit, ... A od te doby je u mne na prvnim miste ;-) -
Pozri si toto:
http://vim.wikia.com/wiki/VimTip166
V Gnome to ide priamo v System -> Preferences -> Keyboard -> Layout Options -> CapsLock behaviour -> Swap ESC and CapsLock. Na windows su na to nejake utilitky ale k tomu ti viac nepoviem. -
herne the hunter (neregistrovaný)jestli ti přijde ESC moc daleko, tak zkus CTRL+[ afaik je to to samý. jinak jsem se těšil, co se novýho dozvím a ono nic :( spíš bych ještě mohl něco doplnit. např. když už autor uvedl zz, tak mohl přidat i další scrollovací (fuj to je slovo) příkazy zt, zb, zs a ze, CTRL+B/CTRL+F, CTRL+U/CTRL+D... taky nevím, jestli bych z jeho formulace pochopil, že <číslo>G přejde na daný řádek (např. 343G).
není to špatnej článek, ale je tak akorát pro lidi, co byli líní si přečíst manuál :) neplánuje se pokračování zaměřený na tvorbu pluginů (to jsem si nepřečet zase já :D)? -
deda.jabko (neregistrovaný)nemate nekdo sadu pouzitelnych maker nebo pluginu pro praci s lispem do vimu? co jsem nasel bylo bud hrozne neohrabane nebo zase padalo/chovalo se divne.
pro pripadne stouraly... vim, ze nejlepsi IDE pro lisp je operacni system emacs, ale po tech letech s vimem, si nemuzu na ten editor nejak zvyknout... ;-] -
tomas z (neregistrovaný)Já jsem kvůli slime přešel, po asi dvanácti letech s vimem (jojo, taky jsem tu na rootu kdysi měl článeček na téma pokročilejší práce s vimem), a po všech těch bolestech to asi za to stálo. Před přechodem jsem zkoušel spoustu věci - vše z http://www.cliki.net/vim, ale lepší než cokoliv z toho mi přišlo používat clisp (s repl) a ed/readline bindingy na vim.
Nedávno jsem zahlédl CL knihovnu, která tohle umí nějak lépe - pracuje se v repl/libovolném editoru, ale změny pak jde uložit (a nemyslím tím image), ale už jsem to ani nezkoušel. -
disorder (neregistrovaný)uz som videl niekolko blogov o tom ako ludia konvertovali na emacs kvoli SLIME (resp. niekto tusim tiez spomenul Emacs-like editor spolu s komercnym Common Lispom), a minimalne jeden z nich je autorom nejakeho riesenia pre vim
napr. toto mi vyplul google k teme
http://bradbeveridge.wordpress.com/2007/06/21/how-a-vim-user-converts-to-emacs/
http://xach.livejournal.com/90933.html (http://www.xach.com/img/lisp-and-vim.png)
http://www.erik-rasmussen.com/blog/2007/07/06/lisp-enlightenment-and-emacs-frustration/
ale tiez mozes skusit viper -
Tak tohle je pro mě nejpřínosnější článek na rootu všech dob! Všechny ostatní články (návody, tutoriály, eng+cz, je jich mraky) o vimu (vč. těch v archivu rootu) jsou na jedno brdo: "pohyb hjkl, visual mód v,V, ...". Čekal sem něco podobnýho i tady, ale do konce článku sem žasnul nad každým odstavcem.
Jenom kdyby to tak šlo sloučit s editorama v různejch idečkách. Přece jenom když děláte třeba enterprise Javu, spousta funkcí co nabízí idečka je neocenitelná. Pro IntelliJ IDEA sice existuje vim plugin, ale zatím s tím nemám moc zkušeností. -
r080 (neregistrovaný)ten komercni plugin je jen emulace vim, takze na pokrocile funkce muzes vetsinou zapomenout (na to, ze si tam natahnes svuj poladeny .vimrc muzes zapomenout)
existuje ale projekt eclim (http://eclim.sf.net), ktery se snazi zpristupnit funkce Eclipse primo ve vimu, tzn funguji napriklad stejne completions jako v Eclipse a dalsi vychytavky -
Jackie Chan (neregistrovaný)pre Eclipse existuje viPlugin http://www.satokar.com/viplugin/
je to vsak komercia... zhruba raz za 3 minuty treba odliknut "buy me" popup.
Inak som ece nemal cas sa nan blizsie mrknut -
Mips (neregistrovaný)Pro NetBeans 6 existuje ViM plugin. Skládá se ze dvou částí - jednou částí je jádro ViM napsané v Javě a druhou částí je modul pro integraci s NetBeans. Funguje skvěle - mám ovládání ViMu a přítom můžu používat všechny featury NetBeans, např. inteligentní obarvování kódu, find usages, code-completion (aka IntelliSense a další). Používám ho denně a jsem velmi spokojený. Je stále ve vývoji, ale k tomu, co používám (tj. naprostou většinu z toho, co bylo v článku popsáno), mi stačí. Nemá ale například makra. Link: http://jvi.sourceforge.net/
-
anonymníTo jste asi nečetl moc pozorně. Viz třeba http://www.root.cz/serialy/vim-na-plny-vykon/ nebo http://www.root.cz/serialy/jak-si-prizpusobit-vim/
-
sorry ale tohle mi nedela nic ...
je jedno jestli vim spustim jakymkoliv z těchto způsobů:
vim
vim -v -C (plain vi)
vim -u /dev/null -i /dev/null (nenačte žádnou konfiguraci)
vim -v -C -u /dev/null -i /dev/null (vi + nenačte žádnou konfiguraci)
40i-o (čtyřicet í pomlčka ó)
mi na obrazovku vypíše jen "-o" a po zmáčknutí ESC se to provede 40x
podle mne to má být:
40a-<ESC>o
to udělá 40 pomlček vedle sebe a skočí na řádku pod ně.
Kde dělám chybu ?
Používám vi teprve 15 let a stále objevuji něco nového.
Děkuji za článek a těším se na pokračování. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelPekny clanek.
Jenom pridam jeste odkaz na dnes jiz klasicky text od Pavla Satrapy: http://www.kit.vslib.cz/~satrapa/docs/vim/
a upresnim, ze Vi/Vim/Elvis... je naopak jeden z mala editoru, ktere je mozne ovladat jednim prstem. Samozrejme to neni tak rychle, jako klasicke desetiprstove postaveni, ale kdyz mate v ruce mobil s SSH, tak je Vi-like editor naprostou vyhrou.
Kdyz uz jsme u toho desetiprstoveho postaveni: vyplatilo se mi pri psani beznych textu (HTML, LaTeX) si zvyknout na posunutou pravou ruku o jednu klavesu doleva, tj. prsty lezi na H J K L a ne na J K L ; a vsechny HTML a LaTeXove prikazy mit v insert rezimu namapovane s prefixem carky (to myslim doporucoval take Pavel Satrapa, je to naprosto genialni reseni, protoze v textu se nikde carka s dalsim nemezerovym znakem nebo ne-cislici nevyskytuje). -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelPotom se kurzor ovlada ze zakladniho postaveni. Driv jsem si dlouho nemohl zvyknout na to postaveni "kurzorovych klaves" v jedne rade a toto je pro me reseni (nejlevejsi prst posouva doleva, nejpravejsi doprava, toto muj mozek bez problemu zkousl :-)). Takhle se sice vzdali BackSpace a Enter, ale ty se stejne nepouzivaji (CTRL+H, CTRL+M, popr. prikaz o).
Jeste me napadlo, ze to muze souviset s klavesnici, konkretne s velikosti mezerniku. Ja mam po prave dolni strane takove ty Windows klavesy, coz mezernik zmensuje a z bezne zakladni polohy se na nej pravou rukou skoro neda dosahnout (teda da, ale musi se hybat zapestim, to je spatne). -
anonymní
K tej uprave Lorem ipsum.... Ja osobne na editaci vnitrnich casti zavorek (...), {...} a [...] pouzivam sekvenci cib nebo ci( a ci[ a ci{ (misto oteviracich jdou pouzit i zaviraci zavorky). Vyhoda je, ze se kurzor muze nachazet kdekoliv uvnitr bloku a smaze se cely obsah bloku (nechaji se pouze zavorky - to to "i" jako inner) nebo misto "i" pouzit "a", napr. ca( , coz vymaze kompletne cely blok i se zavorkami. Taky docela urychlujici. A ted jsem si vsimnul, ze tohle je zminovany v casti "textove objetky", tak aspon doplneni s tema zavorkama a s tim pismnkem "a".
Prechod do insert modu pomoci S (velke S) - smaze aktualni radku za zacne psat (alias pro 0Di nebo 0C).
Clipboardy: je rozdil mezi "{malepismenko}y a "{velkepismenko}y. Pouziti maleho pismenka prepise puvodni hodnotu v registru (replace), kdezto pouziti velkeho pismenka prida hodnotu ke stavajici (merge) - muzete tak z textu "cut"ovat jednotlive casti do jednoho registru (nejrive male pismenko a pak velka) a pak to vsechno vlozit najednou (obvykle asi nejspis cele radky). Dale taky pozor, ze registry se pouzivaji taky pro makra - pokud si neco ulozite do registru "A" a pak nahrajete makro "A", tak jsem prisli o puvodni hodnotu ulozenou v "A". Na druhou stranu muzete nahrat makro, pak si ho vlozit do editoru, upravit a znovu vlozit do registru a pak pouzivat. Tak u maker je taky zminka.
Priklad s nahrazenim v casti clipboardu by sel lepe resit pomoci prikazu global :g nebo substituci :s : :%g/(/:normal 0f(lci([CTRL-V][CTRL-R]a[CTRL-V][ESC] (na obrazovce by melo byt videt :%g/(/:normal 0f(lci(^Ra^[ nebo lepe :%s/([^)]*)/([CTRL-R]a)/g (na obrazovce bude :%s/([^)]*)/(Nahrazeny text)/g
U maker bych jenom rekl, ze misto psani [CTRL-A][CTRL-A] pro zvetseni o dve by slo take jednoduse napsat cislo "2" pred [CTRL-A]. Jinak co se tyce [CTRL-V] a [CTRL-Q]. Pozor na to! Uvedl bych to na pravou miru. Vychozi chovani je opravdu takove, ze [CTRL-V] a [CTRL-Q] maji stejnou funkcnost - ve Windows instalaci je ale zrejme mapovani [CTRL-V] na paste (me totiz [CTRL-V] ve Windows funguje normalne, ale ja pouzivam vlastni gvimrc z Linuxu). Naopak v konzoli mi ve vimu nefunguje [CTRL-Q], protoze to je standardne pouzivano na povoleni vypisu v konzoli ([CTRL-S] zastavi konzoli, [CTRL-Q] ji zase spusti), takze [CTRL-Q] nefunguje ve vimu v konzoli. Ja osobne vsude pouzivam [CTRL-V] prave diky vlastni konfiguraci na Windows.
K prikazu :retab! - aby se mezery nahradily na TABy, musi byt vypnuta volba expandtab, cili :set noexpandtab nebo kratce :set noet (btw muj default pro ts a sw je 2:-))
A jeste drobnosti na konec. Tenhle post je jenom doplneni, pripadne drobna oprava, ale clanek je super. Pokud upozornuju na neco, co uz ve clanku je nebo to uz nekdo napsal do diskuze, tak sorry, trvalo mi to dlouho, nez jsem to precet a sepsal:-)
Jinak souhlasim, ze ne na vsechny upravy se da pouzit regexp, obcas by byly silene slozity, ale treba prave prikaz global se na to muze hodit - kombinace vyhledani regularu a pak uprava prikazama vimu
Jinak ja osobne deseti nepisu, ale i tak ve vimu pisu docela rychle. Sipky taky pouzivam a proto jsem obcas hodne rozhozenej, kdyz ma nekdo nejakou "super novou klavesnici, se kterou je proste IN". Uz jsem i uvazovalo o zapnuti vi-like chovani v bashi:-) Ale nakonec jsem to vzdal:-)
-
Filip Jirsák (neregistrovaný)Počítat má snad počítač, ne uživatel… „Počítání“ se může hodit, když vidím na první pohled, že chci smazat třeba 3 řádky. Ale pokud je těch řádků 80, nebudu je přece počítat… Buď použiju vizuální mód (pokud jsem skutečně ve
vimu a ne vevi), nebo můžu spojit editační příkazy s příkazy pro pohyb v textu (což je právě jedna z důležitých vlastnostívimu). TakžedfXvymaže text od místa kurzoru až po nejbližší X včetně,y*okopíruje text až po nejbližší opakování slova, na kterém je kurzor, nebod`asmaže řádky mezi kurzorem a (dříve vloženou) značkoua. A nemusím nic počítat… -
Palo (neregistrovaný)Mozno to bolo prehnane ale v principe to malo presne viest k tomu co pisete. Nebudem robit Vjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjd ale urobim mark a potom najdem miesto pokial a urobim d'a. Principialne islo iba o to ze Vjjjjd je najhorsi sposob ako to urobit aj ked v podstate klasicky z bezneho editora.
Po urcitom case ale clovek hlavne v kode dokaze pocitat perifernym videnim. Potrebujem zamenit parametre c3W bez toho aby som explicitne pocital. -
Taky si přidám svoje :)
Dost zajímavé jsou sloupcové bloky. Když si například někam do
předformátovaného textu chcete přidat nějaký text. Dejme tomu, že máte
očíslovaný seznam a chcete přidat tečku za čísla:
1 nazdar
2 ahoj
3 čágo
Tak stačí označit sloupcový blok (^v) přes mezery a pak napsat
I.^]
1. nazdar
2. ahoj
3. čágo
Nebo když chcete přidat něco na konce řádek, stačí zase udělat sloupcový blok
přes ty řádky, v tom visual módu protahnout blok až na konce řádek pomocí
$ a pak přidat na konec A,^].
1. nazdar,
2. ahoj,
3. čágo,
Jo a tohle píšu také ve VIMu - znáte extension do FireFoxu It's All Text?
No není to super :) -
Yokotashi (neregistrovaný)Ja s uspechem pouzivam
:%s/^> //
a
:%s/^/> /
v lotus notes jsem to resil tak, ze jsem tam to odsazeni proste nechal ... nejsem magor, abych to delal rucne.
Jedna dost dobra vlastnost VIMu (kterou jsem si nikdy neuvedomoval) je to, ze umi pocitat radky. Doslo mi to teprve, kdyz jsem ve skole videl kolegu, jak na sipkach v notepadu odpocitava 220 radek ... i TECO je lepsi, nez notepad :-). -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelOn nezna v notepadu prikaz CTRL+G :-) na to, ze tento editor ma tak pouze deset klavesovych zkratek (z toho vic nez polovina je standardnich v celem systemu) je to docela brutalni neznalost
-
epcim (neregistrovaný)Diky za opravdu super cteni!!
K uvedenemu, bych dodal jeste link na plugin, ktery z vim udela pomalu IDE. Umi doplnit kus kodu (snippet), tak jako to dela TextMate. Na programovani je to naprosto nezbytna zalezitost.
http://www.vim.org/scripts/script.php?script_id=1318
http://slipperysnippets.blogspot.com/
Celkem bych ocenil, pokud by vim dokazal napovidat tagy xml dle kontextu v dokumentu, tj. podle definice DTD nebo v RNG. Videl jsem script co udělal z DTD tagy, ale to porad neni ono.
Kazdopadne, Vim rulez - It's All Text & Eclim -
Lenin (neregistrovaný)Type cd /etc/apt
Type vi sources.list
You’ll now find yourself facing vi, undoubtedly the worst editor ever invented. But without a GUI on your server, you have little choice. Plus, it’s very handy to know the basics of vi because it's part of every Linux and unix system.
To move the cursor up, down, left and right, use the k, j, h and l keys. To delete the character under the cursor, press x. That should be enough to allow you to delete any line that makes reference to "deb cdrom" and which isn’t already commented out (ie, which doesn’t have a # at the start).
If you mess up, type :q! and press return to abandon vi. If you manage to make it work, type :w to save the file and then :q to quit vi.
You won’t have to use vi very often. Later on we’ll install Webmin, which lets you maintain your server from another machine via a web browser. There’s a proper file manager and editor built into Webmin, thankfully. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelJa teda pochybuji, ze na Ubuntu serveru maji skutecne vi :-) A kdyz to tedy neni vi (zeby nvi?), klidne tam mohli dat vim-minimal. Klasicke Vi opravdu muze nekoho prekvapit (treba v nem nefunguji kurzorove klavesy), ale jak rikam, mezi Vi a Vim je propastny rozdil. A kdyz uz jsme u toho, tak ta druha veta je pekna blbost - spousta systemu dneska mimo nvi ma v zakladu napriklad jeste Nano a textovych editoru pro konzoli jsem sam pouzil a otestoval minimalne 10, takze urcite je z ceho vybirat.
-
Rejpal (neregistrovaný)Spíš "pro i5/OS", Rational jsem na iSeries opravdu neviděl. Rational je špičkový soft možná ve třídě "podpůrný vývojový SW pro dinosauří (zjevem i agilitou) korporace", nejsem si jist, kolik návštěvníků tohoto webu taková šílenost upřímně osobně zajímá. O Eclipse radši budu mlčet, Eclipse umí ve své podstatě všechno, ale všechno stejně špatně, jak jsem se stihl přesvědčit. Myslím, že pro celou řadu aplikací existuje "lepší špičkový soft" než jmenované dva (bohužel není zadarmo, ale to tvoří de facto přidanou hodnotu, takže se to rozpustí v ziscích :-)).
-
Gendibal (neregistrovaný)Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na jednu "drobnost", kterou se mě už dlouho nedaří vyřešit. Jde o to, že když se ve Vimu spojí pohyb v textu s příkazem mazání, při některých typech pohybů se nesmaže znak, na kterém je kurzor. Když např. budu mít ve slově "editor" kurzor v normálním módu na písmenu "r" a dám příkaz db, smaže se jenom "edito" a to poslední "r" tam zůstane. Pro programování je to asi z nějakých důvodů užitečná vlastnost, ale při psaní běžného textu to leze dost na nervy a taky to dost zdržuje - každé slovo je tak vlastně potřeba smazat dvakrát, nebo za slovem před smazáním schválně udělat ještě mezeru atd.
Vím, že jednorázově se to dá přebít vložením modifikátoru "v", takže když místo db zadám dvb, tak se to smaže správně. V manuálu jsem našel, že Vim rozlišuje pohyby na "inclusive" - tj. ty zaberou při mazání i znak pod kurzorem a "exclusive", které poseldní znak zachovájí /Bohužel téměř všechny pohyby definované na základě celků jako je slovo, věta apod. jsou exkluzivní, vyjímkou je např. e - tj. přechod na konec následujícího slova. Když budu mít např. ve slovně "program" kurzor na písmenu "p" a dám de, tak to smaže všechno, včetně toho "p", protože e je inkluzivní pohyb/. To véčko pak slouží jako jakýsi jednorázový přepínač - pohyb, který je normálně inkluzivní mění na exkluzivní a naopak. Zajímalo by mě ale, jestli existuje možnost, jak to změnit natrvalo, tj. jestli existuje nějaký příkaz, který by se zapsal do .vimrc a kterým by se určitý pohyb nebo celá třída pohybů dala natvrdo nastavit jako inkluzivní nebo naopak bez ohledu na defaultní chování Vimu.
Nepovažuji se za žádného guru, ale myslím si, že úplná lama taky nejsem, ale tohle jsem nenašel ani v dokumentaci, ani na fóru na vim.org a veškeré vlastní experimenty taky k ničemu nevedly. Jestli má někdo nějaký nápad. moc dík za něj. -
Martin (neregistrovaný)Nechci hanit Vim, je mi defakto úplně ukradený.
Ale prosím Vás, proč všichni pořád mažete 17 vět od slova "adolf" vpravo? Protoře když tak čtu příspěvky, přijde mi že akci tohoto typu používáte pořád.
Já na dokumenty používám Word, a zpravidla to funguje tak že jej zapnu, napíšu obsah a jedu. Občas, jednou dvakrát za celý den odsadím odstavec a napíšu mezi něj další a pak to celé pomocí stylů zformátuji. Prakticky 8 hodin píši text, z toho 15 minut přehazuji slovosled a 15 minut dělám styl. Ale potřebu mazání 17 vět od slova "adolf" jsem nikdy neměl.
Zkuste mi, prosím, přiblížit činnost, při které to potřebujete....
PS: PAN spisovatel Isaac Assimov napsal ve své autobiografii, že nepotřebuje textový editor; že mu stačí psací stroj či papír a tužka a píše..... mám tak trochu pocit, že zaměňujete tvorbu za nástroj. Potřebuji vyvrtat díru do zdi. Potřebuji ovšem mimo vrtačky taky sádru (co když ji vyvrtám jinde), pravítko, metr, tužku, lékárničku (co když se potřebuji ošetřit), brusku, hever, pračku, žehličku, myčku a auto. -
Pavel Tisnovsky (neregistrovaný)Mate naprostou pravdu v tom, ze pri psani odstavcoveho textu se tyto ficurky prilis nevyuziji a nez slozite pocitat, kolikaty znak jsem od kyzene pozice, je lepsi na to misto dojet jinym operatorem nebo kliknout mysi.
Ale ja - a myslim ze nejsem sam - se v praxi hodne setkavam s ruznymi texty ulozenymi do nejake pevnejsi struktury. Typicky jsou to soubory CSV, programy, HTML/XML/dalsi ML :-), LaTeX, konfiguracni soubory ruzneho razeni (.rc, .cfg, .ini) apod. V takovych souborech se vyskytuji casti, na ktere se prave pomoci onech poctu opakovani a dalsich operatoru da velmi pekne skakat. A soucasne se jedna o soubory zpracovavatelne prave textovym editorem a ne textovym procesorem, mezi nez patri Word, OpenOffice.org atd.
Jedna se proste o zcela jine kategorie programu, i kdyz se priznam, ze svuj nejdelsi text (pres 400 stran A4 vel. pisma 10) jsem natukal prave ve Vimu. -
Mips (neregistrovaný)Já ViM používám prakticky výhradně k programování (aplikace, skripty) - ale já touhle činností trávím 80-90 % času strávené u počítače, takže je pro mě ViM velice důležitý nástroj. Pro psaní úředních dopisů a ostatních neprogramátorských věcí používám OpenOffice nebo nějaký primitivní textový editor.
-
Yokotashi (neregistrovaný)Lze. Predstav si, ze nekderi lide jsou tak dementni, ze si nedokazi zpameti zapamatovat prilis mnoho klavesovych zkratek. No a vim kombinuje v prikazu pohyb a akci, takze staci zapamatovat si n pohybu a m akci na m*n operaci, cimz se tento problem vyrazne omezuje a dobrodini rychleho ovladani z klavesnice si mohou uzit i takovi dementi, jako treba ja.
Navic nevyzaduje drzet najednou ctrl + alt + shift + Meta + pismenko a tudiz se da pouzivat i po ssh z nejakeho PDA s debilni klavesnici.
Posledni, nikoliv vsak nevyznamna, vyhoda je ta, ze na nauceni zakladu ovladani staci chvile (vicemene staci vim, ktery umi sipky, esc, i, :q!, :wq a uz to umi vic, nez notepad) a pak se clovek muze zlepsovat v tom, co potrebuje/pouziva casto. -
cNk (neregistrovaný)Nasledovné príkazy fungujú fajn v C/C++/Java a iných "zátvorkových" jazykoch: % viB [{ ]} (goto matching bracket, označiť vnútorný blok, začiatok bloku, koniec bloku).
Ako by sa dali spomenuté príkazy najjednoduchšie "emulovať" pre zdrojáky v jazykoch ako Ruby/Python? Pre python je asi možné spraviť funkciu, čo počíta odsadenie, pre ruby by to bolo zložitejšie. Napadá vás nejaký jednoduchší spôsob?
Pre python existuje vimpython (http://www.vim.org/scripts/script.php?script_id=30) ale nejak mi nefunguje až na niektoré príkazy (napr. ]c funguje, [[ a ]] nefungujú). -
Pozor je tam este uvodzovka, "{pismenko}y ktora je sucastou prikazu.
Napriek tomu vasa otazka je legalna. Ly by presunulo kurzor na spodnu cast textu a po stlaceni y by preslo do "operator pending" rezimu kde by cakalo na {pohyb} ktory by oznacil cast textu ktory sa ma dat do clipboardu. Uplny prikaz by mohol byt napr. Ly4w co by natiahlo 4 slova do clipboardu na spodnej casti okna. -
bukka (neregistrovaný)Clanek super, akorat bych jeste dodal, ze celkem dobrou veci, ktera mi tam trochu chybi, jsou znacky (marks) - Pokud nekde stojime, lze si ulozit pozici pomoci prikazu m{pismeno} a vratit se na ni muzeme pomoci '{pismeno}.
Dobra volba, pokud pisete programy, kde potrebujete pro ladeni cisla radku (napriklad C), je set number (casto hodi se i kratsi tabulatory, nez je defaultnich 8 znaku - to nastavite pomoci setlocal ts=4 (pokud chcete standartni 4 znaky)). Doporucuji si tyto volby ulozit do /etc/vim/vimrc -
Clock (neregistrovaný)Jak mam psat deseti kdyz mi malicek leve ruky na esc anatomicky proste nedosahne?
Ja deseti nepisu a psat ani neumim. Pisu rychle a delam to kdovijak. Pavel Machek, kernel hacker, macka levy control hranou ruky (nebo to byl Martin Mares?). To asi taky nebude desetiprsta metoda, co?
Tyhle desetiprsty metodiky me pripominaji takovy ty metodicky skoly na snowboardu. Tam uci, ze se zatoci tak, ze clovek natoci telo do smeru kam chce natocit. Tak jsem to tak zezacatku zkousel a jen jsem hazel drzky, protoze snowboard jel dal rovne.
Kdyz jsem pak situaci analyzoval sam, bylo mi jasne, ze uhel natoceni tela nemuze mit z principu na snowboard zadny vliv. Prisel jsem na to, ze snowboard se da ridit napriklad jeho elastickym zkroucenim. Tak jsem to pak tak delal a fungovalo to v pohode.
Jak se rika, it's your board and you can do whatever you want with it, totez plati pro key-board. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelProblem je v nasich "modernich" klavesnicich. Pamatuju doby, kdy Control byl namisto zcela zbytecneho CapsLock, potom je jeji zmacknuti jednoduche (kupodivu na Control v dnesni podobe tlacim taky hranou ruky, i kdyz o kernelu vim +- nil :-). Take ESC byl na nekterych klavesnicich na miste tildy, tj. vedle 1. Akorat nekomu mozna prislo nebezpecne mit ESC vedle beznych klaves, tak se vysunula mimo - coz ji zase dela idealni pro pristup do menu (Links to taky umi ne? :-).
CTRL na CapsLock se da samozrejme premapovat, stejne jako ESC - ale to se da vzdycky napsat pomoci CTRL+[, takze je to vlastne zbytecne.
Klasicka desetiprsta metoda se uci pro psaci stroje, kde zadne blbovinky vedle SpaceBaru uz nejsou. Ale pro programovani, kdy se dela vic uprav nez plynuleho psani, to neni uplne to nejlepsi.
FYI http://pfuca-store.stores.yahoo.net/haphackeylit1.html je to, co pravy VIMer hleda :-) -
posejdon (neregistrovaný)Metody uceni psani deseti prsty jsou urceny pro psaci stroje. Z toho vychazi postaveni prstu naklavesnici, ale i poloha pazi, loktu a s tim souvisejici natoceni rukou na klavesnici.
Polohu hornich koncetin, jakou vynucuji ucitele psani na stroji, soukrome nazyvam Tyranosaurus Rex. Vyplyva z toho, ze je potreba co nejefektivneji obsahnout klavesnici psaciho stroje, nikoli klavesnici pocitacovou. Dalsim faktorem je ten, ze pisatele na psacim stroji (zejmena mechanickem) museli mit pro psani lokty ve vzduchu (predstavte si klasickou zapisovatelku na obycejne zidli, tak jako jsou videt ve filmech pro pametniky), kvuli snizeni unavy tim padem maji byt lokty u tela a paze smerovat dolu a ne jak se pise dneska s pazemi sikmo do strany s lokty na stole. Z toho plyne, ze pri predpisovem drzeni totiz neexistuje moznost, jak hranou ruky zmacknout jakoukoli klavesu, protoze hrana je az pod spodni radou klaves a navic v prostoru, odkud je to ke controlu docela daleko. V kurzu psani na stroji se proste problematika stisku kontrolu neresi.
Klidne se vsadim, ze bys porazil v rychlosti psani na klavesnici moji zenu, ktera tuto dovednost uci na stredni skole, i pres to, ze nemas predpisove postaveni rukou, ale pouze v pripade, ze by bylo potreba pouzivat funkcni klavesy apod (kdyz ji na komplu prohodim qwertz klavesnici za qwerty, tak pisu rychleji). Pri psani prosteho textu, nejlepe formou opisovani, bys asi sanci nemel, zvlaste, kdyz se v textu bodou vyskytovat paragrafy. Ja je v kodu pisu tak casto, ze kdyz nemam ceske popisky na klavesnici, tak si nemuzu vzpomenout, kde lezi...
Ale na dukaz, ze kovarova kobyla chodi bosa musim uvest, ze ja pisu tak max 8 prsty a kdyz se setmi, tak za svetla blikajiciho kurzoru mi jistota i pocet uhozu klesa... -
anonymníRad bych doporucil video 7 Habits of Efficient Text Editing na google videos. Prednasejici tam ukazuje hodne zajimave moznosti Vimu.
-
Tom@sQo (neregistrovaný)ahoj,
mam otazku k pisaniu ako takemu...
aky ma byt spravny prstoklad, resp. ako sa pise?
napriiiklad cislovky 0-9 sa pisu na ten pravej numerickej casti na klavesnici, alebo na tej casti, co je nalavo od enteru? ja totiz momentalne pisem tak, ze sa znazim rozdelit tu cast nalavo od enteru na dve casti a cca jednou rokou "obsadzujem" jednu cast, druhou druhu.. ale nie vzdy sa mi to podari ;( takze mi prsty dost po klavesnici behaju... what should I do?:) -
Tom@sQo (neregistrovaný)noo ja som si ho precital, lenze neviem ako ty/vy, ale ja vacsinou pouzivam viac klaves,ako "f" a "j" ;) nasiel som prave link na http://dusan.pc-slany.cz/klavesnice/prstoklad.htm a zacal som pomalicky citat vsetky clanky(uz idem na druhy ;-]) ale stale ma stve, ze prsty nie a nie chciet sa vratit do defaultnej(j a f) pozicie po kazdom napisanom klavese :( snad sa to zlepsi :)
