Ve dnech nedávno minulých přišly nové verze multiplatformních prohlížečů Google Chrome a Opera. Pokud jste se ještě nestihli se všemi novinkami seznámit, v tomto článek naleznete přehled a popis těch nejvýznamnějších jak pro koncové uživatele, tak pro webové vývojáře. Obě nové verze příjemně překvapily v rámci existující konvence počtem klíčových novinek.
Google Chrome 23 posiluje ochranu soukromí
Spojení „Google“ a „ochrana soukromí“ může pro řadu uživatelů znít podivně, ale nový Google Chrome 23 skutečně přináší dvě klíčové novinky, které ochranu soukromí posilují. Začněme tou mediálně vděčnější, kterou je podpora Do Not Track. Tu Google Chrome přináší více než dva roky poté, co se objevila v prvním mainstreamovém prohlížeči a delší dobu po jejím zavedení ve všech hlavních konkurenčních prohlížečích.
Podpora v praxi bezzubé technologie Do Not Track
Do Not Track umožňuje prohlížeči prostřednictvím HTTP hlavičky předávat webové stránce sdělení, že si uživatel nepřeje být sledován. Konkrétně je myšleno především sledování jeho pohybu různými analytickými, monitorovacími a především reklamními systémy. Google se dlouho podsouvalo, že Do Not Track přehlíží v zájmu svých služeb (AdWords, AdSense, Analytics).
Nicméně tuto spikleneckou teorii nabourávají dva zásadní fakty. Nic a nikdo nenutí technicky ani legislativně webové stránky a provozovatele analytických nástrojů a reklamních systémů respektovat prohlížečem zprostředkované přání uživatele. To za prvé. Za druhé, technologii podporují všechny ostatní klíčové prohlížeče v součtu ovládající vysoce nadpoloviční část trhu.
Domnívám se proto, že při kombinaci těchto dvou faktů absentující podpora Do Not Track v prohlížeči Google Chrome byla větším problémem jako šrám na pověsti Googlu, než nyní zavedené podpora jako nějaký negativum pro funkčnost jeho služeb a zisky z nich Googlu plynoucí. Pro pořádek se ještě sluší dodat, že Do Not Track je ve výchozím stavu neaktivní jako u téměř všech konkurenčních prohlížečů (s výjimkou nového Internet Exploreru 10).
Google Chrome 23 konečně podporuje Do Not Track
Jak již bylo uvedeno výše, webové stránky nemusí Do Not Track respektovat. Sice se formují různé kodexy beroucí zřetel na přání uživatele, ale bez legislativních úprav je technologie Do Not Track v současné podobě hodně bezzubá. Jestliže se výrazně nezmění chování reklamních systémů a analytických nástrojů v rámci samoregulace trhu, je Do Not Track jen velká mediální bublina.
Správa oprávnění webových stránek na jedno kliknutí
Druhou z avizovaného tandemu funkcí posilujících ochranu soukromí je podstatně praktičtější správa oprávnění pro jednotlivé webové stránky. Stačí kliknout v multifunkčním adresním řádku Omnibox na ikonu nalevo od URL a zobrazí se výčet oprávnění pro konkrétní web, odkud je možné jednotlivá oprávnění měnit. Ať už jde o oprávnění plynoucí z výchozího nastavení prohlížeče, nebo oprávnění dříve udělená uživatelem (výjimky).
Patří sem zjišťování polohy pomocí Geolocation API, přístup k webové kameře a mikrofonu, používání JavaScriptu, používání plug-inů, zobrazování různých notifikací na ploše, deaktivace kurzoru myši, přepínání do zobrazení přes celou plochu obrazovky, načítání obrázků a používání vyskakovacích oken.
Google Chrome 23 přináší jednoduchou správu oprávnění přidělených konkrétnímu webu doslova na jedno kliknutí
Působí poněkud podivně, že Google, často kritizovaný za přístup k soukromí uživatelů, nabízí ve svém prohlížeči dostupnější nástroje pro správu oprávnění než Mozilla, která naopak ochrany práv uživatelů má plná ústa. Dělá pro to hodně (ne, že ne), ale zrovna v tomto případě jí Google dal flek, jak by řekli mariášníci.
V prohlížeči Googlu lze spravovat udělené výjimky z výchozího nastavení přímo v nastavení prohlížeče. Nově je možné zjistit si velmi snadno a rychle oprávnění konkrétního webu jediným kliknutím a okamžitě je změnit. Firefox od Mozilly má mocný nástroj v podobě Správce oprávnění, ale k němu se koncový uživatel nedostane, pokud do adresního řádku nezadá about:permissions.
Správce oprávnění totiž dosud ve Firefoxu nelze vyvolat (bez rozšíření) z menu prohlížeče. Původní argument byl, že funkci je potřeba doladit, takže prozatím zůstává pro pokročilé uživatele dostupná pouze tímto způsobem. Nicméně od implementace Správce oprávnění uplynul už více než rok a nic se nemění. Zkrátka a dobře: další bod na nepříjemně se prodlužujícím seznamu restů, které Mozilla vůči uživatelům má.
A rozhodně ne nejstarší. Vzpomeňme například nového Správce stahování, který je slibován již několik let. Odstraněním stavového řádku ve Firefoxu 4 tak dnes bez rozšíření není možné v hlavním okně prohlížeče sledovat průběh stahování, natož jej ovládat (pozastavovat, opětovně spouštět, rušit). Zpět však od kritizovaný Mozilly k novinkám, které přinesl Google Chrome 23.
Hardwarové dekódování videa má snížit energetické nároky
Třetí výraznou novinkou, kterou Google Chrome 23 přinesl, je hardwarové dekódování videa pod MS Windows. Google Chrome 23 tím ulehčuje procesoru a přidává práci grafické kartě. Ty jsou dnes poměrně výkonné i v levnějších noteboocích, takže proč je nechávat zahálet? Přínos pro uživatele je konkrétně v tom, že právě u přenosných zařízení se snižuje energetická spotřeba a tedy prodlužuje výdrž baterie.
Podle testů Googlu až o 25 procent. Google testoval přehrávání FullHD videa (1080p při 30 FPS) v H.264 na notebooku Lenovo Thinkpad T400, což je už poměrně stařičký kousek hardwaru uvedený na trh někdy v roce 2008 s grafikou Intel GMA X4500M HD integrované v čipové sadě a dedikovanou grafikou ATI Mobility Radeon 3470 s 256 MB vlastní paměti. Testovalo se pod Windows 7.
Opera 12.10 zvyšuje rychlostní předpoklady prohlížeče
Společnost Opera Software, nejúspěšnější ryze evropský producent webových prohlížečů, se rozhodla zkrátit uživatelům čekání na svůj nový desktopový prohlížeč Opera 12.50 vznikající pod kódovým označením Wahoo. Vyšla tedy Opera 12.10 (a velmi brzy bude následovat servisní aktualizace). Vzhledem k tomu, že přináší řadu novinek původně plánovaných až do zmíněné následující klíčové aktualizace, ovšem určitě stojí za pozornost.
Opera 12.10 přináší novinky slíbené až pro pozdější verzi
Opera šlápla na plyn, podporuje SPDY, WebSockets a Happy Eyeballs
Co je tedy nového? Opera následuje konkurenční Google Chrome a Mozilla Firefox a přináší podporu experimentálního protokolu SPDY, který je dalším projektem z dílny Googlu patřící do širší skupiny iniciativ pro zrychlování práce s webovými stránkami, potažmo s webovými aplikacemi. SPDY má oproti již vousatému HTTP reagovat na vývoj webu v posledních letech.Má snížit latenci. Google již SPDY nasadil u některých svých služeb jako je Gmail, dnes už nejrozšířenější e-mailová služba na světě. SPDY v současnosti podporuje také sociální síť Twitter a pozitivně se k protokolu staví Facebook, který již dříve přislíbil zavedení jeho podpory.
Přestože je SPDY pořád ve stádiu experimentů, budeme se s ním zřejmě setkávat stále častěji. Pro tvůrce webových aplikací je to jedna z cest, jak navýšit reálnou rychlost, kterou uživatel pocítí na vlastní kůži. Navíc implementace SPDY do oblíbeného webového serveru Apache je relativně snadná, což k rozšíření využívání protokolu jistě též přispěje.
Důležitou novinkou je nyní ve výchozím stavu aktivní a aktualizovaná podpora WebSockets. Tato technologie, zjednodušeně řečeno, umožňuje navázat obousměrné spojení mezi webovou aplikací v prohlížeči uživatele a serverem, takže komunikace běží v reálném čase bez nutnosti pravidelného dotazování a přijímání odpovědí. Snad netřeba zdůrazňovat, že WebSockets je technologie s obrovským potenciálem pro webové aplikace.
Opera 12.10 podporuje WebSockets ve výchozím nastavení
Další rychlostní novinkou, kterou Opera 12.10 přináší, je DNS look-up. Při najetí kurzorem myši na odkaz se nově Opera připraví, že na něj dost možná bude chtít uživatel kliknout. Po samotném kliknutí je pak načtení stránky rychlejší. Časová úspora je minimální, ale subjektivní dojem z plynulosti surfování po webu je výrazný.
K zrychlení může nepřímo přispět při divokém nasazování podpory IPv6 i zavedení tzv. Happy Eyeballs (RFC-3484 a RFC-6555). Pro uživatele to znamená, že při problémech s přístupem na web, který by měl být dostupný přes IPv6 i IPv4, ovšem přes IPv6 se k němu ve skutečnosti nedá dostat, dojde k rychlejšímu vzdání pokusů o přístup a přesunu ke klasickému přístupu přes IPv4. Uživatel tak nemusí čekat mnohdy až desítky vteřin, než dojde k upuštění od marných pokusů v navázání spojení přes IPv6.
Novinky pro webové vývojáře a tvůrce rozšíření
Jádro Presto 2.12, které Opera 12.10 používá, konečně podporuje některé atraktivní prvky z CSS 3 bez nutnosti ve stylopisu používat speciální prefixy, kterým rozumí jen samotná Opera. Konkrétně jde o gradienty, přechody, transformace a animace. Prefixu se u nich zbavují i konkurenční prohlížeče, takže tvůrci webů budou moci očistit své stylopisy od úpravy jedné a té samé vlastnosti hned několika řádky s různým prefixem pro různé prohlížeče.
Implementována byla podpora Fullscreen API dle jeho sedmého návrhu, díky čemuž například moderní webové aplikace budou moci běžet v režimu celoobrazovkového zobrazení nehledě na to, jak tento režim má ošetřen samotný prohlížeč. Fullscreen API je poměrně zajímavý počin, který by snad konečně měl nahradit divočiny v JavaScriptu, které hlavně z dřívějších dob ještě stále některé weby používají.
Dále tvůrci prohlížeče zařadily základní podporu Page Visibility API, jež si opět najde uplatnění především ve webových aplikacích. Umožňuje například přizpůsobit chování funkcí webové aplikaci, pokud je prohlížeč minimalizován nebo aplikace běží v právě nezobrazeném panelu prohlížeče. V těchto případech lze rozumně omezit aktivity aplikace tak, aby zbytečně nezatěžovala systémové prostředky a negenerovala síťový provoz, když s ní zjevně uživatel právě nepracuje.
Nezmínit nelze zavedení podpory barevných profilů resp. ICC profilů, které mají zajistit lepší zobrazování grafických prvků (zejména fotografií) přesně tak, jak si autor přál. Další novinky se týkají tvůrců rozšíření pro Operu. Ti dostali nová API pro filtrování webových adres, pořizování screenshotů a přístup do kontextové nabídky prohlížeče. Zejména u posledního zmíněného nelze nedodat: konečně!
Novinky pro uživatele MS Windows a OS X
Nové funkce přímo pro koncové uživatele, které by se týkaly i uživatelů Linuxu, tentokrát nová verze Opery nepřinesla. Pro pořádek se ovšem alespoň stručně zastavme u novinek pro konkurenční platformy. Uživatelsky nejatraktivnější novinkou je podpora multidotykového ovládání z Windows 7 a Windows 8 v klasickém desktopovém prostředí. Nové Modern UI (dříve známé pod názvem Metro) ve Windows 8 prozatím Opera nepodporuje.
OS X se pak týká podpora novinek, které letos v létě přinesl Mountain Lion. Opera 12.10 nyní v OS X 10.8 využívá systémové notifikační centrum a systémové řešení sdílení obsahu, tedy novinky, které Apple implementoval po vzoru mobilních systémů. Vylepšena též byla podpora displejů Retina vyznačujících se vysokým a jemným rozlišením obrazu.
Respektive nová Opera 12.10 obecně zlepšuje podporu displejů s vysokým rozlišením obrazu. Nemusí to nutně být Retina displeje na počítačích značky Apple. Lze očekávat, že s příchodem rozhraní Thunderbolt i do počítačů dalších značek nyní bude počet monitorů s na nynější poměry nezvykle vysokým rozlišením přibývat.
Navíc se začínají ve stále větší míře prosazovat all-in-one stolní počítače, kde se výrobci blíží k hranici 30“ úhlopříčky displeje a časem ji jistě překročí, protože některé modely naznačují určitou formu konvergence mezi all-in-one počítačem a televizorem, resp. zobrazovací jednotkou pro různé přijímače a přehrávače. Opera 12.10, podobně jako konkurenční prohlížeče, tedy zbrojí na novou éru.
ČLÁNKY DO MAILU