Hlavní navigace

Historie vývoje počítačových her (64. část - strategické hry)

Pavel Tišnovský

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky se začneme zabývat vznikem strategických her. Tento známý a některými uživateli preferovaný herní žánr se začal ve větší míře rozvíjet v polovině osmdesátých let minulého století, přičemž zde můžeme pozorovat velký vliv společnosti SSI.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (64. část – strategické hry)

2. Hamurabi: hra založená na zdánlivě jednoduchém strategickém modelu

3. Cosmic Balance II

4. Strategický model využitý ve hře Cosmic Balance II

5. Imperium Galactum

6. Empire a Empire Deluxe

7. Warlords

8. Slavná hra Civilization

9. Obsah následující části seriálu

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (64. část – vznik strategických her)

V předchozí části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky jsme si stručně popsali hru Dwarf Fortress a trošku nenápadně jsme se tak posunuli od klasických roguelike her směrem ke hrám strategickým a v některých případech i ke hrám taktickým. Strategické hry mají za sebou poměrně dlouhý vývoj, protože první (většinou zpočátku velmi jednoduché) strategické simulace byly vyvinuty již v polovině šedesátých letech minulého století a je velmi pravděpodobné, že existovaly i ještě starší strategické hry, které byly provozovány na lokálních minipočítačích (university atd.). Ovšem nejdůležitější byl rozvoj strategických her, zejména her označovaných jako 4X hry, který začal přibližně na začátku osmdesátých let minulého století a nejznámější herní tituly, které určily další směr vývoje, začaly být prodávány zhruba o deset let později.

Obrázek 1: Hra Warlords (zde ve verzi pro IBM PC) je jednou ze starších populárních strategických her.

Pokud budeme mluvit o komerčně nejúspěšnějších strategických hrách, jednalo se především o hru Warlords z roku 1989, Civilization z roku 1991 a Master of Orion v roku 1993. V dnešním článku se budeme zabývat převážně již zmíněnými hrami typu 4X. Toto označení, přesněji řečeno zkratka, vzniklo ze slov explore, expand, exploit a exterminate a označují se jím hry, v nichž lze úkoly hráče charakterizovat právě těmito činnostmi: průzkum většinou rozsáhlého herního světa, rozšiřování území obsazeného hráčem, využívání nalezených zdrojů (typicky se jedná o těžbu, výrobu atd.) a konečně pokus o zničení protivníků, popř. jejich připojení ke vznikajícímu „impériu“. Na tomto místě je nutné poznamenat, že existuje i mnoho strategických her nespadajících striktně do kategorie 4X a dále pak existuje velká skupina her kombinujících strategii s taktikou. Těmito hrami se samozřejmě budeme taktéž zabývat, ale až v některém z následujících pokračování tohoto seriálu.

Obrázek 2: Strategická hra Cosmic Balance II, v níž se objevují podobné prvky, jako v mladší a populárnější hře Master of Orion.

2. Hamurabi: hra založená na zdánlivě jednoduchém strategickém modelu

Jednou z prvních známých strategických her (pocházejících z šedesátých let minulého století) je hra, která se nazývá Hamurabi (již jsme se o ní v tomto seriálu zmiňovali, ovšem malé opakování možná nebude na škodu). Jedná se o implementačně poměrně jednoduchou, ale po herní stránce zajímavou simulaci starověkého státu, v němž vládne panovník (historická postava) Chammurabi (v anglické transkripci Hammurabi, v názvu hry je však jedno písmeno vynecháno, protože na mnoha operačních systémech mohly mít názvy souborů pouze osm znaků). Cílem je zajištění prosperity a rozvoje státu v co nejdelším časovém období.

Obrázek 3: Varianta hry Hamurabi pro osmibitový počítač Commodore PET.

Hra Hamurabi pro komunikaci s hráčem využívá jednoduché textové uživatelské rozhraní (takže ji bylo možné hrát i přes dálnopis) a tahový systém: hráč pro každý (simulovaný) rok ve hře volí, kolik se má založit nových polí, kolik se má zasadit plodin a naopak jak velké množství plodin má být použito jako jídlo. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o velmi jednoduchou až prostoduchou hříčku, ve skutečnosti je to ovšem hra dosti návyková, a to i v případě, kdy uživatel při zkoumání zdrojových kódů zjistí, jakým způsobem vlastně tato simulace ekonomiky starověkého státu funguje (další, poněkud čitelnější zdrojové kódy, jsou dostupné zde).

Obrázek 4: Hra Hamurabi ve verzi pro slavný osmibitový domácí počítač ZX Spectrum (autoři této varianty jsou z Polska).

I z tohoto důvodu neustále vznikají nové varianty hry Hamurabi, a to jak verze, které se snaží co nejlépe napodobovat původní textové rozhraní hry (včetně formálního oslovení panovníka), tak i varianty s podrobnými grafy, statistikou vývoje státu, ovládáním přes touch screen atd. Pokud si chcete vyzkoušet herní systém hry Hamurabi (a máte mnoho volného času :-), postačuje ve webovém prohlížeči spustit JavaScriptovou verzi této hry, která je dostupná na adrese http://www.hammurabigame.com/hammurabi-game.php.

3. Cosmic Balance II

Mezi jednu z prvních strategických her typu 4X patří hra Cosmic Balance II z roku 1983, za jejímž vývojem stála společnost Strategic Simulations, Inc. (SSI), s níž se v tomto seriálu ještě několikrát setkáme, a to zejména kvůli vlivu této společnosti na vývoj celého žánru. O poměrně vysokém stáří této hry svědčí i to, že se původně jednalo o softwarový titul vyvinutý pro osmibitové mikropočítače Apple II a Atari (řady 400, 800, 800XL, 130XE atd.) a nikoli pro osobní počítače IBM PC. Další typy osobních počítačů vznikly až o zhruba rok později, takže zde absence podpory ze strany Cosmic Balance II není překvapující :-) Uživatelské rozhraní této hry, které můžete vidět na screenshotech v této kapitole, sice vypadá velmi jednoduše až primitivně, ovšem ve skutečnosti je hra Cosmic Balance II založena na propracovaném modelu herního světa a navíc je uspokojivě vyřešeno i postupné zvyšování herní obtížnosti.

Obrázek 5: Hra Cosmic Balance II ve verzi pro počítače Atari – úvodní menu hry.

Zajímavé je, že se jednalo o hru, kterou mohli proti sobě hrát dva hráči, popř. jeden hráč proti počítačem řízenému protivníkovi (v dalších hrách od SSI se mohlo jednat až o tři počítačem řízené protivníky). Herním světem Cosmic Balance II byla část galaxie rozdělená na jednotlivé solární systémy, které hráč mohl postupně prozkoumávat. V závislosti na zvoleném scénáři (viz též první screenshot) mohl hráč začínat pouze v jednom solárním systému či mu naopak mohlo patřit větší množství hvězd společně s jejich planetami. Mapa galaxie je ve hře rozdělena na šestnáct sektorů s rozdílnou velikostí a tvarem. V každém sektoru se nachází čtyřicet planet, jejichž zdroje je možné (a pro zdárný růst impéria nutné) v závislosti na typu planety využívat – jedná se o farmaření, průmyslovou výrobu a těžbu. Některé planety jsou vhodné například pouze pro farmaření a nelze je přímo využít pro průmyslovou výrobu – naopak musí spolupracovat s ostatními typy planet (doly…).

Obrázek 6: Hra Cosmic Balance II ve verzi pro počítače Atari – mapa galaxie.

4. Strategický model využitý ve hře Cosmic Balance II

Jedním z úkolů hráče je využívat zdroje planet, které má hráč pod svou kontrolou, pro výrobu kosmických lodí. V případě hry Cosmic Balance II je k dispozici celkem patnáct typů lodí, které se od sebe liší maximální rychlostí, útočnou silou, silou obranných prostředků, typem motorů, velikostí nákladového prostoru a samozřejmě i cenou výroby, která určuje, kolik planetárních zdrojů je nutné alokovat pro výrobu jednoho kusu vybraného typu kosmické lodi. Hráč používá vyrobené lodě k rozšiřování svého území a taktéž k obraně, podobně jako je tomu například i u modernější varianty kosmické strategické hry – Master of Orion. Samotné souboje kosmických lodí jsou však oproti Master of Orion do značné míry zjednodušené, protože se pouze na základě charakteristik jednotlivých lodí a s využitím generátoru náhodných čísel vypočítá výsledek bitvy. Generátor náhodných čísel zde tak nahrazuje taktickou obrazovku známou z již ze zmíněné hry Master of Orion.

Obrázek 7: Hra Cosmic Balance II ve verzi pro počítače Atari – tabulka se statistikou jednotlivých planet ovládaných hráčem.

Zajímavé je, že v některých verzích Cosmic Balance II je možné nechat proběhnout souboje v odlišném programu – ve hře Cosmic Balance I, což vlastně byla taktická hra orientovaná na souboje kosmických lodí (a nikoli na využívání planetárních zdrojů, průzkum území atd.). Jedná se ovšem o poměrně komplikovanou a navíc ještě manuálně prováděnou činnost: hra Cosmic Balance II nejprve vypíše tabulku obsahující seznam lodí, které se zapojily do nastávající bitvy. Hráč poté musel manuálně nahrát hru Cosmic Balance I, nastavit zde stejné parametry lodí, nechat proběhnout vlastní bitvu, zapsat si výsledek, nahrát zpět Cosmic Balance II a zadat sem výsledek bitvy. To vše bylo komplikováno faktem, že se hry nahrávaly z disket, takže je z tohoto popisu zřejmé, že se jednalo o časově poměrně náročnou činnost (na skutečný multitasking nebyly paměťové možnosti počítačů Apple II a Atari dostatečné).

Obrázek 8: Hra Cosmic Balance II ve verzi pro počítače Atari – podrobnější informace o galaktickém sektoru.

Obrázek 9: Hra Cosmic Balance II ve verzi pro počítače Atari – velká část vesmíru zůstává neprozkoumána, ovšem jistě se zde nachází prozatím skrytý protivník.

5. Imperium Galactum

Hra Cosmic Balance II, která byla popsána v předchozích dvou kapitolách, je považována za jednu z prvních moderních strategických her typu 4X. Ve stejném roce vznikla i další strategická hra společnosti SSI, která se jmenovala Reach for the Stars. Tato hra, která byla původně určena pro osmibitové mikropočítače Apple II, byla později portována i na Commodore C64, Apple Macintosh a Amigu. O rok později, tj. v roce 1984, vytvořili programátoři společnosti SSI další známou strategickou hru, která nesla název Imperium Galactum (pozor – neplést s modernější hrou Imperium Galactica, která pochází od jiné firmy!). Hra Imperium Galactum byla určena pro osmibitové mikropočítače Apple II, Atari a nověji taktéž pro populární domácí mikropočítače Commodore C64. Mezi Cosmic Balance II a Imperium Galactum můžeme najít několik společných vlastností. Týká se to především způsobu ovládání, který je v obou případech založen na jednoduchých dialozích a zadávání jednopísmenných příkazů.

Obrázek 10: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – úvodní obrazovka.

Ovšem v mnoha ohledech byla hra Imperium Galactum oproti svým dvěma předchůdcům vylepšena. Týká se to zejména mapy galaxie, která je barevná a z barvy jednotlivých hvězd je možné určit jejich třídu a taktéž odhadnout, jaké planety okolo hvězd dané třídy obíhají – zde můžeme vidět podobnost se hrou Master of Orion, v níž byl použit podobný princip i podobná (pokud budeme ignorovat technická omezení osmibitových mikropočítačů) mapa galaxie. I úkoly hráče byly do značné míry rozšířeny, protože je nutné se zabývat jak ekonomikou jednotlivých planet, tak i obchodem, diplomacií, návrhem designu nových kosmických lodí apod. Mimochodem, při návrhu designu kosmických lodí lze použít dva typy zbraní – různé paprskové zbraně (lasery) a střely/rakety; i zde je patrná podobnost s Master of Orion.

Obrázek 11: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – inicializace hry.

Jediným vážným problémem této strategické hry (a ostatně i jejich předchůdců) je dosti složité ovládání, takže Imperium Galactum nedosáhla tak velkého rozšíření jako některé komerčněji zaměřené strategické hry, což je možná škoda, ovšem nesmíme zapomínat na to, že možnosti osmibitových mikropočítačů vybavených maximálně disketovou jednotkou a 64 kB RAM nedávaly programátorům tolik možností jako mnohem výkonnější osobní počítače.

Obrázek 12: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – první tah.

Obrázek 13: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – mapa galaxie.

Obrázek 14: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – informace o vybrané planetě.

Obrázek 15: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – změna výroby.

Obrázek 16: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – podrobnější mapa.

Obrázek 17: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – tabulka diplomacie.

Obrázek 18: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – možnosti jsou zde poměrně přímočaré.

Obrázek 19: Hra Imperium Galactum ve verzi pro počítače Atari – bojové síly jsou prozatím …nevelké.

6. Empire a Empire Deluxe

Další strategickou hrou, se kterou se v dnešním článku seznámíme, je hra nazvaná Empire. Jedná se o hru, která na dalších více než 40 let ovlivnila vývoj prakticky všech strategických her, ať již se jedná o systém zobrazení herní plochy (v prvních verzích byla herní plocha rozdělena na čtverce, později na šestiúhelníky či alternativně na čtverce, jejichž řady jsou posunuté o 1/2), tak i o způsob výroby vojenských jednotek ve městech. První počítačová verze této hry vznikla v roce 1971 a od té doby je hra neustále vyvíjena a pod různými jmény zveřejňována. Herní systém, který do počítačové podoby přenesl Peter Langston je z velké části odvozen od stejnojmenné deskové hry. Původně byla hra Empire napsána v programovacím jazyku BASIC, ale později došlo k jejímu přepisu do různých programovacích jazyků, ať již se jedná o varianty vytvořené v C/C++ či naopak o variantu napsanou v assembleru (z důvodu převodu hry na osmibitové domácí počítače).

Obrázek 20: Varianta hry Empire (Deluxe) pro operační systém DOS.

Herní pole hry Empire je (v závislosti na verzi) rozděleno buď na čtverce nebo na šestiúhelníky. Každé pole v originální verzi hry představovalo buď vodní plochu nebo pevnou zem. Pro pohyb na vodní ploše sloužily bitevní lodě a transportní lodě, na pevné zemi pak bojové jednotky s různou pohyblivostí a samozřejmě i s rozdílnou silou útoku a obrany. Jednotky bylo možné vyrábět ve městech, která bylo možné dobývat (po dobytí se však výrobní možnosti města postupně snižovaly). Na malé herní ploše trvalo dohrání jedné hry mnoho hodin, větší herní plocha znamenala, že se hra protáhla i na několik měsíců, samozřejmě v závislosti na schopnostech protivníků. Později byly do hry přidány i poměrně schopní počítačem řízení protivníci, kteří na rozdíl od jiných her nepodváděli, tj. měli k dispozici pouze ty stejné informace, jako jejich lidští protihráči (například neznali celou mapu atd.). Principy implementované ve hře Empire se později objevily i v mnoha dalších tahových strategických hrách, zejména ve slavné hře Civilization zmíněné v dalším textu.

Obrázek 21: Snímek ze hry Empire Deluxe, v níž mohou hráči komunikovat přes internet.

7. Warlords

Další populární strategickou hrou, o níž se v dnešním článku musíme zmínit, je hra Warlords pocházející z roku 1989, za jejímž vývojem stála společnost SSG (Strategic Studies Group). Jedná se o hru, která je vlastně obdobou výše popsané hry Empire, ale zatímco je ve hře Empire děj situován v podstatě do současnosti, odehrává se děj hry Warlords ve světě fantasy. Podobnost s Empire spočívá v základním ovládání hry – hráč postupně obsazuje města, ať již města neutrální či města protivníkova a následně jsou tato města využita pro „výrobu“ bojovníků pro armádu. Ve Warlords proti sobě může stát až osm protivníků, přičemž libovolný počet z nich může být řízen počítačem (s volitelnou obtížností) a je zajímavé, že počítač své hráče nijak nezvýhodňuje (což je další podobnost s Empire). Herní svět je vytvářen s využitím generátoru náhodných čísel, takže je každá nová hra svým způsobem unikátní.

Obrázek 22: Výběr protivníků.

Další vylepšení spočívá v možnosti prohledávání opuštěných ruin, starých klášterů apod. Produkce měst navíc mohla být směřována na určené místo, takže se zjednodušila tvorba nové armády (jednotlivé postavičky se samy dostavily do zvoleného města). Vzhledem k tomu, že se tato hra stala krátce po svém uvedení na trh velmi populární, vzniklo o čtyři roky později její pokračování nazvané jednoduše Warlords II. Zajímavé je, že se ve Warlords II využíval grafický režim karty VGA o rozlišení 640×480 pixelů v šestnácti barvách, což programátorům ze společnosti SSG umožnilo lepší prokreslení herního světa oproti původní hře Warlords, kde bylo využito pouze rozlišení 320×200 pixelů (i zde se však používalo jen šestnáct barev a nikoli 256 barev, protože hra Warlords byla určena pro grafickou kartu EGA). Vzhledem k větší komplexnosti Warlords II se touto zajímavou hrou budeme podrobněji zabývat v některé následující části tohoto seriálu.

Obrázek 23: Herní prostředí Warlords.

Obrázek 24: Zrodil se nový hrdina.

Obrázek 25: Určení, co se má ve městě vyrábět.

Obrázek 26: Informace o protivnících zobrazená v průběhu hry.

Obrázek 27: Kromě pozemních jednotek lze vyrábět i lodě.

Obrázek 28: Útok na město.

Obrázek 29: Průběh boje (zjednodušené počítání síly útoku a obrany).

Obrázek 30: Průběh boje (zjednodušené počítání síly útoku a obrany).

Obrázek 31: Nový bojovník.

Obrázek 32: Tabulka diplomacie.

Obrázek 33: Graf produkce (spodní část obrazovky).

Obrázek 34: Informace o autorech..

8. Slavná hra Civilization

Nejznámější a nejpopulárnější strategickou hrou je s velkou pravděpodobností hra Civilization navržená Sidem Meierem a vydaná v roce 1991 společností MicroProse Software). V této hře došlo k úspěšnému spojení budovatelské strategie (což je typ her, jímž se budeme podrobněji zabývat později) s bojovou strategickou hrou částečně podobnou již zmíněné hře Empire. Na tomto místě je však nutné říci, že možnosti Civilization jsou mnohem širší, protože do hry vstupuje například i diplomacie, podplácení protivníků, špionáž a dokonce i diverzní akce. Z technologického hlediska je asi nejzajímavější fakt, že se Sidu Meierovi podařilo vytvořit velmi komplexní ekonomický a strategický model, který se však ovládá velmi jednoduše – uživatel nemusí pracně studovat tabulky ani grafy; dokonce ani nemusí nikde zadávat žádná čísla, protože vše se ve hře Civilization ovládá přes grafické prvky (jedinou výjimkou je dialog pro rozdělení vybraných daní do tří oblastí).

Obrázek 35: Herní prostředí hry Civilization ve verzi pro DOS.

Hře Civilization bude věnován celý další díl tohoto seriálu, proto se dnes jen stručně zmíníme o některých prvcích, které se zde objevují a které byly zkopírovány i do dalších her. Základem hry jsou města, která lze různým způsobem vylepšovat a rozšiřovat. Ve městech se kromě jiného vyrábí i jednotky, a to jak osadníci (kteří mohou zakládat města nová), tak i bojové jednotky, včetně lodí a později i letadel, raket či nukleárních střel. Města mohou využívat prostředky z okolních dvaceti políček – mohou zde být doly, lesy, planiny, pole, moře (s ropnou plošinou) atd. I okolí měst lze různým způsobem vylepšovat a záleží jen na hráči, zda vybuduje několik obrovských měst či spíše větší množství měst malých. Boje mezi hráči probíhají kolovým systémem a při srážce jednotek se na základě síly útoku, síly obrany a odolnosti bojových jednotek vypočítá výsledek boje (započítána je i obtížnost a využit je i generátor náhodných čísel). Více informací o této slavné hře si řekneme příště.

Obrázek 36: Obrazovka s podrobnějšími informacemi o vybraném městě.

Obrázek 37: Součástí hry Civilization je i podrobná encyklopedie.

9. Obsah následující části seriálu

V následující části tohoto seriálu se budeme podrobněji zabývat popisem hry Civilization, protože právě v této hře byly rozvinuty některé principy použité později i v novějších strategických hrách. Ovšem Civilization tvoří společně s jejími modernějšími verzemi a klony pouze jednu skupinu strategických her typu 4X. Dva roky po vydání Civilization se objevila další důležitá strategická hra Master of Orion, která probíhala, podobně jako dnes popsané hry Cosmic Balance II či Imperium Galactum na mnohem větším měřítku, než je tomu u hry Civilization – herní svět totiž tvořilo několik desítek hvězdných systémů. Zcela jiné uspořádání herního světa do značné míry změnilo i způsob objevování, osídlování nových hvězdných soustav a samozřejmě i způsob útoků a obrany. Na příkladu Master of Orion tak můžeme vidět určité odpoutání od dědictví stolních strategických her, které většinou probíhaly na herním světě rozděleném do pravidelné čtvercové či šestiúhelníkové mřížky.

Obrázek 38: Úvodní obrazovka hry Master of Orion.

Kromě hry Civilization a Master of Orion nesmíme zapomenout ani na další známé 4X hry, mezi něž patří zejména úspěšné herní tituly Master of Magic z roku 1994 a Heroes of Might and Magic z roku 1995. O úspěšnosti těchto her svědčí i fakt, že vzniklo mnoho pokračování Heroes of Might and Magic, tato herní série ostatně již oslavila patnáct let své (aktivní) existence.

Obrázek 39: Mapa galaxie ve hře Master of Orion (jedná se současně o přehledovou obrazovku, kde se odehrává většina plánování).

Obrázek 40: Tabulka s designem kosmických lodí ve hře Master of Orion.

10. Odkazy na Internetu

  1. Empire – hratelné demo (připojení přes telnet)
    http://198.212.189.111/
  2. Empire Classic (video game)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Empire_Classic_(computer_ga­me)
  3. Wolfpack empire (moderní verze hry Empire)
    http://www.wolfpackempire­.com/default.htm
  4. Category: Timelines of video games (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Category:Timelines_of_vi­deo_games
  5. Wikipedia: 4X hry
    http://cs.wikipedia.org/wiki/4X
  6. Wikipedia: Chronologie vývoje 4X her
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Chronology_of_4X_video_ga­mes
  7. Cosmic Balance na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=3930
  8. Cosmic Balance II na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=3883
  9. Imperium Galactum na atari.fandal.cz
    http://atari.fandal.cz/de­tail.php?files_id=4101
  10. Atari AGE: Imperium Galactum
    http://www.atariage.com/fo­rums/topic/163939-imperium-galactum/
  11. Cosmic Balance II (manuály atd.)
    http://retrobits.net/atari/cos­mic.shtml
  12. Wikipedia: Cosmic Balance II
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Cosmic_Balance_II
  13. Wikipedia: Warlords (game series)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Warlords_(game_series)
  14. Moby games: Civilization
    http://www.mobygames.com/game/sid-meiers-civilization
  15. Sid Meier's Civilization – základní informace
    http://www.mobygames.com/game/sid-meiers-civilization/trivia
  16. Civilization Fanatics Center
    http://www.civfanatics.com/
  17. Civilization Manual
    http://www.civfanatics.com/civ1/ma­nual/civ1_man.htm
  18. Wikipedia: Civilization
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Civilization
  19. Dennis M. Ritchie – home page
    http://cm.bell-labs.com/who/dmr/index.html
  20. The Video Game Revolution
    http://www.pbs.org/kcts/vi­deogamerevolution/history/ti­meline.html
  21. PDP-1 Web Pages
    http://www.pdp-1.org/
  22. PDP-1 Restoration Process
    http://pdp-1.computerhistory.org/pdp-1/
  23. Programmed Data Processor
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Programmed_Data_Proces­sor
  24. Digital Equipment Corporation
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Digital_Equipment_Corpo­ration
  25. PDP-1
    http://en.wikipedia.org/wiki/PDP-1
  26. Dwarf Fortress main page
    http://www.bay12games.com/dwar­ves/index.html
  27. Dwarf Fortress feature page
    http://www.bay12games.com/dwar­ves/features.html
  28. The Dwarf Fortress Wiki
    http://dwarffortresswiki.or­g/index.php/Main_Page
  29. A Game from a Parallel (and Better?) Universe
    http://playthisthing.com/dwarf-fortress
  30. DwarfFortress.cz
    http://www.dwarffortress.cz/
  31. Phoebus' Graphic Set
    http://www.bay12forums.com/smf/in­dex.php?topic=57557.0
  32. RGB Classic Games
    http://www.classicdosgames­.com/video/ascii.html
Našli jste v článku chybu?

7. 2. 2013 9:58

Další pěkný článek, díky za něj! Když si vzpomenu, kolik hodin, večerů jsem u této hry strávil :) U té "jedničky" nebyl ani problém si hru svépomocí přeložit, s kamarádem jsme na tom tenkrát strávili asi týden, ale hra se nám povedla opravdu lokalizovat... Kde jsou ty časy :)

13. 2. 2013 10:51

Honza (neregistrovaný)

Šlo to - přijedu s lodí, nalodím setlera, probudím ho (při nalodění se automaticky uspal), postavím železnici, loď tam pořád nechávám a mohu stěhovat pozemní jednotky přes železniční most postavený na lodích. Na mapě Země jsem to používal k přesunům přes Beringovu úžinu, byl to jen jeden čtvereček moře. 100% to byl ale bug, nemělo to tak být.

Moře určitě při postavení silnice/železnice generovalo více obchodu/produkce. Akorát si teď nevybavuju, jestli při postavení železnice na lodích bylo opra…

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Lupa.cz: Co se dá měřit přes Internet věcí

Co se dá měřit přes Internet věcí

120na80.cz: Jmelí je více léčivé než jedovaté

Jmelí je více léčivé než jedovaté

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

120na80.cz: Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Na ucho teplý, nebo studený obklad?

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase