Hlavní navigace

Jaké bude KDE 2.0?

Petr Hodan

Již delší dobu lze na ftp serveru projektu KDE (ftp.kde.org) zdarma stáhnout a vyzkoušet alfa nebo chcete-li pre verzi nového KDE. Stále se na různých zpravodajských serverech diskutuje o problému GNOME versus KDE. Jaký přístup zvítězí? Změní se něco po příchodu KDE 2.0?

Po první stabilní verzi KDE 1.0 se vynořila verze 1.1 a následně i 1.1.2, která je poslední ze stabilní řady a je obsažena v mnoha distribucích (jmenujme alespoň Red Hat a SuSe). verze 1.1.2 byla uvolněna asi před necelým rokem, od té doby se pracuje na nové verzi 2.0, využívající nového toolkitu Qt. Starší verze KDE jsou ještě závislé na Qt-1.4×, nové KDE již vyžaduje Qt-2.x.

Kompilace KDE vývojové řady naráží u mnoha uživatelů na nechuť. Trvá neúnosně dlouho a málokdy se povede. Stejně je na tom i KOffice. Proto je lepší stáhnout hotové RPM balíčky s binárními soubory a ty nainstalovat. Přecházet plně na nové KDE pre 2.0 se v dané chvíli jeví jako neuvážený krok vzhledem k tomu, že jde opravdu ještě o vývojovou a místy stále nestabilní verzi. Jaké tedy nové KDE je?

Nejprve něco o instalaci. Pokud budete instalovat z RPM balíčků, stáhněte je z ftp serveru projektu nebo nějakého jeho zrcadla. Nezapomeňte rovněž stáhnout balíček zvaný qt-copy-xxyyzz.rpm. Obsahuje zkompilovaný CVS snapshot Qt. Samotné jádro distribuce je tvořeno třemi balíky. Je to kdelibs, kdesupport a kdebase. Instalace balíků je jednoduchá, Qt se rozbalí do adresáře „/usr/lib/qt-copy“, takže nepřepíše jiné Qt, které můžete mít nainstalováno současně. I samotné KDE pre 2.0 se instaluje standardně do adresáře „/opt/kde2“. Při tomto umístění ničemu nepřekáží. Instalace balíčků by měla proběhnout v pořadí: Qt, kdesupport, kdelibs a nakonec kdebase. Zakončení instalace provedete přidáním cesty k binárkám nového KDE někam tam, kam jste zvyklí. Pak jen stačí upravit „.xinitrc“ přidáním (nebo změnou) řádku „exec startkde“ a je to.

Následující popis se může více či méně lišit, opravdu záleží na tom, jak starý vzorek KDE máte stažen a nainstalován, změny probíhají za běhu.

Při prvním spuštění se v domovském adresáři vytvoří podadresář „.kde“, kde bude uchováváno osobní nastavení každého uživatele. Pak se spustí celý systém, následuje uvítací okénko ve stylu „Windows 9× Vás vítají“ :-) Akorát z obrazovky nekouká vypadlé okno, ale celkem sympatický dráček. Dává dokonce na výběr, a to z možností „Quit“ a „Configuration Wizard“. Druhá možnost není zatím tak propracovaná, umožní přidat na plochu ikonu disketové mechaniky (malé i velké) a CD-ROM mechaniky. U obou při poklepu pravým tlačítkem následně můžete vybrat „Mount“ či „Unmount“ v závislosti na stavu mechaniky, v jakém se nalézá. Průvodce se skládá celkem ze čtyřech kroků. Jen volba vzhledu (themes) nefungovala.

KDE 2.0

Pak je před námi na monitoru klasická pracovní plocha prostředí KDE. Kdo s ním již někdy pracoval, bude se zdát povědomá. Ano, změny zde jsou. Sice malé, hlavně v nastavování. Dolní panel nástrojů obsahuje KDE menu neboli něco jako obdobu tlačítka Start či ťápoty z GNOME. Kliknutím se rozbalí několikaúrovňové menu, kterým lze volně procházet. Pokud jste stáhli všechny balíčky od jedné verze (udáno pomocí data ve tvaru jmeno_balicku-mmddyy.rpm), můžete je nainstalovat. Pak se v menu objeví mnoho zajímavých aplikací z různých oblastí. Ze všech jmenujme alespoň textový editor kedit, sadu programů pro práci z grafikou (killustrator, ksnapshot, kpaint, kfract a další), sadu aplikací pro práci s internetem (od pošty až po IRC klienta), sadu pro práci s multimédii (přehrávače, mixer). V menu Preferences nastavíme vše potřebné, od barvy pozadí až po jazyky. V menu Utilities najdeme vše od přesýpacích hodin pro vaření kávy a čaje, přes grafické znázorňování fáze měsíce, přes lepící poznámkové barevné štítky (o jejich významu pochybuji – už je ignoruji, leda že by mi začali nadávat), až po monitoring běžících procesů a sledování tiskové fronty (mimochodem skvělý nástroj pro ty, kteří nepronikli do tajů třech podobných příkazů – lpd, lpq a lpr).

Na dolním panelu je možno umístit jakési „hot“ ikony, kliknutím se spustí aplikace udaná v popisu ikony. Vedle těchto ikon je nástroj pro přepínání mezi plochami, vpravo od něj pak seznam skrytých úloh (obdoba pravé části task baru z M$ Windows vedle hodin – ikony programů běžících na pozadí, i když tento výraz není přesný), více vpravo pak klasický seznam všech aktivních úloh a úplně vpravo hodiny, datum a den.

První novinka, na kterou bych rád upozornil a která není ihned patrná, se objeví po stisku pravého tlačítka na titulkové liště okna. Přibyla položka „Decoration“. Popisuje jak bude vypadat titulková lišta okna. Je zde na výběr z několika možností, mezi něž patří Standard, Be, KStep a System. Jak názvy napovídají, standardní nevypadá příliš exkluzivně, Be a System jsou o moc hezčí. Jak již možná tušíte, hodně změn v KDE 2.0 je zatím spíše v grafickém vzhledu. Ano, je to tak. Další možnosti nastavení vzhledu můžeme měnit pomocí „KDE Control Center“ – komplexního nástroje pro konfigurování vzhledu a chování KDE. Vše je logicky členěno do jednotlivých sekcí, změny se většinou promítnou ihned po stisku tlačítka Apply. Pokud ne, je třeba restartovat X-Windows.

Další věcí, která ulehčuje život především těm, kteří i v X-kách mají puštěných 5 xtermů a v nich třeba vi. Jde o to, že si spustíte kterm jen jednou, a pak jednoduchým kliknutím na záložku (nebo spíš ikonu) vytvoříte nový xterm v okně toho starého, přičemž se můžete v těchto terminálech přepínat. Jde tedy o jakousi podobnost s příkazem „screen“ pro čisté konzole. Nápad je to dobrý, ještě aby se ujal.

Mezi hlavní části KDE patří prohlížeč. Je to obdoba exploreru z M$ Windows, je taktéž obojetný, to znamená že můžete prohlížet jak lokální složky a disky, tak i webové stránky a ftp archivy. Obsahuje tlačítka vpřed, vzad, o úroveň výš, kopírovat, vyjmout, vložit, domů a aktualizovat. Je to plnohodnotný prohlížeč standardu HTML 3.2, což ve většině případů stačí. Užitečnou funkcí je doplňování pomocí zkratek. Napíšete-li jako URL av, načte se www.altavista.com. Tyto zkratky si můžete sami definovat, měnit a přizpůsobovat.

Také jsem se zmínil o projektu KOffice. Běží souběžně s projektem KDE, jde o komplexní kancelářský balík se vzhledem, ovládáním a implementací do prostředí KDE. Zatím nebyla uveřejněna ani jedna stabilní verze, vše je už hodně dlouho ve stádiu alfa neboli „jen na vlastní riziko“. Balík zatím obsahuje aplikaci kword pro psaní textů, kspreadsheet zastupuje rodinu tabulkových procesorů, kpresenter program pro tvorbu prezentací, kimage, kimageshop, kchart a killustrator slouží pro tvorbu grafiky. Stabilita těchto programů je různá, někdy běží dlouho, jindy skoro vůbec.

KDE 2.0

Závěrem lze jen říci, že nové KDE nepřináší až tolik novinek, snaží se spíše oslovit uživatele zvyklé na M$ Windows. Hardwarové nároky nejsou z nejskromnějších, 64 MB RAM pro slušný chod KDE je nezbytností. Možná ale ještě není čas soudit, jaké nové KDE bude. V mém případě ještě nebyla zakomponována podpora češtiny (jako locales ano, ale klávesnice a česká menu neběhala). Nechme se překvapit.

Odkazy:
http://www.kde­.org
http://koffice­.kde.org
http://www.tro­ll.no
ftp://ftp.kde.org

Našli jste v článku chybu?