Hlavní navigace

JXD: Boeing ve stodole nepostavíte

5. 9. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Rozhovor s jedním z nejhlasitějších českých odpůrců open source software i celé komunity kolem něj. Co si skutečně myslí? Co se mu nelíbí a proč to podle něj nemůže nikdy fungovat?

Rozhovorů s osobnostmi, které podporují open source, je plný Internet. Proč ale nedáme šanci také druhé straně? S touto otázkou na mysli jsem se vydal za jedním z nejhlasitějších odpůrců svobodného software.

Myšlenka vytvořit tento rozhovor mě napadla při příležitosti vydání reakce na článek Jiřího Doležala v Reflexu. Protože se pod článkem objevila řada reakcí, napadlo mě zjistit víc. Jiří Doležal okamžitě souhlasil, slovo dalo slovo a schůzka byla na světě.

Pravděpodobně by vás zajímalo, proč vlastně dělat rozhovor s někým takovým. JXD má bezesporu velký mediální vliv a jeho názory čte mnoho lidí. On sám je velkým odpůrcem open source hnutí a software. Chtěl jsem zjistit, co konkrétně mu vadí a jestli se s tím nedá něco dělat.

Sešli jsme se v Praze v malé kavárně kousek od domu, kde Jiří Doležal bydlí. Prý je to jeho oblíbený podnik. Objednali jsme si každý dle své chuti a já se začal ptát.

Jak byste označil sám sebe? Kdo jste?

Publicista. Vystudoval jsem psychologii a živím se jako publicista.

Počítač používáte převážně k jakému účelu? Kromě psaní.

Samozřejmě z velké části na psaní. Dále pak k posílání fotek, pro komunikaci emailem, na web, obsluhu dvou serverů, audio a televizi. Zatím jenom to, co dávají na web, nemám ještě televizní kartu. Ale například jiný audio přehrávač než počítač už nemám.

Pravděpodobně tedy používáte operační systém firmy Microsoft.

Já používám operační systém Windows 2000 Professional.

A k tomu, předpokládám, kancelářský balík Microsoft Office.

Tak to předpokládáte špatně. Já nemám doma kancelář, takže nepotřebuju vytvářet například presentace. Stačí mi textový editor. Takže používám 602PC Suite. Znám minimum lidí, kteří potřebují víc.

Jiří X. Doležal 1

S Linuxem jste se setkal poprvé kdy?

Asi…v roce 98 nebo 99.

Kde to bylo?

S reklamou, s reklamou na Linux. To bylo první setkání.

A kdy jste jej začal sám používat?

Koupil jsem si, jako jeden z prvních, SUSE Linux 7.0, který byl uvolněn tuším prvního září 2000.

Důvodem té koupě byla zvědavost? Zkusit, co ten systém umí?

No, já jsem vlastně podlehl té reklamě. Částečně jsem jí podlehl a samozřejmě v tom roli hrála i ta zvědavost.

Předpokládám, že vás to tenkrát zklamalo.

Celý Linux, celý koncept Linuxu. Vzhledem k tomu, že jsem se v té době k počítačům tak nějak vracel, tak jsem si vlastně kolem toho roku 2001 oprášil základy Marxismu a Leninismu. Od té doby nemám ten koncept rád. Upřímně si myslím, že je to nesmysl – operační systém zadarmo.

Z jakého důvodu? Proč myslíte, že by to nemohlo fungovat?

Nemohlo by to fungovat jednoduše proto, že je to celé hrozně velké, ten operační systém.

Myslíte obecně operační systém?

Je to prostě obrovský projekt. V podstatě u nějakých dílčích projektů, jako jsou nějaké utility, můžeme určitou dobu vystačit s pouhým nadšením. Ale na to je operační systém trochu velký.

Dá se představit poměrně snadno, viděl jsem to, že si někdo postaví sportovní letadlo ve stodole. Řada takových lidí existuje. Ovšem Boeing 747 v té stodole už nepostavíte. A vzhledem ke konceptu open source není dost dobře představitelné, že by se ty investice, které jsou nutné k dotažení tak velkého projektu, jako je operační systém, někdy mohly vrátit.

Takže jakýkoliv velký open-source projekt bude vždycky na začátku trpět tím, že bude katastrofálně podinvestovaný.

A co menší projekty, jako třeba vámi často zmiňovaný Firefox nebo třeba Gimp? Nevím, jestli něco podobného používáte.

No nepoužívám. V tuto chvíli, pokud vím, nepoužívám z open source vůbec nic.

Ani ten Firefox? Používáte výhradně Internet Explorer?

Netuším, proč bych Explorer neměl používat. No, ten Firefox je snad jediná věc, která je srovnatelná s…třeba freewarovými prohlížeči na Windows, třeba s IE.

Ale Star Office nebo OpenOffice.org se už nedají srovnat dokonce ani s 602 PC Suite, která je zadarmo.

Co konkrétně se vám nelíbí?

Pooommmaaalllééé je to. Je tam přesně vidět ten unixový koncept. Všechny neduhy, které má i Linux.

S tím Gimpem, o kterém jste mluvil, tak ten jsem zkoušel a…pak, když se mi zdálo, že jsem extrémně blbej, tak jsem donutil svou přítelkyni grafičku, aby si k tomu na půl dne sedla. Ona se tenkrát živila Photoshopem a Quarkem. Říkala, že jsem blbej, to je pravda, ale ten Gimp taky.

Gimp jsem měl nainstalovaný, ale teda podle mě je dost otřesný.

Stylem ovládání?

Vším. Vším, rychlostí a celkově se mi nelíbil.

A Linux na serveru? Jak se na to díváte jako administrátor serverů?

Víte co, to já doma nemám. Já se na to můžu dívat jen za sebe nebo jako veverka. Skutečně se na žádnou věc nemůžu dívat jako administrátor nebo pilot F-16.

Ale říkal jste, že spravujete dva servery.

Já je nespravuju. Jenom jako publicista v redakčním systému.

Co do budoucna? Myslíte si, že se to jednou může dostat do slušného stavu?

Jako operační systém zadarmo? Ne, podle mě komunismus nemá smysl.

Jiří X. Doležal 2

O vztahu open source s komunismem píšete hodně ve svých článcích, ale v tomto odvětví vládne tvrdý konkurenční boj a díky tomu, že si máte možnost vybrat z více produktů, to má do komunismu hodně daleko.

Prosím vás, konkurence vzniká tam, kde vzniká zisk.

Pro lidi, kteří to vyvíjejí, je třeba ziskem to, že jejich produkt používá co nejvíc spokojených uživatelů.

Právě a teď jsme u toho, proč to srovnávám s komunismem. Komunismus a open source považují nadšení za dostatečný hnací motor. A ten není dostatečný pro větší projekty.

Dobře, co když srovnáte open source s nějakým dobročinným projektem, který také dělají lidé z nadšení?

Všechny úspěšné dobročinné projekty jsou postaveny na tom, že lidé jako Bill Gates neví co s penezma a ty projekty zaplatí.

A dobrovolnícké projekty? Když se dohodne parta lidí a jdou pomáhat zdarma jiným lidem?

Neznám tak velké projekty.

Takže pořád je to o té velikosti?

Ano, to platí obecně. Nejen pro open source. Nic není zadarmo. Nic nefunguje samo o sobě. Do velkého projektu musí vždycky odněkud téct finanční prostředky.

A co velcí hráči, kteří do Linuxu investují nemalé částky? Napadá mě například IBM.

Jak jsem říkal na začátku, při té otevřené licenci, jak je nastavená a právně ošetřená, není možné, aby se ty investice vrátily. Prostě IBM nikdy těch peněz nedá dost.

Zkusím to přeformulovat: Až ten Linux někdo koupí, tak ho pak možná dostane do použitelného stavu.

Myslíte, že to jednoho dne zkusíte nainstalovat znovu?

To já zkouším pořád nějaké kraviny. Linux konkrétně asi ne, ale už dlouho mám doma BSD. Od té doby, co tu byl Mitnick, který to chválil.

Ale BSD je taky systém, který vzniká zadarmo.

BSD ale nabízí trochu něco jiného.

A to je?

To je naprosto primitivní záležitost, která nevytváří takové nesmysly, jako je KDE, GNOME a podobné bizarnosti. Já to chápu spíš jako trošku inteligentnější Brutalware, které se mi taky docela líbilo. Ale to je asi tak jediná jednoúčelová distribuce, kterou můžu doporučit.

To vám vyhovovalo?

Mně ne, nejsem hacker, ale ke svým účelům je to docela funkční věc, která může být. Stačí dvě diskety a počítač, který není váš. Pro hackery je Brutalware ideální, ale to je obyčejnému uživateli s prominutím na h..no.

CS24_early

Díky za rozhovor.

Pak jsme ještě nejakou dobu seděli, dopíjeli zakoupené nápoje a už jen tak povídali. Úplně na konci dostal Jiří Doležal od redakce tričko s tučňákem, které mu udělalo radost a říkal, že ho bude určitě nosit pod bombrem, na kterém má logo Microsoft.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.