Hlavní navigace

Světem OS skrz naskrz: kapesní Linux

Vladislav Janeček

Ve světě kapesních počítačů, do kterého jsme zavítali v minulém díle našeho seriálu, ještě chvíli zůstaneme. Na některých kapesních počítačích totiž běží i náš oblíbený Linux, na některých ne.

Ve světě kapesních počítačů, do kterého jsme zavítali v minulém díle našeho seriálu, ještě chvíli zůstaneme. Na některých kapesních počítačích totiž běží i náš oblíbený Linux, na některých ne.

Nepříliš známá Californská firma Agenda již téměř před rokem avizovala kapesní počítač bez klávesnice, na kterém měl běžet Linux. Až nyní se však její produkt – VR3 – začal opravdu prodávat. Zařízení samotné není ničím zajímavé – obsahuje běžný MIPS procesor, displej je také stejný jako u ostatních kapesních počítačů, ovládání dotykovou obrazovkou. Zajímavější však je její operační systém.

V předchozím odstavci jsem záměrně nejmenoval všechny parametry přístroje a všechny jeho schopnosti, protože vše se můžete dočíst na stránkách jeho výrobce www.agendacom­puting.com. Můžete zde najít také ukázky jednotlivých aplikací, které jsou však velmi jednoduché – ve srovnání s konkurenčními platformami PalmOS nebo PocketPC.

Agenda VR3 obsahuje Flash paměť, do které můžete ukládat vlastní aplikace, nebo dokonce přehrát vlastnoručně zkompilované jádro. Flashování je naprosto jednoduchou záležitostí – stačí propojit kapesní počítač se stolním PC a pro upload/download použít běžný terminál, nebo ještě lépe dodávaný minicom PMON.

Operační systém, který Agenda použila, je její vlastní ditribuce. Vychází z Linuxu VR, u jehož zrodu stáli nynější zaměstanci Agendy. Linux VR běží pouze na procesorech MIPS, které se hojně používají právě v přenosných počítačích. Protože se jedná o jádro 2.3.38 a XFree 4, je možné zkompilovat většinu dnes dostupných programů nebo her. Rekompilace je nutná z důvodu použití jiného procesoru, než má stolní počítač, na kterém běží váš Linux.

Odskok trochu jinam

Přestože však Linux v kapesních počítačích chodí, pro běžné použití (organizaci času, pořizování textů nebo práci s elektronickou poštou) v jednoduchém a intuitivním grafickém prostředí se nehodí jednoduše proto, že dané prostředí neexistuje.

Jsou však i jiné systémy, které sice ještě v kapesních počítačích nenajdete, ale mají dobré předky a ještě lepší vyhlídky. Jedním takovým systémem je novinka sdružení Symbian určená pro počítače do dlaně (bez klávesnice), která byla nazvána Quarz. Jak jsme si řekli výše, ještě jej v žádném fyzickém zařízení nenajde. Systém však běží a několik málo registrovaných vývojářů má možnost používat vývojový balík, jehož součástí je i emulátor virtuálního zařízení – palmtopu s Quarzem.

Tento vývojový balík již nějakou dobu bydlí na mém stolním počítači a teď bych rád shrnul, jaký nový Quarz bude. Celý systém společně se všemi aplikacemi se vejde do osmi megabajtů přepisovatelné Flash paměti. K běhu potřebuje minimálně 1 mega, optimálně 2 MB operační paměti – zbytek paměti může být použit pro ukládání dat.

Systém Quarz již nyní obsahuje podporu nové bezdrátové komunikace prostřednictvím technologie BlueTooth, která odstraňuje všechny nevýhody pomalé komunikace přes infračervené porty. Zařízení se systémem Quarz budou mít vestavěný plnohodnotný webový prohlížeč, samozřejmostí u této kategorie kapesních počítačů je také wapový prohlížeč.

Pro organizaci času můžete použít velmi přehledný a jednoduše ovladatelný kalendář, který je více než Psionům podobný zejména počítačům s PalmPC. Seznam úkolů je sice jednodušší, ale emailový klient vše vynahradí. Nejen, že dokáže stahovat poštu prostřednictvím protokolu POP3, ale také IMAP, rozumí si i s poštovními servery s naistalovaným Exchangem.

Možnosti nastavení všech vlastností operačního systému i celého zařízení jsou velmi obsáhlé. Ovládácí panely jsou totiž dokonce rozsáhlejší než na většině stolních počítačů. Quarz by ve svých zařízeních měl podporovat hlavně Ericsson, který již připravuje prototypy. Systém Quarz je ve velké většině svých vlastností o několik délek před konkurenčními operačnímy systémy – PocketPC nevyjímaje.

Tak, a teď bych se asi měl omluvit odborníkům za docela povrchní prohlídku systému bez technických podrobností. Namísto omluvy však přidám pouze vysvětlení: jak je z textu patrno, tento seriál je zaměřen spíše na běžné uživatele, které příliš nezajímá mapa paměti, uspořádání zavaděče nebo komunikační protokoly mezi aplikacemi a jádrem systému.

První Linux, který vypadá jak Windows. Nebo snad naopak?

Na závěr si dodám odvahy a zkusím se podělit o první zkušenost s konkurencí. Měl jsem možnost testovat betu nových MS Windows XP (Whistler) a … nevěřil jsme svým očím. Překvapila mne již instalace – kdyby všude okolo nepobíhalo logo Microsoftu, myslel bych si, že instaluji SuSE zkřížený s Corel Linuxem. Instalátor po mně chtěl heslo ROOTa! a v manuálním rozdělení disku systém při prvním pokusu zkolaboval, nicméně na známé modré obrazovce se objevilo oznámení chyby ve svazku /hda – nikoli C:, jak bych u tohoto systému očekával. Další překvapení přišlo po úspěšné instalaci systému – na jednom počítači můžete být přihlášeni několikrát a mezi jednotlivými konzolami se můžete velmi jednoduše přepínat klávesovými kombinacemi.

Proč to tady říkám? Protože čím hlouběji do Windows XP pronikám, tím nacházím stále víc a víc podobností právě s Linuxem – že by se Microsoft víc než jen inspiroval u konkurence? Vždyť náš milovaný Linux má všechny zdrojáky k dispozici zdarma pro každého…

Našli jste v článku chybu?