Na letošním osmém ročníku se presentuje více než 40 subjektů a je připraveno 30 samostatných přednášek přednášek. „Podle registrací je letos poměrně velký zájem o desktopová řešení. O všechny přednášky zaměřené na desktop je ohromný zájem, tyto přednášky jsou také letos nejnavštěvovanější,“ řekl Michal Franěk, který je ředitelem společnosti ExpoNet, která LinuxExpo organizuje.
LinuxExpo a Google
Organizátoři LinuxExpa se každým rokem snaží pro zahájení konference získat zajímavou zahraniční osobnost. V loni to byl Michael Meeks z Novellu, v letošním roce zahajovala Petra Popluhárová ze společnosti Google. Hovořila o spojení Google a open-source software. Google si zakládá na použití svobodného a otevřeného software. „Používáme běžný, levný a nespolehlivý hardware. Spolehlivost řešíme skrze software.“
Petra Popluhárová vyzdvihla roli otevřeného software ve společnosti Google. „Všechna naše datacentra běží na open source a záleží na něm i úspěch společnosti Google,“ zahájila Popluhárová. Kromě jiného otevřený software firmě nabízí otevřenost a přizpůsobitelnost. „Pokud používáte otevřený software, je jen na vás, abyste si jej přizpůsobili a upravili. Nemusíte nikoho žádat o spolupráci.“
„Google se snaží open-source nejen používat, ale především podporovat.“ Google podporuje nezávislé open-source projekty, vydává vlastní software, podporuje obchodní skupiny a podobně. Petra Popluhárová zmínila některé projekty, na kterých Google spolupracuje: Apache, Jabber, Pythonm Java, Wine, MySQL a další. Google už vydal více než milion řádek vlastního kódu a více než stovku softwarových balíků.
Dalším zajímavým tématem byl Google Summer of Code. Letošní ročník Google sponzoruje částkou 10 milionů dolarů (v loňském roce to byly 4 miliony). Už se zapojilo 175 samostatných projektů, počet zapojených studentů zatím není znám. „Zjistili jsme, že velké talenty jsou nejen mezi informatiky, ale i mezi dalšími studenty. Přijímáme tedy přihlášky i od studentů dalších oborů.“
Cílem Google je nejen nalít miliony dolarů do open-source, ale zároveň získat nové zaměstnance a objevit skryté talenty. “Chceme přivést nové studenty do open-source komunity a někteří studenti už v ní zůstanou. Navíc nám to umožňuje potkat inteligentní lidi z mnoha světových universit, které pak můžeme zaměstnat v Google.“
Open government: nová koncepce e-governmentu
Také v rámci letošního ročníku LinuxExpa probíhala „subkonference“ Open Government. Ta je součástí LinuxExpa už třetím rokem a zaměřuje se na open-source státní správě. „Cílem letošní konference Open Government je informovat o reálných projektech, které se ve veřejné správě opravdu realizovaly nebo chystají,“ řekl nám Filip Molčan, který je spoluorganizátorem konference, kterou pořádá Ministerstvo vnitra ve spolupráci s OSS Alliance.
Přednášku zahájil Jan Ladin z odboru realizace projektů e-governmentu. Ministerstva vnitra, který je zároveň bývalým zaměstnancem zaniklého Ministerstva informatiky. Základem otevřené státní správy bude podle něj projekt Czech Open Source Repository.
„V roce 2008 chceme spustit minimálně zadání Open Source Repository,“ řekl Ladin. V roce 2009 by pak mělo proběhnout samotné spuštění projektu. Výsledky by měly být patrné v roce 2010, kdy proběhne analýza úspěšnosti celého portálu a projektu jako takového.
„Doufáme, že se Repository stane tím, čím je dnes portál veřejné správy. Cílem je nabídnout ucelený portál všem, kteří chtějí podporu open source a chtějí ji od nás.“ Czech Open Source Repository by měl převzít záštitu nad open-source software nejen ve státní správě a nabídnout nejenom software samotný, ale také informace o dalších službách.
Výsledkem bude portál, na kterém budou ucelené informace o otevřených produktech, jejich výhodách a možnostech. “Ten proces bude dlouhodobý, ale doufáme, že už v roce 2009 budeme schopni říct: 'Tohle jsou open-source produkty, za které můžeme dát ruku do ohně.“
Poté převzal slovo Aleš Kučera ze společnosti Novell, která se z technologického hlediska podílí na projektu CzechPOINT. Ten nabízí zjednodušený přístup k informacím a do budoucna hodlá umožnit přístup k informacím v elektronické podobě přes internet.
V roce 2006 začal postupně vznikat nový koncept e-governmentu, tak, jak je dnes prosazován Ministerstvem vnitra. „Nová strategie se poučila ze všech předchozích strategií, které byly vytvořeny od roku 2000,“ shrnul Kučera.
Všechny předchozí koncepce byly podle jeho slov velmi ambiciózní, ale zároveň velmi obtížně realizovatelné. Aktuální projekt je ve svých cílech podstatně skromnější, ale zároveň by měl být realizovatelnější a měl by přinést konkrétní výsledky. „Ta koncepce říká: ‚Pojďme se dostat alespoň na úroveň komerčních služeb – řekněme elektronického bankovnictví.‘ Protože od této úrovně jsme ještě stále hodně daleko.“.
Projekt CzechPOINT by tak měl nakonec propojit celkem asi 1600 agend z různých resortů různých ministerstev. „Problém je, že každý z těchto systémů je zcela nekompatibilní, postavený na jiném hardware i software,“ postěžoval si Aleš Kučera.
Nový systém e-governmentu by měl zároveň zamezit zneužití osobních dat. „Ačkoliv dnes mnoho lidí tvrdí, že e-government podpoří takzvaného Velkého Bratra, pravda je opačná – cílem je naopak zabránit v možnosti sběru dat o konkrétních osobách,“ tvrdí Kučera.
Bezpečnost je v tomto systému podle Kučery zcela prvořadým prvkem. „CzechPOINT je tedy ‚transportním vozíkem‘, který spojuje jednotlivé databáze, ale žádná data v něm přímo nejsou. Centrála není schopna dokonce data ani vidět, protože jsou po celé cestě šifrovaná,“ uzavřel Aleš Kučera.
Které firmy používají Linux?
O nasazení Linuxu ve firmách hovořil Martin Malý ze společnosti Servodata. Uvedl některá zajímavá čísla. Podle nejnovějších průzkumů používá až 92 % firem na svých serverech Linux.
Až 40 % zákazníků používajících open source pak tvoří banky a 20 % telekomunikační operátoři. To podle Martina Malého poukazuje na to, že se Linux přesouvá z „hobby systému“ do pozice stabilního produktu nasazovaného především ve vysoce kritických prostředích.
Martin Malý také hovořil o tom, k čemu se Linux ve firmách především používá. V oblasti webových serverů je patrná stagnace a v posledních čtyřech letech nedošlo k výrazným změnám. V případě firewallů naopak došlo k výraznému propadu a Linux ztratil za poslední tři roky přibližně třetinu firewallového trhu. Naopak roste nasazení Linuxu v databázích a nejvíce rostl segment aplikačních serverů, kde proběhl nárůst o 100 %. „Linux se přesouvá z malých souborových serverů k velkým firemním enterprise řešením,“ dodal Malý.
Martin Malý uvedl i výsledky průzkumů nasazení jednotlivých linuxových distribucí. „Zaznamenáváme rostoucí trend v oblasti distribucí Debian a Red Hat. Naopak podíl distribucí Mandriva a Suse vytrvale klesá,“ uvedl Martin Malý.
