Hlavní navigace

LuaJIT – Just in Time překladač pro programovací jazyk Lua (2)

21. 10. 2014
Doba čtení: 15 minut

Sdílet

Ve druhé části článku o Just in Time překladači LuaJIT si popíšeme způsob překladu aritmetických výrazů do mezijazyka LuaJITu. Kromě toho se taktéž budeme zabývat instrukcemi IR, které slouží pro implementaci podmínek a skoků. Tyto instrukce jsou použity jak při větvení, tak i při překladu programových smyček.

Obsah

1. LuaJIT – Just in Time překladač pro programovací jazyk Lua (2)

   1.1 Základní aritmetické instrukce

   1.2 Instrukce pro podmíněné a nepodmíněné skoky

   1.3 Instrukce počítané programové smyčky for

2. Demonstrační příklad číslo 6: překlad jednoduchých aritmetických výrazů

3. Demonstrační příklad číslo 7: překlad složitějších aritmetických výrazů

4. Demonstrační příklad číslo 8: rozhodovací konstrukce if-then

5. Demonstrační příklad číslo 9: rozhodovací konstrukce if-then-else

6. Demonstrační příklad číslo 10: rozhodovací konstrukce if-then-elseif-else

7. Demonstrační příklad číslo 11: počítaná programová smyčka typu for

8. Demonstrační příklad číslo 12: složitější počítaná programová smyčka typu for

9. Repositář se zdrojovými kódy dnešních demonstračních příkladů

10. Odkazy na Internetu

1. LuaJIT – Just in Time překladač pro programovací jazyk Lua (2)

V první části článku o Just in Time překladači LuaJIT jsme si mj. popsali i několik základních instrukcí použitých v mezijazyku (IR – Intermediate Representation). Připomeňme si, že každý program napsaný v Lue je nejprve překompilován do tohoto mezijazyka a teprve poté může být přeložen do nativního strojového kódu. Dnes si popíšeme další instrukce, které jsou v IR použity. Instrukční soubor IR lze považovat za reprezentaci ekvivalentní bajtkódům používaným v JVM, Lua VM či Python VM, ovšem jak uvidíme dále, je IR LuaJITu v některých ohledech velmi elegantní a lépe připraven pro překlad do nativního kódu než například zásobníkově orientovaný bajtkód JVM.

1.1 Základní aritmetické instrukce

V IR LuaJITu se nachází poměrně velké množství aritmetických instrukcí, přičemž všechny instrukce využívají takzvaný tříadresový kód. To znamená, že se v instrukci nachází jak adresy či indexy dvou zdrojových operandů, tak i adresa/index operandu cílového. Díky tomu se i poměrně složité aritmetické výrazy daří překládat do velmi krátké sekvence instrukcí, na rozdíl od zásobníkově orientovaného bajtkódu, který sice bude obsahovat instrukce s menší bitovou šířkou, ale manipulací s operandy bude prováděno větší množství. Následující pětice instrukcí slouží k provedení základních aritmetických operací nad operandy uloženými ve slotech (pro práci s konstantami se používají odlišné instrukce):

# Instrukce Operandy Popis
1 ADDVV slot, slot součet
2 SUBVV slot, slot rozdíl
3 MULVV slot, slot součin
4 DIVVV slot, slot podíl
5 MODVV slot, slot podíl modulo

1.2 Instrukce pro podmíněné a nepodmíněné skoky

Následují instrukce pro podmíněné a nepodmíněné skoky. Instrukcí pro podmíněné skoky taktéž existuje velké množství; my se však dnes seznámíme jen s šesti instrukcemi, které porovnají dva operandy uložené ve slotech. Jedná se o instrukce ISLT, ISGE, ISLE, ISGT, ISEQVISNEV. Na těchto instrukcích je zvláštní fakt, že pouze provedou test na splnění či nesplnění dané podmínky, ovšem skok musí být proveden až instrukcí JMP. Pokud je před JMP uvedena některá z instrukcí I*, jedná se o podmíněný skok provedený pouze ve chvíli, kdy je podmínka splněna. Pokud se však před instrukcí skoku JMP nachází jiná instrukce, jde o skok nepodmíněný. Toto řešení je velmi zajímavé a v určitém ohledu připomíná instrukční sadu mikroprocesorů ARM:

# Instrukce Operandy Popis
1 JMP adresa nepodmíněný skok, popř. podmíněný skok, pokud mu předchází instrukce I*
1 ISLT slot, slot následuje skok provedený při splnění podmínky A < D
2 ISGE slot, slot následuje skok provedený při splnění podmínky A ≥ D
3 ISLE slot, slot následuje skok provedený při splnění podmínky A ≤ D
4 ISGT slot, slot následuje skok provedený při splnění podmínky A > D
5 ISEQV slot, slot následuje skok provedený při splnění podmínky A = D
6 ISNEV slot, slot následuje skok provedený při splnění podmínky A ≠ D

1.3 Instrukce počítané programové smyčky for

Poslední dvě dnes popsané instrukce slouží pro implementaci počítané programové smyčky typu for. Jedná se o instrukce nazvané FORIFORL. První z těchto instrukcí se používá na začátku smyčky (před jejím tělem), druhá instrukce se používá vždy jako poslední instrukce v těle smyčky for. V obou případech se testuje podmínka na ukončení smyčky, což je opět zajímavé, protože u jiných VM/bajtkódů je typicky podmínka testována jen na začátku smyčky, kdežto na jejím konci je umístěn nepodmíněný skok (které řešení je elegantnější, je nasnadě):

# Instrukce Popis
1 FORI test i≤max pro krok≥0 či i≥min pro krok<0
skok ZA tělo smyčky při nesplnění této podmínky
2 FORL i=i+krok
test i≤max pro krok≥0 či i≥min pro krok<0
skok na začátek smyčky při splnění této podmínky

2. Demonstrační příklad číslo 6: překlad jednoduchých aritmetických výrazů

V (celkově) šestém demonstračním příkladu si ukážeme, jak se do IR přeloží jednoduché aritmetické výrazy, konkrétně výrazy s jedinou operací a dvěma operandy:

--
-- LuaJIT: demonstrační příklad číslo 6
--
-- Jednoduché výrazy.
--
 
 
 
-- inicializace proměnných konstantami
local a = 1
local b = 2
 
-- inicializace proměnných s využitím aritmetických výrazů
local c = a + b
local d = a - b
local e = a * b
local f = a / b
local g = a % b
 
 
 
-- tisk hodnot všech proměnných
print(a)
print(b)
print(c)
print(d)
print(e)
print(f)
print(g)
 
 
 
-- finito

Samotný překlad aritmetických výrazů je velmi přímočarý, a to díky již zmíněnému tříadresovému kódu. Dále si povšimněte, že tisk hodnot s využitím funkce print() není žádným způsobem optimalizován a každé volání print(proměnná) je otrocky přeloženo do sekvence tří instrukcí:

-- BYTECODE -- test06.lua:0-24
0001    KSHORT   0   1       ; do slotu číslo 0 uložit hodnotu 1
0002    KSHORT   1   2       ; do slotu číslo 1 uložit hodnotu 2
 
0003    ADDVV    2   0   1   ; součet hodnot ve slotech 0 a 1, výsledek se ukládá do slotu 2
0004    SUBVV    3   0   1   ; rozdíl hodnot ve slotech 0 a 1, výsledek se ukládá do slotu 3
0005    MULVV    4   0   1   ; součin hodnot ve slotech 0 a 1, výsledek se ukládá do slotu 4
0006    DIVVV    5   0   1   ; podíl hodnot ve slotech 0 a 1, výsledek se ukládá do slotu 5
0007    MODVV    6   0   1   ; podíl modulo hodnot ve slotech 0 a 1, výsledek se ukládá do slotu 6
 
0008    GGET     7   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0009    MOV      8   0       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 8
0010    CALL     7   1   2   ; volání funkce print()
 
0011    GGET     7   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0012    MOV      8   1       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 8
0013    CALL     7   1   2   ; volání funkce print()
 
0014    GGET     7   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0015    MOV      8   2       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 8
0016    CALL     7   1   2   ; volání funkce print()
 
0017    GGET     7   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0018    MOV      8   3       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 8
0019    CALL     7   1   2   ; volání funkce print()
 
0020    GGET     7   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0021    MOV      8   4       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 8
0022    CALL     7   1   2   ; volání funkce print()
 
0023    GGET     7   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0024    MOV      8   5       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 8
0025    CALL     7   1   2   ; volání funkce print()
 
0026    GGET     7   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0027    MOV      8   6       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 8
0028    CALL     7   1   2   ; volání funkce print()
 
0029    RET0     0   1       ; návrat z programu

3. Demonstrační příklad číslo 7: překlad složitějších aritmetických výrazů

Nyní se podívejme na to, jak si LuaJIT poradí s překladem složitějších aritmetických výrazů, konkrétně výrazů se dvěma až třemi operacemi a tím pádem se třemi či čtyřmi operandy:

--
-- LuaJIT: demonstrační příklad číslo 7
--
-- Složitější aritmetické výrazy.
--
 
 
 
-- inicializace proměnných konstantami
local a = 1
local b = 2
local c = 3
 
-- inicializace proměnných s využitím aritmetických výrazů
local x = a + b + c
local y = a - b * c
local z = a * (b + c)
local w = (a + b) * (b + c)
local q = (a % b) / (b % c)
 
 
 
-- tisk hodnot všech proměnných
print(a)
print(b)
print(c)
print(x)
print(y)
print(z)
print(w)
print(q)
 
 
 
-- finito

Překlad aritmetických výrazů je stále velmi jednoduchý, a to opět díky použití tříadresového kódu. Nejsložitější výraz w = (a + b) * (b + c) je přeložen do dvou instrukcí ADDVV s uložením mezivýsledků do slotů 6 a 7. Za těmito instrukcemi následuje instrukce MULVV, která oba mezivýsledky vynásobí:

-- BYTECODE -- test07.lua:0-37
0001    KSHORT   0   1       ; do slotu číslo 0 uložit hodnotu 1
0002    KSHORT   1   2       ; do slotu číslo 1 uložit hodnotu 2
0003    KSHORT   2   3       ; do slotu číslo 2 uložit hodnotu 3
 
0004    ADDVV    3   0   1
0005    ADDVV    3   3   2   ; x = a + b + c
 
0006    MULVV    4   1   2
0007    SUBVV    4   0   4   ; y = a - b * c
 
0008    ADDVV    5   1   2
0009    MULVV    5   0   5   ; z = a * (b + c)
 
0010    ADDVV    6   0   1
0011    ADDVV    7   1   2
0012    MULVV    6   6   7   ; w = (a + b) * (b + c)
 
0013    MODVV    7   0   1
0014    MODVV    8   1   2
0015    DIVVV    7   7   8   ; q = (a % b) / (b % c)
 
0016    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0017    MOV      9   0       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0018    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0019    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0020    MOV      9   1       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0021    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0022    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0023    MOV      9   2       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0024    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0025    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0026    MOV      9   3       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0027    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0028    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0029    MOV      9   4       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0030    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0031    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0032    MOV      9   5       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0033    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0034    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0035    MOV      9   6       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0036    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0037    GGET     8   0       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0038    MOV      9   7       ; parametr pro funkci print se uloží do slotu číslo 9
0039    CALL     8   1   2   ; volání funkce print()
 
0040    RET0     0   1       ; návrat z programu

4. Demonstrační příklad číslo 8: rozhodovací konstrukce if-then

V celkově osmém demonstračním příkladu si ukážeme způsob překladu programové konstrukce if-then, tj. jednoduchého větvení. V podmínce se vyskytuje prosté porovnání hodnot dvou proměnných, tj. jedná se o jednu z nejjednodušších a pravděpodobně i nejpoužívanějších podmínek vůbec:

--
-- LuaJIT: demonstrační příklad číslo 8
--
-- Rozhodovací konstrukce if-then
--
 
 
 
-- inicializace proměnných konstantami
local a = 1
local b = 2
 
-- rozhodovací konstrukce if-then
if a > b then
    print("a > b")
end
 
 
 
-- finito

V IR tohoto demonstračního příkladu se poprvé setkáváme s instrukcí typu I*, za níž následuje instrukce skoku JMP. Pokud je podmínka splněna, dojde ke skoku a tím pádem i k přeskočení celého těla větve then:

-- BYTECODE -- test08.lua:0-22
0001    KSHORT   0   1        ; do slotu číslo 0 uložit hodnotu 1
0002    KSHORT   1   2        ; do slotu číslo 1 uložit hodnotu 2
 
0003    ISGE     1   0        ; porovnání hodnot ve slotech 1 a 0
0004    JMP      2 => 0008    ; podmíněný skok na adresu 0008
 
0005    GGET     2   0        ; získání reference na funkci se jménem "print"
0006    KSTR     3   1        ; řetězec "a >b", který se bude tisknout na obrazovku
0007    CALL     2   1   2    ; volání funkce print()
 
0008 => RET0     0   1        ; návrat z programu

Poznámka: instrukce KSTR získá referenci na konstantní řetězec, tato reference je následně použita při volání funkce print().

5. Demonstrační příklad číslo 9: rozhodovací konstrukce if-then-else

V dalším – již devátém – demonstračním příkladu se namísto jednoduchého větvení typu if-then používá úplné rozvětvení typu if-then-else, tj. na základě splnění či naopak nesplnění zadané podmínky se vykoná první či druhá větev programu:

--
-- LuaJIT: demonstrační příklad číslo 9
--
-- Rozhodovací konstrukce if-then-else
--
 
 
 
-- inicializace proměnných konstantami
local a = 1
local b = 2
 
-- rozhodovací konstrukce if-then-else
if a > b then
    print("a > b")
else
    print("a <= b")
end
 
 
 
-- finito

IR tohoto demonstračního příkladu je již velmi zajímavý, a to především proto, že se zde vyskytuje instrukce JMP, a to dokonce dvakrát. Poprvé zde najdeme dvojici ISGE+JMP sloužící k podmíněnému přeskočení větve then, podruhé je instrukce JMP použita ve větvi thennepodmíněnému přeskočení větve else. Bajtkód je však stále velmi dobře čitelný a samotná rozhodovací konstrukce je vlastně vytvořena jen třemi instrukcemi:

-- BYTECODE -- test09.lua:0-24
0001    KSHORT   0   1        ; do slotu číslo 0 uložit hodnotu 1
0002    KSHORT   1   2        ; do slotu číslo 1 uložit hodnotu 2
 
0003    ISGE     1   0        ; porovnání hodnot ve slotech 0 a 1
0004    JMP      2 => 0009    ; podmíněný skok na adresu 0009
 
0005    GGET     2   0        ; získání reference na funkci se jménem "print"
0006    KSTR     3   1        ; řetězec "a > b"
0007    CALL     2   1   2    ; volání funkce print()
0008    JMP      2 => 0012    ; nepodmíněný skok na adresu 0012
 
0009 => GGET     2   0        ; získání reference na funkci se jménem "print"
0010    KSTR     3   2        ; řetězec "a <= b"
0011    CALL     2   1   2    ; volání funkce print()
 
0012 => RET0     0   1        ; návrat z programu

6. Demonstrační příklad číslo 10: rozhodovací konstrukce if-then-elseif-else

Zkusme si nyní předchozí dva příklady udělat ještě složitější a to konkrétně použitím úplné rozhodovací konstrukce typu if-then-elseif-else. V takto vytvořeném větvení se již nachází dvě podmínky a překladač LuaJITu bude mít při překladu zdrojového kódu do IR ještě více zábavy :-)

--
-- LuaJIT: demonstrační příklad číslo 10
--
-- Rozhodovací konstrukce if-then-elseif--else
--
 
 
 
-- inicializace proměnných konstantami
local a = 1
local b = 2
 
-- rozhodovací konstrukce if-then-else
if a > b then
    print("a > b")
elseif a < b then
    print("a < b")
else
    print("a == b")
end
 
 
 
-- finito

V IR tohoto demonstračního příkladu můžeme nalézt jednu zajímavost – pro překlad obou opačných podmínek je použita táž dvojice instrukcí ISGE + JMP, ovšem operandy jsou ve druhém případu přehozeny. Ostatní části IR se do značné míry podobají nám již známému kódu, včetně použití samostatné instrukce JMP pro nepodmíněné přeskočení větví elseifelse:

-- BYTECODE -- test10.lua:0-26
0001    KSHORT   0   1        ; do slotu číslo 0 uložit hodnotu 1
0002    KSHORT   1   2        ; do slotu číslo 1 uložit hodnotu 2
 
0003    ISGE     1   0        ; porovnání hodnot ve slotech 0 a 1
0004    JMP      2 => 0009    ; podmíněný skok na adresu 0009
 
0005    GGET     2   0        ; získání reference na funkci se jménem "print"
0006    KSTR     3   1        ; řetězec "a > b"
0007    CALL     2   1   2    ; volání funkce print()
0008    JMP      2 => 0018    ; nepodmíněný skok na adresu 0018
 
0009 => ISGE     0   1        ; opačné porovnání hodnot ve slotech 0 a 1
0010    JMP      2 => 0015    ; podmíněný skok na adresu 0015
 
0011    GGET     2   0        ; získání reference na funkci se jménem "print"
0012    KSTR     3   2        ; řetězec "a < b"
0013    CALL     2   1   2    ; volání funkce print()
0014    JMP      2 => 0018    ; nepodmíněný skok na adresu 0018
 
0015 => GGET     2   00       ; získání reference na funkci se jménem "print"
0016    KSTR     3   3        ; řetězec "a == b"
0017    CALL     2   1   2    ; volání funkce print()
 
0018 => RET0     0   1        ; návrat z programu

7. Demonstrační příklad číslo 11: počítaná programová smyčka typu for

V dalším demonstračním příkladu je implementována počítaná programová smyčka typu for, zde ve velmi jednoduché formě, kdy se postupně čítají hodnoty od 1 do 10 s krokem automaticky nastaveným na jedničku:

--
-- LuaJIT: demonstrační příklad číslo 11
--
-- Počítaná programová smyčka for.
--
 
 
 
-- počítaná programová smyčka for
for i = 1,10 do
    print(i)
end
 
 
 
-- finito

V přeloženém IR můžeme vidět použití dvojice instrukcí FORIFORL. Instrukce FORI je skutečně použita na začátku programové smyčky, ještě před jejím tělem, a to pro zjištění, zda již před vstupem do smyčky náhodou nedošlo k situaci typu for i = 10,9 atd. Naopak instrukce FORL na konci smyčky provádí mnoho operací – zvýšení hodnoty počitadla, test na ukončení smyčky a současně i podmíněný skok na začátek smyčky. Jak FORI tak i FORL pracuje se třemi sloty – počitadlem, koncovou hodnotou a krokem:

-- BYTECODE -- test11.lua:0-18
0001    KSHORT   0   1        ; do slotu číslo 0 uložit hodnotu 1 (počáteční hodnota počitadla)
0002    KSHORT   1  10        ; do slotu číslo 1 uložit hodnotu 10 (koncová hodnota počitadla)
0003    KSHORT   2   1        ; do slotu číslo 2 uložit hodnotu 1 (krok)
 
0004    FORI     0 => 0009    ; vstup do počítané programové smyčky typu for, první instrukce za smyčkou je na adrese 0009
 
0005 => GGET     4   0        ; získání reference na funkci se jménem "print"
0006    MOV      5   3        ; parametr použitý při volání funkce print()
0007    CALL     4   1   2    ; volání funkce print()
0008    FORL     0 => 0005    ; další iterace, tělo smyčky začíná na adrese 0005
 
0009 => RET0     0   1        ; návrat z programu

8. Demonstrační příklad číslo 12: složitější počítaná programová smyčka typu for

Zkusme nyní vytvořit počítanou programovou smyčku typu for, v níž se hodnota počitadla naopak snižuje, a to s krokem 1. Pro tento typ smyčky v jazyce Lua existuje jednoduchý zápis for i = začátek,konec,záporný_krok do:

CS24 tip temata

--
-- LuaJIT: demonstrační příklad číslo 12
--
-- Počítaná programová smyčka for.
--
 
 
 
-- počítaná programová smyčka for
for i = 10,1,-1 do
    print(i)
end
 
 
 
-- finito

Tato programová smyčka se přeloží naprosto stejným způsobem jako smyčka implementovaná v předchozím demonstračním příkladu. Tento příklad jsme si uváděli zejména z toho důvodu, že v jiných VM (a taktéž v mnoha instrukčních sadách reálných mikroprocesorů) se v některých příkladech programové smyčky s kladným krokem rovným jedné dokáží přeložit efektivnějším způsobem. V LuaJITu tomu tak však není a všechny počítané smyčky for jsou si z tohoto hlediska rovnocenné:

-- BYTECODE -- test12.lua:0-18
0001    KSHORT   0  10        ; do slotu číslo 0 uložit hodnotu 10 (počáteční hodnota počitadla)
0002    KSHORT   1   1        ; do slotu číslo 1 uložit hodnotu 1 (koncová hodnota počitadla)
0003    KSHORT   2  -1        ; do slotu číslo 2 uložit hodnotu -1 (krok)
 
0004    FORI     0 => 0009    ; vstup do počítané programové smyčky typu for, první instrukce za smyčkou je na adrese 0009
 
0005 => GGET     4   0        ; získání reference na funkci se jménem "print"
0006    MOV      5   3        ; parametr použitý při volání funkce print()
0007    CALL     4   1   2    ; volání funkce print()
0008    FORL     0 => 0005    ; další iterace, tělo smyčky začíná na adrese 0005
 
0009 => RET0     0   1        ; návrat z programu

9. Repositář se zdrojovými kódy dnešních demonstračních příkladů

Všechny dnes popsané a taktéž „disasemblované“ demonstrační příklady byly uloženy do Git repositáře umístěného na adrese https://github.com/tisnik/luajit-examples. Odkazy na prozatím poslední verze těchto příkladů naleznete v tabulce umístěné pod tímto odstavcem:

10. Odkazy na Internetu

  1. Wikipedia: Mezijazyk
    http://cs.wikipedia.org/wi­ki/Mezijazyk
  2. The LuaJIT Project
    http://luajit.org/index.html
  3. LuaJIT FAQ
    http://luajit.org/faq.html
  4. LuaJIT Performance Comparison
    http://luajit.org/performance.html
  5. LuaJIT 2.0 intellectual property disclosure and research opportunities
    http://article.gmane.org/gma­ne.comp.lang.lua.general/58908
  6. LuaJIT Wiki
    http://wiki.luajit.org/Home
  7. LuaJIT 2.0 Bytecode Instructions
    http://wiki.luajit.org/Bytecode-2.0
  8. Programming in Lua 9.1 – Coroutine Basics,
    http://www.lua.org/pil/9.1.html
  9. Programming in Lua (first edition)
    http://www.lua.org/pil/contents.html
  10. Programming in Lua: 6 – More about Functions
    http://www.lua.org/pil/6.html
  11. Lua Lanes,
    http://kotisivu.dnainternet­.net/askok/bin/lanes/
  12. Programming in Lua: 6.1 – Closures
    http://www.lua.org/pil/6.1.html
  13. Programming in Lua: 9.1 – Coroutine Basics
    http://www.lua.org/pil/9.1.html
  14. Programming in Lua: Numeric for
    http://www.lua.org/pil/4.3.4.html
  15. Programming in Lua: break and return
    http://www.lua.org/pil/4.4.html
  16. Programming in Lua: Tables
    http://www.lua.org/pil/2.5.html
  17. Programming in Lua: Table Constructors
    http://www.lua.org/pil/3.6.html
  18. Programovací jazyk Lua
    http://palmknihy.cz/web/kni­ha/programovaci-jazyk-lua-12651.htm
  19. Lua: Tables Tutorial
    http://lua-users.org/wiki/TablesTutorial
  20. Lua: Control Structure Tutorial
    http://lua-users.org/wiki/ControlStruc­tureTutorial
  21. Lua Types Tutorial
    http://lua-users.org/wiki/LuaTypesTutorial
  22. Goto Statement in Lua
    http://lua-users.org/wiki/GotoStatement
  23. Lua 5.2 sources
    http://www.lua.org/source/5.2/
  24. Lua 5.2 sources – lopcodes.h
    http://www.lua.org/source/5­.2/lopcodes.h.html
  25. Lua 5.2 sources – lopcodes.c
    http://www.lua.org/source/5­.2/lopcodes.c.html
  26. Lambda the Ultimate: Coroutines in Lua,
    http://lambda-the-ultimate.org/node/438
  27. Coroutines Tutorial,
    http://lua-users.org/wiki/CoroutinesTutorial
  28. Lua Coroutines Versus Python Generators,
    http://lua-users.org/wiki/LuaCorouti­nesVersusPythonGenerators

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.