Mozilla - jak to je

Dnes je tu několik dobře fungujících projektů, jež jsou na sobě do jisté míry nezávislé a mohou tak být velice jednoduše využitelné i v jiných Open Source projektech. Především je to malý, výkonný a snadno přenositelný engine pro renderování stránek zvaný Gecko, jehož kvality uznává drtivá většina odborníků i obyčejných uživatelů. Do jisté míry je i odpovědí na četné hlasy, které Mozille vytýkají velkou hardwarovou náročnost a zbytečnou rozsáhlost, protože pro ty, kdo nepotřebují emailový a news klient, vychytávky typu upozorňování na změny na stránkách nebo skinovatelný vzhled, ale přitom by rádi požívaly výkonu, který Mozilla nabízí i na pomalejších počítačích, se jistě objeví několik projektů založených právě na Gecku. Jedním takovým je Galeon (nyní ve verzi 0.7.1) pro Gnome. Bez povšimnutí jistě nezůstane ani možnost využít Gecko v PDA zařízeních a mobilních telefonech, jejichž masové využití pro přístup na Internet je očekáváno v příštích pěti letech (a teď rozhodně nemyslím WAP).

Dalším projektem vyvíjeným pro Mozillu je dynamický uživatelský interface používající jazyk XUL (založený na XML). V důsledku to znamená absolutní kontrolu uživatele nad vzhledem aplikace, kterou používá. S trochou nadsázky by se dalo říci, že tak jako píšete webové stránky v HTML, tak si můžete napsat v XUL uživatelské rozhraní Mozilly (pokud vás tato možnost zaujala doporučuji velice podrobný seriál na mozillaziene.org). Samozřejmě, že ne každý uživatel se bude učit nový jazyk, ale je zde pro zjednodušení integrovaná podpora skinů a tak stačí, aby někdo někde na světě měl podobný vkus jako vy. Tento nový systém má ještě jednu výhodu a totiž, že je plně přenositelný na různé platformy a není proto divu, že již také byl použit v jiných projektech. Na druhou stranu je třeba říci, že je to právě zobrazování GUI, které má největší vliv na hardwarové náročnosti Mozilly.
Ta má totiž především vysoké nároky na paměť. Ve Windows NT zabírá Mozilla se standardně nastaveným skinem Modern v paměti přes 18 MB! Jen pro srovnání Internet Explorer 5 zabírá se stejnou načtenou stránkou asi 7 MB (těžko srovnávat, když polovina IE je integrována do Windows. pozn. redakce). Mozillu však omlouvá to, že je stále ještě ve stádiu vývoje.

Neméně důležitým nástrojem, který již Mozilla dala Open Source komunitě, je Bugzilla, což je propracovaný systém hlášení broučků – promiňte, bugů, který již úspěšně využívá například RedHat.

Zkušenosti získané při převodu komerčního projektu pod Open Source licenci také nepřijdou nazmar a nyní je to obzvláště aktuální, neboť Sun hodlá udělat se svým Star Officem přesně to samé, co udělal Netscape a záleží jen na něm, zda využije zkušeností získaných projektem Mozilla.

V poslední době se také objevily názory, že Mozilla již není jen pouhý browser, ale že se z ní stává nová platforma pro webové aplikace a proto že vývoj trvá tak dlouho. Bylo tu i několik názorů, že jeden Emacs nám ve free softwaru stačí a podobně. Ano, Mozilla bude podporovat i webové aplikace a tím, že je plně multiplatformní a dbalá i nových standardů, bude ideální pro jejich provoz, ale hlavním cílem je stále funkční balík programů kolem webového prohlížeče. Pokud řeknete webové aplikace, musíte hned druhým dechem dodat Java. Její podpora respektive Open Java Interface, jež je založen na Java Native Interface od Sunu, je již připravena. V podstatě to znamená, že jakýkoli Java VM, který podporuje tento standard, může být „zasunut“ a používán s Mozillou (právě v těchto dnech začalo fungovat stahování Java plug-inu ze stránek Sunu po kliknutí na nějaký Java applet).

V rámci vývoje tu funguje systém nočních buildů, což jsou kompilace zahrnující i naprosto aktuální změny za poslední den, a jednou za čas vydávaný Milestone, u něj však postrádám větší smysl, neboť jsem zkoušel jak M15 tak M16 obě se mi zdály mnohem více nestabilní než předchozí noční buildy (u M16 mi například pravidelně Mozilla spadla při kliknutí na tlačítko Send v mailovém klientu). Zajímavé také je, že některá drobná vylepšení byla v M16 obsažena a v následujících nočních buildech zase chybí (například automatické doplňování adresy).

Co z toho všeho plyne? Mozilla je stále ve vývoji a ještě nějakou dobu bude a to i přes to, že již byla uvedena druhá betaverze Netscapu 6. Jediné co s tím v tuto chvíli můžete dělat, je přidat se k tomuto projektu, který si sice prošel několika fatálními chybami, ale také již za sebou má nesporné úspěchy. Nemusíte hned být softwarový inženýr a přepisovat a optimalizovat renderovací jádro. To co teď Mozilla potřebuje ze všeho nejvíce jsou trpěliví uživatelé, kteří jí odpustí sem tam nějaký ten pád a udělají si čas na to, aby tu chybku nahlásili. A pokud se vám nechce moc často stahovat aktuální verze (bohužel velikost stahovaného souboru pořád roste a již má něco okolo 8 MB), tak můžete třeba přepsat lokalizaci M12 do češtiny tak, aby byla použitelná s M16 (vzhledem k tomu, že se jedná o textový file, tak k tomu skutečně potřebujete jen umět používat buffer ve vimku ;). A vy ostatní si prostě počkejte na plnou verzi, aby zbytečně nepřibývalo pomluv a mezitím vám prostě musí stačit kombinace Communicator – links.