Podpora čipu autonomního řízení Tesla FSD
Před 6 lety spustila americká Tesla vývoj vlastního ARM SoC pro podporu autonomního řízení ve svých vozech. Spolupráce se Samsungem probíhala a probíhá nejen na úrovni návrhu čipu, ale i jeho výroby 14nm FinFET procesem na linkách Texaském Austinu, ale také co se týče softwarové podpory. Novinky zajišťující běh tohoto čipu s Linuxem, které míří do jádra verze 5.19, tak přinášejí vývojáři Samsungu.
Doplňme, že čip Tesla FSD (Full Self-Driving) nese zhruba 6 miliard tranzistorů, jeho pracovní frekvence je konzervativních 2,2 GHz a TDP 36 W, neb CPU jader typu Cortex-A72 je zde hned 12 kousků, navíc je doprovází GPU Mali G71 MP12 (takt 1 GHZ) a 2× NPU na 2,0 GHz (neural processing unit). Výkonově CPU dosahuje 600 GFLOPS (FP32, FP64), NPU pak téměř 37 TOPS (Int8; špičkové až dvojnásobek), zpracovávat z kamerek dokáže 2,5 Gpix/s a čip podporuje i kódování do H.265. V automobilu se pak nachází deska s dvojicí těchto SoC.
Vedle toho jsou ale schopnosti čipu větší, otázkou je softwarová podpora v Linuxu. Do jádra tedy nyní míří balík patchů zprovozňujících další multimediální funkcionalitu, a to včetně kodéru video formátu VP9 (vč. podpory formátů YV12 a I420, rate control, UHD rozlišení, DMA-BUF, DPB atd.). Oproti Linuxu 5.18, který obsahuje podporu základní funkcionality Tesla FSD, jde o velký krok vpřed. Vývojáři Samsungu zde tedy zprovozňují svůj patentovaný multimediální balík MFS (Samsung Multi-Format Codec), který má obecně na Linuxu podporu v rámci V4L2, využívanou dalšími firemními SoC rodiny Exynos.
Dále do jádra míří aktualizace DeviceTree pro zajištění podpory Tesla FSD. Phoronix odhaduje, že Samsung vše upstreamuje do jádra, aby si sám odlehčil z hlediska podpory Tesla FSD mimo jádro, to zejména pro budoucnost, kdy může Tesla chtít povýšit svoji softwarovou platformu na novější LTS jádro Linux.
Ovladač Apple eFuse a NVMe pro Apple M1
Open-soruce komunita stále oprašuje své schopnosti v reverzním inženýrství čipů Apple M1. Posledním ze zářezů na pažbě je nově dostupná podpora NVMe úložišť, kterou od Linuxu 5.19 bude realizovat nový ovladač zvící solidních tři a půl tisíců řádků zdrojového kódu.
Do jádra 5.19 dále vedle podpory NVMe u ARM SoC Apple M1 míří též ovladač eFUSE. Stojí za ním vývojář Sven Peter / Asahi Linux, ovladač pak přináší podporu pro údaje týkající se kalibrace rozhraní jako PCI Express a PHY USB typu C, jde o pouhých 80 řádků zdrojového kódu pro načítání těchto hodnot uložených ve strojích Apple, kdy nový ovladač tyto údaje zpřístupní dalším v Linuxu. Kód již byl začleněn Gregem K-H, tedy v dostatečném předstihu před začleňovacím oknem pro verzi 5.19 (to se otevře za týden-dva).
Rychlejší USB4/TB spojení pro Intel Alder Lake
Thunderbolt je v principu velmi flexibilní rozhraní (ostatně umí běžet po DisplayPortu i USB), jednou z jeho schopností je propojení dvou hostů (strojů) Thunderbolt kabelem za použití vysokorychlostního přenosu paketů. Právě takové spojení dvou strojů v rámci platformy Intel Alder Lake (aktuální 12. generace Core) by mělo s Linuxem 5.19 výrazně zrychlit.
Připomeňme, že přes Thunderbolt lze tlačit data rychlostí až 40 Gbit/s (což dnes platí i pro poslední generaci USB). Linux již delší dobu podporuje Thunderbolt XDomain discovery, což je základní stavební kámen pro propojení více hostů / domén pomocí Thunderboltu. Linux také disponuje virtuální rozhraním Ethernetu, které lze propojit s Thunderbolt XDomain a touto cestou tak tunelovat síťové pakety. Kdysi jen po Thunderboltu, dnes klidně po USB kabelu, myšleno USB-C 4.0.
Pro přenosy po USB4 je potřeba využít protokol Inter-Domain Service, následně pak lze propojit dvě místa spolu (lane bonding) – a právě tento poslední prvek zatím v Linuxu, resp. v počítačích chyběl. Intel Alder Lake ale podporuje rychlosti i nad 20Gbit/s metou, díky čemuž tak budou moci nově přenosy tímto spojením probíhat plnou rychlostí Thunderboltu. Příslušné patche do jádra zasílá Mika Westerberg z Intelu, již se nacházejí v -next větvi příslušného subsystému, takže je tu vysoká šance, že stihnou začlenění do budoucího Linuxu 5.19.
Ovladač pro Intel In-Field Scan řešící vady v křemíku
Až do března se datují první patche uvádějící do Linuxu ovladač pro podporu nové funkcionality v CPU Intel známé jako In-Field Scan (IFS). Procesory jím vybavené jsou schopny samy testovat „svůj křemík“ na vady, které nezachytí kontroly parity/ ECC. Ovladač prošel od té doby vývojem a s nejvyšší pravděpodobností bude začleněn do jádra Linux 5.19 (atche nyní ověřuje Hans de Goede z Red Hatu, správce příslušného subsystému jádra).
Intel In-Field Scan je / bude podporován nejnovějšími Xeony generace Saphire Rapids, které takto umějí iniciovat testy CPU jader na úrovni dílčích obvodů a jsou tak schopné detekovat případné hardwarové problémy neodhalitelné, resp. neřešitelné obvyklou výbavou. IFS je tu primárně pro velké uživatele typu provozovatelů cloudových služeb, OEM výroců atd. Sloužit bude právě jak doplněk pro ECC či machine check exceptions (MCE).
Ovladač poskytuje potřebnou infrastrukturu pro testování, samotné testy se pak budou spouštět formou nahrání příslušných binárek, podobně jako procesory například dostávají aktualizace mikrokódu. Testy jsou ukládány do chráněné paměti a před spuštěním podléhají autentizaci. Rozhraní bude sídlit na /sys/devices/system/cpu/ifs/.
ČLÁNKY DO MAILU