Od grafické karty VGA k vyšším rozlišením i většímu množství barev

10. 6. 2025

Doba čtení: 68 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

Stará VGA grafická karta do sběrnice ISA

Už jsme se setkali s problematikou grafického subsystému. Dnes si ukážeme využití VBE (VESA BIOS Extension) pro nastavení grafických režimů s vyšším rozlišením a/nebo počtem barev, než nabízel standard VGA.

Obsah

1. Od grafické karty VGA k vyšším rozlišením i většímu množství barev

2. Grafická karta IBM 8514/A

3. Typická konfigurace grafické karty IBM 8514/A

4. Klony IBM 8514/A a další vývoj grafických karet na počítačích PC

5. Následníci grafické karty VGA v podobě nestandardu SVGA

6. Organizace video paměti u karet SVGA

7. Standard VESA aneb částečné zmírnění chaosu na trhu s grafickými kartami

8. Standardní grafické režimy představené ve VBE 1.2

9. Praktická část

10. Přečtení základních informací o grafické kartě

11. První demonstrační příklad: zjištění, zda je VBE dostupný

12. Blok s informacemi o grafické kartě

13. Druhý demonstrační příklad: zobrazení základních informací o grafické kartě

14. Třetí demonstrační příklad: výpis OEM řetězce s další informací o kartě

15. Čtvrtý demonstrační příklad: zjištění a výpis čísel všech podporovaných grafických režimů

16. Přečtení informací o zvoleném grafickém režimu

17. Pátý demonstrační příklad: získání rozlišení, bitové hloubky a struktury obrazových řádků zvoleného grafického režimu

18. Šestý demonstrační příklad: základní informace o čtecích a zápisových oknech pro reálný režim

19. Repositář s demonstračními příklady

20. Odkazy na Internetu

1. Od grafické karty VGA k vyšším rozlišením i většímu množství barev

V seriálu o tvorbě her a grafických dem pro platformu IBM PC (a systém DOS) jsme se již několikrát setkali s problematikou grafického subsystému této platformy. Připomeňme si krátce, že IBM PC byla modulární a konfigurovatelnou platformou, pro niž postupně vznikla celá řada různých grafických karet, které mnohdy byly více či méně zpětně kompatibilní. Základem byla karta MDA s podporou dobře čitelného textu, ovšem bez podpory grafického výstupu. Doplňovala ji karta CGA s (na dnešní dobu) primitivními grafickými režimy 320×200 pixelů se čtyřmi barvami a 640×200 pixelů monochromaticky. Alternativou k MDA+CGA se stala karta Hercules s monochromatickým režimem s vysokým rozlišením 720×348 pixelů, který se i díky podpoře levného monochromatického monitoru stal velmi populární kartou.

Firma IBM na dvojici MDA+CGA navázala kartou EGA, v níž se poprvé mohli vývojáři setkat s takzvanými planárními režimy, které umožnily, aby byla celá video RAM mapována do jediného segmentu (64kB), se všemi z toho plynoucími důsledky. EGA podporovala vyšší rozlišení (640×350 pixelů) i vyšší počet barev. Úspěšná byla navazující karta nazvaná VGA s podporou ještě vyšších rozlišení (oficiálně až do 640×480 pixelů) a možností v některých režimech současně zobrazit 256 barev.

Ovšem vývoj pokračoval dále a vznikaly další typy grafických karet. Některé byly určeny pro profesionální použití (orientace na CAD), jiné postupně (společně se snižující se cenou pamětí atd.) zvyšovaly jak nabízená rozlišení, tak i počet současně zobrazitelných barev. Každý výrobce přitom nabízel různá rozšíření BIOSu pro nastavení nových grafických režimů atd. Lišila se i organizace grafické paměti, takže výsledkem byl – slušně řečeno – chaos. Ten byl částečně zmírněn firmami sloučenými do organizace VESA (Video Electronics Standards Association), která navrhla standard VBE neboli VESA BIOS Extensions. A zejména VBE se budeme zabývat v dnešním článku.

Poznámka: povšimněte si, jak se řízení dalšího vývoje platformy PC postupně přeneslo od společnosti IBM ke sdružení většího množství firem.

2. Grafická karta IBM 8514/A

Grafická karta IBM 8514/A začala být nabízena v roce 1987 společností IBM jako doplňková grafická karta ke kartě VGA (která o několik let později začala být nepsaným standardem v oblasti grafiky). Ve skutečnosti ji však bylo po malých úpravách možné použít i s dalšími grafickými kartami, zejména s poměrně populárním Herculesem (změny se týkaly zejména úpravy řádkových frekvencí). Současně se jednalo i o první široce dostupný grafický akcelerátor určený pro počítače IBM PC, protože předchozí grafické akcelerátory (například „trojkarta“ PGA či mnohé verze grafických karet typu TARGA a TIGA) byly velmi drahé, a jejich použití tak bylo limitováno pouze pro profesionální účely, čemuž odpovídalo i spektrum aplikací, kterými byly tyto karty podporovány.

Grafická karta IBM 8514/A byla použitelná prakticky na všech počítačích řady IBM PC/AT, které však musely obsahovat poměrně málo úspěšnou sběrnici MCA (Micro Channel Architecture). V pozdějších letech se objevily i klony této grafické karty, které bylo možné zapojit i do rozšířenějších sběrnic ISA či VESA Local Bus, sběrnice MCA se totiž mimo originální počítače od firmy IBM příliš neujala, částečně to bylo zapříčiněno způsobem licencování.

Poznámka: po technické stránce však byla MCA zcela zajisté krokem dopředu.

Grafická karta IBM 8514/A patří do skupiny grafických prostředků určených zejména pro aplikace typu CAD, tedy pro aplikace orientované na zpracování a rychlé zobrazování vektorů (i písmo se v CAD systémech vykresluje, resp. přesněji řečeno v minulosti vykreslovalo pomocí vektorů – jen tak je totiž možné zajistit uspokojivé vykreslení na perových plotterech). Při použití tohoto grafického adaptéru bylo pomocí dodávané programové knihovny (ve své podstatě se jednalo o rozsáhlé rozšíření BIOSu) nazvané AI-Adapter Interface (s umělou inteligencí tato knihovna samozřejmě nemá nic společného) podporováno vykreslování základních geometrických tvarů, jakými jsou například úsečka, lomená čára (polyčára), polygon nebo kružnice. Kromě toho obsahoval tento grafický adaptér také podpůrný modul pro rychlé vykreslování rastrových obrazců pomocí operací typu BitBlt – Bit Block Transfer. Byla také dodržena částečná zpětná kompatibilita s grafickými adaptéry typu VGA (viz předchozí díly tohoto seriálu), což bylo důležité pro zaručení funkčnosti adaptéru v mnoha aplikacích, které byly vytvořeny právě pro tento rozšířený typ grafických karet.

3. Typická konfigurace grafické karty IBM 8514/A

Grafický adaptér IBM 8514/A byl do počítačů IBM PC zapojován jako přídavná (tj. ve skutečnosti druhá) grafická karta. Toto řešení, zejména způsob „sériového” napojení karet do jednoho monitoru, bylo nazýváno AVE – Auxiliary Video Extension. Primární kartou nainstalovanou v počítači byl většinou, jak jsme si již ostatně řekli v předchozí kapitole, grafický adaptér VGA, který zajišťoval podporu základních i rozšířených textových a grafických režimů. Přídavná karta IBM 8514/A dokázala generovat rastrový obraz pouze v rozlišení 1024×768 pixelů prokládaně (interlaced) nebo v režimu 640×480 pixelů neprokládaně (non-interlaced). Barevná hloubka dosahovala podle kapacity nainstalované video paměti na tomto adaptéru buď šestnácti nebo 256 současně zobrazitelných barev (což bylo na dobu vzniku velmi dobré).

V grafickém režimu s vyšším rozlišením (tj. konkrétně 1024×768 pixelů) se řádková frekvence rovnala 38 kHz, snímková frekvence však byla rovna pouhým 43,5 Hz (IBM o tomto rozlišení tvrdila, že má obnovovací frekvenci rovnu 88 Hz, ovšem prokládaně; bolesti hlavy byly dodávány zadarmo). V nižším grafickém rozlišení (tj. 640×480 pixelů) byla obrazová frekvence stejná jako na kartě VGA ve stejném grafickém režimu, tj. 60 Hz. Kromě zmíněných dvou grafických režimů neumožňovala tato grafická karta zobrazovat ani textové režimy, ani další grafické režimy – vše ostatní tedy muselo být zobrazováno s využitím primární grafické karty. Tento způsob kooperace dvou grafických karet se ukázal jako výhodný, protože IBM 8514/A mohla být díky tomu poměrně jednoduchá, práce v grafických režimech je totiž o mnoho jednodušší než v režimech textových.

Hardwarová konfigurace této grafické karty je taktéž velmi zajímavá. Pro synchronizaci sériového čtení jednotlivých pixelů z video paměti během zobrazování snímku jsou použity dva krystaly. První z nich má rezonanční frekvenci „vybroušenou” na 44,9 MHz, druhý má frekvenci nastavenou na 25,175 MHz. Vyšší frekvence se používala u rozlišení 1024×768, nižší frekvence je plně kompatibilní s grafickou kartou VGA (viz předchozí díly tohoto seriálu, v nichž je podrobně uvedeno časování v grafických režimech). Kapacita video paměti byla rovna buď 1 MB, nebo 1,5 MB (to je na rok 1987 hodně vysoká hodnota – 1,5 mnohdy převyšovala celkovou kapacitu RAM). Podle instalované kapacity se odvozoval i počet maximálně zobrazitelných barev. Zjednodušené schéma grafického adaptéru IBM 8514/A spolu s jeho připojením do počítače je zobrazeno na následujícím obrázku:

Obrázek 1: Zjednodušené schéma grafického adaptéru IBM 8514/A.

4. Klony IBM 8514/A a další vývoj grafických karet na počítačích PC

Design grafické karty IBM 8514/A byl samozřejmě, jak bylo v té době zvykem, bez okolků kopírován různými dalšími výrobci periferních zařízení. Mezi úspěšné klony této grafické karty, které v ledasčem svůj originál převyšovaly, patří například grafické karty ATI 38800 (Mach 8), ATI 68800 (Mach 32), Chips and Technologies 82c480, Paradise WD95C00 a Paradise WD95C01 (pamětníci si možná na některé tyto názvy vzpomenou). Většina klonů byla připojitelná do sběrnice ISA či VLB, zatímco originální karta IBM 8514/A byla dostupná, jak již ostatně víme z předchozích odstavců, pouze pro sběrnici MCA.

Vzhledem k omezením, která tato grafická karta měla (zejména kvůli závislosti na primární grafické kartě), se však další výrobci grafických karet zaměřili především na rozšiřování funkcionality původní grafické karty VGA. Výsledkem jsou grafické karty označované jako Super VGA, zkráceně SVGA. Nejedná se však o žádný oficiální standard, pouze o označení grafických karet, které nabízejí vyšší rozlišení či počet současně zobrazitelných barev než karta VGA (s níž byly karty SVGA většinou do velké míry kompatibilní).

5. Následníci grafické karty VGA v podobě nestandardu SVGA

Termínem SVGA nebo také Super VGA jsou obecně označovány všechny grafické karty vytvořené pro počítače řady IBM PC, které umožňovaly či umožňují používat rozšířené grafické režimy, tj. režimy s rozlišením vyšším, než je nejvyšší rozlišení karty VGA: 640×480 pixelů. Tyto karty současně mohou podporovat režimy s vyšším počtem současně zobrazitelných barev; v některých případech je dostupná patnáctibitová, šestnáctibitová či dokonce čtyřiadvacetibitová barevná hloubka. Podívejme se nyní blíže na možnosti, které grafické karty typu SVGA nabízejí.

Každá grafická karta typu SVGA by měla být zpětně kompatibilní s kartou VGA, a to jak organizací video paměti do bitových rovin, tak i časováním horizontálních a vertikálních synchronizačních signálů a v neposlední řadě významem řídicích registrů. Ne všechny grafické karty SVGA jsou kompatibilní na sto procent, většina funkcí z původní VGA však typicky zůstává zachována, zejména způsob nastavení základních textových a grafických režimů pomocí funkcí BIOSu a metody přístupu do video paměti při čtení či zápisu barev jednotlivých pixelů (ovšem například režim split-screen, který jsme si popsali, mohl být problematický).

Grafické karty SVGA nabízejí grafické režimy s vyšším rozlišením než 640×480 pixelů. Typicky byla dostupná rozlišení 800×600 pixelů a 1024×768 pixelů. Tyto režimy bylo možné používat s různou barevnou hloubkou a s různou obnovovací frekvencí obrazu i řádkovou frekvencí. Minimálním základem pro všechny rozšířené grafické režimy je zobrazení šestnácti barev. V tomto případě postačuje pro grafický režim 800×600×16 kapacita video paměti 256 kB, což odpovídá původním grafickým kartám typu VGA. Pokud je použit grafický režim s vyšším rozlišením či větší barevná hloubka, musí se patřičně zvýšit i kapacita video paměti, která tak postupně dosahovala hodnot 512 kB, 1 MB, 2 MB atd. (stále bereme v úvahu kapacitu nutnou pro zobrazení pouze jednoho rastrového obrázku, v případě použití předního a zadního bufferu se samozřejmě kapacita video paměti musí dále zvyšovat). Některé používané principy přístupu do obrazové paměti budou popsány v navazující kapitole.

6. Organizace video paměti u karet SVGA

V grafickém režimu 800×600×16 je možné při čtení či zápisu jednotlivých pixelů použít klasický přístup přes bitové roviny, tj. technologii známou z karet EGA i VGA. Je to možné z toho důvodu, že počet pixelů v jedné bitové rovině je při tomto rozlišení roven 480000, což odpovídá 60000 bytům, tj. zhruba kapacitě jedné bitové roviny (připomeňme si, že barvy pixelů jsou rozděleny do všech čtyř barvových bitových rovin). Podobný případ nastává u grafického režimu 640×400×256, který je většinou možné (i když nestandardními postupy) nastavit tak, aby se choval jako již popsaný Mód X, tj. dva sousední pixely jsou vždy uloženy ve dvou nezřetězených bitových rovinách. V tomto režimu se spotřebuje 256000 bajtů obrazové paměti, což prakticky přesně naráží na hranice původní karty VGA (ale ještě je nepřekračuje).

Problémy však nastávají ve všech ostatních rozšířených grafických režimech, například v režimu 1024×768×16, 640×480×256 či 800×600×256, a samozřejmě u všech režimů s větší barvovou hloubkou. Zde se již překračuje adresovatelná kapacita jednotlivých bitových rovin, proto se přístup do obrazové paměti musí řešit odlišným způsobem.

V reálném režimu procesoru (tj. zejména v DOSu) je nutné použít takzvané paměťové banky nebo paměťová okna. Jejich princip spočívá v tom, že se pomocí konfiguračních registrů grafické karty zvolí, do které paměťové banky se mohou zapisovat pixely a ze které paměťové banky se budou pixely číst – čtení a zápis totiž může obecně probíhat v odlišných bankách (přičemž čtení je z praktického hlediska až nepoužitelně pomalé). Celá video paměť je potom rozdělena do pruhů, každý pruh odpovídá jednomu paměťovému banku. Zápis pixelu se touto organizací video paměti podstatným způsobem komplikuje, protože je nejdříve nutné rozhodnout, do kterého banku čtený či zapisovaný pixel padne, tento bank se posléze vybere, a teprve poté je již možné provést čtení/zápis. I při vykreslování spritů může nastat případ, kdy různé části spritu padnou do jiného banku.

Situace se poněkud zlepšuje v chráněném režimu procesoru. Tam je totiž možné celou video paměť „virtuálně“ mapovat do jednoho souvislého paměťového úseku, který se nachází za nejvyšší adresou operační paměti. Paměťové banky jsou sice stále fyzicky přítomné (tj. musí se přepínat), ale aplikace je nemusí ovládat přímo. Ve skutečnosti o jejich přítomnosti nemusí vůbec vědět. Pokud se totiž provede zápis do oblasti video paměti, která neodpovídá aktuálně nastavenému banku, dojde k výjimce (jsme v chráněném režimu, oblasti čtení a zápisu se definují pomocí deskriptorů), kterou odchytí ovladač grafické karty, ten potřebný bank nastaví a zápis posléze provede. Novější grafické karty řady SVGA, zejména ty, které jsou připojeny na sběrnici PCI, nemusí banky používat vůbec, tam je možné celou grafickou paměť mapovat do adresové oblasti procesoru. Konkrétní počáteční adresa se nastaví při inicializaci zařízení typu plug-and-play).

Ovládání banků (a současně i jejich velikost) je však závislá na typu grafické karty, tj. například karta Trident 8900 (ve své době velmi oblíbená) se ovládá jiným způsobem než karta OTI či Chips and Technologies. Chaos v ovládání grafických karet v rozšířených grafických režimech částečně odstranila až norma VESA, která je popsána v navazující kapitole.

7. Standard VESA aneb částečné zmírnění chaosu na trhu s grafickými kartami

V předchozích dvou kapitolách jsme si popsali určitý chaos ve světě SVGA karet. Tyto karty nabízely poměrně mnoho funkcí i grafických režimů, jejich největší nevýhodou však byla vzájemná nekompatibilita. Neexistoval totiž jednotný způsob nastavení rozšířených grafických režimů, lišily se režimy přístupu do video paměti, způsob přepínání paměťových banků apod. IBM se nastálý chaos pokusila vyřešit uvedením grafické karty XGA, ta se však objevila na trhu poměrně pozdě a ostatní výrobci grafických čipů tuto kartu celkem úspěšně ignorovali a navrhovali si vlastní řešení a pseudostandardy. Výsledkem poměrně rychlého vývoje grafických karet tak bylo paradoxně zaostávání aplikací za technickými možnostmi grafických karet, protože softwarové firmy z celkem pochopitelných důvodů reagovaly na nové výrobky se zpožděním. Tento stav začal být evidentní a dosti palčivý v devadesátých letech minulého století.

Kromě pokusu firmy IBM o řešení zmatku v grafických kartách se objevil i standard navržený sdružením VESA (Video Electronics Standards Association). Do tohoto sdružení se dříve či později zapojili prakticky všichni výrobci grafických čipů a taktéž významné softwarové firmy. Výsledkem práce tohoto sdružení bylo několik verzí norem, které byly v počítačové literatuře zkráceně nazývány pouze termínem VESA, například VESA 1.1 či VESA 2.0 (což není úplně přesné). V těchto normách byla uvedena zejména čísla rozšířených grafických režimů tak, aby je bylo možné nastavit pomocí služeb takzvaného VESA BIOSu. Kromě toho byly specifikovány služby pro zjištění parametrů grafických karet, tj. výrobce grafického čipu, typu grafické karty, podporovaných rozlišení a podporovaných obnovovacích frekvencí obrazu (některé grafické režimy bylo možné zobrazovat s odlišnými frekvencemi vertikálních a horizontálních synchronizačních signálů).

Kromě toho bylo specifikováno uspořádání grafických dat v obrazové paměti a způsob přepínání jednotlivých banků v reálném režimu procesoru. Pozdější norma VESA obsahovala i doporučení o (alespoň virtuálně) lineárním uspořádání obrazové paměti v chráněném režimu (což využívaly pozdější hry). Výše zmíněný VESA BIOS (VBE – VESA BIOS Extension) mohl být implementován buď přímo na grafické kartě, nebo přes ovladač grafické karty, který byl typicky dodávaný třetím výrobcem, protože mnoho výrobců grafických čipů tyto ovladače kupodivu přímo nedodávalo.

Standard VESA byl v minulosti použit zejména v operačním systému DOS, v dnešní době má význam pouze jako nejmenší společný prvek, který by (alespoň teoreticky) měly podporovat všechny moderní grafické karty. Nicméně VBE je již zastaralý a byl nahrazen UEFI GOP (Graphics Output Protocol), což je však téma na samostatný článek.

8. Standardní grafické režimy představené ve VBE 1.2

VBE verze 1.2 přinesl určitou standardizaci grafických režimů, protože definoval šestnáct režimů, včetně jejich rozlišení, barevné hloubky a tím pádem i počtu zobrazitelných barev (ovšem například velikost paměťových bank může být odlišná!). Ne všechny režimy musí být kartou (+ monitorem) podporovány, ovšem minimálně některé z nich podporuje prakticky každá karta kompatibilní s VESA (čímž se myslí VBE 1.2 nebo vyšší verze):

Číslo	Rozlišení	Bitů na pixel	Počet barev
0×0100	640×400	8	256
0×0101	640×480	8	256
0×0102	800×600	4	16
0×0103	800×600	8	256
0×010D	320×200	15	32768
0×010E	320×200	16	65536
0×010F	320×200	24/32	1677216
0×0110	640×480	15	32768
0×0111	640×480	16	65536
0×0112	640×480	24/32	1677216
0×0113	800×600	15	32768
0×0114	800×600	16	65536
0×0115	800×600	24/32	1677216
0×0116	1024×768	15	32768
0×0117	1024×768	16	65536
0×0118	1024×768	24/32	1677216

9. Praktická část

V praktické části dnešního článku si ukážeme základní služby VBE neboli VESA BIOS Extension. Nejdříve zjistíme základní informace o grafické kartě a následně načteme informace o zvoleném grafickém režimu. A jak je již v tomto seriálu zvykem, implementace bude naprogramována v Netwide Assembleru pro operační systém DOS (tedy pro reálný režim se všemi omezeními, které tento režim mikroprocesoru přináší v praxi). Demonstrační příklady by měly být funkční pro všechny počítače s VBE (SW implementace či přímo součást ROM na kartě), nezávisle na verzi VBE. A pochopitelně jsou tyto příklady spustitelné i v DOSBoxu.

10. Přečtení základních informací o grafické kartě

První službou BIOSu grafických karet odpovídajících normě VESA, kterou si ukážeme, je hned první služba s číslem 00. Tato služba otestuje, zda je VBE dostupný a pokud ano, naplní paměťový blok o velikosti 256 resp. 512 bajtů (podle verze VBE) podrobnějšími informacemi o výrobci karty, dostupných grafických režimech atd. Navíc tato služba (i všechny další služby VBE) vrací v registru AL hodnotu 0×4F v případě, že je služba podporována. A v registru AH je vrácen příznak, zda bylo volání úspěšné či nikoli. V praxi nám tedy bude postačovat testovat hodnotu uloženou do registru AX na 0×004F, protože AX vznikne spojením registrů AH a AL (což již velmi dobře známe):

Vstup:  AH = 4Fh        Služby SVGA
        AL = 00h        Získání základních informací o SVGA
        ES:DI = ukazatel na buffer (256/512 bajtů)
 
Výstup: AL = 4Fh pokud je služba podporována, jinak odlišná hodnota
        AH = 00h pokud je volání úspěšné, jinak hodnota 01h

Poznámka: jedná se sice o VBE, ten je ovšem rozšířením Video služeb BIOSu. Proto se služby volají přes int 10h.

11. První demonstrační příklad: zjištění, zda je VBE dostupný

Dnešní první demonstrační příklad je velmi jednoduchý. Pouze v něm voláme výše popsanou službu VBE a na základě návratové hodnoty uložené v registru AX zjišťujeme, zda je VBE podporován či nikoli. Na základě tohoto testu se vypíše zpráva „Success“ nebo „Failed“:

;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        jmp main                   ; skok na zacatek kodu
 
%include "io.asm"                  ; nacist symboly, makra a podprogramy
%include "print.asm"               ; nacist symboly, makra a podprogramy
 
main:
        push ds
        pop  es                    ; nastaveni CS=DS=ES
 
        clc                        ; ziskani zakladnich informaci o VESA rezimech
        mov  di, vesa_block_info
        mov ax, 0x4f00
        int     0x10
 
        cmp ax, 0x004f             ; test, zda bylo volani funkce BIOSu uspesne
        jne     failed
 
success:
        print_string success_msg
        jmp     finish
 
failed:
        print_string failed_msg
 
finish:
        wait_key            ; cekani na klavesu
        exit                ; navrat do DOSu
 
 
; datova cast
section .data
 
success_msg: db "Success", 0x0a, 0x0d, "$"
failed_msg:  db "Failed", 0x0a, 0x0d, "$"
 
section .bss
vesa_block_info: resb 512

Zajímavé bude zjistit, jaké zprávy se vypíšou. V DOSBoxu, pokud je pochopitelně nakonfigurována karta SVGA (což v originální konfiguraci je), by se měla vypsat pouze zpráva:

Success

12. Blok s informacemi o grafické kartě

Služba VBE, kterou jsme volali v rámci prvního demonstračního příkladu, kromě návratového kódu naplní i paměťový blok o velikosti 256 nebo 512 bajtů (podle verze VBE), na který ukazuje dvojice registrů ES:DI. Struktura první části tohoto bloku je přesně definována, poté následuje 222 rezervovaných bajtů a následně 256 bajtů, které jsou v novějších verzích VBE použity pro účely výrobce grafických karet. Základní strukturu tohoto bloku můžeme v assembleru popsat následovně:

vesa_block_info:
        Signature               resb 4
        Version                 resw 1
        OEMNamePtr              resd 1
        Capabilities            resd 1
 
        VideoModesOffset        resw 1
        VideoModesSegment       resw 1
 
        CountOf64KBlocks        resw 1
        OEMSoftwareRevision     resw 1
        OEMVendorNamePtr        resd 1
        OEMProductNamePtr       resd 1
        OEMProductRevisionPtr   resd 1
        Reserved                resb 222
        OEMData                 resb 256

Poznámka: resb znamená reserve bytes, resw reserve 16bit words a resd reserve 32bit doublewords). Z toho lze usoudit, jak vypadají jednotlivé prvky v tomto bloku (první prvek je například čtveřice bajtů, naopak verze je šestnáctibitová hodnota atd.).

Některé důležité hodnoty předané v tomto bloku, si ukážeme v dalších demonstračních příkladech.

13. Druhý demonstrační příklad: zobrazení základních informací o grafické kartě

V dnešním druhém demonstračním příkladu si necháme vypsat základní informace o grafické kartě získané přes VBE. Z celého 256 bajtového nebo 512 bajtového bloku získáme tři důležité údaje:

Signaturu na začátku paměťového bloku, která by měla obsahovat ASCII kódy znaků „VESA“ (ovšem nejedná se o řetězec)
Verzi VBE ve formátu vyšší_bajt.nižší_bajt. Pokud se například vrátí hodnota 0×102, jedná se o verzi 1.2 atd.
Kapacita obrazové paměti (VideoRAM) specifikovaná jako počet paměťových bloků, z nichž každý má velikost 64kB. Ovšem některé karty používají menší okna (zejména u starších karet byl tento údaj zavádějící). Nicméně většinou postačuje zde uloženou hodnotu vynásobit 64kB a získat tak celkovou kapacitu obrazové paměti.

Zdrojový kód tohoto příkladu vypadá následovně:

;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        jmp main                   ; skok na zacatek kodu
 
%include "io.asm"                  ; nacist symboly, makra a podprogramy
%include "print.asm"               ; nacist symboly, makra a podprogramy
 
main:
        push ds
        pop  es                    ; nastaveni CS=DS=ES
 
        clc                        ; ziskani zakladnich informaci o VESA rezimech
        mov  di, vesa_block_info
        mov ax, 0x4f00
        int     0x10
 
        cmp ax, 0x004f             ; test, zda bylo volani funkce BIOSu uspesne
        jne     failed
 
success:
        print_string success_msg
 
        mov eax, [Signature]       ; zkopirovat VESA signaturu do DOSovskeho retezce
        mov [signature_msg], eax
        print_string signature_msg ; tisk naplneneho retezce
 
        sub eax, eax
        mov ax, [Version]          ; verze VBE
        print_hex eax
 
        sub eax, eax
        mov ax, [CountOf64KBlocks] ; pocet 64kB bloku video RAM
        print_dec eax
 
        jmp     finish
 
failed:
        print_string failed_msg
 
finish:
        wait_key            ; cekani na klavesu
        exit                ; navrat do DOSu
 
 
; datova cast
section .data
 
success_msg:     db "Success", 0x0a, 0x0d, "$"
failed_msg:      db "Failed", 0x0a, 0x0d, "$"
signature_msg:   db "????", 0x0a, 0x0d, "$"
 
section .bss
vesa_block_info:
        Signature               resb 4
        Version                 resw 1
        OEMNamePtr              resd 1
        Capabilities            resd 1
 
        VideoModesOffset        resw 1
        VideoModesSegment       resw 1
 
        CountOf64KBlocks        resw 1
        OEMSoftwareRevision     resw 1
        OEMVendorNamePtr        resd 1
        OEMProductNamePtr       resd 1
        OEMProductRevisionPtr   resd 1
        Reserved                resb 222
        OEMData                 resb 256

V mém konkrétním případě se vypíše:

Success
VESA
00000200
0000000064

To znamená, že verze VBE je rovna 2.0 a grafická karta má 64 oken, každé o velikosti 64kB. Celkem jsou tedy na kartě nainstalovány 4MB Video RAM.

14. Třetí demonstrační příklad: výpis OEM řetězce s další informací o kartě

Ve třetím příkladu, který si dnes ukážeme, se navíc ještě vypisuje řetězec s označením grafické karty. Tento řetězec je umístěn na adrese, která je uložena jako dvojice segment:offset v prvcích OEMNamePtr+2 a OEMNamePtr. Jedná se o céčkovský řetězec ukončený nulou, který nelze přímo vypsat funkcemi DOSu, takže jsem pro jednoduchost zvolil výpis stylem znak po znaku, což je sice pomalé, ale pro typicky hodně krátké řetězce nám to nemusí příliš vadit:

        mov es, [OEMNamePtr+2]     ; dlouhy ukazatel na retezec
        mov bx, [OEMNamePtr]       ; ukonceny nulou
next_char:
        mov dl, es:[bx]            ; nacteni znaku
        cmp dl, 0                  ; test na ukoncovaci nulu
        jz  end_str
        mov ah, 02                 ; DOS funkce pro tisk znaku
        int 0x21
        inc bx                     ; prechod na dalsi znak
        jmp next_char              ; pokracujeme
end_str:

V mém případě se vypíšou tyto údaje (jméno výrobce a typ grafické karty):

S3 Incorporated. Trio64

Úplný zdrojový kód tohoto příkladu vypadá následovně:

;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        jmp main                   ; skok na zacatek kodu
 
%include "io.asm"                  ; nacist symboly, makra a podprogramy
%include "print.asm"               ; nacist symboly, makra a podprogramy
 
main:
        push ds
        pop  es                    ; nastaveni CS=DS=ES
 
        clc                        ; ziskani zakladnich informaci o VESA rezimech
        mov  di, vesa_block_info
        mov ax, 0x4f00
        int     0x10
 
        cmp ax, 0x004f             ; test, zda bylo volani funkce BIOSu uspesne
        jne     failed
 
success:
        print_string success_msg
 
        mov eax, [Signature]       ; zkopirovat VESA signaturu do DOSovskeho retezce
        mov [signature_msg], eax
        print_string signature_msg ; tisk naplneneho retezce
 
        sub eax, eax
        mov ax, [Version]          ; verze VBE
        print_hex eax
 
        sub eax, eax
        mov ax, [CountOf64KBlocks] ; pocet 64kB bloku video RAM
        print_dec eax
 
        mov es, [OEMNamePtr+2]     ; dlouhy ukazatel na retezec
        mov bx, [OEMNamePtr]       ; ukonceny nulou
next_char:
        mov dl, es:[bx]            ; nacteni znaku
        cmp dl, 0                  ; test na ukoncovaci nulu
        jz  end_str
        mov ah, 02                 ; DOS funkce pro tisk znaku
        int 0x21
        inc bx                     ; prechod na dalsi znak
        jmp next_char              ; pokracujeme
end_str:
 
        jmp     finish
 
failed:
        print_string failed_msg
 
finish:
        wait_key            ; cekani na klavesu
        exit                ; navrat do DOSu
 
 
; datova cast
section .data
 
success_msg:     db "Success", 0x0a, 0x0d, "$"
failed_msg:      db "Failed", 0x0a, 0x0d, "$"
signature_msg:   db "????", 0x0a, 0x0d, "$"
 
section .bss
vesa_block_info:
        Signature               resb 4
        Version                 resw 1
        OEMNamePtr              resd 1
        Capabilities            resd 1
 
        VideoModesOffset        resw 1
        VideoModesSegment       resw 1
 
        CountOf64KBlocks        resw 1
        OEMSoftwareRevision     resw 1
        OEMVendorNamePtr        resd 1
        OEMProductNamePtr       resd 1
        OEMProductRevisionPtr   resd 1
        Reserved                resb 222
        OEMData                 resb 256

15. Čtvrtý demonstrační příklad: zjištění a výpis čísel všech podporovaných grafických režimů

Dalším důležitým údajem, který o sobě grafická karta přes VBE prozrazuje, je tabulka s čísly grafických ale i textových režimů (ovšem bez dalších podrobností). Adresa (ukazatel) na tuto tabulku je uložena ve dvojici VideoModesSegment a VideoModesOffset, přičemž každé číslo režimu je šestnáctibitové. Na konci tabulky je uložena šestnáctibitová hodnota –1 (tedy 0×ffff), kterou budeme hledat, aby bylo možné ukončit smyčku, která čísla všech grafických režimů vypíše:

        mov es, [VideoModesSegment] ; tabulka s cisly grafickych rezimu
        mov bx, [VideoModesOffset]
 
next_mode:
        xor eax, eax
        mov ax, es:[bx]            ; nacteni cisla rezimu
        cmp ax, -1                 ; jde o posledni zaznam?
        je  last_mode              ; ano -> koncime
        print_dec eax              ; tisk cisla rezimu
        inc bx                     ; offset pro dalsi rezim
        inc bx
        jmp next_mode              ; pokracujeme
last_mode:

Opět se podívejme, jaká čísla režimů se vypíšou pro grafickou kartu Trio64:

Celý zdrojový kód takto upraveného demonstračního příkladu vypadá následovně:

;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        jmp main                   ; skok na zacatek kodu
 
%include "io.asm"                  ; nacist symboly, makra a podprogramy
%include "print.asm"               ; nacist symboly, makra a podprogramy
 
main:
        push ds
        pop  es                    ; nastaveni CS=DS=ES
 
        clc                        ; ziskani zakladnich informaci o VESA rezimech
        mov  di, vesa_block_info
        mov ax, 0x4f00
        int     0x10
 
        cmp ax, 0x004f             ; test, zda bylo volani funkce BIOSu uspesne
        jne     failed
 
success:
        print_string success_msg
 
        mov eax, [Signature]       ; zkopirovat VESA signaturu do DOSovskeho retezce
        mov [signature_msg], eax
        print_string signature_msg ; tisk naplneneho retezce
 
        sub eax, eax               ; nacitame jen AX, proto vymazat hornich 32 bitu EAX
        mov ax, [Version]          ; verze VBE
        print_hex eax
 
        mov ax, [CountOf64KBlocks] ; pocet 64kB bloku video RAM
        print_dec_16 eax
 
        mov es, [OEMNamePtr+2]     ; dlouhy ukazatel na retezec
        mov bx, [OEMNamePtr]       ; ukonceny nulou
next_char:
        mov dl, es:[bx]            ; nacteni znaku
        cmp dl, 0                  ; test na ukoncovaci nulu
        jz  end_str
        mov ah, 02                 ; DOS funkce pro tisk znaku
        int 0x21
        inc bx                     ; prechod na dalsi znak
        jmp next_char              ; pokracujeme
end_str:
 
        mov es, [VideoModesSegment] ; tabulka s cisly grafickych rezimu
        mov bx, [VideoModesOffset]
 
next_mode:
        xor eax, eax
        mov ax, es:[bx]            ; nacteni cisla rezimu
        cmp ax, -1                 ; jde o posledni zaznam?
        je  last_mode              ; ano -> koncime
        print_dec eax              ; tisk cisla rezimu
        inc bx                     ; offset pro dalsi rezim
        inc bx
        jmp next_mode              ; pokracujeme
last_mode:
 
        jmp     finish
 
failed:
        print_string failed_msg
 
finish:
        wait_key            ; cekani na klavesu
        exit                ; navrat do DOSu
 
 
; datova cast
section .data
 
success_msg:     db "Success", 0x0a, 0x0d, "$"
failed_msg:      db "Failed", 0x0a, 0x0d, "$"
signature_msg:   db "????", 0x0a, 0x0d, "$"
 
section .bss
vesa_block_info:
        Signature               resb 4
        Version                 resw 1
        OEMNamePtr              resd 1
        Capabilities            resd 1
 
        VideoModesOffset        resw 1
        VideoModesSegment       resw 1
 
        CountOf64KBlocks        resw 1
        OEMSoftwareRevision     resw 1
        OEMVendorNamePtr        resd 1
        OEMProductNamePtr       resd 1
        OEMProductRevisionPtr   resd 1
        Reserved                resb 222
        OEMData                 resb 256

16. Přečtení informací o zvoleném grafickém režimu

Prvním voláním služby VBE jsme získali mj. tabulku s čísly grafických režimů, ovšem vůbec nevíme, jaké jsou vlastnosti jednotlivých režimů (a dokonce ani to, jestli se jedná o režim grafický nebo textový). Podrobné informace o jednom vybraném grafickém režimu musíme zjistit další službou, konkrétně službou číslo 0×4F a podslužbou 1. Do registru CX je nutné zadat číslo režimu, který potřebujeme prozkoumat a v registrovém páru ES:DI musí být předán ukazatel na buffer o délce 256 bajtů, do kterého se uloží podrobné informace o zvoleném režimu:

Vstup:  AH = 4Fh        Služby SVGA
        AL = 01h        Získání informací o zvoleném grafickém režimu
        CX = číslo režimu
        ES:DI = ukazatel na buffer (256 bajtů)
 
Výstup: AL = 4Fh pokud je služba podporována, jinak odlišná hodnota
        AH = 00h pokud je volání úspěšné, jinak hodnota 01h

Blok o délce 256 bajtů, který je vyplněn, má tuto strukturu:

graphics_mode_block_info:
        ModeAttributes      resw 1 ; mode attributes
        WinAAttributes      resb 1 ; window A attributes
        WinBAttributes      resb 1 ; window B attributes
        WinGranularity      resw 1 ; window granularity
        WinSize             resw 1 ; window size
        WinASegment         resw 1 ; window A start segment
        WinBSegment         resw 1 ; window B start segment
        WinFuncPtr          resd 1 ; pointer to windor function
        BytesPerScanLine    resw 1 ; bytes per scan line
 
        XResolution         resw 1 ; horizontal resolution
        YResolution         resw 1 ; vertical resolution
        XCharSize           resb 1 ; character cell width
        YCharSize           resb 1 ; character cell height
        NumberOfPlanes      resb 1 ; number of memory planes
        BitsPerPixel        resb 1 ; bits per pixel
        NumberOfBanks       resb 1 ; number of banks
        MemoryModel         resb 1 ; memory model type
        BankSize            resb 1 ; bank size in kb
        NumberOfImagePages  resb 1 ; number of images
        Reserved1           resb 1 ; reserved for page function
 
        RedMaskSize         resb 1 ; size of direct color red mask in bits
        RedFieldPosition    resb 1 ; bit position of LSB of red mask
        GreenMaskSize       resb 1 ; size of direct color green mask in bits
        GreenFieldPosition  resb 1 ; bit position of LSB of green mask
        BlueMaskSize        resb 1 ; size of direct color blue mask in bits
        BlueFieldPosition   resb 1 ; bit position of LSB of blue mask
        RsvdMaskSize        resb 1 ; size of direct color reserved mask in bits
        DirectColorModeInfo resb 1 ; Direct Color mode attributes
        Reserved2           resb 216 ; remainder of ModeInfoBlock

Poznámka: ne všechny položky musí být relevantní, proto si ukážeme jen ty nejdůležitější prvky.

17. Pátý demonstrační příklad: získání rozlišení, bitové hloubky a struktury obrazových řádků zvoleného grafického režimu

Jak se tedy postupuje v praxi? Aplikace (nebo přímo uživatel) si vybere požadované rozlišení a počet barev. Následně je nutné projít všemi nabízenými grafickými režimy a vybrat z nich ten, který odpovídá požadavkům. Například aplikace bude vyžadovat rozlišení 800×600 pixelů s 256 barvami – takový režim je typicky podporovaný většinou SVGA karet. Naopak některé režimy s rozlišením přesahujícím 1024×768 pixelů podporovány být nemusí.

V dnešním předposledním demonstračním příkladu si necháme vypsat základní informace o grafickém režimu číslo 0×103. Pokud grafická karta tento režim podporuje, vypíše se jeho rozlišení (pro grafické režimy je přímo uvedeno v pixelech), počet bajtů alokovaných pro každý obrazový řádek, počet bitů pro uložení jednoho pixelu a taktéž počet bitových rovin (což je spíše historická hodnota, protože se typicky vrací jediná bitová rovina):

;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        jmp main                   ; skok na zacatek kodu
 
%include "io.asm"                  ; nacist symboly, makra a podprogramy
%include "print.asm"               ; nacist symboly, makra a podprogramy
 
main:
        push ds
        pop  es                    ; nastaveni CS=DS=ES
 
        clc                        ; ziskani zakladnich informaci o grafickem rezimu
        mov  di, graphics_mode_block_info
        mov  cx, 0x103             ; cislo rezimu
        mov  ax, 0x4f01
        int      0x10
 
        cmp ax, 0x004f             ; test, zda bylo volani funkce BIOSu uspesne
        jne     failed
 
success:
        print_string success_msg
 
        mov ax, [XResolution]
        print_dec_16
 
        mov ax, [YResolution]
        print_dec_16
 
        mov ax, [BytesPerScanLine]
        print_dec_16
 
        mov al, [BitsPerPixel]
        print_dec_8
 
        mov al, [NumberOfPlanes]
        print_dec_8
 
        jmp     finish
 
failed:
        print_string failed_msg
 
finish:
        wait_key            ; cekani na klavesu
        exit                ; navrat do DOSu
 
 
; datova cast
section .data
 
success_msg:     db "Success", 0x0a, 0x0d, "$"
failed_msg:      db "Failed", 0x0a, 0x0d, "$"
 
section .bss
graphics_mode_block_info:
        ModeAttributes      resw 1 ; mode attributes
        WinAAttributes      resb 1 ; window A attributes
        WinBAttributes      resb 1 ; window B attributes
        WinGranularity      resw 1 ; window granularity
        WinSize             resw 1 ; window size
        WinASegment         resw 1 ; window A start segment
        WinBSegment         resw 1 ; window B start segment
        WinFuncPtr          resd 1 ; pointer to windor function
        BytesPerScanLine    resw 1 ; bytes per scan line
 
        XResolution         resw 1 ; horizontal resolution
        YResolution         resw 1 ; vertical resolution
        XCharSize           resb 1 ; character cell width
        YCharSize           resb 1 ; character cell height
        NumberOfPlanes      resb 1 ; number of memory planes
        BitsPerPixel        resb 1 ; bits per pixel
        NumberOfBanks       resb 1 ; number of banks
        MemoryModel         resb 1 ; memory model type
        BankSize            resb 1 ; bank size in kb
        NumberOfImagePages  resb 1 ; number of images
        Reserved1           resb 1 ; reserved for page function
 
        RedMaskSize         resb 1 ; size of direct color red mask in bits
        RedFieldPosition    resb 1 ; bit position of LSB of red mask
        GreenMaskSize       resb 1 ; size of direct color green mask in bits
        GreenFieldPosition  resb 1 ; bit position of LSB of green mask
        BlueMaskSize        resb 1 ; size of direct color blue mask in bits
        BlueFieldPosition   resb 1 ; bit position of LSB of blue mask
        RsvdMaskSize        resb 1 ; size of direct color reserved mask in bits
        DirectColorModeInfo resb 1 ; Direct Color mode attributes
        Reserved2           resb 216 ; remainder of ModeInfoBlock

Po překladu a spuštění tohoto příkladu se v mém případě (ale i na mnoha dalších počítačích) vypíše:

Jak se tyto údaje dekódují? První dva řádky naznačují rozlišení grafického režimu 800×600 pixelů. Další řádek uvádí, že délka obrazové řádky je 800 bajtů. Na pátém řádku je uvedeno, že bitová hloubka je osm bitů na pixel a tudíž tento režim podporuje 256 barev. A na posledním řádku je uvedeno, že počet bitových rovin je roven jedné.

18. Šestý demonstrační příklad: základní informace o čtecích a zápisových oknech pro reálný režim

Údaje o rozlišení a počtu barev, které jsme doposud zjistili, poskytují požadované informace z uživatelského pohledu. Uživatel (nebo aplikace) totiž vybírá právě tyto údaje. Ovšem pro čtení a zápis do obrazové paměti je nutné mít k dispozici ještě více informací – zejména to, jak velké jsou paměťové banky (okna), kolik těchto oken je k dispozici atd. Tyto údaje si necháme zjistit a vypsat dnešním posledním demonstračním příkladem, jehož zdrojový kód vypadá následovně:

;-----------------------------------------------------------------------------
org  0x100        ; zacatek kodu pro programy typu COM (vzdy se zacina na 256)
 
start:
        jmp main                   ; skok na zacatek kodu
 
%include "io.asm"                  ; nacist symboly, makra a podprogramy
%include "print.asm"               ; nacist symboly, makra a podprogramy
 
main:
        push ds
        pop  es                    ; nastaveni CS=DS=ES
 
        clc                        ; ziskani zakladnich informaci o grafickem rezimu
        mov  di, graphics_mode_block_info
        mov  cx, 0x103             ; cislo rezimu
        mov  ax, 0x4f01
        int      0x10
 
        cmp ax, 0x004f             ; test, zda bylo volani funkce BIOSu uspesne
        jne     failed
 
success:
        print_string success_msg
 
        xor eax, eax
 
        mov al, [WinAAttributes]
        print_hex eax
 
        xor eax, eax
 
        mov al, [WinBAttributes]
        print_hex eax
 
        xor eax, eax
 
        mov ax, [WinGranularity]
        print_dec_8
 
        jmp     finish
 
failed:
        print_string failed_msg
 
finish:
        wait_key            ; cekani na klavesu
        exit                ; navrat do DOSu
 
 
; datova cast
section .data
 
success_msg:     db "Success", 0x0a, 0x0d, "$"
failed_msg:      db "Failed", 0x0a, 0x0d, "$"
 
section .bss
graphics_mode_block_info:
        ModeAttributes      resw 1 ; mode attributes
        WinAAttributes      resb 1 ; window A attributes
        WinBAttributes      resb 1 ; window B attributes
        WinGranularity      resw 1 ; window granularity
        WinSize             resw 1 ; window size
        WinASegment         resw 1 ; window A start segment
        WinBSegment         resw 1 ; window B start segment
        WinFuncPtr          resd 1 ; pointer to windor function
        BytesPerScanLine    resw 1 ; bytes per scan line
 
        XResolution         resw 1 ; horizontal resolution
        YResolution         resw 1 ; vertical resolution
        XCharSize           resb 1 ; character cell width
        YCharSize           resb 1 ; character cell height
        NumberOfPlanes      resb 1 ; number of memory planes
        BitsPerPixel        resb 1 ; bits per pixel
        NumberOfBanks       resb 1 ; number of banks
        MemoryModel         resb 1 ; memory model type
        BankSize            resb 1 ; bank size in kb
        NumberOfImagePages  resb 1 ; number of images
        Reserved1           resb 1 ; reserved for page function
 
        RedMaskSize         resb 1 ; size of direct color red mask in bits
        RedFieldPosition    resb 1 ; bit position of LSB of red mask
        GreenMaskSize       resb 1 ; size of direct color green mask in bits
        GreenFieldPosition  resb 1 ; bit position of LSB of green mask
        BlueMaskSize        resb 1 ; size of direct color blue mask in bits
        BlueFieldPosition   resb 1 ; bit position of LSB of blue mask
        RsvdMaskSize        resb 1 ; size of direct color reserved mask in bits
        DirectColorModeInfo resb 1 ; Direct Color mode attributes
        Reserved2           resb 216 ; remainder of ModeInfoBlock

Opět se podívejme na vypsané informace:

Jak se tyto informace použijí? K dispozici je podpora pro použití jednoho okna (WindowA), které lze použít jak pro čtení z obrazové paměti, tak i pro zápis do ní. Druhé okno podporováno není (dolní tři bity jsou nulové). A tzv. granularita okna A je rovna 64 kilobajtům. To znamená, že okno bude mapováno do „klasického“ segmentu 0×A000, jak je tomu zvykem již od dob grafických karet EGA a VGA. Pozor si musíme dát na to, že některé karty mají granularitu 4 kB nebo 16 kB, nikoli celých 64 kB. To je ovšem téma, kterému se budeme podrobněji věnovat v navazujícím článku.

Jen pro úplnost si uveďme význam bitů určujících vlastnosti okna A a popř. i okna B:

Bit	Význam
0	1=okno je podporováno HW karty
1	1=z okna je možné číst data (z obrazové paměti)
2	1=do okna je možné zapisovat data (do obrazové paměti)
3–7	rezervováno

19. Repositář s demonstračními příklady

Demonstrační příklady napsané v assembleru, které jsou určené pro překlad s využitím assembleru NASM, byly uloženy do Git repositáře, který je dostupný na adrese https://github.com/tisnik/8bit-fame. Jednotlivé demonstrační příklady si můžete v případě potřeby stáhnout i jednotlivě bez nutnosti klonovat celý (dnes již poměrně rozsáhlý) repositář:

#	Příklad	Stručný popis	Adresa
1	hello.asm	program typu „Hello world“ naprogramovaný v assembleru pro systém DOS	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello.asm
2	hello_shorter.asm	kratší varianta výskoku z procesu zpět do DOSu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello_shorter.asm
3	hello_wait.asm	čekání na stisk klávesy	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello_wait.asm
4	hello_macros.asm	realizace jednotlivých částí programu makrem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hello_macros.asm

5	gfx₄_putpixel.asm	vykreslení pixelu v grafickém režimu 4	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_putpixel.asm
6	gfx₆_putpixel.asm	vykreslení pixelu v grafickém režimu 6	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_putpixel.asm
7	gfx₄_line.asm	vykreslení úsečky v grafickém režimu 4	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_line.asm
8	gfx₆_line.asm	vykreslení úsečky v grafickém režimu 6	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_line.asm

9	gfx₆_fill₁.asm	vyplnění obrazovky v grafickém režimu, základní varianta	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_fill₁.asm
10	gfx₆_fill₂.asm	vyplnění obrazovky v grafickém režimu, varianta s instrukcí LOOP	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_fill₂.asm
11	gfx₆_fill₃.asm	vyplnění obrazovky instrukcí REP STOSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_fill₃.asm
12	gfx₆_fill₄.asm	vyplnění obrazovky, synchronizace vykreslování s paprskem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_fill₄.asm

13	gfx₄_image₁.asm	vykreslení rastrového obrázku získaného z binárních dat, základní varianta	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₁.asm
14	gfx₄_image₂.asm	varianta vykreslení rastrového obrázku s využitím instrukce REP MOVSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₂.asm
15	gfx₄_image₃.asm	varianta vykreslení rastrového obrázku s využitím instrukce REP MOVSW	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₃.asm
16	gfx₄_image₄.asm	korektní vykreslení všech sudých řádků bitmapy	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₄.asm
17	gfx₄_image₅.asm	korektní vykreslení všech sudých i lichých řádků bitmapy	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₅.asm

18	gfx₄_image₆.asm	nastavení barvové palety před vykreslením obrázku	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₆.asm
19	gfx₄_image₇.asm	nastavení barvové palety před vykreslením obrázku, snížená intenzita barev	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₇.asm
20	gfx₄_image₈.asm	postupná změna barvy pozadí	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₄_image₈.asm

21	gfx₆_putpixel₁.asm	vykreslení pixelu, základní varianta se 16bitovým násobením	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_putpixel₁.asm
22	gfx₆_putpixel₂.asm	vykreslení pixelu, varianta s osmibitovým násobením	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_putpixel₂.asm
23	gfx₆_putpixel₃.asm	vykreslení pixelu, varianta bez násobení	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_putpixel₃.asm
24	gfx₆_putpixel₄.asm	vykreslení pixelu přes obrázek, nekorektní chování (přepis obrázku)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_putpixel₄.asm
25	gfx₆_putpixel₅.asm	vykreslení pixelu přes obrázek, korektní varianta pro bílé pixely	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/gfx₆_putpixel₅.asm

26	cga_text_mode₁.asm	standardní textový režim s rozlišením 40×25 znaků	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode₁.asm
27	cga_text_mode₃.asm	standardní textový režim s rozlišením 80×25 znaků	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode₃.asm
28	cga_text_mode_intensity.asm	změna významu nejvyššího bitu atributového bajtu: vyšší intenzita namísto blikání	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode_intensity.asm
29	cga_text_mode_cursor.asm	změna tvaru textového kurzoru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode_cursor.asm
30	cga_text_gfx₁.asm	zobrazení „rastrové mřížky“: pseudografický režim 160×25 pixelů (interně textový režim)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_gfx₁.asm
31	cga_text_mode_char_height.asm	změna výšky znaků	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_mode_char_height.asm
32	cga_text_160×100.asm	grafický režim 160×100 se šestnácti barvami (interně upravený textový režim)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/cga_text_160×100.asm

33	hercules_text_mode₁.asm	využití standardního textového režimu společně s kartou Hercules	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_text_mode₁.asm
34	hercules_text_mode₂.asm	zákaz blikání v textových režimech	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_text_mode₂.asm
35	hercules_turn_off.asm	vypnutí generování video signálu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_turn_off.asm
36	hercules_gfx_mode₁.asm	přepnutí karty Hercules do grafického režimu (základní varianta)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_gfx_mode₁.asm
37	hercules_gfx_mode₂.asm	přepnutí karty Hercules do grafického režimu (vylepšená varianta)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_gfx_mode₂.asm
38	hercules_putpixel.asm	subrutina pro vykreslení jediného pixelu na kartě Hercules	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/hercules_putpixel.asm

39	ega_text_mode_80×25.asm	standardní textový režim 80×25 znaků na kartě EGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_text_mode_80×25.asm
40	ega_text_mode_80×43.asm	zobrazení 43 textových řádků na kartě EGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_text_mode_80×43.asm
41	ega_gfx_mode_320×200.asm	přepnutí do grafického režimu 320×200 pixelů se šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_320×200.asm
42	ega_gfx_mode_640×200.asm	přepnutí do grafického režimu 640×200 pixelů se šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_640×200.asm
43	ega_gfx_mode_640×350.asm	přepnutí do grafického režimu 640×350 pixelů se čtyřmi nebo šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_640×350.asm
44	ega_gfx_mode_bitplanes₁.asm	ovládání zápisu do bitových rovin v planárních grafických režimech (základní způsob)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_bitplanes₁.asm
45	ega_gfx_mode_bitplanes₂.asm	ovládání zápisu do bitových rovin v planárních grafických režimech (rychlejší způsob)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_gfx_mode_bitplanes₂.asm

46	ega_320×200_putpixel.asm	vykreslení pixelu v grafickém režimu 320×200 pixelů se šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_320×200_putpixel.asm
47	ega_640×350_putpixel.asm	vykreslení pixelu v grafickém režimu 640×350 pixelů se šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_640×350_putpixel.asm

48	ega_standard_font.asm	použití standardního fontu grafické karty EGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_standard_font.asm
49	ega_custom_font.asm	načtení vlastního fontu s jeho zobrazením	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_custom_font.asm

50	ega_palette₁.asm	změna barvové palety (všech 16 barev) v grafickém režimu 320×200 se šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette₁.asm
51	ega_palette₂.asm	změna barvové palety (všech 16 barev) v grafickém režimu 640×350 se šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette₂.asm
52	ega_palette₃.asm	změna všech barev v barvové paletě s využitím programové smyčky	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette₃.asm
53	ega_palette₄.asm	změna všech barev, včetně barvy okraje, v barvové paletě voláním funkce BIOSu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ega_palette₄.asm

54	vga_text_mode_80×25.asm	standardní textový režim 80×25 znaků na kartě VGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_80×25.asm
55	vga_text_mode_80×50.asm	zobrazení 50 a taktéž 28 textových řádků na kartě VGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_80×50.asm
56	vga_text_mode_intensity₁.asm	změna chování atributového bitu pro blikání (nebezpečná varianta změny registrů)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_intensity₁.asm
57	vga_text_mode_intensity₂.asm	změna chování atributového bitu pro blikání (bezpečnější varianta změny registrů)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_intensity₂.asm
58	vga_text_mode_9th_column.asm	modifikace způsobu zobrazení devátého sloupce ve znakových režimech (720 pixelů na řádku)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_9th_column.asm
59	vga_text_mode_cursor_shape.asm	změna tvaru textového kurzoru na grafické kartě VGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_cursor_shape.asm
60	vga_text_mode_custom_font.asm	načtení vlastního fontu s jeho zobrazením	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_text_mode_custom_font.asm

61	vga_gfx_mode_640×480.asm	přepnutí do grafického režimu 640×480 pixelů se šestnácti barvami, vykreslení vzorků	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_640×480.asm
62	vga_gfx_mode_320×200.asm	přepnutí do grafického režimu 320×200 pixelů s 256 barvami, vykreslení vzorků	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_320×200.asm
63	vga_gfx_mode_palette.asm	změna všech barev v barvové paletě grafické karty VGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_palette.asm
64	vga_gfx_mode_dac₁.asm	využití DAC (neočekávané výsledky)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_dac₁.asm
65	vga_gfx_mode_dac₂.asm	využití DAC (očekávané výsledky)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_dac₂.asm

66	vga_640×480_putpixel.asm	realizace algoritmu pro vykreslení pixelu v grafickém režimu 640×480 pixelů se šestnácti barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_640×480_putpixel.asm
67	vga_320×200_putpixel₁.asm	realizace algoritmu pro vykreslení pixelu v grafickém režimu 320×200 s 256 barvami (základní varianta)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_putpixel₁.asm
68	vga_320×200_putpixel₂.asm	realizace algoritmu pro vykreslení pixelu v grafickém režimu 320×200 s 256 barvami (rychlejší varianta)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_putpixel₂.asm

69	vga_gfx_mode_dac₃.asm	přímé využití DAC v grafickém režimu 13h	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_dac₃.asm

70	vga_gfx_mode_unchained_step₁.asm	zobrazení barevných pruhů v režimu 13h	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_unchained_step₁.asm
71	vga_gfx_mode_unchained_step₂.asm	vypnutí zřetězení bitových rovin a změna způsobu adresování pixelů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_unchained_step₂.asm
72	vga_gfx_mode_unchained_step₃.asm	vykreslení barevných pruhů do vybraných bitových rovin	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_unchained_step₃.asm

73	vga_gfx_mode_320×400.asm	nestandardní grafický režim s rozlišením 320×400 pixelů a 256 barvami	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_gfx_mode_320×400.asm
74	vga_320×200_image.asm	zobrazení rastrového obrázku ve standardním grafickém režimu 320×200 pixelů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image.asm
75	vga_320×200_unchained_image₁.asm	zobrazení rastrového obrázku v režimu s nezřetězenými rovinami (nekorektní řešení)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_unchained_image₁.asm
76	vga_320×200_unchained_image₂.asm	zobrazení rastrového obrázku v režimu s nezřetězenými rovinami (korektní řešení)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_unchained_image₂.asm
77	vga_320×400_unchained_image.asm	zobrazení rastrového obrázku v nestandardním režimu 320×400 pixelů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×400_unchained_image.asm

78	vga_vertical_scroll₁.asm	vertikální scrolling na kartě VGA v režimu s rozlišením 320×200 pixelů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_vertical_scroll₁.asm
79	vga_vertical_scroll₂.asm	vertikální scrolling na kartě VGA v režimu s rozlišením 320×400 pixelů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_vertical_scroll₂.asm
80	vga_split_screen₁.asm	režim split-screen a scrolling, nefunční varianta	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_split_screen₁.asm
81	vga_split_screen₂.asm	režim split-screen a scrolling, plně funkční varianta	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_split_screen₂.asm
82	vga_horizontal_scroll₁.asm	horizontální scrolling bez rozšíření počtu pixelů na virtuálním řádku	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_horizontal_scroll₁.asm
83	vga_horizontal_scroll₂.asm	horizontální scrolling s rozšířením počtu pixelů na virtuálním řádku	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_horizontal_scroll₂.asm
84	vga_horizontal_scroll₃.asm	jemný horizontální scrolling s rozšířením počtu pixelů na virtuálním řádku	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_horizontal_scroll₃.asm

85	vga_320×240_image.asm	nastavení grafického režimu Mode-X, načtení a vykreslení obrázku, scrolling	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×240_image.asm

86	io.asm	knihovna maker pro I/O operace	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/io.asm
87	vga_lib.asm	knihovna maker a podprogramů pro programování karty VGA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_lib.asm
88	vga_320×240_lib.asm	nastavení grafického režimu Mode-X, tentokrát knihovními funkcemi	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×240_lib.asm

89	vga_bitblt₁.asm	první (naivní) implementace operace BitBLT	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt₁.asm
90	vga_bitblt₂.asm	operace BitBLT s výběrem bitových rovin pro zápis	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt₂.asm
91	vga_bitblt₃.asm	operace BitBLT s výběrem bitových rovin pro čtení i zápis	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt₃.asm
92	vga_bitblt₄.asm	korektní BitBLT pro 16barevný režim, realizace makry	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt₄.asm
93	vga_bitblt₅.asm	korektní BitBLT pro 16barevný režim, realizace podprogramem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt₅.asm

94	vga_bitblt_rotate.asm	zápisový režim s rotací bajtu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt_rotate.asm
95	vga_bitblt_fast.asm	rychlá korektní 32bitová operace typu BitBLT	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_bitblt_fast.asm
96	vga_320×400_bitblt₁.asm	přenos obrázku v režimu 320×400 operací BitBLT (neúplná varianta)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×400_bitblt₁.asm
97	vga_320×400_bitblt₂.asm	přenos obrázku v režimu 320×400 operací BitBLT (úplná varianta)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×400_bitblt₂.asm
98	vga_write_modes₁.asm	volitelné zápisové režimy grafické karty VGA, zápis bez úpravy latche	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_write_modes₁.asm
99	vga_write_modes₂.asm	volitelné zápisové režimy grafické karty VGA, zápis s modifikací latche	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_write_modes₂.asm
100	vga_write_modes₃.asm	volitelné zápisové režimy grafické karty VGA, cílená modifikace latche vzorkem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_write_modes₃.asm

101	instruction_jump.asm	použití instrukce JMP	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_jump.asm
102	instruction_jnz.asm	použití instrukce JNZ pro realizaci programové smyčky	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_jnz.asm
103	instruction_jz_jmp.asm	použití instrukcí JZ a JMP pro realizaci programové smyčky	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_jz_jmp.asm
104	instruction_loop.asm	použití instrukce LOOP pro realizaci programové smyčky	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_loop.asm

105	instruction_template.asm	šablona všech následujících demonstračních příkladů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_template.asm
106	instruction_print_hex.asm	tisk osmibitové hexadecimální hodnoty	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_print_hex.asm
107	instruction_xlat.asm	využití instrukce XLAT pro získání tisknutelné hexadecimální cifry	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_xlat.asm

108	instruction_daa.asm	operace součtu s využitím binární i BCD aritmetiky	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_daa.asm
109	instruction_daa_sub.asm	instrukce DAA po provedení operace rozdílu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_daa_sub.asm
110	instruction_das.asm	instrukce DAS po provedení operace rozdílu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_das.asm
111	instruction_aaa.asm	korekce výsledku na jedinou BCD cifru operací AAA	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_aaa.asm
112	instruction_mul.asm	ukázka výpočtu součinu dvou osmibitových hodnot	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_mul.asm
113	instruction_aam.asm	BCD korekce po výpočtu součinu instrukcí AAM	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_aam.asm

114	instruction_stosb.asm	blokový zápis dat instrukcí STOSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_stosb.asm
115	instruction_rep_stosb.asm	opakované provádění instrukce STOSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_rep_stosb.asm
116	instruction_lodsb.asm	čtení dat instrukcí LODSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_lodsb.asm
117	instruction_movsb.asm	přenos jednoho bajtu instrukcí MOVSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_movsb.asm
118	instruction_rep_movsb.asm	blokový přenos po bajtech instrukcí MOVSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_rep_movsb.asm
119	instruction_rep_scas.asm	vyhledávání v řetězci instrukcí SCAS	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_rep_scas.asm

120	vga_320×200_image_0B.asm	výsledek blokového přenosu ve chvíli, kdy je CX=0	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_0B.asm
121	vga_320×200_image_64kB.asm	výsledek blokového přenosu ve chvíli, kdy je CX=0×ffff	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_64kB.asm
122	vga_320×200_image_movsb.asm	blokový přenos v rámci obrazové paměti instrukcí REP MOVSB	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsb.asm
123	vga_320×200_image_movsw.asm	blokový přenos v rámci obrazové paměti instrukcí REP MOVSW	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsw.asm
124	vga_320×200_image_movsd.asm	blokový přenos v rámci obrazové paměti instrukcí REP MOVSD	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsd.asm
125	vga_320×200_image_movsb_forward.asm	blokový přenos překrývajících se bloků paměti (zvyšující se adresy)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsb_forward.asm
126	vga_320×200_image_movsb_backward₁.asm	blokový přenos překrývajících se bloků paměti (snižující se adresy, nekorektní nastavení)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsb_backward₁.asm
127	vga_320×200_image_movsb_backward₂.asm	blokový přenos překrývajících se bloků paměti (snižující se adresy, korektní nastavení)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_image_movsb_backward₂.asm

128	sound_bell.asm	přehrání zvuku pomocí tisku ASCII znaku BELL	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_bell.asm
129	sound_beep.asm	přehrání zvuku o zadané frekvenci na PC Speakeru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_beep.asm
130	sound_play_pitch.asm	přehrání zvuku o zadané frekvenci na PC Speakeru, použití maker	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_play_pitch.asm

131	sound_opl2_basic.asm	přehrání komorního A na OPL2	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_basic.asm
132	sound_opl2_table.asm	přehrání komorního A na OPL2, použití tabulky s hodnotami registrů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_table.asm

133	sound_opl2_table₂.asm	přepis tabulky s obsahy registrů pro přehrání komorního A	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_table₂.asm
134	sound_key_on.asm	přímé ovládání bitu KEY ON mezerníkem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_key_on.asm
135	sound_adsr.asm	nastavení obálky pro tón přehrávaný prvním kanálem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_adsr.asm
136	sound_modulation.asm	řízení frekvence modulátoru klávesami 1 a 0	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_modulation.asm

137	keyboard_basic.asm	přímá práce s klávesnicí IBM PC	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/keyboard_basic.asm

138	sound_stereo_opl2.asm	stereo zvuk v konfiguraci DualOPL2	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_stereo_opl2.asm
139	sound_opl2_multichannel.asm	vícekanálový zvuk na OPL2 (klávesy), delší varianta	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_multichannel.asm
140	sound_opl2_multichannel₂.asm	vícekanálový zvuk na OPL2 (klávesy), kratší varianta	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl2_multichannel₂.asm
141	sound_opl3_stereo₁.asm	stereo výstup na OPL3 (v kompatibilním režimu)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_stereo₁.asm
142	sound_opl3_stereo₂.asm	stereo výstup na OPL3 (v režimu OPL3)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_stereo₂.asm
143	sound_opl3_multichannel.asm	vícekanálový zvuk na OPL3 (klávesy)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_multichannel.asm

144	sound_opl3_waveform₁.asm	interaktivní modifikace tvaru vlny u prvního operátoru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_waveform₁.asm
145	sound_opl3_waveform₂.asm	oprava chyby: povolení režimu kompatibilního s OPL3	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_waveform₂.asm
146	sound_opl3_waveform₃.asm	vliv tvaru vln na zvukový kanál s FM syntézou	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_waveform₃.asm
147	sound_opl3_waveform₄.asm	modifikace tvaru vlny nosné vlny i modulátoru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_waveform₄.asm
148	sound_opl3_4operators₁.asm	výběr AM/FM režimu ve čtyřoperátorovém nastavení	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_4operators₁.asm
149	sound_opl3_4operators₂.asm	výběr AM/FM režimu ve čtyřoperátorovém nastavení	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/sound_opl3_4operators₂.asm

150	timer_basic.asm	základní obsluha přerušení od časovače/čítače	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/timer_basic.asm
151	timer_restore.asm	obnovení původní obsluhy přerušení při ukončování aplikace	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/timer_restore.asm
152	timer_restore_better_structure.asm	refaktoring předchozího demonstračního příkladu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/timer_restore_better_structure.asm
153	timer_faster_clock.asm	zrychlení čítače na 100 přerušení za sekundu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/timer_faster_clock.asm

154	instruction_push_imm.asm	instrukce PUSH s konstantou	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_push_imm.asm
155	instruction_imul_imm.asm	instrukce IMUL s konstantou	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_imul_imm.asm
156	instruction_into₁.asm	instrukce INTO s obsluhou přerušení	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_into₁.asm
157	instruction_into₂.asm	instrukce INTO s obsluhou přerušení	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_into₂.asm
158	instruction_bound₁.asm	instrukce BOUND s obsluhou přerušení (nekorektní řešení)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_bound₁.asm
159	instruction_bound₂.asm	instrukce BOUND s obsluhou přerušení (korektní řešení)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_bound₂.asm
160	vga_320×200_putpixel₂₈₆.asm	instrukce bitového posunu s konstantou větší než 1	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_putpixel₂₈₆.asm
161	instruction_push_pop.asm	instrukce PUSH a POP se všemi pracovními registry	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_push_pop.asm

162	instruction_push_pop_B.asm	instrukce s novými segmentovými registry	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_push_pop_B.asm
163	instruction_near_jz_jmp.asm	blízké skoky	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_near_jz_jmp.asm
164	instruction_bsf.asm	nová instrukce BSF	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_bsf.asm
165	instruction_bsr.asm	nová instrukce BSR	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_bsr.asm
166	instruction_add_32bit.asm	32bitový součet	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_add_32bit.asm
167	instruction_inc_32bit.asm	32bitová instrukce INC v šestnáctibitovém režimu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_inc_32bit.asm
168	instruction_inc_32bit_B.asm	32bitová instrukce INC v 32bitovém režimu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/instruction_inc_32bit_B.asm

169	ems_status.asm	zjištění stavu (emulace) paměti EMS	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ems_status.asm
170	ems_total_mem.asm	získání celkové kapacity paměti EMS v blocích	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ems_total_mem.asm
171	ems_free_mem.asm	získání volné kapacity paměti EMS v blocích	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/ems_free_mem.asm
172	xms_free_mem.asm	získání volné kapacity paměti XMS v blocích	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/xms_free_mem.asm

173	vga_320×200_short_address₁.asm	blokový přenos provedený v rámci prostoru segmentu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_short_address₁.asm
174	vga_320×200_short_address₂.asm	rozepsaný blokový přenos provedený v rámci prostoru segmentu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_short_address₂.asm
175	vga_320×200_short_address₃.asm	přenos nelze provést přes hranici offsetu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_short_address₃.asm
176	vga_320×200_short_address₄.asm	přenos nelze provést přes hranici offsetu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_short_address₄.asm
177	vga_320×200_long_address₁.asm	32bitový blokový přenos	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_long_address₁.asm
178	vga_320×200_long_address₂.asm	rozepsaný 32bitový blokový přenos provedený v rámci prostoru segmentu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_long_address₂.asm
179	vga_320×200_long_address₃.asm	přístup do obrazové paměti přes segment 0×0000 a 32bitový offset	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_long_address₃.asm
180	vga_320×200_long_address₄.asm	otestování, jak lze přenášet data s využitím 32bitového offsetu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/vga_320×200_long_address₄.asm

181	print_msw.asm	přečtení a zobrazení obsahu speciálního registru MSW	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/print_msw.asm
182	print_cr0.asm	přečtení a zobrazení obsahu speciálního registru CR0	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/print_cr0.asm
183	prot_mode₂₈₆.asm	přechod do chráněného režimu na čipech Intel 80286	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/prot_mode₂₈₆.asm
184	prot_mode₃₈₆.asm	přechod do chráněného režimu na čipech Intel 80386	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/prot_mode₃₈₆.asm
185	prot_mode_back_to_real_mode₂₈₆.asm	přechod mezi reálným režimem a chráněným režimem i zpět na čipech Intel 80286	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/prot_mode_back_to_real_mode₂₈₆.asm
186	prot_mode_back_to_real_mode₃₈₆.asm	přechod mezi reálným režimem a chráněným režimem i zpět na čipech Intel 80386	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/prot_mode_back_to_real_mode₃₈₆.asm
187	prot_mode_check.asm	test, zda se mikroprocesor již nachází v chráněném režimu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/prot_mode_check.asm
188	unreal_mode.asm	nastavení nereálného režimu (platné pro Intel 80386)	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/unreal_mode.asm

189	float32_constants.asm	vytištění základních FP konstant typu single	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/float32_constants.asm
190	float64_constants.asm	vytištění základních FP konstant typu double	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/float64_constants.asm
191	fpu_arithmetic.asm	základní aritmetické operace prováděné matematickým koprocesorem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_arithmetic.asm
192	fpu_divide_by_zero.asm	dělení nulou matematickým koprocesorem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_divide_by_zero.asm
193	fpu_divide_by_neg_zero.asm	dělení záporné hodnoty nulou matematickým koprocesorem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_divide_by_neg_zero.asm
194	fpu_divide_by_neg_zero₂.asm	dělení hodnoty zápornou nulou matematickým koprocesorem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_divide_by_neg_zero₂.asm
195	fpu_divide_zero_by_zero.asm	výpočet 0/0 matematickým koprocesorem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_divide_zero_by_zero.asm

196	io.asm	pomocná makra pro komunikaci s DOSem a BIOSem	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/io.asm
197	print.asm	pomocná makra pro tisk FPU hodnot typu single a double v hexadecimálním tvaru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/print.asm

198	fpu_divide.asm	operace podílu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_divide.asm
199	fpu_divide_r.asm	operace podílu s prohozenými operandy	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_divide_r.asm
200	fpu_sqrt.asm	výpočet druhé odmocniny	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_sqrt.asm
201	fpu_sqrt_neg_value.asm	výpočet druhé odmocniny ze záporné hodnoty	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_sqrt_neg_value.asm
202	fpu_check.asm	detekce typu matematického koprocesoru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_check.asm
203	fpu_compare.asm	porovnání dvou hodnot s vyhodnocením výsledku	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_compare.asm
204	fpu_status_word.asm	tisk obsahu stavového slova koprocesoru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_status_word.asm
205	fpu_status_word_stack.asm	tisk obsahu stavového slova koprocesoru	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/fpu_status_word_stack.asm

206	svga_info₁.asm	zjištění, zda je VBE dostupný	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/svga_info₁.asm
207	svga_info₂.asm	zobrazení základních informací o grafické kartě	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/svga_info₂.asm
208	svga_info₃.asm	výpis OEM řetězce s další informací o kartě	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/svga_info₃.asm
209	svga_info₄.asm	zjištění a výpis čísel všech podporovaných grafických režimů	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/svga_info₄.asm
210	svga_info₅.asm	získání rozlišení, bitové hloubky a struktury obrazových řádků zvoleného grafického režimu	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/svga_info₅.asm
211	svga_info₆.asm	základní informace o čtecích a zápisových oknech pro reálný režim	https://github.com/tisnik/8bit-fame/blob/master/pc-dos/svga_info₆.asm

20. Odkazy na Internetu

VESA BIOS Extensions
https://en.wikipedia.org/wiki/VESA_BIOS_Extensions
Video Electronics Standards Association
https://en.wikipedia.org/wiki/Video_Electronics_Standards_Association
DJGPP (Wikipedia)
https://cs.wikipedia.org/wiki/DJGPP
DJGPP home page
http://www.delorie.com/djgpp/
DJGPP Zip File Picker
http://www.delorie.com/djgpp/zip-picker.html
The Intel 8088 Architecture and Instruction Set
https://people.ece.ubc.ca/~edc/464/lectures/lec4.pdf
x86 Opcode Structure and Instruction Overview
https://pnx.tf/files/x86_opcode_structure_and_instruction_overview.pdf
x86 instruction listings (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/X86_instruction_listings
x86 assembly language (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/X86_assembly_language
Intel Assembler (Cheat sheet)
http://www.jegerlehner.ch/intel/IntelCodeTable.pdf
25 Microchips That Shook the World
https://spectrum.ieee.org/tech-history/silicon-revolution/25-microchips-that-shook-the-world
Chip Hall of Fame: MOS Technology 6502 Microprocessor
https://spectrum.ieee.org/tech-history/silicon-revolution/chip-hall-of-fame-mos-technology-6502-microprocessor
Chip Hall of Fame: Intel 8088 Microprocessor
https://spectrum.ieee.org/tech-history/silicon-revolution/chip-hall-of-fame-intel-8088-microprocessor
Jak se zrodil procesor?
https://www.root.cz/clanky/jak-se-zrodil-procesor/
Apple II History Home
http://apple2history.org/
The 8086/8088 Primer
https://www.stevemorse.org/8086/index.html
flat assembler: Assembly language resources
https://flatassembler.net/
FASM na Wikipedii
https://en.wikipedia.org/wiki/FASM
Fresh IDE FASM inside
https://fresh.flatassembler.net/
MS-DOS Version 4.0 Programmer's Reference
https://www.pcjs.org/documents/books/mspl13/msdos/dosref40/
DOS API (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/DOS_API
Bit banging
https://en.wikipedia.org/wiki/Bit_banging
IBM Basic assembly language and successors (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_Basic_assembly_language_and_successors
X86 Assembly/Bootloaders
https://en.wikibooks.org/wiki/X86_Assembly/Bootloaders
Počátky grafiky na PC: grafické karty CGA a Hercules
https://www.root.cz/clanky/pocatky-grafiky-na-pc-graficke-karty-cga-a-hercules/
Co mají společného Commodore PET/4000, BBC Micro, Amstrad CPC i grafické karty MDA, CGA a Hercules?
https://www.root.cz/clanky/co-maji-spolecneho-commodore-pet-4000-bbc-micro-amstrad-cpc-i-graficke-karty-mda-cga-a-hercules/
Karta EGA: první použitelná barevná grafika na PC
https://www.root.cz/clanky/karta-ega-prvni-pouzitelna-barevna-grafika-na-pc/
RGB Classic Games
https://www.classicdosgames.com/
Turbo Assembler (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/Turbo_Assembler
Microsoft Macro Assembler
https://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft_Macro_Assembler
IBM Personal Computer (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_Personal_Computer
Intel 8251
https://en.wikipedia.org/wiki/Intel_8251
Intel 8253
https://en.wikipedia.org/wiki/Intel_8253
Intel 8255
https://en.wikipedia.org/wiki/Intel_8255
Intel 8257
https://en.wikipedia.org/wiki/Intel_8257
Intel 8259
https://en.wikipedia.org/wiki/Intel_8259
Support/peripheral/other chips – 6800 family
http://www.cpu-world.com/Support/6800.html
Motorola 6845
http://en.wikipedia.org/wiki/Motorola_6845
The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
http://www.tinyvga.com/6845
CRTC operation
http://www.6502.org/users/andre/hwinfo/crtc/crtc.html
The 6845 Cathode Ray Tube Controller (CRTC)
http://www.tinyvga.com/6845
Motorola 6845 and bitwise graphics
https://retrocomputing.stackexchange.com/questions/10996/motorola-6845-and-bitwise-graphics
IBM Monochrome Display Adapter
http://en.wikipedia.org/wiki/Monochrome_Display_Adapter
Color Graphics Adapter
http://en.wikipedia.org/wiki/Color_Graphics_Adapter
Color Graphics Adapter and the Brown color in IBM 5153 Color Display
https://www.aceinnova.com/en/electronics/cga-and-the-brown-color-in-ibm-5153-color-display/
The Modern Retrocomputer: An Arduino Driven 6845 CRT Controller
https://hackaday.com/2017/05/14/the-modern-retrocomputer-an-arduino-driven-6845-crt-controller/
flat assembler: Assembly language resources
https://flatassembler.net/
FASM na Wikipedii
https://en.wikipedia.org/wiki/FASM
Fresh IDE FASM inside
https://fresh.flatassembler.net/
MS-DOS Version 4.0 Programmer's Reference
https://www.pcjs.org/documents/books/mspl13/msdos/dosref40/
DOS API (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/DOS_API
IBM Basic assembly language and successors (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_Basic_assembly_language_and_successors
X86 Assembly/Arithmetic
https://en.wikibooks.org/wiki/X86_Assembly/Arithmetic
Art of Assembly – Arithmetic Instructions
http://oopweb.com/Assembly/Documents/ArtOfAssembly/Volume/Chapter₆/CH06–2.html
ASM Flags
http://www.cavestory.org/guides/csasm/guide/asm_flags.html
Status Register
https://en.wikipedia.org/wiki/Status_register
Linux assemblers: A comparison of GAS and NASM
http://www.ibm.com/developerworks/library/l-gas-nasm/index.html
Programovani v assembleru na OS Linux
http://www.cs.vsb.cz/grygarek/asm/asmlinux.html
Is it worthwhile to learn x86 assembly language today?
https://www.quora.com/Is-it-worthwhile-to-learn-x86-assembly-language-today?share=1
Why Learn Assembly Language?
http://www.codeproject.com/Articles/89460/Why-Learn-Assembly-Language
Is Assembly still relevant?
http://programmers.stackexchange.com/questions/95836/is-assembly-still-relevant
Why Learning Assembly Language Is Still a Good Idea
http://www.onlamp.com/pub/a/onlamp/2004/05/06/writegreatcode.html
Assembly language today
http://beust.com/weblog/2004/06/23/assembly-language-today/
Assembler: Význam assembleru dnes
http://www.builder.cz/rubriky/assembler/vyznam-assembleru-dnes-155960cz
Programming from the Ground Up Book – Summary
http://savannah.nongnu.org/projects/pgubook/
DOSBox
https://www.dosbox.com/
The C Programming Language
https://en.wikipedia.org/wiki/The_C_Programming_Language
Hercules Graphics Card (HCG)
https://en.wikipedia.org/wiki/Hercules_Graphics_Card
Complete 8086 instruction set
https://content.ctcd.edu/courses/cosc2325/m22/docs/emu8086ins.pdf
Complete 8086 instruction set
https://yassinebridi.github.io/asm-docs/8086_instruction_set.html
8088 MPH by Hornet + CRTC + DESiRE (final version)
https://www.youtube.com/watch?v=hNRO7lno_DM
Area 5150 by CRTC & Hornet (Party Version) / IBM PC+CGA Demo, Hardware Capture
https://www.youtube.com/watch?v=fWDxdoRTZPc
80×86 Integer Instruction Set Timings (8088 – Pentium)
http://aturing.umcs.maine.edu/~meadow/courses/cos335/80×86-Integer-Instruction-Set-Clocks.pdf
Colour Graphics Adapter: Notes
https://www.seasip.info/VintagePC/cga.html
Restoring A Vintage CGA Card With Homebrew HASL
https://hackaday.com/2024/06/12/restoring-a-vintage-cga-card-with-homebrew-hasl/
Demoing An 8088
https://hackaday.com/2015/04/10/demoing-an-8088/
Video Memory Layouts
http://www.techhelpmanual.com/89-video_memory_layouts.html
Screen Attributes
http://www.techhelpmanual.com/87-screen_attributes.html
IBM PC Family – BIOS Video Modes
https://www.minuszerodegrees.net/video/bios_video_modes.htm
EGA Functions
https://cosmodoc.org/topics/ega-functions/#the-hierarchy-of-the-ega
Why the EGA can only use 16 of its 64 colours in 200-line modes
https://www.reenigne.org/blog/why-the-ega-can-only-use-16-of-its-64-colours-in-200-line-modes/
How 16 colors saved PC gaming – the story of EGA graphics
https://www.custompc.com/retro-tech/ega-graphics
List of 16-bit computer color palettes
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of₁₆-bit_computer_color_palettes
Why were those colors chosen to be the default palette for 256-color VGA?
https://retrocomputing.stackexchange.com/questions/27994/why-were-those-colors-chosen-to-be-the-default-palette-for-256-color-vga
VGA Color Palettes
https://www.fountainware.com/EXPL/vga_color_palettes.htm
Hardware Level VGA and SVGA Video Programming Information Page
http://www.osdever.net/FreeVGA/vga/vga.htm
Hardware Level VGA and SVGA Video Programming Information Page – sequencer
http://www.osdever.net/FreeVGA/vga/seqreg.htm
VGA Basics
http://www.brackeen.com/vga/basics.html
Introduction to VGA Mode ‚X‘
https://web.archive.org/web/20160414072210/http://fly.srk.fer.hr/GDM/articles/vgamodex/vgamx1.html
VGA Mode-X
https://web.archive.org/web/20070123192523/http://www.gamedev.net/reference/articles/article356.asp
Mode-X: 256-Color VGA Magic
https://downloads.gamedev.net/pdf/gpbb/gpbb47.pdf
Instruction Format in 8086 Microprocessor
https://www.includehelp.com/embedded-system/instruction-format-in-8086-microprocessor.aspx
How to use „AND,“ „OR,“ and „XOR“ modes for VGA Drawing
https://retrocomputing.stackexchange.com/questions/21936/how-to-use-and-or-and-xor-modes-for-vga-drawing
VGA Hardware
https://wiki.osdev.org/VGA_Hardware
Programmer's Guide to Yamaha YMF 262/OPL3 FM Music Synthesizer
https://moddingwiki.shikadi.net/wiki/OPL_chip
Does anybody understand how OPL2 percussion mode works?
https://forum.vcfed.org/index.php?threads/does-anybody-understand-how-opl2-percussion-mode-works.60925/
Yamaha YMF262 OPL3 music – MoonDriver for OPL3 DEMO [Oscilloscope View]
https://www.youtube.com/watch?v=a7I-QmrkAak
Yamaha OPL vs OPL2 vs OPL3 comparison
https://www.youtube.com/watch?v=5knetge5Gs0
OPL3 Music Crockett's Theme
https://www.youtube.com/watch?v=HXS008pkgSQ
Bad Apple (Adlib Tracker – OPL3)
https://www.youtube.com/watch?v=2lEPH6Y3Luo
FM Synthesis Chips, Codecs and DACs
https://www.dosdays.co.uk/topics/fm_synthesizers.php
The Zen Challenge – YMF262 OPL3 Original (For an upcoming game)
https://www.youtube.com/watch?v=6JlFIFz1CFY
[adlib tracker II techno music – opl3] orbit around alpha andromedae I
https://www.youtube.com/watch?v=YqxJCu_WFuA
[adlib tracker 2 music – opl3 techno] hybridisation process on procyon-ii
https://www.youtube.com/watch?v=daSV5mN0sJ4
Hyper Duel – Black Rain (YMF262 OPL3 Cover)
https://www.youtube.com/watch?v=pu_mzRRq8Ho
IBM 5155–5160 Technical Reference
https://www.minuszerodegrees.net/manuals/IBM/IBM_5155_5160_Technical_Reference_6280089_MAR86.pdf
a ymf262/opl3+pc speaker thing i made
https://www.youtube.com/watch?v=E-Mx0lEmnZ0
[OPL3] Like a Thunder
https://www.youtube.com/watch?v=MHf06AGr8SU
(PC SPEAKER) bad apple
https://www.youtube.com/watch?v=LezmKIIHyUg
Powering devices from PC parallel port
http://www.epanorama.net/circuits/lptpower.html
Magic Mushroom (demo pro PC s DOSem)
http://www.crossfire-designs.de/download/articles/soundcards//mushroom.rar
Píseň Magic Mushroom – originál
http://www.crossfire-designs.de/download/articles/soundcards/speaker_mushroom_converted.mp3
Píseň Magic Mushroom – hráno na PC Speakeru
http://www.crossfire-designs.de/download/articles/soundcards/speaker_mushroom_speaker.mp3
Pulse Width Modulation (PWM) Simulation Example
http://decibel.ni.com/content/docs/DOC-4599
Resistor/Pulse Width Modulation DAC
http://www.k9spud.com/traxmod/pwmdac.php
Class D Amplifier
http://en.wikipedia.org/wiki/Electronic_amplifier#Class_D
Covox Speech Thing / Disney Sound Source (1986)
http://www.crossfire-designs.de/index.php?lang=en&what=articles&name=showarticle.htm&article=soundcards/&page=5
Covox Digital-Analog Converter (Rusky, obsahuje schémata)
http://phantom.sannata.ru/konkurs/netskater002.shtml
PC-GPE on the Web
http://bespin.org/~qz/pc-gpe/
Keyboard Synthesizer
http://www.solarnavigator.net/music/instruments/keyboards.htm
FMS – Fully Modular Synthesizer
http://fmsynth.sourceforge.net/
Javasynth
http://javasynth.sourceforge.net/
Software Sound Synthesis & Music Composition Packages
http://www.linux-sound.org/swss.html
Mx44.1 Download Page (software synthesizer for linux)
http://hem.passagen.se/ja_linux/
Software synthesizer
http://en.wikipedia.org/wiki/Software_synthesizer
Frequency modulation synthesis
http://en.wikipedia.org/wiki/Frequency_modulation_synthesis
Yamaha DX7
http://en.wikipedia.org/wiki/Yamaha_DX7
Wave of the Future
http://www.wired.com/wired/archive/2.03/waveguides_pr.html
Analog synthesizer
http://en.wikipedia.org/wiki/Analog_synthesizer
Minimoog
http://en.wikipedia.org/wiki/Minimoog
Moog synthesizer
http://en.wikipedia.org/wiki/Moog_synthesizer
Tutorial for Frequency Modulation Synthesis
http://www.sfu.ca/~truax/fmtut.html
An Introduction To FM
http://ccrma.stanford.edu/software/snd/snd/fm.html
John Chowning
http://en.wikipedia.org/wiki/John_Chowning
I'm Impressed, Adlib Music is AMAZING!
https://www.youtube.com/watch?v=PJNjQYp1ras
Milinda- Diode Milliampere ( OPL3 )
https://www.youtube.com/watch?v=oNhazT5HG0E
Dune 2 – Roland MT-32 Soundtrack
https://www.youtube.com/watch?v=kQADZeB-z8M
Interrupts
https://wiki.osdev.org/Interrupts#Types_of_Interrupts
Assembly8086SoundBlasterDmaSingleCycleMode
https://github.com/leonardo-ono/Assembly8086SoundBlasterDmaSingleCycleMode/blob/master/sbsc.asm
Interrupts in 8086 microprocessor
https://www.geeksforgeeks.org/interrupts-in-8086-microprocessor/
Interrupt Structure of 8086
https://www.eeeguide.com/interrupt-structure-of-8086/
A20 line
https://en.wikipedia.org/wiki/A20_line
Extended memory
https://en.wikipedia.org/wiki/Extended_memory#eXtended_Memory_Specification_(XMS)
Expanded memory
https://en.wikipedia.org/wiki/Expanded_memory
Protected mode
https://en.wikipedia.org/wiki/Protected_mode
Virtual 8086 mode
https://en.wikipedia.org/wiki/Virtual_8086_mode
Unreal mode
https://en.wikipedia.org/wiki/Unreal_mode
DOS memory management
https://en.wikipedia.org/wiki/DOS_memory_management
Upper memory area
https://en.wikipedia.org/wiki/Upper_memory_area
Removing the Mystery from SEGMENT : OFFSET Addressing
https://thestarman.pcministry.com/asm/debug/Segments.html
Segment descriptor
https://en.wikipedia.org/wiki/Segment_descriptor
When using a 32-bit register to address memory in the real mode, contents of the register must never exceed 0000FFFFH. Why?
https://stackoverflow.com/questions/45094696/when-using-a-32-bit-register-to-address-memory-in-the-real-mode-contents-of-the
A Brief History of Unreal Mode
https://www.os2museum.com/wp/a-brief-history-of-unreal-mode/
Segment Limits
https://wiki.osdev.org/Segment_Limits
How do 32 bit addresses in real mode work?
https://forum.osdev.org/viewtopic.php?t=30642
The LOADALL Instruction by Robert Collins
https://www.rcollins.org/articles/loadall/tspec_a3_doc.html
How do you put a 286 in Protected Mode?
https://retrocomputing.stackexchange.com/questions/7683/how-do-you-put-a-286-in-protected-mode
Control register
https://en.wikipedia.org/wiki/Control_register
CPU Registers x86
https://wiki.osdev.org/CPU_Registers_x86
x86 Assembly/Protected Mode
https://en.wikibooks.org/wiki/X86_Assembly/Protected_Mode
MSW: Machine Status Word
https://web.itu.edu.tr/kesgin/mul06/intel/intel_msw.html
80×87 Floating Point Opcodes
http://www.techhelpmanual.com/876–80×87_floating_point_opcodes.html
Page Translation
https://pdos.csail.mit.edu/6.828/2005/readings/i386/s05_02.htm
80386 Paging and Segmenation
https://stackoverflow.com/questions/38229741/80386-paging-and-segmenation
80386 Memory Management
https://tldp.org/LDP/khg/HyperNews/get/memory/80386mm.html
DOSEMU
http://www.dosemu.org/
Intel 80386, a revolutionary CPU
https://www.xtof.info/intel80386.html
PAI Unit 3 Paging in 80386 Microporcessor
https://www.slideshare.net/KanchanPatil34/pai-unit-3-paging-in-80386-microporcessor
64 Terabytes of virtual memory for 32-bit x86 using segmentation: how?
https://stackoverflow.com/questions/5444984/64-terabytes-of-virtual-memory-for-32-bit-x86-using-segmentation-how
Pi in the Pentium: reverse-engineering the constants in its floating-point unit
http://www.righto.com/2025/01/pentium-floating-point-ROM.html
Simply FPU
http://www.website.masmforum.com/tutorials/fptute/
Art of Assembly language programming: The 80×87 Floating Point Coprocessors
https://courses.engr.illinois.edu/ece390/books/artofasm/CH14/CH14–3.html
Art of Assembly language programming: The FPU Instruction Set
https://courses.engr.illinois.edu/ece390/books/artofasm/CH14/CH14–4.html
INTEL 80387 PROGRAMMER'S REFERENCE MANUAL
http://www.ragestorm.net/downloads/387intel.txt
x86 Instruction Set Reference: FLD
http://x86.renejeschke.de/html/file_module_x86_id₁₀₀.html
x86 Instruction Set Reference: FLD1/FLDL2T/FLDL2E/FLDPI/FLDLG2/FLDLN2/FLDZ
http://x86.renejeschke.de/html/file_module_x86_id₁₀₁.html
X86 Assembly/Arithmetic
https://en.wikibooks.org/wiki/X86_Assembly/Arithmetic
8087 Numeric Data Processor
https://www.eeeguide.com/8087-numeric-data-processor/
Data Types and Instruction Set of 8087 co-processor
https://www.eeeguide.com/data-types-and-instruction-set-of-8087-co-processor/
8087 instruction set and examples
https://studylib.net/doc/5625221/8087-instruction-set-and-examples
GCC documentation: Extensions to the C Language Family
https://gcc.gnu.org/onlinedocs/gcc/C-Extensions.html#C-Extensions
GCC documentation: Using Vector Instructions through Built-in Functions
https://gcc.gnu.org/onlinedocs/gcc/Vector-Extensions.html
SSE (Streaming SIMD Extentions)
http://www.songho.ca/misc/sse/sse.html
Timothy A. Chagnon: SSE and SSE2
http://www.cs.drexel.edu/~tc365/mpi-wht/sse.pdf
Intel corporation: Extending the Worldr's Most Popular Processor Architecture
http://download.intel.com/technology/architecture/new-instructions-paper.pdf
SIMD architectures:
http://arstechnica.com/old/content/2000/03/simd.ars/
Tour of the Black Holes of Computing!: Floating Point
http://www.cs.hmc.edu/~geoff/classes/hmc.cs105…/slides/class02_floats.ppt
3Dnow! Technology Manual
AMD Inc., 2000
Intel MMX^TM Technology Overview
Intel corporation, 1996
MultiMedia eXtensions
http://softpixel.com/~cwright/programming/simd/mmx.phpi
AMD K5 („K5“ / „5k86“)
http://www.pcguide.com/ref/cpu/fam/g5K5-c.html
Sixth Generation Processors
http://www.pcguide.com/ref/cpu/fam/g6.htm
Great Microprocessors of the Past and Present
http://www.cpushack.com/CPU/cpu1.html
Very long instruction word (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/Very_long_instruction_word
CPU design (Wikipedia)
http://en.wikipedia.org/wiki/CPU_design
Grafické karty a grafické akcelerátory (14)
https://www.root.cz/clanky/graficke-karty-a-graficke-akceleratory-14/
Grafické karty a grafické akcelerátory (15)
https://www.root.cz/clanky/graficke-karty-a-graficke-akceleratory-15/
Grafické karty a grafické akcelerátory (16)
https://www.root.cz/clanky/graficke-karty-a-graficke-akceleratory-16/
VESA Video Modes
https://wiki.osdev.org/VESA_Video_Modes
Introduction to VESA programming
http://www.monstersoft.com/tutorial1/VESA_intro.html
Guide: VBE 2.0 graphics modes
https://delorie.com/djgpp/doc/ug/graphics/vbe20.html
NASM instruction list
https://userpages.cs.umbc.edu/chang/cs313/nasmdoc/html/nasmdocb.html

Seriál: Vývoj her a grafických dem pro platformu PC

Problematika ukazatelů v překladačích jazyka C pro systém DOS
Od grafické karty VGA k vyšším rozlišením i většímu množství barev
Od grafické karty VGA k vyšším rozlišením i většímu množství barev (2. část)

Přečtěte si všechny díly seriálu Vývoj her a grafických dem pro platformu PC nebo sledujte jeho RSS

Neutrální ikona do widgetu na odběr článků ze seriálů

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Vstoupit do diskuse (51 názorů)

Pavel Tišnovský

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.

Témata:

Ostatně jednodušší je naučit se programovat 8051 než vyvíjet a ladit nový HW a SW, jen protože to někomu připadá staré a je to mimo možnosti jeho slepičího mozečku. To není o "slepičím mozečku", to je o tom, že lidí, kteří to s novějšími procesory už umějí, je prostě víc. A čas potřebný k tomu, aby se naučili i s 8051, pro firmu znamená peníze navíc, stejně jako čas, o který bude naprogramování 8051 trvat déle než totéž naprogramovat na nějakém novějším procesoru. A často to holt vyjde tak, že…

Michal Kubeček

Sdílet

Obsah

1. Od grafické karty VGA k vyšším rozlišením i většímu množství barev

2. Grafická karta IBM 8514/A

3. Typická konfigurace grafické karty IBM 8514/A

4. Klony IBM 8514/A a další vývoj grafických karet na počítačích PC

5. Následníci grafické karty VGA v podobě nestandardu SVGA

6. Organizace video paměti u karet SVGA

7. Standard VESA aneb částečné zmírnění chaosu na trhu s grafickými kartami

8. Standardní grafické režimy představené ve VBE 1.2

9. Praktická část

10. Přečtení základních informací o grafické kartě

11. První demonstrační příklad: zjištění, zda je VBE dostupný

12. Blok s informacemi o grafické kartě

13. Druhý demonstrační příklad: zobrazení základních informací o grafické kartě

14. Třetí demonstrační příklad: výpis OEM řetězce s další informací o kartě

15. Čtvrtý demonstrační příklad: zjištění a výpis čísel všech podporovaných grafických režimů

16. Přečtení informací o zvoleném grafickém režimu

17. Pátý demonstrační příklad: získání rozlišení, bitové hloubky a struktury obrazových řádků zvoleného grafického režimu

18. Šestý demonstrační příklad: základní informace o čtecích a zápisových oknech pro reálný režim

19. Repositář s demonstračními příklady

20. Odkazy na Internetu

Problematika ukazatelů v překladačích jazyka C pro systém DOS