Projekt Trinity je něco, co ve světe open source (a počítačového softwaru vůbec) vlastně není úplně novým úkazem. Skupina dobrovolníků se rozhodla vzít do svých rukou projekt, který byl hlavními autory již prakticky opuštěn, a vlastními silami pokračovat v jeho vývoji. Tímto projektem je desktopové prostředí KDE 3.5. Tak jako u všech významnějších počinů ve světě otevřeného softwaru si i tímto zasloužili na jedné straně chválu, na druhé kritiku a především (asi nejvíce) upřímné překvapení. Přestože není první ani poslední, si právě tento projekt zaslouží naši pozornost. Může mít totiž sice zákulisní, ale zato ne nepodstatný vliv na pracovní desktop v linuxovém prostředí.
Kontexty
Vývoj projektu KDE, jednoho ze dvou nejpoužívanějších desktopových prostředí na Linuxu (a nejen na něm), se dělí do dvou období. Necháme-li stranou jeho dnes již historické verze z konce 90. a prvních pěti let nového tisíciletí (i ty byly velmi důležité), pak do světa pracovního prostředí na Linuxu promluvil dvakrát. Třetí generace KDE přinesla kompaktní a hlavně plnohodnotné kancelářské prostředí, které zahrnovalo takřka všechny myslitelné aplikace a zároveň si díky technologiím „pod kapotou“ zachovávalo úžasně vysokou míru uživatelské přitažlivosti. Tato generace se vyznačovala pomalým, pozvolným vývojem, jež se soustřeďoval na odlaďování funkce a na práci s detaily spíše, než aby přinášel v každé verzi nové přelomové vlastnosti. Pro mnoho (institucionálních) uživatelů bylo KDE 3.5 hlavním argumentem, proč přejít na Linux.
KDE 3.5 v distribuci Slax
Po této nesmírně zdařilé generaci desktopového prostředí přišla nová řada KDE čtyři. Cílem bylo oficiálně „pročistit“ celý systém KDE, neoficiálně pak dohnat technologickou ztrátu na konkurenci a udělat prostředí uživatelsky atraktivnější. KDE 4 bylo vydáno jako výrazně nehotové, jeho postupné odlaďování trvalo určitou dobu, nicméně v současné době a verzi (4.4) již představuje solidní základ moderního desktopového operačního systému. I tak s ním ale ne všichni jsou spokojeni a pro některá použití se stále ještě nehodí. Předchozí KDE 3 bylo vývojáři po nějaké době souběžného udržování opuštěno jako zastaralé, poslední stabilní verze je 3.5.10 z prosince loňského roku.
Seamonkey podruhé
Ve světle již plně použitelného KDE 4 a objektivní potřeby zahlcovat uživatele vizuálními efekty se může snaha udržovat a dále vyvíjet opuštěné desktopové prostředí KDE 3.5 jevit jako anachronismus. Jak již bylo řečeno, není to poprvé. Tak třeba poté, co se společnost Mozilla rozhodla před pěti léty opustit svůj komunikační balík Suite a nahradit jej plně oddělenými aplikacemi pro prohlížení webu a pošty, našli se také lidé, kteří ve vývoji Suite pokračovali. Balík existuje dodnes jako projekt SeaMonkey a dodnes má své uživatele. Rozhodnutí autorů Trinity pokračovat v KDE 3.5 je také významné a je v mnoha ohledech SeaMonkey podobné. Podívejme se na ně blíže.
Dlouhodobá strategie
Má-li se Linux prosadit v rámci podnikových desktopů, musí být nejenom moderní, ale také stálý. Projekt KDE dal přechodu ze třetí na čtvrtou generaci dostatečně dlouhou dobu, avšak přesto bylo jeho opuštění pro část uživatelů zásadní problém. Přineslo totiž sebou nutnost generační aktualizace počítačů, které by ještě poměrně dlouho mohly fungovat se stávajícím softwarem. KDE 4 se oproti KDE 3 vyznačovalo vyšší hardwarovou náročností, (dodnes) nižší stabilitou a celou řadou malých chyb, kterými uživatel platí za nové funkce, vizuální dojem a koncepčně nové softwarové prostředí. Uživatelé, kteří preferují stabilitu a bezchybnost, však byli nuceni zůstat u vývojáři opuštěného prostředí. Je-li toto prostředí vyvíjeno dále, mají možnost pokračovat v práci s ním; pokud však vývoj bude také garantován, nic jim nebrání implementovat je na další počítače.
Projekt Trinity se ale neomezuje jen na udržování stávajícího KDE 3.5.10. Jeho autoři chtějí přidávat další funkce. Tím by se z víceméně pietní aktivity pro stávající uživatele zastaralého desktopu mohla stát skutečná bomba významem překračující zmíněný SeaMonkey i řadu dalších podobných projektů. Trojkové KDE by v ní mohlo koexistovat s aktuálním čtyřkovým. Je snadné představit si, že toto by se mohlo velice líbit například celé řadě výrobců embedovaných zařízení založených na Linuxu.
Jmenovitě máme namysli multimediální centra, měřící a řídící přístroje, i celou řadu inteligentních spotřebičů, pro něž aktuální KDE 4 představuje nadměrnou zátěž i komplikovanost, a pro které se současně nevyplatí vyvíjet specifické rozhraní a autoři nechtějí „jednoduché“ verze typu Xfce. I když se to na první pohled nemusí zdát, trh takových zařízení není vůbec malý, zasahuje například do světa dnes díky Apple tolik „in“ minitabletů. Jinými slovy, Trinity může v případě úspěchu dát linuxovému desktopu zcela novou dimenzi; trochu paradoxně se „zastaralými“ základy.
Má smysl udržovat KDE 3.5?
Potenciál
To jsou však pouze možné vize dalšího vývoje. Teprve čas ukáže, jak se to tvůrcům Trinity podaří, a zda se k nim přidají třeba některé z na Linuxu se podílejících firem. V každém případě jsou možné důsledky tohoto projektu pro svět otevřeného operačního systému mnohem větší, než důsledky projektu SeaMonkey pro Mozillu, nebo třeba důsledky eComStation což je firma, která pro omezený sektor specifických zákazníků dodnes vyvíjí a udržuje OS/2.
