První miniaplikace vytvořené v nástroji Pygame Zero: vstupní zařízení a animace

Obsah

1. První miniaplikace vytvořené v nástroji Pygame Zero (2.část)

2. Práce se vstupními zařízeními a animace

3. Kostra demonstračních příkladů – zobrazení spritu

4. Konstanty se jmény stisknutých kláves, popř. použitých modifikátorů

5. Tisk kódu stisknuté klávesy a modifikátoru(ů)

6. Ukončení aplikace zvolenou klávesou

7. Posun spritu s využitím kurzorových šipek

8. Posun spritu ve funkci update

9. Úplný zdrojový kód upraveného příkladu

10. Korektní reakce na stisk i puštění (uvolnění) klávesy

11. Úplný zdrojový kód upraveného příkladu

12. Posun spritu společně s kurzorem myši

13. Posun spritu po stisku libovolného tlačítka myši

14. Základy tvorby animací v Pygame Zero

15. Animovaný přesun spritu na pozici kurzoru myši

16. Pojmenované barvy podporované nástrojem Pygame Zero

17. Zobrazení pojmenovaných barev podporovaných nástrojem Pygame Zero

18. Relevantní funkce z knihovny Pygame

19. Repositář s demonstračními příklady

20. Odkazy na Internetu

1. První miniaplikace vytvořené v nástroji Pygame Zero (2.část)

V předchozí části miniseriálu, v němž se zabýváme popisem možností nástroje Pygame Zero určeného pro výuku programování formou tvorby her a multimediálních aplikací, jsme se zmínili o základních třídách, které jsou v Pygame Zero deklarovány a které se používají při tvorbě aplikací (tyto třídy, resp. jejich balíčky není zapotřebí importovat – to je provedeno při inicializaci jednotlivých subsystémů Pygame Zero zcela automaticky). Taktéž jsme si řekli, že po inicializaci aplikace jsou opět zcela automaticky k dispozici některé instance těchto tříd. Týká se to především objektu screen představujícího (jediné) okno aplikace a dále o objekty používané při práci s rastrovými obrázky (pozadí aplikace, sprity atd.) a fonty – tyto takzvané zdroje (resource) jsou totiž automaticky hledány v adresářích „images“, popř. „fonts“. Podobně se bude pracovat, jak ostatně uvidíme dále, i se soubory s uloženými zvuky, popř. s hudbou. Pro krátké připomenutí si ještě jednou ukažme tabulku, v níž jsou vypsány třídy a jejich instance (tedy objekty) využívané v aplikacích založených na projektu Pygame Zero:

2. Práce se vstupními zařízeními a animace

Dnes se zaměříme na dvě oblasti používané prakticky ve všech multimediálních aplikacích, resp. přesněji řečeno v interaktivních aplikacích. První z těchto oblastí je práce se vstupními zařízeními, což v praxi znamená práci s klávesnicí a myší, i když na tomto místě je dobré poznamenat, že knihovna Pygame, nad níž je Pygame Zero postavena, podporuje i další vstupní zařízení – různé herní ovladače atd. Zapomenout nesmíme ani na tvorbu animací, protože ty tvoří nedílnou součást prakticky všech multimediálních aplikací i her (ostatně i samotný pohyb hráče, popř. NPC v herním světě je mnohdy i poměrně složitě animován). Začneme popisem práce se vstupními zařízeními. Použijeme přitom kostru jednoduché aplikace, kterou budeme postupně rozšiřovat o další funkcionalitu. Tato aplikace bude zpočátku značně triviální – pouze se v ní zobrazí okno s pozadím vyplněným zadanou barvou a v tomto okně je navíc umístěn sprite, což je rastrový obrázek (s některými pixely průhlednými či poloprůhlednými), kterým je možné manipulovat – měnit jeho polohu atd.

Obrázek 1: Funkcionalita kostry demonstračního příkladu – sprite vykreslený přesně uprostřed obrazovky (resp. přesněji řečeno okna aplikace).

3. Kostra demonstračních příkladů – zobrazení spritu

Připomeňme si základní informace o spritech, které jsme si řekli již v úvodním článku: jedná se o grafické objekty představované rastrovými obrázky, kterými je možné po obrazovce pohybovat a v nejnovější verzi nástroje Pygame Zero dokonce i otáčet. Relativně snadno je možné implementovat i takzvanou detekci kolizí (collision detection) mezi jednotlivými sprity, popř. mezi spritem a nepohyblivými objekty umístěnými na obrazovce. Termín „sprite“ pochází z doby osmibitových herních konzolí i osmibitových domácích mikropočítačů, které mnohdy obsahovaly specializovaný hardware určený jak pro zobrazení pohyblivých spritů (nezávislých na takzvaném herním poli – playground), tak i pro detekci kolizí mezi sprity, popř. mezi spritem a barvami (resp. přesněji řečeno obarvenými pixely) v herním poli. Ovšem samotný termín „sprite“ může být v dnešní době trošku matoucí (zejména bez znalosti historie herní grafiky), takže se v nástroji Pygame Zero namísto toho používá název „actor“. A stejně je pojmenována i třída s definicí chování spritů.

Obrázek 2: Osm čtyřbarevných spritů zobrazených v režimu multi-color čipem VIC-II na počítači Commodore C64.

Kostra demonstračního příkladu, který budeme v rámci dalších kapitol postupně rozšiřovat, vypadá následovně:

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()

Všechny části tohoto demonstračního příkladu již známe, takže jen ve stručnosti:

1. Konstanty pojmenované WIDTH a HEIGHT jsou nástrojem Pygame Zero zpracovány a na jejich základě je vytvořeno okno aplikace se zadanými rozměry (specifikovanými v pixelech). Z tohoto důvodu je nutné použít přesně takto pojmenované konstanty.
2. Vykreslení obsahu okna je řízeno z funkce nazvanédraw, která je (resp. jejíž jméno je) taktéž rozpoznáno a použito nástrojem Pygame Zero. Ovšem snadno poznáme, že tato funkce není volána opakovaně (postačuje do funkce přidat například jednoduché logování atd.), pouze ve chvíli, kdy je to nezbytně nutné pro překreslení scény.
3. Obrazovka je vyplněna specifikovanou barvou. Tuto barvu je možné zadat buď pomocí jejího jména nebo jako trojici hodnot představujících barvové složky RGB (Red, Green, Blue). Jména podporovaných barev naleznete v samostatné kapitole, popř. na adrese https://pygame-zero.readthedocs.io/en/la­test/colors_ref.html.
4. Instance třídy Actor představuje sprite, který lze vykreslit na libovolné místo na obrazovce. Implicitně je bod 0, 0 spritu vztažen k jeho středu, takže pozicování spritu přesně do středu obrazovky je snadné (resp. přesněji řečeno může být střed posunut o jeden pixel v případě, kdy jeden z odpovídajících rozměrů je lichý a druhý sudý).
5. Rastrový obrázek, který určuje způsob zobrazení spritu, je načten ze souboru uloženého v podadresáři „images“. Tento obrázek může obsahovat (a v našem případě skutečně i obsahuje) průhledné a poloprůhledné pixely, což je ostatně jedna z typických vlastností spritů – nemusí po vykreslení tvořit čtverec či obdélník – podporovaná již od poloviny sedmdesátých let minulého století.

Obrázek 3: Kdysi byly možnosti grafiky a dostupných příkazů ještě menší. Zde můžeme vidět monochromatický grafický režim známý pod označením GRAPHICS 8 podle příkazu, kterým se nastavoval v Atari Basicu. V tomto režimu bylo možné na jednom obrazovém řádku zobrazit 320 pixelů, u nichž se, podobně jako ve standardním textovém režimu, rozlišovala pouze intenzita barvy – barevný odstín byl pro pozadí i popředí totožný. Ve spodní části obrazovky se nachází čtyři volitelné textové řádky, ve kterých jsou vypsány příkazy pro zobrazení úsečky. Repertoár grafických příkazů byl minimální: výběr barvy kreslení příkazem COLOR, vykreslení bodu příkazem PLOT a nakreslení úsečky příkazem DRAWTO.

4. Konstanty se jmény stisknutých kláves popř. použitých modifikátorů

Konstanty reprezentující jména stisknutých (či naopak puštěných) kláves jsou uloženy ve formě atributů objektu keys. Jména těchto konstant v naprosté většině případů odpovídají stejně pojmenovaným klávesám. Prefix K_ odpovídá klávesám umístěným v numerickém bloku:

Klávesy lze stisknout (pustit) společně s nějakým modifikátorem či modifikátory. Hodnoty modifikátorů jsou uloženy jako atributy objektu keymods:

5. Tisk kódu stisknuté klávesy a modifikátoru(ů)

Po stisku klávesy se zavolá handler deklarovaný funkcí nazvanou on_key_down; naopak při puštění/uvolnění klávesy se zavolá handler on_key_up. Handleru on_key_down se předává kód klávesy, bitové pole s modifikátory a taktéž Unicode znak, který odpovídá stisknuté kombinaci (klávesa „A“ vrátí „a“ zatímco „Shift+A“ vrátí „A“). V další úpravě demonstračního příkladu zobrazíme po stisku jakékoli klávesy její kód, modifikátory (Shift atd.) a taktéž Unicode znak, který odpovídá stisknuté klávese (jen pokud to má význam – ne všechny klávesy reprezentují reálné znaky):

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    print(key, mod, unicode)

6. Ukončení aplikace zvolenou klávesou

Nyní se pokusme náš prozatím velmi primitivní demonstrační příklad upravit, a to takovým způsobem, aby bylo možné aplikaci ukončit klávesou Esc. Prozatím je totiž nutné okno aplikace explicitně zavřít s využitím prostředků správce oken (popř. použít utilitu kill, xkill apod.). Demonstrační příklad je nutné nepatrně rozšířit, a to konkrétně o naprogramovanou reakci na událost typu „stisk klávesy“ představovanou handlerem on_key_down. Ve funkci s naprogramovanou reakcí na tuto událost pouze otestujeme, jaká klávesa byla stisknuta. A pokud se bude skutečně jednat o klávesu Esc, dojde k ukončení celé aplikace funkcí exit (což je ovšem odlišná funkce než sys.exit):

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()

7. Posun spritu s využitím kurzorových šipek

Další modifikace našeho postupně upravovaného demonstračního příkladu bude spočívat v tom, že umožníme pohyb spritu na obrazovce s využitím kurzorových kláves. Využijeme zde tedy dvě vlastnosti nástroje Pygame Zero: možnost měnit pozici spritu na obrazovce změnou jeho souřadnic a reakci na stisk kláves, konkrétně kurzorových šipek. Pokusme se tedy o vytvoření první varianty příkladu:

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key == keys.UP:
        sprite.top -= 1
    if key == keys.DOWN:
        sprite.top += 1
    if key == keys.LEFT:
        sprite.left -= 1
    if key == keys.RIGHT:
        sprite.left += 1

Pokud se nyní po spuštění příkladu příkazem pgzrun pokusíte o stisk kurzorových kláves, uvidíte, že každý stisk klávesy odpovídá jedinému posunu spritu o pixel doleva, doprava, nahoru či dolů. Teprve po puštění/uvolnění klávesy a jejím opětovném stisku se sprint posune o další pixel. To pravděpodobně není očekávané chování, takže budeme muset náš příklad ještě upravit.

8. Posun spritu ve funkci update

Pro plynulý pohyb spritu můžeme použít ještě jeden přístup – samotný posun bude realizován ve funkci update, která je (pokud pochopitelně existuje) automaticky volaná pravidelně každou šedesátinu sekundy. Pokud tedy v této funkci posuneme sprite o jeden pixel (libovolným směrem), bude jeho rychlost rovna šedesáti pixelům za sekundu. Musíme si tedy zapamatovat směr pohybu spritu, například v dvojici globálních proměnných:

dx = 0
dy = 0

Tyto proměnné použijeme ve funkci update:

def update():
    sprite.left += dx
    sprite.top += dy

A modifikovat je budeme při detekci stisku klávesy, konkrétně některé kurzorové šipky. V tomto kódu přímo nastavujeme hodnoty globálních proměnných, takže musíme provést jejich deklaraci v sekci global (jinak by se vytvořily lokální proměnné dx, resp. dy):

def on_key_down(key, mod, unicode):
    global dx, dy
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key == keys.UP:
        dy = -1
    if key == keys.DOWN:
        dy = 1
    if key == keys.LEFT:
        dx = -1
    if key == keys.RIGHT:
        dx = 1

directions = {
        keys.UP: (0, -1),
        keys.DOWN: (0, 1),
        keys.LEFT: (-1, 0),
        keys.RIGHT: (1, 0),
        }
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    global dx, dy
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key in directions:
        dx, dy = directions[key]

9. Úplný zdrojový kód upraveného příkladu

Upravený zdrojový kód demonstračního příkladu má délku pouze 33 programových řádků (včetně řádků prázdných):

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
dx = 0
dy = 0
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def update():
    sprite.left += dx
    sprite.top += dy
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    global dx, dy
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key == keys.UP:
        dy = -1
    if key == keys.DOWN:
        dy = 1
    if key == keys.LEFT:
        dx = -1
    if key == keys.RIGHT:
        dx = 1

10. Korektní reakce na stisk i puštění (uvolnění) klávesy

V případě, že předchozí variantu demonstračního příkladu spustíte, zjistíte, že je možné pomocí kurzorových šipek začít s plynulým přesunem spritu do libovolného z osmi základních směrů (nahoru, dolů, doleva, doprava a šikmo kombinací dvou na sebe kolmých směrů). Jediný problém spočívá v tom, že se posun spritu nezastaví, protože žádným způsobem – alespoň prozatím – nezjišťujeme, kdy jsou klávesy puštěny (uvolněny). Tento nedostatek můžeme snadno napravit, například tak, že pokud je puštěna alespoň jedna kurzorová klávesa, pohyb spritu se zastaví. Tento kód je nutné zapsat do handleru on_key_up:

def on_key_up(key, mod):
    global dx, dy
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key in (keys.UP, keys.DOWN, keys.LEFT, keys.RIGHT):
        dx = 0
        dy = 0

Alternativně je možné reagovat na každou kurzorovou šipku zvlášť, což umožňuje měnit směr ze šikmého na vodorovný nebo svislý (změna kombinace kláves):

def on_key_up(key, mod):
    global dx, dy
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key == keys.UP or key == keys.DOWN:
        dy = 0
    if key == keys.LEFT or key == keys.RIGHT:
        dx = 0

11. Úplný zdrojový kód upraveného příkladu

Ukažme si nyní úplný zdrojový kód našeho upraveného demonstračního příkladu. Stále se jedná o krátký kód o délce čtyřiceti dvou programových řádků, i když již provádí relativně složitou činnost:

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
dx = 0
dy = 0
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def update():
    sprite.left += dx
    sprite.top += dy
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    global dx, dy
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key == keys.UP:
        dy = -1
    if key == keys.DOWN:
        dy = 1
    if key == keys.LEFT:
        dx = -1
    if key == keys.RIGHT:
        dx = 1
 
 
def on_key_up(key, mod):
    global dx, dy
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
    if key in (keys.UP, keys.DOWN, keys.LEFT, keys.RIGHT):
        dx = 0
        dy = 0

12. Posun spritu společně s kurzorem myši

Nyní již umíme dostatečným způsobem pracovat s klávesnicí, takže se podívejme na způsob práce s myší. K dispozici jsou tři typy handlerů, které jsou určeny pro reakci na pohyb myši popř. na stisk či uvolnění tlačítek myši:

1. on_mouse_down: stisk tlačítka myši
2. on_mouse_up: uvolnění tlačítka myši
3. on_mouse_move: posun kurzoru myši (se stiskem nebo bez stisku tlačítka)

Další demonstrační příklad bude ve skutečnosti kratší, než příklady předchozí. Upravíme ho totiž takovým způsobem, že sprite bude sledovat kurzor myši (pokud bude kurzor umístěn v ploše okna aplikace). Použijeme tedy poslední handler nazvaný on_mouse_move. Tomuto handleru se předává trojice parametrů – pozice myši (absolutní v rámci okna), relativní změna kurzoru a bitové pole s kódy stlačených tlačítek myši). Nás nyní bude zajímat pouze hodnota prvního parametru, což je dvojice souřadnic (x,y):

def on_mouse_move(pos, rel, buttons):
    sprite.pos = pos

Úplný zdrojový kód příkladu se zkrátí i proto, že nebudeme potřebovat dvojici pomocných globálních proměnných (a zmenšení globálního stavu je vždy dobrá cesta):

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
 
 
def on_mouse_move(pos, rel, buttons):
    sprite.pos = pos

13. Posun spritu po stisku libovolného tlačítka myši

Zdrojový kód demonstračního příkladu můžeme upravit také tak, že se sprite přesune na novou pozici kurzoru po stisku (libovolného) tlačítka myši. Úprava je v tomto případě triviální – pouze přejmenujeme handler on_mouse_move na on_mouse_down a odstraníme parametr obsahující relativní změnu pozice kurzoru. Nový kód bude vypadat následovně:

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
 
 
def on_mouse_down(pos, button):
    sprite.pos = pos

Po spuštění příkladu můžeme kurzor myši přesunout na libovolné místo v okně aplikace a po stisku tlačítka se na toto místo přesune i sprite, a to takovým způsobem, že jeho střed bude ležet na levý horní roh šipky (což by měl být výchozí tvar kurzoru).

14. Základy tvorby animací v Pygame Zero

Pokud bychom v demonstračních příkladech namísto spritu ve tvaru zeměkoule požívali nějakého panáčka, byl by pohyb (nebo lépe řečeno přeskok na novou pozici) po stisku tlačítka myši neakceptovatelný. Lepší by bylo, aby se sprite/panáček na nové místo přesunul plynulým pohybem. K tomuto účelu je možné v knihovně Pygame Zero použít animace (alternativně je samozřejmě možné pohyb počítat explicitně vlastním programovým kódem). Animace jsou ve skutečnosti relativně jednoduše použitelné, neboť slouží k více či méně plynulé změně nějakých atributů zvoleného objektu – nemusí se tedy ve všech případech nutně jednat o animaci v grafickém slova smyslu. Samotná animace se vytvoří funkcí animate, které se předávají minimálně dva parametry:

1. Objekt, jehož atributy se mají v rámci animace měnit
2. Atribut(y) a jejich konečné parametry po dokončení animace

Podívejme se nyní na jednoduchý (umělý) příklad, v němž budeme postupně měnit horizontální pozici spritu, který plynule přejede přes celou obrazovku. Animovaným objektem tedy bude sprite, atributem pak x, koncovou hodnotou 480, což je šířka obrazovky:

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (0, 240)
animation = animate(sprite, x=WIDTH)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()

Animaci lze i zpomalit na pět sekund (implicitně je provedena v jedné sekundě):

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (0, 240)
animation = animate(sprite, x=WIDTH, duration=5)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()

15. Animovaný přesun spritu na pozici kurzoru myši

Příklad ze třinácté kapitoly lze velmi snadno upravit takovým způsobem, aby se sprite přesunul na novou pozici na obrazovce plynulým přímočarým pohybem. Povšimněte si, jak je používaní animací elegantní:

WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
BACKGROUND_COLOR = (0, 0x80, 0x80)
 
sprite = Actor("sprite1.png")
sprite.pos = (240, 240)
 
 
def draw():
    screen.fill(BACKGROUND_COLOR)
    sprite.draw()
 
 
def on_key_down(key, mod, unicode):
    if key == keys.ESCAPE:
        exit()
 
 
def on_mouse_down(pos, button):
    animate(sprite, pos=pos)

16. Pojmenované barvy podporované nástrojem Pygame Zero

Nástroj Pygame Zero importuje jména barev přímo z knihovny Pygame, odkud je tyto údaje snadné získat. Jedná se o tyto barvy (seřazené podle jména):

from pygame.colordict import THECOLORS
 
for i, color in enumerate(sorted(THECOLORS)):
    if i % 5 == 0:
        print("<tr>", end="")
    print("<td>" + color + "</td>", end="")
    if i % 5 == 4:
        print("</tr>")

17. Zobrazení pojmenovaných barev podporovaných nástrojem Pygame Zero

V této kapitole si ukážeme zdrojový kód pomocného příkladu, po jehož spuštění se zobrazí vybrané pojmenované barvy, které jsou podporovány nástrojem Pygame Zero. Příklad je ve skutečnosti poměrně jednoduchý, protože pouze vykreslí vyplněný obdélník danou barvou a následně do plochy tohoto obdélníka zapíše číslo barvy. Vzhledem k tomu, že barva obdélníka může být jakákoli (a text by tedy nemusel být čitelný), využijeme možnost zobrazit text s obarveným okrajem. A pokud bude text například bílý a okraj černý, bude takový text (nebo alespoň jeho okraj) viditelný na jakémkoli pozadí.

Obrázek 4: Některé pojmenované barvy v Pygame Zero.

Jména podporovaných barev naleznete v tabulce získané následujícím způsobem (používáme v něm přímo knihovnu Pygame):

from pygame.colordict import THECOLORS
 
for i, color in enumerate(sorted(THECOLORS)):
    print(i, color)

Zdrojový kód demonstračního příkladu, který tyto barvy (resp. jejich vybranou podskupinu) vykreslí, může vypadat takto:

from pygame.colordict import THECOLORS
import random
 
 
WIDTH = 480
HEIGHT = 480
 
colors = THECOLORS
 
 
def draw():
    screen.fill("gray")
 
    for j in range(3):
        x = 10 + j * 160
        for j in range(12):
            y = 12 + j * 40
            color_name, color_value = random.choice(list(colors.items()))
 
            rect = Rect((x, y-8), (140, 30))
            screen.draw.filled_rect(rect, color_value)
 
            screen.draw.text(color_name,
                             (x, y),
                             owidth=1,
                             fontsize=24,
                             ocolor="white",
                             color="black")

18. Relevantní funkce z knihovny Pygame

V této kapitole jsou uvedeny odkazy na dokumentaci k funkcím knihovny Pygame, které jsou interně používány i projektem Pygame Zero. Tyto funkce jsou vidět v některých chybových hlášeních, protože i přes snahy autorů Pygame Zero není odstínění od knihovny Pygame úplné (což je možná jeden z největších současných nedostatků tohoto projektu):

1. pygame.init()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/pygame.html#pygame.i­nit
2. pygame.quit()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/pygame.html#pygame.qu­it
3. pygame.display.set_mode()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/display.html#pygame­.display.set_mode
4. pygame.display.set_caption()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/display.html#pygame­.display.set_caption
5. pygame.display.update()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/display.html#pygame­.display.update
6. pygame.event.get()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/event.html#pygame.e­vent.get
7. pygame.time.wait()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/time.html#pygame.ti­me.wait
8. pygame.time.Clock.tick()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/time.html#pygame.ti­me.Clock.tick
9. pygame.draw.line()
   http://www.pygame.org/doc­s/ref/draw.html#pygame.draw­.line
10. pygame.draw.circle()
    http://www.pygame.org/doc­s/ref/draw.html#pygame.draw­.circle
11. pygame.draw.rect()
    http://www.pygame.org/doc­s/ref/draw.html#pygame.draw­.rect
12. pygame.draw.ellipse()
    http://www.pygame.org/doc­s/ref/draw.html#pygame.draw­.ellipse
13. pygame.key.get_pressed
    https://www.pygame.org/doc­s/ref/key.html#pygame.key­.get_pressed
14. pygame.key.get_mods
    https://www.pygame.org/doc­s/ref/key.html#pygame.key­.get_mods
15. pygame.mouse.get_pos
    https://www.pygame.org/doc­s/ref/mouse.html#pygame.mou­se.get_pos
16. pygame.mouse.get_rel
    https://www.pygame.org/doc­s/ref/mouse.html#pygame.mou­se.get_rel
17. pygame.mouse.get_pressed
    https://www.pygame.org/doc­s/ref/mouse.html#pygame.mou­se.get_pressed

19. Repositář s demonstračními příklady

Zdrojové kódy všech popsaných demonstračních příkladů určených pro Python 3 a nástroj Pygame Zero byly uloženy do Git repositáře dostupného na adrese https://github.com/tisnik/most-popular-python-libs. V případě, že nebudete chtít klonovat celý repositář (ten je ovšem stále velmi malý, dnes má velikost zhruba několik desítek kilobajtů), můžete namísto toho použít odkazy na jednotlivé příklady, které naleznete v následující dvojici tabulek:

Obrázky použité v demonstračních příkladech jsou uloženy na adrese https://github.com/tisnik/most-popular-python-libs/blob/master/pygame_zero/images.

20. Odkazy na Internetu

1. Welcome to Pygame Zero
   https://pygame-zero.readthedocs.io/en/sta­ble/index.html
2. Other libraries like Pygame Zero
   https://pygame-zero.readthedocs.io/en/stable/other-libs.html
3. Principles of Pygame Zero
   https://pygame-zero.readthedocs.io/en/sta­ble/principles.html
4. Built-in Objects (in Pygame Zero)
   https://pygame-zero.readthedocs.io/en/sta­ble/builtins.html
5. Pygame
   https://www.pygame.org/news
6. Kniha: Coding Games With Pygame Zero & Python: Student workbook
   https://bookerystore.com/dow­nloads/coding-games-with-pygame-zero-python-student-workbook/
7. Projekty založené na Pygame
   https://www.pygame.org/tags/all
8. Domovská stránka projektu LÖVE
   https://love2d.org/
9. PyWeek, a bi-annual game jam to write games in Python
   https://pyweek.org/
10. Teaching a kid to code with Pygame Zero
    https://www.mattlayman.com/blog/2019/te­ach-kid-code-pygame-zero/
11. Games with PyGame Zero
    https://codewith.mu/en/tu­torials/1.0/pgzero
12. Coding Games With Pygame Zero & Python: Student workbook (2nd edition)
    https://electronstudio.git­hub.io/pygame-zero-book/
13. Historie vývoje počítačových her (116. část – vývoj her v současnosti: od assembleru k PyGame)
    https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-116-cast-vyvoj-her-v-soucasnosti-od-assembleru-k-pygame/
14. Lua + LÖVE: vytvořte si vlastní hru
    https://www.root.cz/clanky/lua-love-vytvorte-si-vlastni-hru/
15. Hrátky se systémem LÖVE
    https://www.root.cz/clanky/hratky-se-systemem-love/
16. Vytváříme hru v systému LÖVE
    https://www.root.cz/clanky/vytvarime-hru-v-systemu-love/
17. Hrátky se systémem LÖVE – částicové systémy
    https://www.root.cz/clanky/hratky-se-systemem-love-casticove-systemy/
18. Hrátky se systémem LÖVE – kolize a odrazy těles
    https://www.root.cz/clanky/hratky-se-systemem-love-ndash-kolize-a-odrazy-teles/
19. Hrátky se systémem LÖVE – kolize a odrazy těles II
    https://www.root.cz/clanky/hratky-se-systemem-love-kolize-a-odrazy-teles-ii/
20. Hrátky se systémem LÖVE – pružné vazby mezi tělesy
    https://www.root.cz/clanky/hratky-se-systemem-love-pruzne-vazby-mezi-telesy/
21. Hrátky se systémem LÖVE – dokončení
    https://www.root.cz/clanky/hratky-se-systemem-love-dokonceni/
22. Seriál Letní škola programovacího jazyka Logo
    http://www.root.cz/serialy/letni-skola-programovaciho-jazyka-logo/
23. Scratch: oficiální stránka projektu
    http://scratch.mit.edu/
24. Scratch: galerie projektů vytvořených ve Scratchi
    http://scratch.mit.edu/ga­lleries/browse/newest
25. Scratch: nápověda
    file:///usr/share/scratch/Hel­p/en/index.html
26. Scratch: obrazovky nápovědy
    file:///usr/share/scratch/Hel­p/en/allscreens.html
27. Scratch (Wikipedie CZ)
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Scratch
28. Scratch (programming language)
    http://en.wikipedia.org/wi­ki/Scratch_(programming_lan­guage)
29. Scratch Modification
    http://wiki.scratch.mit.e­du/wiki/Scratch_Modificati­on
30. Scratch Lowers Resistance to Programming
    http://www.wired.com/gadge­tlab/2009/03/scratch-lowers/
31. Snap!
    http://snap.berkeley.edu/
32. Prostředí Snap!
    http://snap.berkeley.edu/snap­source/snap.html
33. Alternatives to Scratch
    http://wiki.scratch.mit.e­du/wiki/Alternatives_to_Scrat­ch
34. Snap! (programming language)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Snap!_(programming_lan­guage)
35. Kniha o Basicu-256
    http://www.basicbook.org/fi­les/syw2l2p_b256.pdf/
36. Basic-256 home page
    http://www.basic256.org/index_en
37. Basic-256 Language Documentation
    http://doc.basic256.org/doku.php
38. Basic-256 Art Gallery
    http://www.basic256.org/artgallery
39. Basic-256 Tutorial
    http://www.basic256.org/tutorials
40. Why BASIC?
    http://www.basic256.org/whybasic
41. A book to teach ANYBODY how to program a computer (using BASIC)
    http://www.basicbook.org/
42. Sprite ve Scratchi
    https://en.scratch-wiki.info/wiki/Sprite
43. Scratch Modification
    https://en.scratch-wiki.info/wiki/Scratch_Modification
44. 3D Programming in Python – Part 1
    https://greendalecs.wordpres­s.com/2012/04/21/3d-programming-in-python-part-1/
45. A very basic Pyglet tutorial
    http://www.natan.termitnjak­.net/tutorials/pyglet_basic­.html
46. Alpha blending
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Alpha_compositing#Alpha_blen­ding
47. Pygame Colors
    https://pygame-zero.readthedocs.io/en/la­test/colors_ref.html
48. Python Color Constants Module
    https://www.webucator.com/blog/2015/03/pyt­hon-color-constants-module/