Hlavní navigace

Šeptanda (14. 9. 1999)

Michal Krause

Druhý díl občasníku Šeptanda, ve kterém komentujeme zajímavé události z poslední doby je zde.

GPG 1.0 – USA navzdory

Přibližně po roce vývoje vyšla finální verze programu GNU Privacy Guard (GPG) 1.0. Cílem projektu bylo vytvořit kryptovací řešení, které by plně nahradilo doposud zřejmě nejpoužívanější nástroj tohoto typu, PGP a vyřešilo i jeho omezení. Tím je hlavně použití patentově chráněných algoritmů (například RSA či IDEA). GPG rovněž není limitováno exportními restrikcemi americké vlády, které platí pro šifrovací programy od určité (velmi malé) síly použitých algoritmů, neboť byl vyvinut mimo Spojené Státy Americké. Ba co víc, neplatí pro něj ani Wassenarská dohoda, pod kterou se bohužel podepsala i Česká Republika, protože se její usnesení neaplikují na open source software.
Na uvedení GPG 1.0 je však možná nejzajímavější skutečnost, že se jím zabývá i server CNN. Jenom největší optimista se může domnívat, že důvodem tohoto zájmu je hlad po informacích o open source hnutí. Je celkem zřejmé, že se CNN tomuto tématu věnuje hlavně proto, že jde o další poukázání na nesmyslnost exportních restrikcí USA a že je dokonce legálně obchází. Absurdnost politiky USA v tomto případě dokládá i to, že GPG lze bez problému a legálně používat i na území Spojených Států. Lze jenom doufat, že pánové senátoři, kongresmani a ministři snad brzy pochopí, že kdo chce chránit své soukromí, nemusí být nutně ještě terorista (který si nota bene šifrovací software pořídí kdy se mu zamane) a tím skončí jeden z největších případů paranoii a presumpce viny v historii lidstva…

Je 78 atomů dost na postavení motoru?
Takovou otázku si zřejmě položili chemici na Bostonské univerzitě. Možná se i o něco vsadili, neboť neváhali a šli to zkusit. A nakonec se jim to podařilo. Uměle vytvořená molekula sestává ze dvou částí. První je tří-lopatkový rotor, druhou pak plochá destička, která rotuje okolo svojí osy a roztáčí tak rotorek. Pravda, tento model ještě potřebuje vychytat nějaké ty mušky, zejména pak tu, která způsobuje, že se motor po 120 stupních zastaví, ale základ to je.
I přesto, že se to zdá neuvěřitelné, motor z Bostonu není nejmenší na světě. Holandští a japonští chemici popsali molekulu složenou z 58 atomů, která se při osvícení pootočí o 90 stupňů a posléze o dalších 90 stupňů, když vyrovnává svou pozici. Opakovaným nasvěcováním tak lze dosáhnout nepřetržité rotace. Ani tento motorek však není úplně ideální. Jedna jedna otáčka trvá několik minut a také teplotu 60 stupňů Celsia, která je provozu nutná, bychom nenazvali zrovna pokojovou.
I přesto, že ani jeden z projektů není úplně dotažený, oba ukazují sílu dnešní vědy. A jenom velice těžko lze domyslet, čeho všeho v budoucnu půjde dosáhnout. Dnes hýbeme s atomy, zpomalujeme světlo na rychlost 30 mil v hodině či tvoříme antihmotu. Co bude zítra?

SGI standardizuje OpenGL pod Linuxem
Společnost SGI, zřejmě částečně pod tlakem ne zcela ideální situace, ze které se snaží vymanit rozsáhlou restrukturalizací, adoptovala Linux a nyní vypouští jeden související produkt za druhým. Její další aktivitou je pokus o standardizaci OpenGL pod Linuxem. To je jistě záslužná činnost, protože právě pevný standard pro vývoj OpenGL aplikací je to, co by mohlo přilákat k Linuxu i producenty animačních a vizualizačních programů, CADů ale třeba i výrobce hardwaru, kteří by tak získali záchytný bod pro vývoj ovladačů. A kdo jiný by konec konců takový standard měl definovat, když ne přímo SGI, autor OpenGL?
Na projektu, který se zaměřuje výhradně na X11, se podílí kromě SGI i další společnosti či open source projekty:

  • Linux Standard Base
  • Mesa
  • Metro Link
  • NVIDIA
  • Parametric Technology Corporation
  • Precision Insight
  • XFree86
  • Xi Graphics

Je rozhodně potěšující, že se projektu účastní i Mesa, momentálně nejpopulárnější free implementace OpenGL. Lze tak předpokládat, že do budoucna by neměl být problém s provozem OGL aplikací pouze na softwarové bázi, bez akcelerovaného hardwaru. Leckdo jistě namítne, že hardwarová podpora 3D se zvolna stává běžnou záležitostí, nicméně dokud se nezlepší přístup velkých hardwarových firem k Linuxu, bude tato podpora otázkou několika málo karet (např. od zmiňované NVIDIe). Ty ovšem nemusí vyhovovat každému a pro všechny účely a proto myslím nebude ještě dlouhou dobu softwarové OpenGL zapomenuto.

A to je pro dnešek vše.

Našli jste v článku chybu?