Linux

V minulém dílu jsme si probrali sekci global souboru smb.conf. Dokončíme tedy výklad obsahu tohoto souboru a podíváme se na nastavení klientů pracujících s OS Windows. Mám za to, že velká část problémů se Sambou má původ v jejich nesprávném nastavení.

Dnešním dílem vyvrcholí minisérie věnovaná výběru hardware pro potřeby domácího uživatele Linuxu. Zatímco minule jsme se věnovali spíše "střevním" součástkám počítače, dnes se dostaneme více na povrch k vstupně/výstupním periferiím.

V mnoha začátečnických Internetových diskusních fórech se lidé často ptají na to, jaký počítač si mají koupit. Zpravidla se pak diskuse rozvine kolem procesorů, zda je lepší Intel, nebo AMD a o kolik je ten či onen rychlejší. Opačným extrémem je stav, kdy uživatelé kupují počítač "naslepo". Nechají se uspokojit hrubými parametry a nezajímá je jaké konkrétní součástky budou v počítači instalovány. Teprve za půl roku si vzpomenou, že by na počítač chtěli nainstalovat také Linux, ale ouha. Grafická karta funguje jenom v režimu VGA a modem nefunguje vůbec.

Zažil jsem jedno krajně nepříjemné překvapení. Můj RedHat 6.1Cz mi po startu vypsal, že nelze připojit root partition, protože tato má poškozený superblock. Po vlastních neúspěšných pokusech o nápravu, jsem z konference linux@linux.cz obdržel radu - příkaz "e2fsck -b 32768 /dev/hda8". Díky všem, kteří se mi snažili pomoci. Tento článek byl totiž umístěn na zmíněné postižené partition.

Red Hat Linux 6.2 je na světě již pár dní, ale zatím (pokud se nemýlím) nikde nebyl k vidění český překlad nejdůležitějších novinek v něm obsažených. Pokud tedy nevládnete angličtinou, je tento článek pro vás. Kromě toho přináší již i první praktickou zkušenost jednoho z čtenářů.

Nedávno mě zaujal soudní spor mezi zástupci velkých zábavních společností a Linuxovými programátory o legálnost portace programu pro přehrávání DVD (DeCSS) na Linux. Jedním z hlavních argumentů obžaloby je to, že "zlomení" kódu DVD bylo provedeno tzv. "reverse engineeringem". Co s tím má společného Samba? I ona je částečně založena na "reverse engineeringu".

Ačkoli je zastoupení SuSE v ČR již od října loňského roku, proběhlo oficiální představení a první tisková konference teprve včera. Podívejme se tedy na plány a cíle, se kterými SuSE přichází do České republiky.

Tisková zpráva společnosti SuSE CR, s.r.o.

Jeden z našich čtenářů se s námi podělil o svoje zkušenosti s několika distribucemi, které bylo možné získat na Cebitu.

V rámci připravovaného velkého srovnání většiny linuxových distribucí jsem otestoval i Mandrake 7.0. A hned na začátku se bez mučení přiznám, že mě tato distribuce velmi naštvala. Díky ní jsem totiž přišel o veškerá data na pevném disku.

Dnes pokračujeme v seznamování se se správcem balíčků RPM. Na pořadu dne jsou kompilace ze zdrojových kódů a "tahání" informací z databáze balíčků.

Každá slušná distribuce nabízí mimo jiné také takzvaný "package management", neboli správu balíčků. Ta umožňuje relativně bezbolestně přidávat a odebírat programy, postará se o závislosti mezi balíčky a také může usnadnit kompilaci programů ze zdrojových kódů. Dnes se podíváme, jak používat RPM - základní kámen distribuce Red Hat, Mandrake, SuSE, Open Linux a dalších.

V dnešní části seriálu se podíváme na to, jaký SMP počítač vlastně můžeme sehnat. A také uvedu některé praktické rady při upgrade na SMP.

Na druhý den po vydání prvního dílu seriálu o Sambě jsem byl překvapen množstvím dotazů, které mi přišly. Svědčí to o tom, že "Samba" je opravdu velmi aktuální a žádané téma. Pokusím se na některé z nich odpovědět v tomto původně neplánovaném článku.

Minule jsme si uvedli výkony, kterých dosáhl SMP počítač v některých, přiznejme si však, že pečlivě vybraných, úlohách. Dnes přidáme některé další výsledky. Na rozdíl od minulé části se však podíváme také na aplikace, u kterých nejsou výhody SMP tolik patrné.

Platí u víceprocesorového počítače, že 2 x 400 MHz = 800 MHz? Na tuto a další otázky odpovídá pokračování miniseriálu o SMP počítačích.

Začínají se zde mudrování rozličná, kterak linuxový server pro klienty s MS Windows přístupný učiniti a kterak naučiti tento server adresáře a tiskárny s nimi sdíleti. Neníž potřeba nižádného zázraku k dosažení toho, postačí kousek software mistrovně ufasovaný, kterýž se zove Samba.

Jistě ten pocit znáte. Právě jste si koupili nový počítač, nainstalovali jste na něj svůj oblíbený operační systém a pak už si jen užíváte rychlejšího běhu nejrůznějších efektních a náročných window managerů. Všechno se vám zdá úžasně rychlé, a nechápete jak jste to mohl s tou starou "šunkou" tak dlouho vydržet.

Mít emailovou schránku zdarma a dostupnou odkudkoliv pouze s pomocí prohlížeče, to už dnes není nic divného. Až Sun jednou dokončí StarPortal, budeme mít na vzdáleném serveru třeba i své dokumenty a v prohlížeči je budeme i upravovat. Ale co takhle mít svoje linuxové konto, dostupné z celého Internetu, včetně grafického uživatelského rozhraní a to vše opět bez nutnosti instalovat doplňkový software?

UPOZORNĚNÍ: pokud vám přijde odporné už samo pomyšlení na to, že byste měli svůj Linux zneuctít něčím podobným, jako je emulace jiného systému, pravděpodobně není tento článek určen právě vám.

Vánoce se blíží a jako jeden z předčasných dárků jsem dopřál svému PC zbrusu nový Linux Red Hat 6.1 CZ. Jako každá věc na tomto světě má i tato distribuce své kladné a záporné stránky. Podívejme se na některé z nich.

Při čtení News on Net mne zaujala zpráva o dokončení nové linuxové distribuci Corel Linux, kterou má na svědomí stejnojmenná kanadská společnost. Protože některé uváděné údaje mi připadaly podivné, tak jsem se rozhodl, že si Corel Linux stáhnu a vlastnoručně si ho osahám.

O tom, že nasazení Linuxu dokáže snížit rozpočet IT oddělení, ví asi každý (nebo skoro každý) IT manažer mimo naši republiku. O tom, že produkovat verzi software mimo jiné i pro Linux, je konkurenční výhodou ví skoro každý šéf vývoje softwarové firmy, opět zřejmě mimo ČR.

Krátký výlet do světa souborových systému v Linuxu - současnost a budoucnost, vzdálená i ta bližší.

Nedávno jsem si koupil časopis PC World. Přiznám se, že při výběru tohoto časopisu hrál především roli veliký titulek na obálce: WinLinux 2000. Podívejme se tedy na výhody a nevýhody této neobvyklé distribuce Linuxu.