Linux

V dnešní části seriálu se podíváme na to, jaký SMP počítač vlastně můžeme sehnat. A také uvedu některé praktické rady při upgrade na SMP.

Na druhý den po vydání prvního dílu seriálu o Sambě jsem byl překvapen množstvím dotazů, které mi přišly. Svědčí to o tom, že "Samba" je opravdu velmi aktuální a žádané téma. Pokusím se na některé z nich odpovědět v tomto původně neplánovaném článku.

Minule jsme si uvedli výkony, kterých dosáhl SMP počítač v některých, přiznejme si však, že pečlivě vybraných, úlohách. Dnes přidáme některé další výsledky. Na rozdíl od minulé části se však podíváme také na aplikace, u kterých nejsou výhody SMP tolik patrné.

Platí u víceprocesorového počítače, že 2 x 400 MHz = 800 MHz? Na tuto a další otázky odpovídá pokračování miniseriálu o SMP počítačích.

Začínají se zde mudrování rozličná, kterak linuxový server pro klienty s MS Windows přístupný učiniti a kterak naučiti tento server adresáře a tiskárny s nimi sdíleti. Neníž potřeba nižádného zázraku k dosažení toho, postačí kousek software mistrovně ufasovaný, kterýž se zove Samba.

Jistě ten pocit znáte. Právě jste si koupili nový počítač, nainstalovali jste na něj svůj oblíbený operační systém a pak už si jen užíváte rychlejšího běhu nejrůznějších efektních a náročných window managerů. Všechno se vám zdá úžasně rychlé, a nechápete jak jste to mohl s tou starou "šunkou" tak dlouho vydržet.

Mít emailovou schránku zdarma a dostupnou odkudkoliv pouze s pomocí prohlížeče, to už dnes není nic divného. Až Sun jednou dokončí StarPortal, budeme mít na vzdáleném serveru třeba i své dokumenty a v prohlížeči je budeme i upravovat. Ale co takhle mít svoje linuxové konto, dostupné z celého Internetu, včetně grafického uživatelského rozhraní a to vše opět bez nutnosti instalovat doplňkový software?

UPOZORNĚNÍ: pokud vám přijde odporné už samo pomyšlení na to, že byste měli svůj Linux zneuctít něčím podobným, jako je emulace jiného systému, pravděpodobně není tento článek určen právě vám.

Vánoce se blíží a jako jeden z předčasných dárků jsem dopřál svému PC zbrusu nový Linux Red Hat 6.1 CZ. Jako každá věc na tomto světě má i tato distribuce své kladné a záporné stránky. Podívejme se na některé z nich.

Při čtení News on Net mne zaujala zpráva o dokončení nové linuxové distribuci Corel Linux, kterou má na svědomí stejnojmenná kanadská společnost. Protože některé uváděné údaje mi připadaly podivné, tak jsem se rozhodl, že si Corel Linux stáhnu a vlastnoručně si ho osahám.

O tom, že nasazení Linuxu dokáže snížit rozpočet IT oddělení, ví asi každý (nebo skoro každý) IT manažer mimo naši republiku. O tom, že produkovat verzi software mimo jiné i pro Linux, je konkurenční výhodou ví skoro každý šéf vývoje softwarové firmy, opět zřejmě mimo ČR.

Krátký výlet do světa souborových systému v Linuxu - současnost a budoucnost, vzdálená i ta bližší.

Nedávno jsem si koupil časopis PC World. Přiznám se, že při výběru tohoto časopisu hrál především roli veliký titulek na obálce: WinLinux 2000. Podívejme se tedy na výhody a nevýhody této neobvyklé distribuce Linuxu.

Když se řekne Linux, napadne vás asi lecos, ale "multimédia" to většinou nebudou. Přesto lze na Linuxu (ale samozřejmě i jiných un*xech) docela pěkně provozovat internetové rádio. Tak, jak to děla skupinka nadšenců okolo projektu Radio 16.

Nabídka CD se systémem Debian GNU/Linux 2.1 pro platformu i386.

Jak jsem minulý čtvrtek slíbil, vracíme se ještě jednou k tématu Psion a Linux. Tentokrát ovšem nepůjde o komunikaci kapesního počítače se stolním PC s Linuxem, ale přímo o instalaci Linuxu na počítač Psion Series 5!

Kapesní počítače Psion patří již dlouhou dobu mezi absolutní špičku na trhu. Svůj podíl na tom mají tradičně silné aplikace, dobrý hardware a rovněž také solidní softwarové zázemí pro spolupráci přenosného počítače se stolním. Bohužel - to platí pouze pro uživatele Maců a Windows. A co my, uživatelé Linuxu?

Před nedávnem jsme se seznámili s tím, co se vlastně v počítači odehrává, když se Linux startuje. Dnes na toto téma navážeme a podíváme se podrobněji na funkce programu init a formát souboru /etc/inittab.

Dnes pokračujeme v popisu instalace Linuxu RedHat 6.0 CZ očima začátečníka a podíváme se na to, co vlastně instalovat.

Vzhledem k tomu, že distribuce Linuxu RedHat 6.0 je již uživatelsky velmi přístupná širší veřejnosti (přestože vždy je ještě co vylepšovat :-), rozhodl jsem se popsat instalační proces Linuxu RH 6.0 CZ mým začátečnickým (a tudíž poměrně laickým) pohledem s přihlédnutím ke změnám oproti nelokalizované verzi RH 6.0.

Možná, že některé z vás Root přesvědčil, že Linux stojí za vyzkoušení. Možná, že jste dokonce již k instalaci přikročili a jste spokojenými uživateli tohoto operačního systému. Pak je ale možná ten správný čas mrknout se, jak se říká, pod kapotu. Dnes se zaměříme na to, co se děje od spuštění počítače až po dotaz na uživatelské jméno pro přihlášení do systému.

V jisté konferenci se svého času zvedla bouřlivá diskuze jestli je Linux lepší nebo horší než Windows. Samozřejmě, že jsem se této diskuze zúčastnil mimo jiné i proto, že jsem se kdysi doma pokoušel nainstalovat nějakou postarší verzi Linuxu z distribuce Slackware, ale nepříliš úspěšně. Dneska už vím, že chyba nebyla na straně Linuxu, ale hlavně u mne.