Python

Pythoní frameworky jsou velmi užitečným pomocníkem při tvorbě webu. Rozšíření ovšem brání nedostupnost hostingových služeb pro Python ve stejné míře, jako je tomu s PHP. Možná je jedním z důvodů také strach z bezpečnosti, a právě v tomhle je kombinace Apache/Python na velmi dobré úrovni. Za vše může WSGI.

Nedávno jsem pracoval na skriptu, u kterého se rozdělení na vlákna přímo nabízelo. Skript byl psán v Pythonu, a tak jsem se rozhodl podívat, jak na tom je s multithreadingem. Ukážeme si, jaké možnosti má v této oblasti Python a jaké nástroje můžeme využít pro přístup ke společným prostředkům.

Minulý týden jsme rozebírali některé ze zásadních změn Pythonu 3.0 oproti starší řadě. Dnes se podíváme na další a zkusíme, jak dobře či špatně funguje nástroj 2o3 pro převod starších zdrojových kódů do nových. Ukážeme si, jak nástroj použít, jaký má výstup a jak a na co si dát pozor při jeho použití.

Změny provedené v Pythonu 3.0 oproti řadě 2.x jsou víc než velké. Zpětná kompatibilita byla částečně potlačena, byly protlačeny dlouho plánované funkce a některé se nyní chovají jinak. Některé kroky jsou vítané, jiné ne. Pojďme se tedy podívat na co si dát při programování a upravování starého kódu pozor.

Dnešním článkem otevíráme nový seriál o vytváření GUI v Pythonu pomocí svobodného multiplatformního toolkitu GTK+ a jeho bindingu PyGTK. V prvním díle si představíme samotný toolkit a rozebereme jeho výhody. Dále vytvoříme a rozebereme nejmenší možný program s tlačítkem, který má pouhých sedm řádků.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, co to programování je a seznámili jsme se s nejznámějšími skriptovacími jazyky. Dnešní díl bude praktičtější – povíme si, jak vlastně skript vzniká, v čem se edituje i jak jej spouštět. Vše zakončíme krátkým FAQ o skriptování.