Python

Prvního prosince se objevila nová verze 2.4 oblíbeného jazyka Python. V následujícím dvoudílném seriálu si popíšeme některé nové vlastnosti této verze. V prvním dílu si ukážeme generátorové výrazy a dekorátory.

Python je jazyk s podporou objektově orientovaného programování. V prvním dílu našeho seriálku jsem popsal jednoduchý C modul do Pythonu, který obsahoval jen obyčejné globální funkce. Nyní ukážu, jak zabalit C++ třídu do pythonovského rozhraní. Výsledkem bude opět třída, jen v jiném jazyce.

Před časem vycházel na ROOTu zajímavý seriál o Pythonu jménem Létající cirkus. Autor probral skoro vše od základní syntaxe až po pokročilá témata, nakonec však vynechal psaní rozšiřujících modulů pro Python v jiných programovacích jazycích. Přesně o tom bude náš dvoudílný seriálek, dnešní povídání by mělo být obecně užitečné a příště se zaměříme na objekty.

Po delší době se opět vracíme ke grafickým uživatelským rozhraním jazyka Python. Po dříve popisovaných vazbách na C nebo C++ knihovny si ukážeme použití modulu Tkinter. Zasvěceným není třeba nic vysvětlovat, jde o téměř standardní rozhraní k toolkitu Tk.

Další pokračování seriálu věnujícího se jednotlivým modulům jazyka Python umožnujícím práci s uživatelským rozhraním. Po prvním dílu popisujícím GTK+ následuje ukázka Qt vazby PyQt.

Čtyřdílný seriál Make-up pro vaše aplikace je volným pokračováním seriálu Létající cirkus, který doposud na ROOTovi vycházel. V tomto miniseriálku se budeme bavit o (nejen) grafických rozhraních vašich hroznýšů.

Je tomu již rok, kdy na ROOTu začínal seriál věnovaný Pythonu. Dnešním dílem pojednávajícím o balíčku distutils naše povídání ukončíme. Pojďme se tedy podívat na distribuci našich programových dítek.

Dostat objektového hroznýše do relačního terária není vždy jednoduché, a pokud se to povede, nevypadá to zrovna esteticky. Proto firma Digital Creation vyvinula jako součást projektu Zope plnokrevnou objektovou databázi. V minulém roce se objevila také její verze standalone, takže nic nebrání jejímu použití v nezávislých projektech.

Chcete mít zajímavou firemní prezentaci, nebo pěkný obrázek s nápisem hned v úvodním okně Vaší aplikace? Pokud ano, tak se podívejte na dnešní pokračování o grafické knihovně wxPython, kde najdete návod, jak na to. Dále si vytvoříme dialog pro komunikaci s uživatelem naší aplikace. Naučíme se psát text do námi definované oblasti a vysvětlíme si, jak naše aplikace pozná, na které platformě operačního systému je spuštěna.

V dnešním pokračování o knihovně wxPython si budeme definovat naši vlastní třídu rodičovského okna a seznámíme se tak s třídou wxFrame jako výchozím prvkem pro tvorbu grafického rozhraní. Pomocí metod této třídy rozšíříme náš základní projekt o běžné prvky typu status bar, toolbar, kontextové nabídky a další.

V úvodu seriálu bych chtěl zdůraznit, že se bude jednat o krátký seriál o knihovně wxPython jak na Linuxu, tak i na systémech Microsoft Windows určený zájemcům z řad začátečníků, a proto by mohl zkušenějším programátorům v některých částech připadat velmi jednoduchý. Budu však postupovat od základních kroků podle vlastních zkušeností, kdy jsem musel vše potřebné složitě hledat na internetu nebo překládat z anglické odborné literatury.

V dnešním díle seriálu věnovaném jazyku Python si v krátkosti představíme další velice užitečný balíček - Numeric Python, díky kterému dokáže Python pracovat s opravdu rozsáhlými poli dat a provádět nad nimi různé matematické operace.

Další povídání nad jazykem Python pokračuje dílem věnovaným knihovně pro práci s grafickými daty, knihovně Python Imaging Library, zkráceně PIL.

Týden se s týdnem sešel a my jsme se opět setkali u našeho občasníku věnovaného jazyku Python. Jak jsem již na konci minulého dílu předeslal, dnes se budeme věnovat především utilitkám, které nám při práci s Pythonem vydatně pomáhají. Jde o debugger, profiler a shell jazyka Python - ipython.

Náš seriálu o jazyce Python pokračuje dnešním dílem věnovaným vytváření "bezpečného" prostředí, které umožňuje spouštění nedůvěryhodného (a potenciálně nebezpečného) kódu a přitom ho izoluje od samotného prostředí operačního systému. K implementaci tohoto prostředí Python používá dva moduly - rexec a Bastion, o nichž bude dnes (především) řeč. Nejprve si ale probereme problematiku dynamické interpretace kódu.

Po delší pauze způsobené tragickými srpnovými záplavami se opět setkáváme u dalšího dílu našeho seriálu o programovacím jazyce Python, který bude tentokráte věnován práci s internetovými protokoly FTP, HTTP a SMTP, přičemž nevynecháme ani knihovnu urllib.