Python

Další pokračování seriálu věnujícího se jednotlivým modulům jazyka Python umožnujícím práci s uživatelským rozhraním. Po prvním dílu popisujícím GTK+ následuje ukázka Qt vazby PyQt.

Čtyřdílný seriál Make-up pro vaše aplikace je volným pokračováním seriálu Létající cirkus, který doposud na ROOTovi vycházel. V tomto miniseriálku se budeme bavit o (nejen) grafických rozhraních vašich hroznýšů.

Je tomu již rok, kdy na ROOTu začínal seriál věnovaný Pythonu. Dnešním dílem pojednávajícím o balíčku distutils naše povídání ukončíme. Pojďme se tedy podívat na distribuci našich programových dítek.

Dostat objektového hroznýše do relačního terária není vždy jednoduché, a pokud se to povede, nevypadá to zrovna esteticky. Proto firma Digital Creation vyvinula jako součást projektu Zope plnokrevnou objektovou databázi. V minulém roce se objevila také její verze standalone, takže nic nebrání jejímu použití v nezávislých projektech.

Chcete mít zajímavou firemní prezentaci, nebo pěkný obrázek s nápisem hned v úvodním okně Vaší aplikace? Pokud ano, tak se podívejte na dnešní pokračování o grafické knihovně wxPython, kde najdete návod, jak na to. Dále si vytvoříme dialog pro komunikaci s uživatelem naší aplikace. Naučíme se psát text do námi definované oblasti a vysvětlíme si, jak naše aplikace pozná, na které platformě operačního systému je spuštěna.

V dnešním pokračování o knihovně wxPython si budeme definovat naši vlastní třídu rodičovského okna a seznámíme se tak s třídou wxFrame jako výchozím prvkem pro tvorbu grafického rozhraní. Pomocí metod této třídy rozšíříme náš základní projekt o běžné prvky typu status bar, toolbar, kontextové nabídky a další.

V úvodu seriálu bych chtěl zdůraznit, že se bude jednat o krátký seriál o knihovně wxPython jak na Linuxu, tak i na systémech Microsoft Windows určený zájemcům z řad začátečníků, a proto by mohl zkušenějším programátorům v některých částech připadat velmi jednoduchý. Budu však postupovat od základních kroků podle vlastních zkušeností, kdy jsem musel vše potřebné složitě hledat na internetu nebo překládat z anglické odborné literatury.

V dnešním díle seriálu věnovaném jazyku Python si v krátkosti představíme další velice užitečný balíček - Numeric Python, díky kterému dokáže Python pracovat s opravdu rozsáhlými poli dat a provádět nad nimi různé matematické operace.

Další povídání nad jazykem Python pokračuje dílem věnovaným knihovně pro práci s grafickými daty, knihovně Python Imaging Library, zkráceně PIL.

Týden se s týdnem sešel a my jsme se opět setkali u našeho občasníku věnovaného jazyku Python. Jak jsem již na konci minulého dílu předeslal, dnes se budeme věnovat především utilitkám, které nám při práci s Pythonem vydatně pomáhají. Jde o debugger, profiler a shell jazyka Python - ipython.

Náš seriálu o jazyce Python pokračuje dnešním dílem věnovaným vytváření "bezpečného" prostředí, které umožňuje spouštění nedůvěryhodného (a potenciálně nebezpečného) kódu a přitom ho izoluje od samotného prostředí operačního systému. K implementaci tohoto prostředí Python používá dva moduly - rexec a Bastion, o nichž bude dnes (především) řeč. Nejprve si ale probereme problematiku dynamické interpretace kódu.

Po delší pauze způsobené tragickými srpnovými záplavami se opět setkáváme u dalšího dílu našeho seriálu o programovacím jazyce Python, který bude tentokráte věnován práci s internetovými protokoly FTP, HTTP a SMTP, přičemž nevynecháme ani knihovnu urllib.

Dnešní díl seriálu o jazyce Python bude věnován komunikaci mezi procesy. Probereme si klasiku všech UNIXů - roury a sokety. Povíme si, jak vytvořit rouru a k ní příslušející souborový objekt, jak vytvořit soket a kterak ho připojit ke svému protějšku.

Dnes konečně plním slib z konce minulého dílu našeho seriálu, dnešní díl tedy bude věnován perzistentním objektům. Povíme si něco o modulech marshal, pickle a shelve.

V dnešním dílu seriálu o jazyce Python se budeme věnovat vláknům a jejich synchronizaci. Probereme obě dvě rozhraní, která lze v Pythonu používat, a ukážeme si použití jednotlivých prostředků pro synchronizaci vláken.

Dnešní díl našeho povídání o jazyce Python věnujeme zpracování textů. Povíme si více o řetězcích, o podpoře Unicode a nakonec i o regulárních výrazech.

V dnešním dílu začneme probírat jednotlivé moduly jazyka Python. Celý tento díl bude věnovaný standardním modulům, které můžete nalézt v každé instalaci jazyka Python - modulům __builtin__, sys a os.

V dnešním dílu se budeme věnovat dalším novým vlastnostem jazyka Python, které se objevily v nejnovějších verzích 2.1 a 2.2 - iterátorům a generátorům. Pojďme se tedy naposledy ponořit do světa syntaxe jazyka Python.

Jak jsem již slíbil na konci minulého dílu našeho seriálu o jazyce Python, budeme se dnes věnovat těm syntaktickým obratům, na které se v minulých dílech nedostalo. Budou to hlavně skládání a rozklad sekvencí, anonymní lambda funkce a formátování řetězců.

Chybové stavy byly vždy problémem. Různá protředí se s jejich existencí vyrovnala po svém. Všeobecně uznávaným a hojně používaným způsobem se staly výjimky. Dnešní díl seriálu o jazyce Python vám ukáže, kterak se s nimi vypořádat.

Jak jsem již slíbil v minulé části našeho seriálu, dnes se podíváme na rozšíření, která v objektově orientovaném modelu jazyka Python přináší jeho nejnovější verze 2.2. V dnešním dílu se také vrátíme k výkladu metod __getattr__ a __setattr__, o nichž jsme se zmínili v minulém díle.

Jak jsem již slíbil na konci minulého dílu, podíváme se nyní na další oblast, ve které Python dominuje - objektově orientované programování. Dnes poprvé porušíme pravidlo a budeme se věnovat nejnovější verzi 2.2, která v oblasti OOP přináší v tomto jazyce další pokrok.

Pryč jsou doby, kdy se zdrojové kódy programů psaly do jednoho souboru bez ladu a skladu, pryč jsou časy, kdy nejsložitějsí programy měly pár stovek řádek. V dnešní době, kdy je kladen velký důraz na opakované použití kódu a na programy složené z komponent, je třeba program rozdělit do několika částí. V jazyce Python jde o moduly a balíčky modulů a další pokračování tohoto seriálu bude právě o nich.

Dnešní díl bude věnovaný proměnným, prostorům jmen a uživatelským funkcím v jazyce Python. Ukážeme si konstrukce global, del a def. Povíme si o tom, jak si vytvořit vlastní uživatelskou funkci, jak používat nepovinné parametry, a na závěr si ukážeme, jak naši funkci zavolat z programu.

V dalším pokračování našeho povídání o jazyce Python se budeme věnovat logickým výrazům a probereme si nejdůležitější logické operátory.

V dnešním dílu seriálu věnovaného jazyku Python si přiblížíme typy tuple, seznam a asociativní pole, povíme se více o řetězcích, probereme slice konstrukce a na závěr si ukážeme konstrukce pro řízení toku programu.

Téměř každý programátor vyzkoušel za svůj život vícero programovacích jazyků. A také téměř každý si vysnil svůj ideální. Jednoduchý, robustní, hezký, přenositelný. A poněvadž se v poslední době čím dál více mluví a píše o jazyku, který tyto představy více než naplňuje, podíváme se na něj v našem seriálu. Dámy a pánové, přichází pan Python...

Přestože slovo Python (Hroznýš) zní přímo děsivě, nemusíte se ho bát. Python je totiž interpretovaný, interaktivní, snadno portovatelný a objektově orientovaný programovací jazyk vysoké úrovně. Podporuje například dynamické typy nebo výjimky a má velmi čistou syntaxi. Rád bych vám ho trošku představil.