Programovací jazyky

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o vlastnostech JVM se již popáté budeme zabývat popisem instrukčního souboru virtuálního stroje Javy. Zaměříme se na popis instrukcí, které jsou určené pro práci s třídami a objekty, zejména na instrukce pro přístup k atributům a metodám tříd i objektů.

V dnešní části seriálu o jazyce Java a JVM se již počtvrté budeme zabývat popisem instrukčního souboru virtuálního stroje Javy. Zaměříme se především na dvojici poměrně komplikovaných instrukcí nazvaných tableswitch a lookupswitch, pomocí nichž se implementují větvení programů realizované příkazy switch.

V dnešním článku o jazyce Java i JVM se již potřetí vrátíme k instrukčnímu souboru zpracovávanému virtuálním strojem Javy. Popíšeme si instrukce sloužící k řízení běhu programu. Jedná se o instrukce pro ukončení metody s předáním návratové hodnoty, nepodmíněné a podmíněné skoky a taktéž o instrukce pro rozvětvení.

V dnešním článku o jazyce Java budeme pokračovat v popisu instrukčního souboru zpracovávaného virtuálním strojem. Popíšeme si instrukce používané pro provádění aritmetických a bitových operací a také instrukce sloužící pro porovnání dvou hodnot. Na těchto instrukcích je mj. založeno i řízení běhu programů.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java si popíšeme první část instrukcí tvořících instrukční soubor virtuálního stroje Javy. Jedná se o instrukce sloužící pro uložení konstant na zásobník operandů, instrukce pro přesuny dat mezi proměnnými a zásobníkem operandů a taktéž o konverzní instrukce.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java se budeme zabývat popisem vlastního virtuálního stroje Javy, v němž jsou zpracovávány instrukce bajtkódu tvořící těla jednotlivých metod. Popíšeme si strukturu virtuálního stroje v době běhu aplikace a nezapomeneme ani na základní informace o instrukčním souboru.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o vlastnostech JVM dokončíme popis struktury bajtkódu, tj. souborů s koncovkou .class generovaných (většinou) překladačem Javy. Řekneme si, jakým způsobem jsou uloženy informace o datových položkách tříd, rozhraní či výčtových typů, jak jsou uloženy jednotlivé metody a zmíníme se taktéž o atributech přiřazených k vlastním třídám.

Dnes se společně již potřetí vrátíme ke struktuře bajtkódu, tj. k souborům s koncovkou .class. Řekneme si, jakým způsobem jsou v bajtkódu uloženy další důležité informace: příznaky třídy či rozhraní, jméno implementované třídy, jméno nadtřídy a konečně i seznam všech implementovaných rozhraní.

V devatenácté části seriálu o programovacím jazyce Java i o vlastnostech JVM budeme pokračovat v popisu bajtkódu, tj. interní struktury souborů s koncovkou .class. Dnes se zaměříme na strukturu položek umístěných v constant poolu. Taktéž bude ukázán poměrně jednoduchý nástroj, který dokáže obsah constant poolu vypsat.

V osmnácté části poněkud nepravidelně vycházejícího seriálu o programovacím jazyce Java i o vlastnostech JVM se budeme zabývat prohlížením a modifikací bajtkódu, do něhož jsou překládány zdrojové texty psané (nejenom) v Javě. Modifikace bajtkódu je často používána nástroji typu Cobertura, EMMA či AspectJ.

Ve čtrnácté části seriálu o programovacích jazycích (a dalších prostředcích) určených pro výuku programování se opět budeme zabývat popisem nástrojů, které mohou pomoci vysvětlit princip činnosti mikroprocesoru. Minule jsme se zabývali především uměle vytvořenými typy CPU, dnes se však zaměříme spíše na reálné čipy.

V dnešní části seriálu o programovacích jazycích navržených pro výuku programování se budeme zabývat popisem projektu Panther. Jedná se o projekt, jenž je sice založený na Scratchi, ovšem hned v několika oblastech jeho možnosti rozšiřuje. Týká se to například možnosti práce se soubory, práce s barvami atd.

V dnešní části seriálu o programovacích jazycích pro výuku programování budeme pokračovat v popisu BYOB, což je jeden z projektů, jehož cílem je rozšíření možností Scratche. Budeme se zabývat problematikou rozdělení programu na podprogramy, využitím rekurze a zmíníme se i o zajímavém projektu s názvem Elements.

V desáté části seriálu o programovacích jazycích navržených pro výuku programování nejprve dokončíme popis projektu Scratch. Řekneme si, jak se pracuje s operátory a taktéž i základní informace o programování řízeném událostmi. Poté se zaměříme na popis jednoho rozšíření Scratche: projektu BYOB (Build Your Own Block).

V dnešní části seriálu o programovacích jazycích navržených s ohledem na výuku programování budeme pokračovat v popisu projektu Scratch. Řekneme si zejména, jak lze vytvářet různé typy programových smyček a podmínek i to, jakým způsobem se pracuje se skalárními proměnnými a se seznamy.

Dnešním článkem navážeme na rok starý seriál o programovacích jazycích navržených pro výuku programování. Zatímco většina předchozích částí seriálu se věnovala Squeaku, dnes se zaměříme na projekt Scratch. Uživatelské prostředí projektu Scratch totiž umožňuje, aby v něm vytvářely programy i děti z prvního stupně ZŠ.

V následujícím článku bych chtěl zkompletovat sérii článků, které jsem o PL/pgSQL pro Roota napsal. Kvůli PL/pgSQL jsem si vybral PostgreSQL a vlastně kvůli PL/pgSQL jsem se stal jedním z vývojářů PostgreSQL – při práci na jednom projektu mne PL/pgSQL drobet štval, tak jsem napsal patch, který byl přijat.