Programovací jazyky

Dnešním článkem navážeme na rok starý seriál o programovacích jazycích navržených pro výuku programování. Zatímco většina předchozích částí seriálu se věnovala Squeaku, dnes se zaměříme na projekt Scratch. Uživatelské prostředí projektu Scratch totiž umožňuje, aby v něm vytvářely programy i děti z prvního stupně ZŠ.

V následujícím článku bych chtěl zkompletovat sérii článků, které jsem o PL/pgSQL pro Roota napsal. Kvůli PL/pgSQL jsem si vybral PostgreSQL a vlastně kvůli PL/pgSQL jsem se stal jedním z vývojářů PostgreSQL – při práci na jednom projektu mne PL/pgSQL drobet štval, tak jsem napsal patch, který byl přijat.

V sedmnácté části poněkud nepravidelně vycházejícího seriálu o programovacím jazyce Java a o vlastnostech JVM si řekneme základní informace o projektu JamVM. Pod tímto názvem se skrývá virtuální stroj Javy představující alternativu ke známému HotSpotu pocházejícímu z dílny firmy Sun a později Oracle.

Dnes se již potřetí vrátíme k aplikačnímu programovému rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy. Zaměříme se na předávání hodnot (obecně objektů) mezi aplikací v Javě a skriptem s využitím sdílených pojmenovaných objektů.

V našem seriálu budeme pokračovat v popisu aplikačního programového rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy (JVM). Dnes se zaměříme především na podrobnější popis kooperace mezi aplikacemi v Javě a skripty v JavaScriptu.

Ve čtrnáctém článku o jazyce Java se seznámíme s API určeným pro práci se skripty napsanými v různých skriptovacích programovacích jazycích. Toto API bylo navrženo tak, aby byl způsob volání skriptů, předávání parametrů skriptům, získávání návratových hodnot i další činnosti prováděny jednotným způsobem.

V dnešním článku o vlastnostech JDK 6 a JDK 7 si řekneme základní informace o jedné skryté (přesněji řečeno velmi málo zdokumentované a známé) vlastnosti nových verzí JDK. Jedná se o alternativní varianty tříd HashMap, LinkedHashMap a TreeMap uložené v archivu alt-rt.jar. Tyto třídy nabízí pro některé aplikace větší výkonnost.

Ve dvanácté části seriálu o vlastnostech JDK 6 a JDK 7 (samozřejmě včetně OpenJDK) si řekneme, z jakého důvodu může být v některých případech vhodné používat takzvané large pages, známé též pod názvem huge pages. Jedná se o technologii nabízenou některými novějšími procesory, která je podporována i Linuxem (konkrétně jádry 2.6.x) a samozřejmě i běhovým prostředím Javy.

V jedenácté části seriálu o JDK 6 a JDK 7 (samozřejmě včetně OpenJDK) se opět budeme zabývat principem činnosti správců paměti a způsobům, jakými lze ovlivnit výkonnost virtuálního stroje Javy. Popíšeme si především rozdíl mezi různými správci paměti a zaměříme se na běh JVM na víceprocesorových počítačích.