Programovací jazyky

Ještě donedávna každý, kdo nahlédl do katalogů tuzemských nakladatelství s cílem najít tištěnou publikaci o jazyku Tcl, zjistil, že je téměř výlučně odkázán na elektronickou dokumentaci. Nakladatelství Computer Press se ovšem rozhodlo tuto situaci změnit a na trh nyní uvádí publikaci TCL/TK Podrobný průvodce programátora.

Zajímalo mě, jaké je zastoupení PHP v ČR. Díky firmě Nexen jsou k dispozici celosvětové statistiky, detailní rozdělení po jednotlivých státech však chybí.

Sotva vyšlo PHP 5.1 a v kuchyni už se delší dobu vaří další velká verze. Skoro všichni významní vývojáři jádra PHP se 11. a 12. listopadu 2005 sešli na konferenci v Paříži a probrali, jakým směrem se má ubírat vývoj PHP 6. Derick Rethans z toho vytvořil precizní závěry a já zase nabízím jejich souhrn.

V závěrečném pokračování seriálu o programovacím jazyku Tcl si řekneme základní informace o rozsáhlé knihovně Tcllib, která obsahuje velké množství modulů usnadňujících každodenní programátorskou práci. Také si ukážeme použití knihovny Snack, jež slouží pro práci se zvukem (přehrávání, mixování apod.) a také k ovládání zvukových zařízení.

PHP 5.1 slibuje podobně jako každá větší verze téměř jakéhokoliv produktu významné zrychlení, aktualizované knihovny a spoustu dalších oprav a vylepšení. Některé novinky jsou ale významnější a vyplatí se na ně podívat podrobněji.

V již předposlední části seriálu o programovacím jazyku Tcl dokončíme stručný popis objektů dostupných z knihovny IWidgets. Ukážeme si použití widgetu určeného pro přesuny položek mezi dvojicí seznamů (listboxů), widgetu pro výběr souboru, rozšířeného kreslicího plátna (canvasu) umožňujícího tisk a konečně widgetu poskytujícího prostředky pro zobrazení HTML stránky.

Dnešní část seriálu o programovacím jazyku Tcl bude zaměřena na popis knihovny IWidgets, která, podobně jako minule popsaná knihovna BWidgets, slouží k rozšíření původního toolkitu Tk o další widgety a jejich funkcionalitu.

V dnešním pokračování seriálu pojednávajícím o programovacím jazyku Tcl se budeme zabývat prací s knihovnou BWidgets, která programátorům nabízí widgety rozšiřující původní sadu widgetů z toolkitu Tk. Podrobněji si popíšeme widgety určené pro tvorbu příkazových tlačítek, kombo boxů, zobrazení stromové struktury a také vytvoření stavového řádku libovolného okna.

V šestnácté části seriálu o programovacím jazyku Tcl si ukážeme práci s knihovnami BWidgets a IWidgets, které slouží, podobně jako dříve popisovaný toolkit Tk, k tvorbě grafického uživatelského rozhraní.

Nechtěli byste přejít z Perlu na Python? Zajímá vás, v čem se tyto jazyky liší a co mají naopak společného? Jaké jsou jejich kladné a záporné stránky? Přečtěte si článek o praktických zkušenostech s těmito jazyky.

V posledním dílu seriálu si povíme něco o symbolech v Ruby a po šesti dílech vychvalování poodhalíme také stinné stránky Ruby.

V dnešním pokračování seriálu o programovacím jazyku Tcl a toolkitu pro programování grafického uživatelského rozhraní Tk si ukážeme způsob vytváření nových modálních i nemodálních oken pomocí widgetu/kontejneru nazvaného příznačně toplevel. Také si ukážeme, jakým příkazem je možné zařídit změnu vlastností nově vytvářených oken a dokonce i změnu celého barevného schématu aplikace.

V dnešním dílu se podíváme, co nám Ruby nabízí pro tvorbu webových a distribuovaných aplikací. Povíme si i o tom, jak v Ruby naprogramovat HTTP proxy server.

V dnešním pokračování seriálu o programovacím prostředí Tcl/Tk si popíšeme použití příkazu tk_dialog určeného pro tvorbu dialogových oken. Také si ukážeme práci se standardními dialogovými okny dostupnými pomocí příkazů tk_messageBox, tk_getOpenFile, tk_getSaveFile a tk_chooseColor.

V dnešní části seriálu pojednávajícího o programovacím jazyku Tcl a toolkitu Tk bude probírána tvorba modálních i nemodálních dialogových oken včetně využívání předpřipravených (standardních) dialogových oken. Rovněž dokončíme část věnovanou nabídkám (menu) popisem zbývajícího - třetího - typu menu, který je toolkitem Tk programátorům nabízen.

V dnešním pokračování si povíme o balíčkovacím systému RubyGems, o vytváření GUI aplikací pomocí knihovny FXRuby a o také tom, proč je Ruby čistě objektově orientované i v případech, kdy nepoužijeme třídy nebo objekty explicitně.

V dnešním pokračování seriálu o programovacím jazyku Tcl a k němu příslušejícím toolkitu Tk se budeme zabývat tvorbou menu, které tvoří nedílnou součást většiny aplikací využívajících grafické uživatelské rozhraní (GUI).