Server Netzpolitik.org zveřejnil neveřejný zápis (překlad) z jednání uskutečněného před několika týdny, na kterém každý členský stát Evropské unie vyjádřil svoji pozici vůči návrhu směrnice Chat control.
Ze zápisu vyplývá, že návrh zcela podporuje deset zemí a proti je pět zemí, včetně České republiky. Pozice ostatních zemí je vesměs pozitivní a k návrhu mají většinou pouze doplňující otázky nebo malé připomínky a pokračují v interních diskuzích.
Pozice Kypru a Irska jsou jednoznačně pro a dávají přijetí návrhu nejvyšší prioritu, stejně jako Dánsko. Budou to právě tyto dvě země, které se jedna po druhé chopí předsednictví Evropské unie v roce 2026.
Pozice Německa se nedávno změnila z proti na nerozhodnuto. Německo bylo dlouhodobě proti skenování šifrované komunikace přímo na zařízení, tato pozice se ale s příchodem Alexandera Dobrindta (CDU) změnila (překlad). Právě Německo je díky svému počtu obyvatel klíčovou zemí, bez které v současné době není možné vytvořit blokující minoritu. Pokud bude Německo s návrhem v hlasování souhlasit, návrh projde a bude mířit do Evropského parlamentu.
Dánsko zdůrazňuje, že je potřeba jednat rychle a návrh přijmout s ohledem na to, že v dubnu 2026 roku vyprší výjimka, kterou odhlasoval Evropský parlament a která umožňuje poskytovatelům služeb dobrovolně skenovat data uživatelů. V současné chvíli poskytovatelé skenují nezabezpečenou komunikaci (e-mail atd.), případně soubory uložené v cloudu. Bez této výjimky by skenování bylo v EU nelegální. Podle dánského návrhu by se skenování všech dat a soukromých zpráv, včetně šifrovaných, stalo pro poskytovatele povinným. Návrh dále počítá s rozšířením pravomocí Europolu a vytvoření nadnárodní EU organizace, která by upozornění od poskytovatelů zpracovávala.
Dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard, který je autorem aktuálního znění návrhu a který prohlašuje, že používání šifrovaných aplikací není občanským právem, se prý snaží při vyjednávání argumentovat tím, že Evropský parlament odmítl prodloužit zmiňovanou výjimku. Proti tomu se ostře ohrazuje bývalý poslanec Evropského parlamentu Patrick Breyer, který to nazývá sprostou lží a snahou o vytvoření krize a nátlaku.
Hlasování samotné se má uskutečnit 14. října a Dánsko se bude do té doby snažit předvědčit ostatní země, aby s nezměným návrhem souhlasily.
