Dovolím si doplnit pro USB-flash můj oblíbený AntiX - XF-antiX (pro servisní účely).
https://sourceforge.net/projects/xf-antix/
Ale dá se i instalovat a dosud podporují i 32-bit staré kompy.
K čemu přesně je dobré, že desktopové prostředí si vezme méně RAM, když libovolný prohlížeč si stejně vezme všech o, co zbylo? :-)
Tak záleží přeci kolik má celkově člověk paměti, ne? Mám třeba jeden starý ultrabook, co má 4 GB RAM (pájené). Tam je vcelku výrazný rozdíl pro provozování dalších aplikací včetně prohlížeče, jestli čistý systém po přihlášení má aktivních 700 MB nebo 1600 MB.
Což je mimochodem reál.. první je Alpine Linux s XFce.
Dalo by se to srazit i na 500, ale mám tam NetworkManager na WiFi, VPN.. spolu s applety pro Bluetooth, zvuk atp.), druhá hodnota je pak typická normální Fedora se systemd a GNOME 50 nebo Tumbleweed.
Samozřejmě pak, když mám normální desktop s 16 nebo 32 GB RAM, je to úplně jiná perspektiva.
Přesně něčeho takového jsem se nedávno zbavil. Jasně, je hezké, že mi na XFCE/LxQt/... zbude o ~giga víc RAM, než u KDE, ale když pak potřebuji pustit náročnější webovou apku, nějakou konferenci, cokoliv, stejně je to žalostně málo a to giga navíc situace nezachrání...
Chápu, ale záleží, co člověk konkrétně potřebuje a jaký má práh použitelnosti.
Určitě by bylo lepší mít aspoň 8 GB.
U mě to s tímhle notebookem bylo tak, že jsem se rozhodoval, jestli ho vyhodím, nebo zkusím trochu rozchodit a použít, protože na něm tuhly i ty původní Windows (zvlášť s těmi kumulativními CBS updaty). Normální neoptimalizované současné Linux desktop distro bylo podobné.
No a pro moje účely tohle zabralo v pohodě, prohlížeč je v pohodě včetně pár webových rozhraní k chatbotům, i webové Teamsy nebo Zoom se na tom dají zvládnout. Ale třeba už dohromady tohle spolu s nějakou současně spuštěnou větší ElectronJS aplikací (VS Code, různé "tlusté" klienty) je problém. Naštěstí tohle moc neřeším a spíš mám vedle browseru něajaké konzolové aplikace (vim, tmux, git/lazygit, aerc..) nebo Remminu na vzdálené plochy.
Takže jo, mě to giga navíc docela zachránilo. Asi kdybych potřeboval ten notebook častěji, koupím si nějaký nový.. ale upřímně nejsem moc notebookový typ (nedělá mi to radost), a většinou bývám na cestě od jednoho počítače k druhému a užívám si momentu, že nemám další u sebe.
Tohle je to spíš když opravdu potřebuju něco mobilního, abych se čas od času někam připojil, nebo se třeba s převodníkem píchnul na management nějakého switche.
Ale neoptimalizoval jsem nakonec jen DE.. například staré i3 CPU tam nemá AES akceleraci, takže v LUKS/dm-crypt používám Adiantum místo AES-XTS.. Místo čistého swapu mám nakonec 512 MB použitý na zram, což se paradoxně po nějakých pokusech tady ukázalo jako výhodnější i se 4 GB RAM.
A třeba další výhoda u toho Alpine je v opravdu rychlém APK, které je na slabších strojích výrazně rychlejší než většina ostatních nástrojů na správu balíčků.
Jasně. Záleží co člověk potřebuje. Jen se trochu obávám, že jak člověk potřebuje GUI a právě ty zmíněné apky v Elektronu, tak 4 GB RAM prostě nestačí... :-( Já to měl jako malý cestovní (normálně mám velkou těžkou bestii), ale v určitý moment už se s tím prakticky nedalo pracovat, ani když jsem nahodil LxQt a povypínal co se dalo... :-(
Tahle manie mit co nejvice "free" pameti je priznakem nepochopeni zakladni premise memory-managementu. A sice ze jakekoli vyuziti pameti je lepsi, nez ji nevyuzivat vubec.
to je ale blbost, že? Mít plnou ram nacachovaných věcí je OK, ale mít to plné "zbytečností" je trochu něco jiného. 32G RAM ucpu prací raz dva a wow desktopy jsou prostě pomalé i na výkonných strojích i poté co vypnu každou rakovinotvornou animaci a efekt.
Já uvažuji o tom dát na staré PC co se málo používaná různá distra. Debian s lxde nebo Raspberry Pi OS Desktop, Fedora lxde spin, něco s arch a lxde cachy os)
U arch se bojím když se dělají aktualizace po dlouhé době. Debian problém s příliš zastaralým sw, méně známá distra se zas bojím kvůli problémům u některých aplikací s chybějící system d (antix, tde distra alá q4os atd..).
U atomických nebo suse s Btrfs se bojím už hw nároku. zram 100 % na málo ram považuji za základ.
Možná arch něco (cachy os) a Btrfs snapshoty v GRUB?
Mně to tímhle právě vyšlo na Alpine. Předtím jsem ho používal jen na kontejnery, ale tady se mi to ukázalo jako docela dobrá volba.
Jak už jsem psal pro mě byl tvrdý limit 4 GB RAM, relativně pomalé SSD, a chtěl jsem aspoň XFce (optimální kompromis mezi funkcemi a náročností na zmíněný HW, jinými slovy jsou tam normální panely, launchery, relativně slušný správce souborů atp. je to vyladěné a zároveň to nežere o tolik víc než třeba to LXDE).
I vzhledem k výkonu jsem nechtěl rolling distro, co má pořád gigabajty updatů a zároveň mě moc nebaví základ z Debian stable s ultra starými balíčky. Alpine je na tom s vydáními cca jako Fedora, tzn. release jednou za půl roku.
Výhoda byl ten apk, ten je samozřejmě oproti např. dnf nebo zypperu funkčně omezený, ale na základní operace opravdu rychlý.
V repozitáři (main, community) jsem víceméně našel, co potřebuju, a když to tam nebylo.. použil jsem Flatpak, byť je to třeba jen na dvě aplikace.
S tím je třeba ještě zmínit jednu odlišnost od většiny běžných distribucí. Alpine používá musl, mísco glibc jako standardní C knihovnu a s ním jsou linkovány všechny základní balíčky.
Takže bez nějakých obezliček nebo vlastní kompilace většinou nejde jen rovnou spustit nějaká obecná stažená binárka pro Linux, protože je typicky sestavená a linkovaná s glibc.
Mě tohle moc nevadilo, ale uvádím to jako věc, u které může někdo narazit. Flatpaků se to samozřejmě netýká, ty mají svůj runtime a přesně díky tomu tam pak jde spustit třeba Brave, Chrome atp.
Základ je hodně minimalistický (všechno, co jde, tak busybox), ale to se dá spravit relativně rychle instalací "normálního" bashe, coreutils, shadow atp.
Systemd tam není, ale na to, co používám, mě to nijak neomezuje.
S většinou věcí jsem si bez problémů poradil, na výkonnějším hlavním desktopu doma jsem si rozběhl kontejner na sestavování nebo vytváření balíčků (já třeba potřeboval vyzkoušet revertnout nějaký patch v kernelu nebo sestavit nějakého VPN klienta).. a šlo to v pohodě. Což říkám jen, že i tyhle pokročilejší věci se dají za mě bez potíží zvládnout podle wiki.
Samozřejmě netuším, jestli by vám to sedlo.. jen to zmiňuju jako jednu z možností. I pro info, že Alpine nemusí běžet jen v kontejneru a existují i míň známe distribuce, co nejsou deriváty Debianu (se všemi jeho výhodami i nevýhodami).