Hlavní navigace

Světem OS skrz na skrz: Apple Newton OS

Vladislav Janeček

Dnes poodhalíme roušku tajemství a podíváme se na zoubek operačnímu systému firmy Apple, který hodně předběhl svou dobu, kvůli čemuž zůstal nepochopen a zapomenut.

V dnešním díle našeho nového seriálu – který volně navazuje na sérii článků Vše je jenom Linux – se podíváme na první použitelný kapesní počítač bez klávesnice vůbec – Apple MessagePad – a proklepneme také jeho zajímavý operační systém, který lze i dnes nazvat revolučním a rozhodně také konkurenceschopným, přestože byl jeho vývoj zastaven již před několika lety.

Apple Newton OS 2.0
V polovině roku 1995 představila firma Apple na utajené tiskové konferenci, která se konala pro vybraný okruh novinářů, nový a revoluční přístroj – Newton MessagePad 120. Ten měl nahradit předchozí model 110, který nebyl příliš povedený a ani příliš úspěšný. Nová stodvacítka však měla nový a o poznání rychlejší procesor, paměť 2 MB, k sériovému portu přibyl i jeho infračervený bráška a pyšnila se na svou dobu velkým a kontrastním displejem, který měl rozlišení 320×240 bodů. Do Newtona jste však mohli vložit i PCMCIA kartu typu II. Několik prvních kusů se sice prodalo s Newton OS 1.3, avšak již na konci téhož roku Apple uvedl Newton OS 2.0, který představoval obrovský pokrok kupředu.

Počátek revoluce
Newton OS 1.3 nebyl nejhorším operačním systémem – byl malý, rychlý a docela stabilní – byl však téměř nepoužitelný pro běžnou práci, protože jeho systém rozpoznávání ručně psaného písma nebyl nejlepší – na rozdíl od konkurenčního systému Grafitti (Palm Computing), který rozpoznává jednotlivá písmena, rozpoznával Newton celá slova, která měl uložena ve svém slovníku nebo naučená od uživatele. Proto hlavní změnou v Newton OS 2.0 byla i podpora technologie podobné Grafitti, která pomohla k značnému rozšíření tohoto přístroje. Vestavěný slovník obsahoval 13 000 slov, které mohly být psány tiskacími písmeny – znak po znaku – nebo psacím písmem, kde se velmi úpěšně rozpoznávalo celé slovo. Pro rychlé uchování poznámek byla k dispozici funkce, která pro pozdější převod uchovávala text zadaný uživatelem v Newtonu. Psát se dalo i na on-screen klávesnici zobrazené na displeji.

Systém 2.0 také umožňoval Newtonům komunikaci nejen s počítači Apple Macintosh, ale také s počítači s Windows 95, včetně vzájemné synchronizace souborů. V nové verzi byly také úplně přepracovány stávající aplikace – například textový procesor uměl do textu vkládat také obrázky, grafy, ručně psané poznámky, obsahoval kontrolu pravopisu a předpovídal slovo dřív, než jej uživatel celé napsal – byl to takový předchůdce prediktivního psaní textu, jaké známe z novějších mobilních telefonů. Přepracována byla také systémová komponenta Systems Group, kterou nám dnes velmi připomíná například Extras bar (známý z kapesních počítačů Psion Series 5 nebo Revo). U této verze operačního systému může být obraz na displeji zobrazen jak na výšku, tak i na šířku.

První Internetový?
Rozšířeny byly i možnosti uživatelského rozhraní – všechny prvky již mají proměnlivou velikost a mohou být libovolně zvětšovány, ovládání prostřednictvím dotykové obrazovky je opravdu rychlé, jednoduché a intuitivní. Newton OS 2.0 také přináší podporu Internetu – systém obsahuje protokol TCP/IP a skupina aplikací Newton Internet Enabler dokonce umožňuje připojení na Internet prostřednictvím běžného modemu a vytáčené linky, Newtonem tak umožňuje pracovat s elektronickou poštou. Systém sice neobsahoval žádný prohlížeč webových stránek, ale brzy po jeho uvedení se jich na Netu objevilo hned několik a některé jsou vyvíjeny dosud. V systému byl běžně k dispozici i faxovací software.

Samozřejmostí byly také vestavěné programy pro organizaci času, poznámek, kontaktů, „kreslící“ poznámkovník nebo seznam úkolů. Všechny údaje byly uchovávány v objektově orientovaných databázích, které nahrazovaly souborový systém.

Protože se jednalo o kapesní počítač od Applu, vše bylo intuitivní, za každým rohem čekal na uživatele některý z pomocníků (Assistentů) vždy ochotných pomoci s jakoukoli činností – ať již se jednalo o psaní textu, nebo třeba připojení k Internetu. To vše bylo rychlé a maximálně přehledné.

Smutný konec
Po revolučním MessagePadu 120 následovaly další modely, které však již jen vylepšovaly nepodstatné drobnosti, a to jak v oblasti hardwaru (rychlejší procesor, větší paměť, rychlejší infraport, větší displej), tak i v oblasti software. Vrcholem celé řady byl eMate 300, což byl v podstatě kapesní počítač s klávesnicí s futuristickým designem, jež obsahoval Newton OS. Byl určen pro mládež a do amerických škol, kde se však příliš neujal. A protože se firma Apple nacházela v hluboké finanční krizi, byl vývoj kapesních počítačů zastaven. Kdo ví, třeba jednou povstane jako bájný Fénix a ukáže všem, zač je toho loket. Předpoklady k tomu zcela určitě má.

Našli jste v článku chybu?