Obsah
1. Cross assemblery a cross překladače pro platformu osmibitových domácích mikropočítačů Atari
2. Vznik moderních assemblerů má kořeny v padesátých letech
5. Cross assemblery pro mikroprocesor 6502,
6. Jednoprůchodové versus víceprůchodové assemblery
7. Specifika počítačů Atari z hlediska cross assemblerů
9. Makra aneb první krok k vysokoúrovňovým jazykům
12. To nejlepší na konec – Mad-Assembler (MADS)
16. Doplnění: makro assemblery pro osobní mikropočítače s mikroprocesorem Motorola 68000
17. Příloha 1: instalace cross assembleru ATasm
18. Příloha 2: instalace cross assembleru xa (xa65)
19. Příloha 3: instalace MAD Assembleru na Linuxu
1. Cross assemblery a cross překladače pro platformu osmibitových domácích mikropočítačů Atari
V článcích o vývojových prostředích a nástrojích určených pro osmibitové domácí mikropočítače Atari [1] [2] pochopitelně nemůžeme zapomenout ani na takzvané cross compilery a cross assemblery (viz poznámka o českém překladu tohoto názvu umístěná na konci této kapitoly). Tyto typy vývojových nástrojů jsou velmi často používané i dnes, zejména v oblasti mikrořadičů, digitálních signálových procesorů nebo mobilních telefonů (viz například projekt Scratchbox). Ovšem tato technologie se ve skutečnosti používala již na samotném začátku osmibitové éry (a to nejenom na osmibitových domácích mikropočítačích, ale i na počítačích určených pro průmyslová použití, což je zcela odlišná kategorie strojů, které ovšem mnohdy používaly totožné typy mikroprocesorů).
Obrázek 1: Platformovka Cohen's Towers ve variantě pro osmibitové mikropočítače Atari.
Například vývoj her pro herní konzoli Atari 2600 (Atari Video Computer System neboli Atari VCS) byl ve skutečnosti prováděn na minipočítači (a podle pamětníků se jednalo o poměrně propracované vývojové nástroje – samozřejmě s ohledem na dobové možnosti). Ovšem i později některé firmy vyvíjely profesionální software určený pro osmibitová Atari i pro další osmibitové mikropočítače na výkonnějších strojích, kde se prováděl i překlad, slinkování a příprava výsledného binárního obrazu pro cartridge či dokonce přímo příprava disket (nebo jejich binárních obrazů). Poněkud předběhněme: přesně tento princip je používán i v moderních cross assemblerech a cross překladačích pro osmibitová Atari, které budou zmíněny v navazujících kapitolách.
Obrázek 2: Obrazovka ze hry Mr.Do! po konverzi na osmibitové domácí mikropočítače. Původně se jednalo o hru určenou pro herní automaty, později vyšla i pro prakticky všechny typy osmibitových mikropočítačů a to mj. i díky možnosti cross překladu pro různé platformy.
2. Vznik moderních assemblerů má kořeny v padesátých letech
Vývoj assemblerů je poměrně úzce spjatý s prvními počítači (tehdy většinou mainframy), které používaly pro uložení programů nějakou formu zapisovatelné či dokonce přepisovatelné paměti [3]. Dobrým příkladem může být počítač EDSAC neboli Electronic Delay Storage Automatic Calculator. Pro tento počítač byl v roce 1949, tedy před sedmdesáti lety, vytvořen velmi jednoduchý assembler, v němž byly mnemotechnické zkratky instrukcí zkráceny na jediný znak. Tento koncept byl později rozšířen, takže se v pozdějších assemblerech setkáme s mnemotechnickými zkratkami instrukcí se dvěma, třemi, čtyřmi či s proměnným počtem znaků. Ovšem poměrně často se i u pozdějších assemblerů setkáme s třípísmennými zkratkami; například u assemblerů pro mikroprocesory Intel 8080, Intel 8086, MOS 6502 atd. (a tedy i u cross assemblerů zmíněných v dnešním článku).
Obrázek 3: Telefonní volič pocházející zhruba z doby vzniku hry OXO.
Obrázek 4: Assembler na mikropočítači Commodore C64 je již ukázkou moderně pojatého assembleru. Povšimněte si třípísmenných mnemotechnických jmen instrukcí, o nichž jsme se zmínili výše.
Ovšem vraťme se zpátky k prvním nástrojům, které dnes nazýváme assemblery. V roce 1955 vznikl pro počítače řady IBM 650 systém SOAP neboli celým jménem Symbolic Optimal Assembly Program (ať již slovo „optimal“ mělo znamenat cokoli). Autorem tohoto systému, kde se již objevuje slovo assembler, byl Stan Poley. Právě v této době, tj. zhruba v polovině padesátých let minulého století, se assemblery rozšířily i na prakticky všechny ostatní typy mainframů vyráběných osmi nejvýznamnějšími společnostmi v této oblasti (kterým se přezdívalo „IBM a sedm trpaslíků“). Mezi tyto společnosti patřily firmy Borroughs, UNIVAC, NCR, Control Data Corporation (CDC), Honeywell, RCA a General Electric (GE).
Obrázek 5: Obal na kazetu se Zeus Assemblerem pro ZX Spectrum. Jedná se o klasický nativní assembler – překlad probíhal na stejném stroji, pro který byl určen samotný assembler.
Obrázek 6: Vývojové prostředí Zeus Assembleru (vývojovými prostředky určenými pro ZX Spectrum se budeme zabývat v samostatném článku, který na tento miniseriál navazuje).
Původní assemblery prováděly pouze základní činnost – překlad mnemotechnických kódů instrukcí do strojového kódu. Takový překlad bylo možné provést v jednom průchodu, což mj. znamenalo, že zdrojový kód mohl být uložen na děrných štítcích nebo děrných páskách a výsledek opět mohl být zaznamenán na stejná datová média. Spotřeba paměti pro překlad (v angličtině se používá assembly neboli sestavení) byla v tomto případě minimální a nebyla ani závislá na objemu zdrojového kódu. Ovšem současně byly tyto assemblery dosti omezené, například neumožňovaly použití návěstí (label) u cílů skoků. Tento nedostatek byl odstraněn u další generace assemblerů podporujících takzvané symbolické adresy. Proto se někdy assemblery nazývaly jazyk symbolických adres – JSA.
Obrázek 7: Jak se programovalo v assembleru si můžete vyzkoušet na stránce http://6502asm.com. Zde je implementován assembler i emulátor počítače založeného na osmibitovém mikroprocesoru MOS 6502.
3. První makroassemblery
Programům zmíněným ve druhé kapitole, jejichž možnosti se postupně vylepšovaly (například do nich přibyla podpora textových maker, řízení víceprůchodového překladu, překlad využívající podmínky pro výběr větví kódu, vytváření výstupních sestav s překládanými symboly, později i skutečné linkování s knihovnami atd.), se začalo obecně říkat assemblery a jazyku pro symbolický zápis programů pak jazyk symbolických instrukcí či jazyk symbolických adres – assembly language (někdy též zkráceně nazývaný assembler, takže toto slovo má vlastně dodnes oba dva významy). Jednalo se o svým způsobem převratnou myšlenku: sám počítač byl použit pro tvorbu programů, čímž odpadla namáhavá práce s tužkou a papírem.
Obrázek 8: Úvodní obrazovka Atari Macro Assembleru. Tímto nástrojem jsme se již v tomto seriálu zabývali, a to konkrétně v tomto článku.
Zapomenout v tomto kontextu nesmíme ani na počítač GE-635 a pro něj vyvinutý makroassembler GEMAP, protože právě s využitím tohoto prostředku vznikla první verze UNIXu. Vývoj tohoto operačního systému začal na PDP-7, ovšem hardwarové možnosti tohoto počítače byly velmi omezené, například kapacita operační paměti dosahovala pouze 8192 osmnáctibitových slov, tj. osmnácti kilobajtů. Z tohoto důvodu byl originální UNIX (který ovšem toto jméno ještě neměl) naprogramován v assembleru počítače PDP-7, přičemž je zajímavé, že vlastní vývoj byl prováděn na jiném (výkonnějším a taktéž mnohem dražším) počítači: již zmíněném 36bitovém GE-635 s využitím makroassembleru GEMAP. Po vytvoření objektového kódu tímto assemblerem se (stále ještě na počítači GE-635) zapsalo přeložené jádro i další pomocné programy na děrnou pásku, která se následně vložila do čtecího zařízení na počítači PDP-7, odkud se systém „nabootoval“ patřičným příkazem zadaným z řídicího panelu – máme zde tedy pěkný praktický příklad použití jak cross assembleru, tak i cross překladače.
Obrázek 9: Vývojové prostředí Atari Macro Assembleru. Opět si povšimněte použití třípísmenných mnemotechnických názvů instrukcí.
4. Svět cross assemblerů
Svět cross assemblerů je poměrně rozsáhlý a má za sebou již několik desítek let vývoje. Cross assemblery se typicky používají (a s velkou pravděpodobností i budou nadále používat) pro vývoj aplikací pro čtyřbitové a osmibitové mikrořadiče, zejména v případě čipů s malým množstvím paměti RAM i ROM. Týká se to například některých řad mikrořadičů PIC a taktéž (zdá se) nesmrtelnému čipu 8051 či řadě 68HC (to je však dáno především historickými důvody, protože na trhu již existují mikrořadiče, které mají větší výkon, resp. menší spotřebu při použití stejné výrobní technologie).
Obrázek 10: Pro vývoj aplikací určených pro osmibitové mikrořadiče PIC lze použít i mnoho open source nástrojů. Na tomto screenshotu jsou zobrazena některá okna nástroje gpsim (simulátoru mikrořadičů). Už z principu činnosti těchto nástrojů se jedná o cross assemblery.
U mikrořadičů, které obsahují více RAM/ROM je ovšem stále zřetelněji vidět příklon k použití vyšších programovacích jazyků (u osmibitových čipů řady S08 a RS08 nalezneme běžné C, u šestnáctibitových čipů MSP430 je dokonce podporován Rust, a u 32bitových mikrořadičů, kde dnes jasně vede architektura ARM, konkrétně v případě malých mikrořadičů Cortex-M0 a Cortex-M0+, lze použít i mnohé další jazyky). V takovém případě se používají cross compilery; vývoj tedy neprobíhá přímo na daném čipu/mikrořadiči).
Obrázek 11: Čipy XMC4000 založené na jádru Cortex-M0.
Autor původní fotky: Davewave88.
5. Cross assemblery pro mikroprocesor 6502
V následujících kapitolách se budeme věnovat cross assemblerům, které je možné použít pro tvorbu aplikací určených pro osmibitové domácí mikropočítače Atari. Ve skutečnosti jsou však některé dále zmíněné assemblery pojaty obecněji, protože mnohé z nich je možné použít i například pro aplikace určené pro konkurenční mikropočítače Commodore C64 či C128, osobní mikropočítače Apple II (někdy dokonce i Apple IIgs), osmibitové mikropočítače vyráběné společností Acorn, osmibitové herní konzole atd. Důvod takové univerzálnosti těchto assemblerů je prostý – všechny zmíněné mikropočítače obsahují nějakou variantu osmibitového mikroprocesoru MOS 6502, popř. 8/16bitového mikroprocesoru 65816, takže assemblery mohou produkovat „kompatibilní strojový kód“. Ten pochopitelně nebude kompatibilní se všemi ostatními podpůrnými čipy, které jsou mezi zmíněnými počítači a herními konzolami naprosto rozdílné, ovšem assemblery stejně uživatele od HW daného počítače neodstiňují a ani odstiňovat nemají (tj. například kód určený pro práci s čipem ANTIC bude použitelný jen v počítačích Atari, dtto pro VIC-II a počítače Commodore).
Obrázek 12: Osmibitová herní konzole Nintendo Entertainment System (NES) je přímým předchůdcem SNESu a obsahuje čip do značné míry kompatibilní s MOS 6502.
Obrázek 13: Dobový plakát s počítačem Acorn BBC Micro, což byl předchůdce počítače Acorn Archimedes. I tento počítač byl vybaven mikroprocesorem MOS 6502.
6. Jednoprůchodové versus víceprůchodové assemblery
Assemblery (dnes v naprosté většině případů pochopitelně makroassemblery) můžeme rozdělit podle mnoha hledisek. Zejména v minulosti existovalo jedno důležité rozdělení, a to konkrétně na assemblery s jedním průchodem (one pass) a na assemblery se dvěma průchody (two pass), popř. i větším množstvím průchodů (multi pass). Interně se jednoprůchodové a víceprůchodové assemblery odlišují, protože musí být postaveny na odlišné logice práce se symboly a adresami.
Nejčastěji se setkáme s dvouprůchodovými překladači. V prvním průchodu se čte zdrojový kód a interně se vytváří tabulka symbolů a popř. i tabulka literálů (u symbolů, které prozatím nejsou definovány, se zapisuje pouze jejich název a nikoli adresa – ta se doplní později). Při této činnosti se neustále pracuje s čítačem lokací (což je vlastně obdoba PC v runtime). A u makroassemblerů se provádí další činnosti – expanze maker, rozhodnutí, která část kódu se prochází atd. Ve druhém průchodu se již za symboly doplňují jejich konkrétní adresy a s využitím tabulky operačních kódů se generuje výsledný objektový kód, popř. přímo strojový (spustitelný) kód.
Assemblery jednoprůchodové naopak již při prvním čtení zdrojového kódu vytváří kód strojový. Ovšem u těch symbolů, u nichž není známá adresa, se opět vytváří tabulka, tentokrát adres, kde je symbol použit. Tato tabulka je při nalezení konkrétní adresy symbolu procházena a assembler se musí vrátit ve strojovém kódu zpět a doplnit tuto adresu. Interně se tedy jedná o poněkud složitější operaci, která vyžaduje použití několika triků a není tak univerzální, jako překladače dvouprůchodové.
Proč však bylo dělení na jednoprůchodové a víceprůchodové assemblery tak důležité? Souviselo to s tím, že (zejména u nativních assemblerů, tedy nikoli u cross assemblerů) bylo nutné zdrojový kód postupně načítat z úložného zařízení (typicky z diskety) a mezivýsledek překladu mnohdy taktéž ukládat na disketu a ve druhém průchodu znovu tento mezivýsledek načítat. To byla pochopitelně časově náročná operace, kterou se u jednoprůchodových assemblerů podařilo zredukovat.
7. Specifika počítačů Atari z hlediska cross assemblerů
Všechny dále zmíněné assemblery dokážou ze zdrojového kódu (ten se pro větší zmatek nazývá taktéž assembler) vytvořit takzvaný strojový kód, který může programátor nějakým způsobem dále využít, například ve formě podprogramu volaného z jiné aplikace atd. (pozor je ovšem nutné dát na to, že v případě mikroprocesoru MOS 6502 bude tento strojový kód nutné umístit na konkrétní adresu v paměti – nejde snadno relokovat). To ovšem není vše, protože cross assemblery by měly v co největší možné míře usnadnit a samozřejmě taktéž urychlit vývoj. Proto mnohé z těchto nástrojů kromě strojového kódu dokážou upravit obraz diskety (přidají do obrazu nový soubor s přeloženým objektovým kódem), popř. přímo obraz stavu počítače (viz obě poznámky pod tímto odstavcem).
Obrázek 14: Namapování souborů s obrazy disket na konkrétní diskety v emulovaných disketových jednotkách.
Obrázek 15: Uložení stavu počítače lze v emulátoru skutečně provést naprosto kdykoli.
8. Cross assembler ATasm
Prvním cross assemblerem, s nímž se dnes seznámíme, je makro assembler nazvaný ATasm. Tento assembler je navržen takovým způsobem, aby byl v co největší možné míře kompatibilní s Mac/65 (viz první článek). ATasm je naprogramovaný v jazyku C a ovládá se z příkazové řádky, tak jako běžné assemblery a překladače. Mj. i z tohoto důvodu ho je možné přeložit a používat na jakékoli platformě vybavené překladačem ANSI C (dokumentace zmiňuje GNU C, ovšem použít je možné i další překladače). Důležité je, že soubory se strojovým kódem, které ATasm produkuje, lze použít několika možnými způsoby. Základem je samozřejmě klasický objektový soubor, který je dále použitelný například při uložení na určitou (předem známou) adresu v počítači. Příkladem mohou být podprogramy typicky ukládané do šesté stránky paměti.
Obrázek 16: Úvodní obrazovka MAC/65 verze 1.02.
Ovšem kromě toho je možné výsledek překladu uložit na obraz diskety pod určitým jménem (strojový kód se pak zobrazí v DOSu a lze ho načíst příkazem L). Podporovány jsou dva formáty – XFD i ATR (oba podporované většinou současných emulátorů). A navíc dokáže Atasm upravit přímo stavový soubor počítače, což je asi nejrychlejší způsob, jak výsledek překladu otestovat. Jako každý moderní assembler podporuje Atasm makra a podmíněný překlad.
Obrázek 17: MAC/65 – po opuštění debuggeru příkazem Q je možné pokračovat ve vývoji, například si nechat vypsat uživatelem zapsaný kód příkazem PRINT, zde bez čísel řádků.
Příklad zdrojového textu kompatibilního s ATasmem:
symbol .= table
value = 10
wsync = $D40A
*=$600
DLI
pha ; this is a test of comments
lda #8+3*2
sta WSYNC
sta $d000
pla
rti
.MACRO VDLI
ldy # <%1
ldx # >%1
lda #$c0
sty $0200
stx $0201
sta $d40e
.ENDM
9. Makra aneb první krok k vysokoúrovňovým jazykům
Díky knihovním makrům ovšem může text zapsaný v assembleru ATasm vypadat vysokoúrovňově:
1000 .TITLE "A SAMPLE PROGRAM USING IOMAC.LIB" 1010 .OPT NO LIST 1020 .INCLUDE sysequ.m65 1030 .INCLUDE iomac.lib 1040 .OPT LIST 1050 .PAGE " [end of equates and libraries...begin code]" 1060 .OPT NO MLIST 1070 *= $7000 ; an arbitrary location 1080 ; 1090 SAMPLE 1100 JMP AROUND ; skip buffers, etc. 1110 ; 1120 BUFFER *= *+256 1130 ; 1140 MESSAGE1 .BYTE +$80," This is a test of the sample program Type your name here : " 1150 .BYTE " " 1160 M1LENGTH = *-MESSAGE1 1170 MESSAGE2 .BYTE "Hi there, " 1180 M2LENGTH = *-MESSAGE2 1190 ; 1200 ; BEGIN ACTUAL CODE 1210 ; 1220 AROUND 1230 OPEN 3,8,0,"P:" 1240 BPUT 0,MESSAGE1,M1LENGTH 1250 INPUT 0,BUFFER 1260 PRINT 0 1270 BPUT 0,MESSAGE2,M2LENGTH 1280 PRINT 0,BUFFER 1290 PRINT 3,"Also, we send it to the printer..." 1280 BPUT 3,MESSAGE2,M2LENGTH 1310 PRINT 3,BUFFER 1320 PRINT 0,"That's all folks" 1330 CLOSE 3 1340 RTS 1350 .OPT NO LIST 1360 .END
Vše je zajištěno díky knihovnímu souboru iomac.lib s mnoha užitečnými makry, například:
2310 ; MACRO: OPEN 2320 ; 2330 ; FORM: OPEN ch,aux1,aux2,filespec 2340 ; 2350 ; ch is given as in the @CH macro 2360 ; aux1 and aux2 are given as in the @CV macro 2370 ; filespec is given as in the @FL macro 2380 ; 2390 ; will attempt to open the given file name on 2400 ; the given channel, using the open "modes" 2410 ; specified by aux1 and aux2 2420 ; 2430 .MACRO OPEN 2440 .IF %0<>4 2450 .ERROR "OPEN: wrong number of arguments" 2460 .ELSE 2470 .IF %4<256 2480 XIO COPN,%1,%2,%3,%$4 2490 .ELSE 2500 XIO COPN,%1,%2,%3,%4 2510 .ENDIF 2520 .ENDIF 2530 .ENDM
10. Cross assembler ca65
Dalším cross assemblerem, s nímž se dnes alespoň ve stručnosti seznámíme, je assembler nazvaný ca65. Jedná se o assembler, který je součástí projektu cc65, tedy překladače programovacího jazyka C pro mikroprocesory MOS 6502, 65C02 i pro šestnáctibitový procesor 65816 (který ovšem nabízí režim zpětné kompatibility s MOS 6502). Ve skutečnosti je ovšem možné ca65 použít samostatně – na cc65 závislý není (ve skutečnosti je závislost právě opačná). Opět se jedná o makro assembler, jenž je zajímavý tím, že je jednoprůchodový, na rozdíl od přece jen častějších dvouprůchodových assemblerů.
Následuje příklad rutiny naprogramované pro ca65:
Label: ; A label and a comment
lda #$20 ; A 6502 instruction plus comment
L1: ldx #$20 ; Same with label
L2: .byte "Hello world" ; Label plus control command
mymac $20 ; Macro expansion
MySym = 3*L1 ; Symbol definition
MaSym = Label ; Another symbol
V režimu 65816 je k dispozici několik jmenných aliasů instrukcí, které se snaží sblížit původní jmenné konvence s novými instrukcemi, které v MOS 6502 neexistují:
| CPA | CMP |
| DEA | DEC A |
| INA | INC A |
| SWA | XBA |
| TAD | TCD |
| TAS | TCS |
| TDA | TDC |
| TSA | TSC |
Podporovány jsou i některé nedokumentované či nesmyslné instrukce, které ovšem MOS 6502 zpracovává, neboť jeho dekodér instrukcí nezachytí nesmyslné operační znaky:
| ALR | A:=(A and #{imm})/2 |
| ANC | A:=A and #{imm} |
| ARR | A:=(A and #{imm})/2 |
| AXS | X:=A and X-#{imm} |
| DCP | {adr}:={adr}-1; A-{adr} |
| ISC | {adr}:={adr}+1; A:=A-{adr} |
| LAS | A,X,S:={adr} and S |
| LAX | A,X:={adr} |
| RLA | {adr}:={adr}rol; A:=A and {adr} |
| RRA | {adr}:={adr}ror; A:=A adc {adr} |
| SAX | {adr}:=A and X |
| SLO | {adr}:={adr}*2; A:=A or {adr} |
| SRE | {adr}:={adr}/2; A:=A xor {adr} |
11. Cross assembler xa65
Dalším cross assemblerem, jenž si dnes popíšeme, je nástroj nazvaný jednoduše xa, popř. xa65. Jedná se o univerzální assembler podporující všechny varianty mikroprocesorů MOS 6502 a taktéž šestnáctibitový čip 65816. Vzhledem k tomu, že se jedná o univerzální assembler, je použitelný například i pro tvorbu aplikací pro herní konzole osazené čipem 6502 atd. – na druhou stranu ovšem postrádá specializované vlastnosti, které by ocenili programátoři s cílem tvorby aplikací pro osmibitová Atari – není tedy podporován ani zápis výsledného kódu na obraz diskety, ani například přímá úprava stavového souboru.
Mezi zajímavé vlastnosti assembleru xa patří preprocesing odvozený od céčka (resp. jeho preprocesoru), podpora pro pseudoinstrukce, možnost generování objektového kódu, který je možné dále slinkovat například s výsledkem překladu céčkem a dokonce i bloková struktura, která ovlivňuje viditelnost lokálních symbolů (vhodné pro rozsáhlejší aplikace). K assembleru xa nepřímo patří i nástroj dxa, což je disassembler.
Příkazy preprocesoru podporované xa:
| #include „filename“ |
| #echo comment |
| #print expression |
| #printdef DEFINED |
| #define DEF text |
| #ifdef DEF |
| #else |
| #endif |
| #ifndef DEF |
| #if expression |
| #iflused label |
| #ifldef label |
12. To nejlepší na konec – Mad-Assembler (MADS)
Nejlepším cross assemblerem pro domácí osmibitové mikropočítače Atari je MAD Assembler. Ten je naprogramován – na rozdíl od všech assemblerů zmíněných v předchozích kapitolách – v Delphi a nikoli v jazyku C. Ovšem díky tomu, že projekt Free Pascal dokáže překládat i zdrojový kód naprogramovaný v Delphi (což je rozšíření původního Object Pascalu, který vznikl z dialektu Pascalu společnosti Borland), je možné MAD Assembler přeložit a zcela bez problémů používat i na Linuxu. Způsobu překladu tohoto assembleru právě pro Linux se ostatně věnujeme ve třetím dodatku k dnešnímu článku. MAD Assembler se volá z příkazového řádku, ovšem existuje pro něj například plugin pro Eclipse, který umožňuje většinu operací provádět přímo z tohoto integrovaného vývojového prostředí.
MAD Assembler dokáže gnerovat různé formáty souborů s přeloženým strojovým kódem. Užitečný je především formát XEX, který je přímo zpracovatelný prakticky všemi současnými emulátory počítačů Atari – tvořený program je tedy možné velmi rychle spustit a otestovat.
I MAD Assembler, podobně jako ca65, podporuje některé nelegální instrukce:
ASO RLN LSE RRD SAX LAX DCP ISB ANC ALR ARR ANE ANX SBX LAS SHA SHS SHX SHY NPO CIM
Popř. instrukce specifické pro 16bitový mikroprocesor 65816:
STZ SEP REP TRB TSB BRA COP MVN MVP PEA PHB PHD PHK PHX PHY PLB PLD PLX PLY RTL STP TCD TCS TDC TSC TXY TYX WAI WDM XBA XCE INA DEA BRL JSL JML
Příklad maker:
.macro instLO inst, src
.if (.match (.left (1, {src}), #))
inst #<(.right (.tcount ({src})-1, {src}))
.else
inst src
.endif
.endmacro
.macro stax dst
sta dst
stx dst+1
.endmacro
Příklad části programu napsaného v MADsu:
.proc gr8
ldx #$60
lda #CLOSE
jsr xcio
lda #8+16
sta ioaux2,x
lda #0
sta ioaux1,x
mwa #devstr ioadr,x
lda #OPEN
jsr xcio
lda SAVMSC
ldx SAVMSC+1
ldy #0
loop:
sta grLinL,y
clc
adc #40
pha
txa
sta grLinH,y
adc #0
tax
pla
iny
cpy #192
bne loop
ldy #0
lda #128
ldx #0
13. Svět cross překladačů
Kromě cross assemblerů vzniklo pro domácí osmibitové mikropočítače Atari i několik cross překladačů (cross compiler). Konceptem se cross překladače neliší od cross assemblerů, protože cíl je stále stejný – umožnit vývoj aplikací na počítačích s většími možnostmi (dostupná paměť, výpočetní výkon, …), než mají cílové počítače, až výsledný strojový kód bude přenesen a spuštěn na Atari. Zatímco u cross assemblerů je důvodem pro jejich existenci zejména mnohem větší rychlost překladu (a samozřejmě možnost používat textové editory a IDE s vyšším rozlišením, než poskytuje čip Antic), u cross překladačů je mnohdy jejich existence nutná z toho důvodu, že samotný překladač je tak složitý a velký, že se nemusí vejít do operační paměti osmibitových Atari, popř. se do paměti nevejdou tabulky symbolů (symbol tables) vytvářené v čase překladu (compile time).
Dobrou ukázku rozdílu mezi možnostmi nativních překladačů a cross překladačů můžeme vidět na příkladu programovacího jazyka C. Nativní překladač jazyka C pro osmibitová Atari (tento překladač se jmenuje Deep Blue C) je nejenom relativně pomalý, ale navíc je jeho použití na počítačích Atari limitováno jak poskytovanými vlastnostmi (ne všechny konstrukce z C jsou implementovány nebo implementovány plně), tak i tím, že ve standardní znakové sadě Atari se nevyskytují znaky pro složené závorky „{“ a „}“, které se nahrazují jinými znaky. Namísto toho cross překladač C již může být plně kompatibilní s ANSI C (C89), popř. dokonce s C99 (teoreticky, protože tohoto cíle nebylo dosaženo).
main()
$(
printf("Hello World!");
$)
14. cc65
Prvním cross překladačem, s nímž se v dnešním článku seznámíme, je překladač programovacího jazyka C, který se jmenuje cc65. Ve skutečnosti se však nejedná pouze o čistý překladač céčka, ale o sadu dalších vývojářských nástrojů, mezi něž patří i výše zmíněný cross assembler ca65, dále linker ld65, disassembler da65, simulátor procesorů 6502 sim65 atd. Tento překladač je možné použít nejenom pro tvorbu aplikací pro osmibitové mikropočítače Atari, ale i pro Commodore (VIC20, C64, C128 atd.), osmibitové mikropočítače řady Apple II, herní konzoli NES, TurboGrafx-16 atd.
cc65 do určité míry odpovídá ISO standardu jazyka C (a tím pádem i původnímu ANSI standardu, dokonce je podporováno několik vlastností z C99); standard je vnucen přepínačem –standard. Existuje však několik rozdílů a nedostatků cc65, mezi něž patří neexistence datových typů float a double (a tím pádem i celá část céčka, která předepisuje konverze atd.). Dále existuje omezení funkcí – funkce nemohou vracet struktury ani unie; struktury dokonce není možné předávat hodnotou (což ale většinou nevadí, právě naopak). Kromě toho je sice možné použít modifikátor volatile, ovšem ten nemá žádný podstatný význam (což je v případě mikroprocesorů MOS 6502 a jejich možností pochopitelné).
Naopak mezi rozšíření cc65 oproti standardu patří podpora bloků psaných v assembleru, podpora pseudoproměnných A a AX (což je primární registr mikroprocesoru, tedy akumulátor, v případě AX rozšířený na šestnáct bitů přes registr X). Podporovány jsou konstanty zapsané ve dvojkové soustavě (0b101) a použít lze i počítaná goto (což je částečně převzato z GCC).
15. Atalan
Dalším cross překladačem, o němž se musíme v rámci popisu vývojových nástrojů pro osmibitová Atari zmínit, je překladač programovacího jazyka Atalan, jehož autorem je kamarád atarista Rudla Kudla. Atalan je, ostatně jak již jeho název naznačuje, jazyk určený primárně pro použití na osmibitových Atari (pro počítače vybavené MOS 6502), ve skutečnosti ovšem navíc dokáže generovat strojový kód pro mikroprocesory Z80. Jedná se o poměrně rozsáhlý a propracovaný programovací jazyk (navíc jednoduchý na naučení), jemuž bude kvůli rozsahu věnován samostatný článek.
16. Doplnění: makro assemblery pro osobní mikropočítače s mikroprocesorem Motorola 68000
Zastavme se na chvíli u makro assemblerů určených pro počítače s mikroprocesorem Motorola 68000. Mikropočítače Amiga se, podobně jako například i konkurenční počítače Atari ST, velmi často používaly jako herní stroje a navíc se zde rozvinula i „subkultura“ vývojářů, kteří se zabývali programováním audiovizuálních dem. U těchto typů aplikací bylo velmi důležité, aby bylo například vykreslovací jádro co nejrychlejší, takže se programátoři velmi často uchylovali k použití assembleru. Tímto termínem se, jak již víme, poněkud nepřesně označuje jak příslušný jazyk – česky jazyk symbolických adres nebo jazyk symbolických instrukcí, tak i překladač, který zápis v assembleru převede do (binárního) strojového kódu cílového procesoru.
Assemblery byly na počítačích Amiga a Atari ST mezi programátory poměrně populární i díky tomu, že instrukční kód mikroprocesorů Motorola 68000 byl do velké míry ortogonální, obsahoval relativně velké množství registrů (univerzální datové registry D0 až D7 a adresové registry A0 až A7) a navíc bylo možné používat i takové adresovací režimy, které korespondovaly s konstrukcemi používanými ve vyšších programovacích jazycích (přístupy k prvkům polí, přístup k lokálním proměnným umístěných v zásobníkovém rámci, autoinkrementace adresy atd.). Podívejme se na jednoduchý příklad rutiny (originál najdete zde, která sečte všechny prvky (16bitové integery – načítá se vždy jen 16bitové slovo) v poli. V tomto příkladu se používá autoinkrementace adresy při adresování prvků polí a taktéž instrukce DBRA provádí dvě činnosti – snížení hodnoty registru o jedničku a skok v případě, že je výsledek nenulový:
moveq #0, d0 ; potřebujeme vynulovat horních 16 bitů d0
moveq #0, d1 ; mezivýsledek
loop:
move.w (a0)+, d0 ; horních 16 bitů d0 je pořád nastaveno na 0
add.l d0, d1
dbra d2, loop ; d2 je použit jako počitadlo
Jedním z populárních assemblerů dostupných pro mikropočítače Amiga byl assembler nazvaný ASM-One Macro Assembler. Autorem tohoto assembleru je Rune-Gram Madsen, který tento nástroj v průběhu roku 1990 vytvořil za pouhé čtyři týdny. Jednalo se o komerčně dostupný nástroj prodávaný společností DMV Verlag (Německo) za přibližně 139 marek. Ovšem počet reálně prodaných kusů tohoto nástroje byl poměrně nízký – prodalo se pouze přibližně 500 kopií první verze; ovšem na tomto místě je nutné poznamenat, že ASM-One nebyl jedinou aplikací, která měla problémy s prodejem. Podobný osud totiž potkal například i mnoho her, což je jeden z důvodů, proč některé softwarové firmy postupně přešly na jiné platformy.
Dnes si většinou pod pojmem „assembler“, představujeme nástroj spouštěný z příkazového řádku, který překládá zdrojové kódy napsané v jazyku symbolických adres do objektového (binárního) kódu, popř. přímo vytváří spustitelné soubory. Ovšem ASM-One Macro Assembler se od tohoto chápání assemblerů liší, protože se jednalo o plnohodnotné integrované vývojové prostředí vybavené textovým editorem, samotným assemblerem, monitorem a taktéž debuggerem. Celé prostředí bylo přitom naprogramované taktéž v assembleru a velikost binárního balíčku nepřesahovala devadesát kilobajtů.
I pro Atari ST vznikla celá řada assemblerů, například A-SEKA, Macro Assembler, DevpacST, GST-ASM atd. Nejrychlejším assemblerem je A-SEKA, který dokáže přeložit přibližně 30000 řádků kódu za sekundu (a to na čipu s taktovací frekvencí osm MHz – nikoli GHz). Naproti tomu GST-ASM je doplněn o programátorský editor, podporuje pochopitelně makra, připojování dalších souborů (include) atd.
17. Příloha 1: instalace cross assembleru ATasm
Výše zmíněné cross assemblery a cross překladače většinou nejsou dostupné v repositářích linuxových distribucí, takže je nutné jejich ruční překlad a instalace. Je to však většinou jednoduchá a naprosto bezproblémová operace.
Nejprve si ukažme překlad a instalaci ATasmu na Linuxu.
Stažení archivu se zdrojovými kódy ATasmu verze 1.09:
$ wget https://atari.miribilist.com/atasm/atasm109.zip --2021-05-07 18:21:57-- https://atari.miribilist.com/atasm/atasm109.zip Resolving atari.miribilist.com (atari.miribilist.com)... 64.90.43.178 Connecting to atari.miribilist.com (atari.miribilist.com)|64.90.43.178|:443... connected. HTTP request sent, awaiting response... 200 OK Length: 397661 (388K) [application/zip] Saving to: ‘atasm109.zip’ atasm109.zip 100%[==============================================================================>] 388.34K 108KB/s in 3.6s 2021-05-07 18:22:02 (108 KB/s) - ‘atasm109.zip’ saved [397661/397661]
Rozbalení archivu:
$ unzip atasm109.zip Archive: atasm109.zip creating: atasm109/ inflating: atasm109/atasm.exe creating: atasm109/docs/ inflating: atasm109/docs/atasm.blurb ... ... ...
Samotný překlad a slinkování:
$ cd atasm109/src/ $ make gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c asm.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c symbol.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c parser.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c setparse.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c state.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c dimage.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c inc_path.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c crc32.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c atasm_err.c gcc -Wall -DZLIB_CAPABLE -I../zlib -DUNIX -O3 -fomit-frame-pointer -c state2.c gcc -o atasm asm.o symbol.o parser.o setparse.o state.o dimage.o inc_path.o crc32.o atasm_err.o state2.o -L../zlib -lz
Otestování, zda je assembler správně přeložen a zda je spustitelný:
$ ./atasm --version ATasm 1.09 (A mostly Mac65 compatible 6502 cross-assembler)
Překlad testovacího příkladu:
$ ./atasm test.m65
ATasm 1.09 (A mostly Mac65 compatible 6502 cross-assembler)
Pass 1: Success. (0 warnings)
Pass 2: Success. (0 warnings)
Assembly successful
Compiled 289 bytes (~0k)
Block: 0600-071a (283 bytes)
Block: 072b-0730 (6 bytes)
Compiled to binary file 'test.65o'
Úprava stavového souboru:
$ ./atasm test.m65 -mstatefile.a8s
ATasm 1.09 (A mostly Mac65 compatible 6502 cross-assembler)
Pass 1: Success. (0 warnings)
Pass 2: Success. (0 warnings)
Assembly successful
Compiled 289 bytes (~0k)
Block: 0600-071a (283 bytes)
Block: 072b-0730 (6 bytes)
Compiled to binary file 'test.65o'
18. Příloha 2: instalace cross assembleru xa (xa65)
Dále si ukažme překlad a instalaci xa65, opět na Linuxu.
Stažení archivu se zdrojovými kódy xa65:
$ wget https://www.floodgap.com/retrotech/xa/dists/xa-2.3.11.tar.gz --2021-05-08 08:41:38-- https://www.floodgap.com/retrotech/xa/dists/xa-2.3.11.tar.gz Resolving www.floodgap.com (www.floodgap.com)... 66.166.122.164 Connecting to www.floodgap.com (www.floodgap.com)|66.166.122.164|:443... connected. HTTP request sent, awaiting response... 200 OK Length: 153864 (150K) [application/x-gzip] Saving to: ‘xa-2.3.11.tar.gz’ xa-2.3.11.tar.gz 100%[===================→] 150.26K 36.7KB/s in 4.1s 2021-05-08 08:41:44 (36.7 KB/s) - ‘xa-2.3.11.tar.gz’ saved [153864/153864]
Rozbalení archivu:
$ tar xvfz xa-2.3.11.tar.gz xa-2.3.11/ xa-2.3.11/COPYING xa-2.3.11/ChangeLog ... ... ...
Překlad a slinkování:
$ cd xa-2.3.11 $ make rm -f xa (cd src && LD=gcc CC="gcc -O2" make) make[1]: Entering directory '/tmp/ramdisk/xa-2.3.11/src' gcc -O2 -c -o xa.o xa.c gcc -O2 -c -o xaa.o xaa.c gcc -O2 -c -o xal.o xal.c gcc -O2 -c -o xap.o xap.c gcc -O2 -c -o xat.o xat.c gcc -O2 -c -o xar.o xar.c gcc -O2 -c -o xar2.o xar2.c gcc -O2 -c -o xao.o xao.c gcc -O2 -c -o xau.o xau.c gcc -O2 -c -o xam.o xam.c gcc -O2 -c -o xacharset.o xacharset.c gcc -o ../xa xa.o xaa.o xal.o xap.o xat.o xar.o xar2.o xao.o xau.o xam.o xacharset.o make[1]: Leaving directory '/tmp/ramdisk/xa-2.3.11/src' (cd misc && CC="gcc -O2" make) make[1]: Entering directory '/tmp/ramdisk/xa-2.3.11/misc' cp mkrom.sh ../mkrom.sh gcc -O2 -O2 uncpk.c -o ../uncpk gcc -O2 -O2 printcbm.c -o ../printcbm gcc -O2 -O2 file65.c -o ../file65 gcc -O2 -O2 reloc65.c -o ../reloc65 gcc -O2 -O2 ldo65.c -o ../ldo65 make[1]: Leaving directory '/tmp/ramdisk/xa-2.3.11/misc'
První spuštění xa65:
$ ./xa
Usage: xa [options] file
Cross-assembler for 65xx/R65C02/65816
-v verbose output
-C no CMOS-opcodes
-W no 65816-opcodes (default)
-w allow 65816-opcodes
-B show lines with block open/close
-c produce `o65' object instead of executable files (i.e. don't link)
-o filename sets output filename, default is `a.o65'
A filename of `-' sets stdout as output file
-e filename sets errorlog filename, default is none
-l filename sets labellist filename, default is none
-r adds crossreference list to labellist (if `-l' given)
-M allow ``:'' to appear in comments for MASM compatibility
-R start assembler in relocating mode
-Llabel defines `label' as absolute, undefined label even when linking
-b? addr set segment base address to integer value addr
`?' stands for t(ext), d(ata), b(ss) and z(ero) segment
(address can be given more than once, last one is used)
-A addr make text segment start at an address that when the _file_
starts at addr, relocation is not necessary. Overrides -bt
Other segments must be specified with `-b?'
-G suppress list of exported globals
-p? set preprocessor character to ?, default is #
-DDEF=TEXT defines a preprocessor replacement
-Ocharset set output charset (PETSCII, ASCII, etc.), case-sensitive
-Idir add directory `dir' to include path (before XAINPUT)
--version output version information and exit
--help display this help and exit
== These options are deprecated and will be removed in 2.4+! ==
-x old filename behaviour (overrides `-o', `-e', `-l')
-S allow preprocessor substitution within strings
19. Příloha 3: instalace MAD Assembleru na Linuxu
MAD Assembler se od předchozích assemblerů odlišuje v tom, že je naprogramovaný v Delphi. Ve skutečnosti se ovšem stále jedná o nástroj ovládaný z příkazové řádky, a dialekt Delphi je podporován v projektu/překladači Free Pascal. To znamená, že překlad MADSu lze provést i na Linuxu, ovšem s jedním přídavným krokem – instalací Free Pascalu.
Instalace překladače Free Pascal na Fedoře, popř. na systému založeném na balíčcích RPM:
$ sudo dnf install fpc Last metadata expiration check: 0:53:44 ago on Fri 07 May 2021 03:17:18 AM EDT. Dependencies resolved. ================================================================================ Package Arch Version Repository Size ================================================================================ Installing: fpc x86_64 3.2.0-1.fc32 updates 46 M Installing dependencies: SDL2 x86_64 2.0.12-1.fc32 beaker-Fedora-Everything 518 k binutils x86_64 2.34-6.fc32 updates 5.4 M binutils-gold x86_64 2.34-6.fc32 updates 852 k gpm x86_64 1.20.7-21.fc32 beaker-Fedora-Everything 185 k info x86_64 6.7-6.fc32 beaker-Fedora-Everything 228 k linuxconsoletools x86_64 1.7.1-1.fc32 updates 84 k Transaction Summary ================================================================================ Install 7 Packages Total download size: 53 M Installed size: 372 M Is this ok [y/N]:
Kontrola instalace – zda je překladač dostupný a spustitelný:
$ fpc Free Pascal Compiler version 3.2.0 [2020/06/21] for x86_64 Copyright (c) 1993-2020 by Florian Klaempfl and others /usr/bin/fpc [options] [options] Only options valid for the default or selected platform are listed.
Naklonování repositáře se zdrojovými kódy MAD assembleru:
$ git clone https://github.com/tebe6502/Mad-Assembler Cloning into 'Mad-Assembler'... remote: Enumerating objects: 779, done. remote: Counting objects: 100% (42/42), done. remote: Compressing objects: 100% (42/42), done. remote: Total 779 (delta 22), reused 0 (delta 0), pack-reused 737 Receiving objects: 100% (779/779), 7.71 MiB | 11.49 MiB/s, done. Resolving deltas: 100% (158/158), done.
Překlad MAD Assembleru:
$ fpc -Mdelphi -vh -O3 mads.pas Hint: Start of reading config file /etc/fpc.cfg Hint: End of reading config file /etc/fpc.cfg Free Pascal Compiler version 3.2.0 [2020/06/21] for x86_64 Copyright (c) 1993-2020 by Florian Klaempfl and others Target OS: Linux for x86-64 Compiling mads.pas mads.pas(1095,5) Note: Local variable "i" is assigned but never used mads.pas(3684,29) Hint: Local variable "par" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(4633,28) Warning: Local variable "tmp" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(6222,10) Warning: Local variable "par" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(8255,49) Warning: Local variable "str" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(8856,46) Warning: Local variable "all" does not seem to be initialized mads.pas(9757,26) Hint: Local variable "par" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(12703,47) Hint: Local variable "txt" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(10235,27) Hint: Local variable "par" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(12703,51) Hint: Local variable "tmp" of a managed type does not seem to be initialized mads.pas(11683,52) Warning: Local variable "idx" does not seem to be initialized mads.pas(11683,51) Warning: Local variable "idx" does not seem to be initialized mads.pas(12703,53) Hint: Local variable "v" does not seem to be initialized mads.pas(12823,54) Hint: Local variable "r" does not seem to be initialized mads.pas(13211,29) Hint: Local variable "tmpZM" of a managed type does not seem to be initialized Linking mads 15772 lines compiled, 0.6 sec 6 warning(s) issued 10 hint(s) issued 1 note(s) issued
Nyní by měl být MAD Assembler spustitelný z příkazové řádky:
$ ./mads mads 2.1.3 Syntax: mads source [switches] -b:address Generate binary file at specific address -bc Branch condition test -c Label case sensitivity -d:label=value Define a label -f CPU command at first column -fv:value Set raw binary fill byte to [value] -hc[:filename] Header file for CC65 -hm[:filename] Header file for MADS -i:path Additional include directories -l[:filename] Generate listing -m:filename File with macro definition -ml:value margin-left property -o:filename Set object file name -p Print fully qualified file names in listing and error messages -s Suppress info messages -t[:filename] List label table -u Warn of unused labels -vu Verify code inside unreferenced procedures -x Exclude unreferenced procedures
20. Odkazy na Internetu
- Programovací jazyky používané na platformě osmibitových domácích mikropočítačů Atari
https://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyky-pouzivane-na-platforme-osmibitovych-domacich-mikropocitacu-atari/ - Programovací jazyky používané na platformě osmibitových domácích mikropočítačů Atari (2)
https://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyky-pouzivane-na-platforme-osmibitovych-domacich-mikropocitacu-atari-2/ - Sedmdesátiny assemblerů: lidsky čitelný strojový kód
https://www.root.cz/clanky/sedmdesatiny-assembleru-lidsky-citelny-strojovy-kod/ - Programovací jazyk BASIC na osmibitových mikropočítačích
https://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-basic-na-osmibitovych-mikropocitacich/ - Programovací jazyk BASIC na osmibitových mikropočítačích (2)
https://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-basic-na-osmibitovych-mikropocitacich-2/#k06 - Programovací jazyk BASIC na herní konzoli Atari 2600
https://www.root.cz/clanky/programovaci-jazyk-basic-na-herni-konzoli-atari-2600/ - A Tour of 6502 Cross-Assemblers
https://bumbershootsoft.wordpress.com/2016/01/31/a-tour-of-6502-cross-assemblers/ - Which cross assembler/compiler do you use?
https://atariage.com/forums/topic/195253-which-cross-assemblercompiler-do-you-use/ - Stránka magazínu (diskmagu) FLOP
http://flop.atariportal.cz/ - Madass
https://mads.atari8.info/ - MAD-ASSEMBLER 1.9.5
https://mads.atari8.info/mads_eng.html - Action (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Action - Assembler (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Assembler - Basic (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Basic - C (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=C - Forth (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Forth - Fortran (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Fortran - Lisp (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Lisp - Logo (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Logo - Pascal (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Pascal - Pilot (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Pilot - PL65 (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=PL65 - Quick (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=Quick - WSFN (AtariWiki.org)
https://atariwiki.org/wiki/Wiki.jsp?page=WSFN - MAC/65 (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/MAC/65 - Atari Assembler Editor
https://en.wikipedia.org/wiki/Atari_Assembler_Editor#AMAC - cc65
https://cc65.github.io/ - Grafika na osmibitových počítačích firmy Sinclair
http://www.root.cz/clanky/grafika-na-osmibitovych-pocitacich-firmy-sinclair/ - Stránky RetroFestu
http://retrofest.cz/ - RetroHerna
http://retroherna.cz/ - BASIC
http://cs.wikipedia.org/wiki/BASIC - BASIC
http://en.wikipedia.org/wiki/BASIC - Rosetta Code – Category Basic
http://rosettacode.org/wiki/Category:BASIC - Dartmouth College Computation Center: 1964 – The original Dartmouth BASIC manual
http://www.bitsavers.org/pdf/dartmouth/BASIC_Oct64.pdf - The Original BASIC
http://www.truebasic.com/ - BASIC – Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code
http://hopl.murdoch.edu.au/showlanguage.prx?exp=176 - Turbo BASIC (Wikipedia CZ)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Turbo_BASIC - Sinclair BASIC (Wikipedia CZ)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sinclair_BASIC - Action!
https://atari8bitbot.com/action/ - Atari Logo
https://atari8bitbot.com/atari-logo/ - Atari PILOT & Super PILOT
https://atari8bitbot.com/atari-pilot/ - Turbo-BASIC XL
https://atari8bitbot.com/turbo-basic-xl/ - Atari Assembler/Editor
https://atari8bitbot.com/atari-assembler-editor/ - Strings in Atari BASIC
http://www.cyberroach.com/analog/an11/strings.htm - String Arrays in Atari BASIC
http://www.atarimagazines.com/compute/issue11/52_1_STRING_ARRAYS_IN_ATARI_BASIC.php - An Atari BASIC Tutorial
http://www.cyberroach.com/analog/an25/basictutorial.htm - Atari Logo
https://en.wikipedia.org/wiki/Atari_Logo - Computer art and animation: a user's guide to Atari logo
https://archive.org/details/Computer_Art_and_Animation - Going into Action! with Atari XL/XE – Part 1 – Hello World!
https://vintageisthenewold.com/going-into-action-with-atari-xl-xe-part-1-hello-world/ - Going into Action! with Atari XL/XE – Part 2 – Graphics
https://vintageisthenewold.com/going-into-action-with-atari-xl-xe-part-2-graphics/ - Going into Action! with Atari XL/XE – Part 3 – More Variables, Memory and Pointers (ugh!)
https://vintageisthenewold.com/going-into-action-with-atari-xl-xe-part-3-more-variables-memory-and-pointers-ugh/ - Going into Action! with Atari XL/XE – Part 4 – Using VSCode and Action! with syntax highlighting
https://vintageisthenewold.com/going-into-action-with-atari-xl-xe-part-4-using-vscode-and-action-with-syntax-highlighting/ - Atari800 (emulátor)
https://github.com/atari800/atari800 - Atari MAC/65 Tutorial
https://www.youtube.com/watch?v=RyBsGDJBXD0 - MAC/65 Manual
http://www.mixinc.net/atari/mac65.htm - BASIC 10 Liner Contest 2021
https://atariage.com/forums/topic/316645-basic-10-liner-contest-2021/ - Hexadecimální prohlížeče a editory s textovým uživatelským rozhraním
https://www.root.cz/clanky/hexadecimalni-prohlizece-a-editory-s-textovym-uzivatelskym-rozhranim/ - Deep Blue C
https://en.wikipedia.org/wiki/Deep_Blue_C - Deep Blue C Compiler
https://www.atariarchives.org/APX/showinfo.php?cat=20166 - Historie vývoje počítačových her: simulace a strategické hry naprogramované Chrisem Crawfordem
https://www.root.cz/clanky/historie-vyvoje-pocitacovych-her-simulace-a-strategicke-hry-naprogramovane-chrisem-crawfordem/ - Explore BASIC Programming Languages for the Atari 8-Bit Computers (30–60 mins)
http://atariprojects.org/2020/08/29/explore-different-basic-programming-languages-for-the-atari-8-bit-computers-30–60-mins/ - Learn How to Make a Game in BASIC XE (30–60 mins)
http://atariprojects.org/2019/12/21/learn-how-to-make-a-game-in-basic-xe-30–60-mins/ - Atari BASIC XL (manuál)
http://www.atarimania.com/8bit/files/BASIC%20XL%20%C2%A4%20Second%20Edition.pdf - BASIC XE For Atari XL & XE
https://www.atarimagazines.com/compute/issue67/318_1_Reviews_BASIC_XE_For_Atari_XL_XE.php - BUG/65 (Reference manual)
https://atariwiki.org/wiki/attach/Bug65/BUG-65%20Version%202.0%20manual-final%20with%20errorpage.pdf - Cross compiler
https://en.wikipedia.org/wiki/Cross_compiler - Křížový překladač
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%BD_p%C5%99eklada%C4%8D - ATasm
https://atari.miribilist.com/atasm/ - ATasm v1.09 („Global Pandemic Release“)
https://atari.miribilist.com/atasm/atasm.pdf - DOS XL
https://en.wikipedia.org/wiki/DOS_XL - Aztec C online Museum
https://www.clipshop.ca/Aztec/index.htm - Aztec C Compilers
http://aztecmuseum.ca/compilers.htm - Scratchbox
http://scratchbox.org/ - History of PC based C-compilers
https://web.archive.org/web/20071215083657/http://www.itee.uq.edu.au/~csmweb/decompilation/hist-c-pc.html - PAL/NTSC Upgrade
https://www.myatari.com/nirdary.html - How can you measure time using BASIC on Atari XL computers?
https://retrocomputing.stackexchange.com/questions/269/how-can-you-measure-time-using-basic-on-atari-xl-computers - Atari Microsoft Basic manual
http://www.atarimania.com/8bit/files/Atari_Microsoft_Basic.pdf - Assembly Language: Still Relevant Today
http://wilsonminesco.com/AssyDefense/ - Programovani v assembleru na OS Linux
http://www.cs.vsb.cz/grygarek/asm/asmlinux.html - Why Assembly Language Programming? (Why Learning Assembly Language Is Still a Good Idea)
https://wdc65×x.com/markets/education/why-assembly-language-programming/ - Low Fat Computing
http://www.ultratechnology.com/lowfat.htm - Assembly Language
https://www.cleverism.com/skills-and-tools/assembly-language/ - Why do we need assembly language?
https://cs.stackexchange.com/questions/13287/why-do-we-need-assembly-language - Assembly language (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/Assembly_language#Historical_perspective - Assembly languages
https://curlie.org/Computers/Programming/Languages/Assembly/ - vasm
http://sun.hasenbraten.de/vasm/ - A86/A386 assembler and D86/D386 debugger
http://eji.com/a86/ - FASM
https://en.wikipedia.org/wiki/FASM - NASM
https://www.nasm.us/ - High Level Assembly (home page)
http://plantation-productions.com/Webster/ - High Level Assembly (Wikipedia)
https://en.wikipedia.org/wiki/High_Level_Assembly - A86/A386 Features
http://eji.com/a86/features.htm#FeaturesA86 - Assembly language today
http://beust.com/weblog/2004/06/23/assembly-language-today/ - Assembler: Význam assembleru dnes
http://www.builder.cz/rubriky/assembler/vyznam-assembleru-dnes-155960cz - Assembler pod Linuxem
http://phoenix.inf.upol.cz/linux/prog/asm.html - AT&T Syntax versus Intel Syntax
https://www.sourceware.org/binutils/docs-2.12/as.info/i386-Syntax.html - Linux Assembly website
http://asm.sourceforge.net/ - Using Assembly Language in Linux
http://asm.sourceforge.net/articles/linasm.html - Borland Turbo Assembler
https://web.archive.org/web/20101023185143/http://info.borland.com/borlandcpp/cppcomp/tasmfact.html - Microsoft Macro Assembler Reference
https://docs.microsoft.com/en-us/cpp/assembler/masm/microsoft-macro-assembler-reference?view=vs-2019 - ASM-One Macro Assembler
http://en.wikipedia.org/wiki/ASM-One_Macro_Assembler - ASM-One pages
http://www.theflamearrows.info/documents/asmone.html - Základní informace o ASM-One
http://www.theflamearrows.info/documents/asminfo.html - xa65
https://www.floodgap.com/retrotech/xa/ - ca65 Users Guide
https://cc65.github.io/doc/ca65.html - Introduction of Assembler
https://www.geeksforgeeks.org/introduction-of-assembler/ - Two Pass Assemblers Tutorial
https://www.youtube.com/watch?v=BUZycVrWPa4 - ST ASSEMBLERS A START COMPARISON
https://www.atarimagazines.com/startv1n1/STAssemblers.html
