Historie vývoje počítačových her (136. část – české textovky III)

31. 7. 2014

Doba čtení: 21 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

I v dnešní části seriálu o historii vývoje počítačových her se budeme (již potřetí) zabývat textovkami vyvinutými v tuzemsku. Popíšeme si další slavné hry, například tituly Podraz III, Indiana Jones 3 či Ataristův Protiútok. Zmíníme se i o konverzích některých textovek na další typy mikropočítačů.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (136. část – české textovky III)

2. Podraz III

3. Konverze hry Podraz III pro osmibitové mikropočítače Atari

4. Indiana Jones 2

5. Indiana Jones 3

6. Mrazík: jednoduchá textovka naprogramovaná v BASICu

7. Indiana Jones a Chrám zkázy: konverze pro osmibitové mikropočítače Atari

8. Druhá konverze textovky Indiana Jones a Chrám zkázy pro osmibitové mikropočítače Atari

9. Ataristův Protiútok

10. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (136. část – české textovky III)

V minulé a předminulé části seriálu o historii vývoje počítačových her jsme se seznámili s některými tuzemskými textovkami. Jednalo se buď o textové hry, které vznikly překladem některého zahraničního titulu (příkladem mohou být hry Pirate Adventure CZ, Stranded CZ, Spellbound CZ či Neverending Story CZ), ovšem většina textovek, o nichž jsme se již v předchozích dvou částech seriálu zmínili, vznikla přímo v ČSSR popř. později v ČSFR. Připomeňme si, že již byly popsány textovky Poklad, Poklad 2, Indiana Jones a Chrám zkázy, Prudent Dactyl, Pomsta šíleného Ataristy, Arnal a dva dračí zuby, Město robotů a taktéž multiplatformní textovka Belegost.

Obrázek 1: Slavná textová hra Pomsta šíleného Ataristy se dočkala svého pokračování.

Dnes se budeme zabývat popisem dalších textovek, které vznikly v tuzemsku. Nesmíme samozřejmě zapomenout na slavnou hru Podraz III pro ZX Spectrum, která však byla portována i na další typy domácích osmibitových mikropočítačů, například na osmibitové počítače Atari. Dále si popíšeme textovku Indiana Jones 2 a Indiana Jones 3 či jednoduchou BASICovou hru Mrazík. Nezapomeneme ovšem ani na další slavnou hru Ataristův protiútok, což je volné pokračování textovky Pomsta šíleného Ataristy. Kromě toho se zmíníme i o dvou konverzích minule popsané hry Indiana Jones a Chrám zkázy pro mikropočítače Atari – viz sedmou a osmou kapitolu.

Obrázek 2: Další slavná Indiana Jones a Chrám zkázy byla konvertována na další typy osmibitových mikropočítačů.

2. Podraz III

První textovkou, s níž se v dnešním článku seznámíme, je titul Podraz III, jehož autorem je známý vývojář (nejenom textovek) František Fuka. Původní verze této hry vyšla v roce 1986 pro osmibitové domácí mikropočítače ZX Spectrum, ovšem jak si řekneme v navazující kapitole, byla tato známá a úspěšná hra později konvertována i na další typy mikropočítačů a dokonce se dočkala své anglické verze. Podraz III (číslovka III zde odkazuje na inspiraci filmy Podraz a Podraz 2) byl v době svého vzniku poměrně netypickou hrou, protože se nejednalo o klasickou textovku ovládanou příkazy zapisovanými z klávesnice, v níž by se hrdina musel „protloukat“ herním světem, sbírat a používat předměty popř. komunikovat s NPC. Namísto toho se celý herní příběh odehrává před monitorem počítače, který se přes telefonní modem může připojovat k dalším počítačům, popř. k BBS. Hráč na základě získávaných zpráv a vyluštěných šifer postupně zjišťuje informace potřebné pro „vyluxování“ konta jednoho podvodníka. Tato netypická (a poměrně jednoduchá) hra byla tak populární, že se dočkala mnoha neoficiálních pokračování vytvořených různými autory.

Obrázek 3: Podraz III pro ZX Spectrum: loading screen.

Obrázek 4: Podraz III pro ZX Spectrum: úvodní obrazovka hry.

Obrázek 5: Podraz III pro ZX Spectrum: takto vypadá základní rozhraní hry s možností připojit se modemem ke vzdálenému počítači (BBS) či si přečíst doručenou zprávu.

Obrázek 6: Podraz III pro ZX Spectrum: samotný začátek hry, první zpráva a současně i první úkol pro hráče.

3. Konverze hry Podraz III pro osmibitové mikropočítače Atari

I přes značné technologické (hardwarové i softwarové) rozdíly mezi různými typy osmibitových mikropočítačů se výše zmíněná hra Podraz III dočkala dalších konverzí. Na screenshotech uvedených v této kapitole můžeme vidět, jakým způsobem dopadla konverze Podrazu III na osmibitové domácí mikropočítače Atari. Herní princip, děj a pravděpodobně i všechna telefonní čísla a hesla jsou v obou variantách stejná, liší se jen způsob zobrazení. Všechny odlišnosti vychází z rozdílů mezi grafickými subsystémy ZX Spectra a mikropočítačů Atari, což konkrétně znamená, že na Atari je použitý textový režim s větším počtem znaků na řádek (40 znaků oproti původním 32 znakům), ovšem namísto 8/16 barev se používá pouze monochromatické zobrazení (dva odstíny jedné barvy), což však samozřejmě nemá žádný vliv na samotný děj hry. I zde platí, že pro dohrání Podrazu III stačí tužka, jeden list A4 a trpělivost při vytáčení telefonních čísel – tu ovšem pamětníci osmibitových mikropočítačů se hrami uloženými na kazetách samozřejmě museli mít :-).

Obrázek 7: Podraz III pro Atari: úvodní obrazovka hry (srovnej s obrázkem číslo 4).

Obrázek 8: Podraz III pro Atari: samotný začátek hry, první zpráva a současně i první úkol pro hráče (srovnej s obrázkem číslo 5).

Obrázek 9: Podraz III pro Atari: vytáčení zvoleného telefonního čísla.

Obrázek 10: Podraz III pro Atari: přihlašování se na vzdáleném počítači.

Obrázek 11: Podraz III pro Atari: telefonní seznam Arthura Browna.

Obrázek 12: Podraz III pro Atari: pokračování hry.

Obrázek 13: Podraz III pro Atari: zde se hráč konečně dozví pravidla a svůj úkol.

4. Indiana Jones 2

Volným pokračováním minule popsané textovky Indiana Jones a Chrám zkázy je hra nazvaná Indiana Jones 2, kterou taktéž naprogramoval František Fuka. Tato textovka pocházející z roku 1987, která je inspirována filmem Dobyvatelé ztracené archy, je oproti mnoha dalším tuzemským textovkám poněkud výjimečná tím, že se může ovládat pomocí menu, což sice může být poněkud zdržující (jak kvůli pomalému vykreslování, tak i kvůli pomalému výběru položek menu), ovšem je dobré vidět, že se autoři textovek snažili o vytvoření alternativního ovládání, které jen slepě nekopírovalo starodávnou textovku Colossal Cave Adventure (ostatně FF se spolupodílel na vývoji hry Belegost, která se taktéž ovládala „alternativně“, konkrétně pomocí ikon a roletových menu). Hra je (alespoň podle mého názoru) jednodušší než první díl; v případě potřeby je však možné použít návod dostupný na adrese http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&solution_id=indyjones2_nv.txt.

Obrázek 14: Indiana Jones 2 pro ZX Spectrum: loading screen.

Obrázek 15: Indiana Jones 2 pro ZX Spectrum: informace na začátek.

Obrázek 16: Indiana Jones 2 pro ZX Spectrum: na první pohled klasické rozhraní textovky z osmdesátých let minulého století.

Obrázek 17: Indiana Jones 2 pro ZX Spectrum: ovládání hry s využitím menu.

Obrázek 18: Indiana Jones 2 pro ZX Spectrum: ovládání hry s využitím menu.

5. Indiana Jones 3

Pravděpodobně nejlepší klasickou textovkou z trilogie Indiana Jones je díl třetí, který byl vydán až v roce 1990. Tato hra je opět ovládána pomocí příkazů zadávaných z klávesnice a mezi její technologické zajímavosti patří použití nestandardního fontu (vykreslovaného programově), což Františku Fukovi umožnilo obejít limit zobrazení jen třiceti dvou znaků na řádek. Tato textovka umožnila ukládat stav hry jak na magnetofon (to je u textovek dosti netypické), tak i do paměti. Celkově bylo k dispozici osm paměťových pozic pro ukládání, což tuto hru řadí nad zahraniční komerční produkty. I herní příběh se ze všech tří dílů Indiana Jonese vydařil nejvíce v poslední části. V případě potřeby – pokud se hráč chce ochudit o mnoho zajímavých situací – je možné pro dohrání použít návod dostupný na adrese http://www.zx-spectrum.cz/index.php?cat1=3&cat2=6&solution_id=indyjones3_nv.txt.

Obrázek 19: Indiana Jones 3 pro ZX Spectrum: loading screen.

Obrázek 20: Indiana Jones 3 pro ZX Spectrum: úvodní obrazovka.

Obrázek 21: Indiana Jones 3 pro ZX Spectrum: prostředí hry.

Obrázek 22: Indiana Jones 3 pro ZX Spectrum: prostředí hry.

Obrázek 23: Indiana Jones 3 pro ZX Spectrum: prostředí hry.

6. Mrazík: jednoduchá textovka naprogramovaná v BASICu

Další textovkou, s níž se v dnešním článku alespoň ve stručnosti seznámíme, je hra nazvaná Mrazík, konkrétně verze této hry, která vznikla pro osmibitové mikropočítače Atari (existuje totiž hned několik stejně pojmenovaných her). Děj Mrazíka, jména a charakteristiky NPC i jednotlivé lokace jsou inspirovány stejnojmennou známou pohádkou. Tato hra je zástupcem velkého množství textovek naprogramovaných v jazyku BASIC a díky absenci jakékoli ochrany je možné se jednoduše podívat na její zdrojový kód. To se hodí hned na začátku hry, kdy je nutné zadat heslo uložené přímo ve zdrojovém kódu – viz též obrázek číslo 26, kde je inkriminovaná část zdrojového kódu hry vypsána. Způsob komunikace hry s hráčem i zadávané příkazy se příliš neliší od většiny dalších tuzemských textovek.

Obrázek 24: Mrazík: ATASCII art.

Obrázek 25: Mrazík: úvodní demo efekt.

Obrázek 26: Mrazík: získání hesla je snadné :-)

Obrázek 27: Mrazík: úvodní informace.

Obrázek 28: Mrazík: prostředí hry.

Obrázek 29: Mrazík: prostředí hry.

Obrázek 30: Mrazík: prostředí hry.

Obrázek 31: Mrazík: docela běžný BASICový špagetový kód.

7. Indiana Jones a Chrám zkázy: konverze pro osmibitové mikropočítače Atari

S textovkou Indiana Jones a Chrám zkázy jsme se již setkali v předchozím díle tohoto seriálu. Připomeňme si jen, že se jedná o textovku naprogramovanou v roce 1985 Františkem Fukou, na níž postupně nepřímo navázaly výše popsané hry Indiana Jones 2 a Indiana Jones 3. Ovšem vzhledem k oblibě textovky Indiana Jones a Chrám zkázy byla i tato hra konvertována na další typy osmibitových domácích mikropočítačů, a to v některých případech i několikrát (samozřejmě různými autory). To mj. znamená, že se na mikropočítačích Atari můžeme setkat s minimálně třemi variantami této hry a minimálně s jednou parodií. První varianta Indiany Jonese převedená Tomášem Havlem (http://atari.panprase.cz/?action=detail&co=292) je čistě textová, bez jakýchkoli obrázků (což ostatně u textovek není na škodu, minimálně se zkrátí čas nahrávání hry z kazety). Druhá varianta od Petra Doležala je doplněna o úvodní (velmi pěkný) monochromatický obrázek, jenž můžeme vidět pod tímto odstavcem. Této variantě se nevyhnuly některé chyby při konverzi, nicméně popis lokací i děj se snaží držet Fukova originálu, včetně nezbytných a všudypřítomných pastí :-).

Obrázek 32: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: úvodní monochromatický obrázek (jeden z nejpovedenějších obrázků v původních českých hrách vůbec).

Obrázek 33: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: informace o původním autorovi i o autorovi portu na Atari.

Obrázek 34: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: informace na začátku hry.

Obrázek 35: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: prostředí hry.

Obrázek 36: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: prostředí hry (porovnej se stejnou scénou uvedenou v předchozí části seriálu).

Obrázek 37: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: inspirace původní verzí je jasně patrná.

8. Druhá konverze textovky Indiana Jones a Chrám zkázy pro osmibitové mikropočítače Atari

Druhá (nikoli nutně chronologicky) varianta hry Indiana Jones a Chrám Zkázy určená pro domácí osmibitové mikropočítače Atari je již od původní verze Františka Fuky i od dalších víceméně přesných konverzí značně odlišná. Tuto variantu vytvořil Rudolf Kudla a jak je již ze screenshotů zobrazených pod tímto odstavcem patrné, změnilo se především pseudografické uživatelské rozhraní hry. Kromě odlišného fontu (který je – na rozdíl od originálního Atari fontu – méně čitelný, k čitelnosti nepřispívá ani použití verzálek) se změnil i design obrazovky. Ta je rozdělena na několik částí. V horní části se zobrazuje popis lokace, podobně jako je tomu u většiny klasických textovek. V levé dolní části se zobrazuje jakási forma kompasu, díky němuž je na první pohled patrné, kterými směry se může hráč v dané lokaci vydat. Tím se ušetří místo v horní části, kde není nutné neustále dokola psát texty typu „MUZES NA SEVER A VYCHOD.“ Řádek na spodním okraji obrazovky je vyhrazen pro zápis příkazů, zde již není oproti dalším textovkám prakticky žádný rozdíl. I přes poměrně nečitelný font se jedná o propracovanou textovku, která opět ukazuje, že i původní rozhraní klasických textovek je možné různým způsobem rozšiřovat a vylepšovat.

Obrázek 38: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: úvodní obrazovka.

Obrázek 39: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: prostředí hry.

Obrázek 40: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: prostředí hry.

Obrázek 41: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: prostředí hry.

Obrázek 42: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: prostředí hry.

Obrázek 43: Indiana Jones a Chrám zkázy pro Atari: stejný (neslavný) konec jako v předchozí verzi.

9. Ataristův Protiútok

Na slavnou textovku Pomsta šíleného Ataristy Viktora Lošťáka, s níž jsme se seznámili již v předchozí části tohoto seriálu navázal druhý díl pojmenovaný Ataristův protiútok, plným názvem pak Mikrosoft Meta Basic: Ataristův protiútok (ostatně podobně bombastický byl i úplný název prvního dílu: Multi Pascal 2.7 aneb Pomsta šíleného Ataristy). Hlavním hrdinou této hry je stejný (neznámý) Atarista, který vystupoval již v prvním díle; stejně tak i s většinou jeho protivníků (členů a ex-členů Atari klubu v Odrách) se hráč setkal. Novým úkolem hrdiny je eliminovat tyto nelítostné a dosti šílené protivníky, kteří vyvíjí nový typ destruktivního počítačového viru. Ve hře Ataristův protiútok se autorovi podařilo zachovat podobný styl humoru, který proslavil již první díl; hra je dokonce stejně rozsáhlá (s relativně malým počtem lokací) a poměrně jednoduchá, což mj. znamená, že je hratelná i pro ty hráče, kteří nepatří mezi tvrdé jádro textovkářů.

Obrázek 44: Ataristův Protiútok: úvodní obrazovka (emulátor se snažil napodobit efekt běžícího textu na TV obrazovce s pomalou odezvou, ve skutečnosti je i horní řádek relativně dobře čitelný).