Historie vývoje počítačových her (57. část - open source hry odvozené od Scorched Earth a série Worms)

20. 12. 2012

Doba čtení: 23 minut

Líbí se vám článek?
Podpořte redakci

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme některé open source hry, jejichž tvůrci se nechali inspirovat buď sharewarovými hrami typu Scorched Earth/Scorched Tanks, nebo herní sérií Worms. Kromě toho se taktéž budeme zabývat zvláštní herní podkategorií – jedná se o artillery games odehrávajících se ve vesmíru.

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (57. část – open source hry odvozené od Scorched Earth a série Worms)

6. Artillery games odehrávající se ve vesmíru

7. Gravity wars a její varianty

8. Slingshot aneb skutečná tahová vesmírná artillery game

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (57. část – open source hry odvozené od Scorched Earth a série Worms)

V dnešní části seriálu o historii vývoje výpočetní techniky si popíšeme vybrané open source hry patřící do kategorie „artillery games“. Bude se jednat především o hry nazvané XScorch a Atomic Tanks (atanks), jejichž autoři se inspirovali hrami Tank Wars, Scorched Earth a Scorched Tanks popsanými v 55. části tohoto seriálu (ostatně i názvy obou open source her jsou odvozeny od svých starších sharewarových protějšků). Další dvojice dnes popsaných open source her nese název Hedgewars a Wormux. V tomto případě se jedná o herní tituly rozvíjející slavnou herní sérii Worms společnosti Team 17, kterou jsme se zabývali minule. Odkazy na kapitoly s popisem příslušných her jsou dostupné po kliknutí na následující čtveřici obrázků:

Obrázek 1: XScorch.

Obrázek 2: Atomic Tanks

Obrázek 3: Hedgewars

Obrázek 4: Wormux

Kategorie „artillery games“ ve skutečnosti obsahuje ještě minimálně jednu speciální podkategorii her, které se odehrávají ve vesmíru, a to ve zcela odlišném měřítku, než je tomu v případě her, kde proti sobě stojí děla, tanky, červi nebo ježci. Měřítko herního světa „vesmírných artillery games“ je nastaveno takovým způsobem, že se na obrazovce kromě obou protivníků nachází i jedna nebo více planet, které svou gravitační silou ovlivňují dráhy střel a v některých případech i dráhy, po nichž se pohybují oba (či větší množství) protivníků. Těmito dnes poněkud méně známými a méně rozšířenými hrami, jejichž počátek můžeme vystopovat až u legendární Spacewar!, se budeme zabývat v šesté, sedmé a osmé kapitole.

2. XScorch

První open source hrou, s níž se v dnešním článku seznámíme, je hra nazvaná XScorch. Již z názvu této hry je patrné, že je určena pro operační systémy podporující X Window System a současně se jedná i o hru inspirovanou známým sharewarovým titulem Scorched Earth a v menší míře pak i Amigáckou hrou Scorched Tanks. První verze XScorche vyžadovaly pro svůj běh skutečně jen základní knihovny X Window pro grafické uživatelské prostředí, ovšem současné verze jsou založeny na knihovně GTK+, což je ostatně patrné i z pohledu na screenshoty s různými dialogy, kterými je tato hra vybavena. V XScorch může proti sobě hrát až deset protivníků, kteří mohou být ovládáni buď lidskými hráči nebo počítačovou (prozatím stále poměrně hloupou) umělou inteligencí (AI). Hraje se na tahy, podobně jako v originálním Scorched Earth, ovšem v implicitním nastavení si nejprve všichni protivníci navolí zbraň, úhel a sílu výstřelu a teprve poté na samém konci herního kola všichni protivníci vystřelí současně, což zmenšuje výhodu, kterou normálně mají hráči začínající nové kolo (pravděpodobně je tento alternativní způsob výhodnější i pro síťovou variantu hry).

Obrázek 5: XScorch – úvodní obrazovka.

Co se týče výběru zbraní, i zde můžeme vidět velkou podobnost s DOSovou hrou Scorched Earth, a to dokonce do takové míry, že názvy některých zbraní či obranných prostředků jsou shodné, což ostatně není pro nás pamětníky na škodu, spíše naopak :-) Podobné je i grafické ztvárnění výbuchů jednotlivých typů střel, včetně použití algoritmu pro vykreslení plasmy použitého u nukleárních střel („Baby nuke“, „Nuke“). Došlo ovšem i k přidání dalších typů zbraní, nových ochranných polí a navíc byly upraveny algoritmy pro vybrané typy zbraní takovým způsobem, aby se předešlo některým chybám, ke kterým docházelo ve Scorched Earth (předčasné výbuchy zbraní typu „roller“, v některých případech nekorektní algoritmus vyplňování u zbraní typu „napalm“ atd.). Nejlepší je si tuto hru nainstalovat z balíčků (měla by být dostupná pro současné desktopové linuxové distribuce, i když se dnes jedná o poněkud starší herní titul) a porovnat si ji se Scorched Earth spuštěným v DOSBoxu.

Obrázek 6: XScorch – informace o autorech (GTK+ dialog).

Obrázek 7: XScorch – volba počtu hráčů, výběr AI a nastavení jmen hráčů.

Obrázek 8: XScorch – nastavení ekonomických parametrů hry.

Obrázek 9: XScorch – nákup zbraní je prakticky shodný se Scorched Earth.

Obrázek 10: XScorch – herní svět.

Obrázek 11: XScorch – použití napalmu.

Obrázek 12: XScorch – zapnutí ochranných štítů.

Obrázek 13: XScorch – opět použití napalmu, evidentně není při vykreslování použit double buffering.

Obrázek 14: XScorch – nesmí chybět atomový výbuch ve stylu původní Scorched Earth (algoritmus plasmy).

3. Atomic Tanks

Některým hráčům sice může XScorch po grafické stránce připadat poněkud primitivně vykreslený (samotný herní svět připomíná nejvíce pradávnou hru Tank Wars), na druhou stranu je však grafické uživatelské rozhraní této hry velmi přehledné a navíc je hra nenáročná na výkon počítače, na rozdíl od Hedgewars či Wormux popsaných v dalším textu, které využívají možností grafické akcelerace (na noteboocích a desktopových počítačích je grafický akcelerátor dnes již běžná součást vybavení počítače, ale hru XScorch by mělo být možné zprovoznit i na dalších „alternativních“ zařízeních, kde již situace může být jiná). Podívejme se nyní na alternativní open source hru, která sice taktéž vychází ze základních principů „artillery games“, ale její grafické ztvárnění je odlišné. Tato hra se jmenuje Atomic Tanks, neboli zkráceně atanks a je taktéž určena pro linuxové desktopové prostředí, ovšem díky použité knihovně Allegro je možné tuto hru spustit i bez X Window na „pouhém“ framebufferu (taktéž je umožněna její snadná portace na další systémy).

Obrázek 15: Atomic Tanks – jako správný unixový program má i Atomic Tanks svou manuálovou stránku.

Zatímco se ve hře XScorch její autoři poměrně striktně drželi původní sharewarové hry Scorched Earth, je Atomic Tanks po grafické a vlastně i zvukové stránce dosti odlišný. V herním světě se například na obloze mohou vykreslovat planety, povrch země je texturovaný (a pravděpodobně i procedurálně obarvený – viz též screenshot číslo 18 a 24), je možné povolit bouřku či nepřátelské UFO atd. Velkou změnou prošel i seznam nabízených zbraňových systémů a vylepšené byly i animace střelby a výbuchů. Grafické zpracování samotného herního světa je skutečně na velmi dobré úrovni, poněkud horší je to však se systémem menu a ikonami zobrazenými při nákupu zbraní, nicméně pro milovníky klasických artillery games se s velkou pravděpodobností bude jednat o zábavnou hru.

Obrázek 16: Atomic Tanks – úvodní obrazovka.

Obrázek 17: Atomic Tanks – volby ovlivňující počasí v herním světě.

Obrázek 18: Atomic Tanks – herní svět s UFO v horní části.

Obrázek 19: Atomic Tanks – nákup zbraní.

Obrázek 20: Atomic Tanks – nákup obranných systémů.

Obrázek 21: Atomic Tanks – některé zbraně mají skutečně velkou oblast destrukce.

Obrázek 22: Atomic Tanks – hlášky ve stylu Scorched Earth.

Obrázek 23: Atomic Tanks – další typy zbraní s prapodivnými názvy („funky death“…).

Obrázek 24: Atomic Tanks – pozadí hry i textura terénu se může měnit.

Obrázek 25: Atomic Tanks – pozadí hry i textura terénu se může měnit.

4. Hedgewars

Třetí hra, s níž se dnes seznámíme, nese název Hedgewars a již při pohledu na screenshoty je patrné, že je tato hra inspirována herní sérií Worms. V Hedgewars však proti sobě nebojují červi, ale ježci sdružení do týmů, přičemž každý tým má vlastní kostým, takže jsou všichni členové týmu snadno rozeznatelní (neliší se tedy pouze barvou jména). Nutno říci, že se autorům Hedgewars podařilo vytvořit velmi kvalitní hru, a to zejména po grafické stránce, což stále ještě není u čistě open source her zvykem (z poměrně pochopitelných důvodů). Hedgewars je z tohoto pohledu srovnatelná s komerčními hrami a v některých ohledech je i překonává (v původních Worms bylo například pro mladší hráče poměrně obtížné se „prokousat“ úvodním menu, než mohla začít samotná hra, zde je to otázkou výběru dvou ikon). Herní princip Hedgewars se příliš neliší od principu známého ze série Worms, došlo ovšem například ke změnám v nabídce různých zbraní, což je opět patrné ze screenshotů zobrazených v této kapitole.

Obrázek 26: Hedgewars – úvodní obrazovka.

Z pohledu vývojáře není bez zajímavosti, že jádro hry Hedgewars je naprogramováno v Pascalu, pro nějž bylo nutné vytvořit vazbu (binding) na knihovnu SDL použitou pro zobrazení grafiky, načítání obrázků, přehrávání zvuků atd. Nad tímto jádrem je postaven frontend naprogramovaný v C++, jenž využívá knihovnu Qt. Jedná se sice o dosti nezvyklou kombinaci, ovšem hlavní je (velmi kvalitní) výsledek a navíc je jádro hry již tak stabilní, že není zapotřebí velkého množství vývojářů pro jeho velké úpravy a opravy (dnes se již ve školství postupně upouští od výuky Pascalu, což je však téma na zcela jiný článek :-). Informace o použití Pascalu napsané samotným autorem jádra Hedgewars lze najít například v tomto vláknu.

Obrázek 27: Hedgewars – dialog s nastavením hry.

Obrázek 28: Hedgewars – výběr typu hry (člověk proti AI atd.).

Obrázek 29: Hedgewars – ježci jsou oblečeni do kostýmů vybraného pro každý tým.

Obrázek 30: Hedgewars – po nepříteli se neháže chlebem ale dortem.

Obrázek 31: Hedgewars – výběr a nastavení týmů.

Obrázek 32: Hedgewars – namísto teleportu lze použít létající talíř.

Obrázek 33: Hedgewars – herní prostředí s koupajícím se ježkem.

Obrázek 34: Hedgewars – výběr zbraní.

Obrázek 35: Hedgewars – dynamit je oblíbená zbraň již od dob Worms („brute force is always an option“).

Obrázek 36: Hedgewars – načítání a generování herního světa.

Obrázek 37: Hedgewars – peklo je herní svět známý již z Worms.

Obrázek 38: Hedgewars – Saruman proti ninjovi…

Obrázek 39: Hedgewars – Sithové proti indiánům…

5. Wormux

Hra Wormux (nověji přejmenovaná na WarMUX, aby nedošlo k záměně s Worms), s níž se ve stručnosti seznámíme v této kapitole, byla taktéž inspirována herní sérií Worms a opět se jedná o velmi kvalitní open source hru dostupnou pro Linux, FreeBDS, ale například i pro operační systém Microsoft Windows nebo Android. V této hře proti sobě bojují postavičky, které představují maskoty některých vybraných open source projektů a nástrojů (GNU, Linux, FreeBSD, KDE, GIMP, OpenOffice.org, Firefox, Thunderbird, Suse, Workrave, NuFW, Bugzilla atd.). Herní světy jsou předpřipravené a většinou jsou součástí vlastního balíčku (závislého na jádru hry). Po grafické stránce je hra velmi kvalitní, ovšem v porovnání s originálními Worms jsou animace postaviček prozatím velmi jednoduché a taktéž pohyb postaviček není bez chyby (pokud stojí dvě postavy těsně vedle sebe, není v některých případech možné vyskočit, což u původních Worms šlo bez problému a navíc to ještě mohlo vést ke zranění protihráče). Když už jsme u pohybu postaviček – výskok ve stylu červů se provádí klávesou Backspace a nikoli Enter (ta slouží jen k nízkému skoku).

Obrázek 40: Wormux – i tato hra má svou manuálovou stránku.

Na druhou stranu si však autoři doslova vyhráli s návrhem zbraní, takže je například možné použít míč z amerického fotbalu, který se po dopadu rozprskne na větší množství bomb. Dobře graficky zpracovaná je i „disko bomba“ a opravdu zákeřní hráči mohou na protivníka vypustit živého tchoře :-) nebo dokonce SuperTuxe, kterého je možné po výstřelu ovládat kurzorovými klávesami. Vzhledem k tomu, že single player režim je prozatím poměrně nezáživný (ale to ostatně u většiny artillery games), je možné hrát Wormux ve více hráčích, a to jak na jednom počítači, tak i po síti. Zajímavá je taktéž závislost dostupných zbraní na počtu odehraných kol (to známe již z Worms), ale zejména to, že po několika kolech začne stoupat hladina vody, což asi některé níže umístěné postavičky může dosti vyděsit. Podobně jako u prvních dvou her i zde doporučuji si nainstalovat jak Hedgewars tak i Wormux a vyzkoušet si, která hra vyhovuje lépe.

Obrázek 41: Wormux – úvodní obrazovka je již přeložena.

Obrázek 42: Wormux – nastavení hry je nutné změnit zejména na starších počítačích (první dvě volby + rozlišení).

Obrázek 43: Wormux – výběr týmů a herního světa.

Obrázek 44: Wormux – načítání herního světa.

Obrázek 45: Wormux – jedna z předpřipravených scén.

Obrázek 46: Wormux – výběr zbraní.

Obrázek 47: Wormux – na protivníka byl vypuštěn skunk.

Obrázek 48: Wormux – teď se hraje americký fotbal, ovšem s bombou namísto normálního míče.

Obrázek 49: Wormux – lékárnička a nové zbraně ve stylu Worms.

Obrázek 50: Wormux – přesný zásah.

Obrázek 51: Wormux – kvůli nedokonalé detekci kolizí mohou nastat i takovéto situace.

Obrázek 52: Wormux – revolver zde patří mezi méně nebezpečné zbraně.

Obrázek 53: Wormux – výběr kamikaze.

Obrázek 54: Wormux – postavičky se nudí.

Obrázek 55: Wormux – po stisku Esc se zobrazí toto menu.

6. Artillery games odehrávající se ve vesmíru

Všechny „artillery games“, které jsme si až doposud popsali, měly společnou minimálně jednu vlastnost – bitva se vždy odehrávala na povrchu nějaké planety v takovém měřítku, že gravitační síla působila vždy kolmo dolů, takže trajektorie střel měla přibližně parabolický tvar, samozřejmě za předpokladu, že zanedbáme vliv větru a dalších aerodynamických sil, které na střelu působí. Ovšem ve chvíli, kdy se vývojářům podaří změnit měřítko herního světa takovým způsobem, že se střely (rakety) budou pohybovat mezi planetami, dojde k poměrně zásadní změně jak ve způsobu zobrazení hry, tak (a to nás zajímá především) ke změně trajektorie střel, které začnou tvořit zajímavé obrazce. Právě tato myšlenka stála za vznikem subžánru „artillery games“, které se odehrávají ve vesmíru. Zajímavé je, že se vlastně vracíme k samotným kořenům moderních videoher, protože již Spacewar!, s níž jsme se v tomto seriálu několikrát setkali, vlastně spadala do této kategorie, i když se jednalo o mnohem dynamičtější hru, v níž se kromě střel pohybovaly i rakety obou hráčů a navíc šlo o realtime hru a nikoli o hru tahovou.

Obrázek 56: Displej se hrou Spacewar!

Obrázek 57: Obrazovka originální hry Spacewar.

7. Gravity wars a její varianty

Jednou z prvních tahových her odehrávajících se ve vesmíru je hra nazvaná Gravity Wars. Čtenáře tohoto seriálu pravděpodobně nepřekvapí, že tato hra původně vznikla v průběhu let 1986 a 1987 pro mikropočítače Amiga, ovšem později se objevilo mnoho her s podobným ovládáním i podobným zobrazením herní scény, které byly určeny například pro systém DOS a později i Microsoft Windows. Ve hře Gravity Wars proti sobě bojuje dvojice vesmírných lodí, které po sobě střílí rakety. Podobně jako v dalších „artillery games“, i zde se pouze volí rychlost výstřelu a úhel, který tentokrát může být v rozsahu celých 360°. Aby však míření nebylo tak jednoduché, nachází se v herní scéně i několik planet umístěných na náhodném místě, které rakety přitahují podle gravitačního zákona (zmenšování přitažlivé síly s rostoucí vzdáleností atd.). Rakety tedy při svém putování vesmírem dělají různé kličky, mohou dokonce letět i po elipse okolo jedné planety atd. a není neobvyklé, že hráč nakonec zasáhne sám sebe.

Obrázek 58: Hra Spacewar (resp. její úprava pro počítače IBM PC) běžící v grafickém režimu 640×200 pixelů grafické karty CGA.

Podobně jako ve hře Tank Wars jsou i v Gravity Wars trajektorie raket neustále zobrazovány, což usnadňuje další míření a přibližování se k protivníkovi. Po několika tazích se tak na obrazovce začnou objevovat zajímavé (a svým způsobem i elegantní) obrazce, viz například screenshot z Wikipedie: http://en.wikipedia.org/wiki/File:GravityWarsPC.jpg. Osobně se mi tento styl her velmi líbí, protože v sobě kombinuje minimalismus (ovládání i způsobu zobrazení) společně s možností hry dvou hráčů.

Obrázek 59: Zatímco originální hra Spacewar! vykreslovala všechny objekty jako sadu vektorů, ve hře Spacewar pro PC se používaly programově ovládané (rastrové) sprity.

8. Slingshot aneb skutečná tahová vesmírná artillery game

Dnes se zabýváme převážně open source hrami, takže nezbývá, než si představit některou open source hru vycházející z Gravity Wars. Těchto her existuje více, ale jedna z nejlepších se jmenuje Slingshot a v současnosti ji můžete najít v mnoha linuxových distribucích. Tato hra je naprogramována v Pythonu a pro práci s grafikou a klávesnicí využívá knihovnu PyGame založenou na SDL. Planety zde nejsou zobrazovány jako pouhé kruhy; namísto toho jsou využity rastrové obrázky planet. Další vylepšení spočívá v ovládání hry, kdy se nemusí rychlost a úhel výstřelu zadávat číselně, ale je možné přímo natočit vesmírnou loď a rychlost výstřelu je symbolizována délkou vektoru (šipky). Posledním vylepšením je automatické přepínání měřítka ve chvíli, kdy střela vylétne do vzdálenějšího vesmíru – to ovšem za předpokladu, že není zatržena volba „bounce“, protože při povolení této volby se střely budou odrážet od okrajů obrazovky.