Před instalací programů a aplikací jsem ještě vyzkoušel ostatní HW zařízení, které používám. Připojení flash disků fungovalo automaticky a bez problémů. Stejně tak mobil s Win Mobile. Mám ho nastavený, aby se choval jako paměťová karta, takže to nebylo žádné překvapení.
Tiskárnu mám GDI Kyocera a pod 32-bit Ubuntu se mi ji nepodařilo zprovoznit. Proto jsem se o to nepokoušel ani teď.
Posledním zařízením je skener HP Scanjet G3010. V 32-bitovém Ubuntu fungoval bezvadně a tak jsem předpokládal, že bude i ve verzi 64-bitové. K jeho zprovoznění je třeba instalovat balík LIBSANE-EXTRAS. Po jeho instalaci stačí skener připojit a zapnout. Po spuštění aplikace XSANE, kterou pro skenování používám, je skener automaticky nalezen a je možné ho okamžitě používat.
Před instalací potřebných programů a aplikací bylo ještě nutné doplnit Zdroje softwaru.
Jako první to byl zdroj MEDIBUNTU. Ten se přidá podle návodu na wiki.ubuntu.cz
Vlastní příkazy jsou následující:
v terminálu spustit příkaz
$ wget -q http://packages.medibuntu.org/medibuntu-key.gpg -O- | sudo apt-key add -
a do Zdroje software / Software třetí strany přidat řádek
deb http://packages.medibuntu.org/ jaunty free non-free #Medibuntu pro Ubuntu 9.04
Je samozřejmě nutné řádek před uložením upravit pro aktuální verzi Ubuntu. V konkrétním případě vypadá takto:
deb http://packages.medibuntu.org/ hardy free non-free #Medibuntu pro Ubuntu 8.04
Pro odesílání SMS z počítače používám již delší dobu aplikaci ESMSKA, takže bylo potřeba přidat zdroj i pro ni. Návod je také na wiki.ubuntu.cz.
Vlastní příkazy jsou následující:
v terminálu spustit příkaz
$ wget -q -O - http://repo.palatinus.cz/repo.key | sudo apt-key add -
a do Zdroje software / Software třetí strany přidat řádek
deb http://repo.palatinus.cz/stable / #Esmska
Posledním zdrojem je repozitář pro OpenOffice 3:
#### OpenOffice.org 3.0 - https://launchpad.net/~openoffice-pkgs/+archive ## Run this command: gpg --keyserver subkeys.pgp.net --recv 247D1CFF && gpg --export --armor 247D1CFF | sudo apt-key add - deb http://ppa.launchpad.net/openoffice-pkgs/ubuntu hardy main
Tento zdroj pochází ze souboru, který jsem si nechal vygenerovat na netu a obsahuje seznam všelijakých zdrojů pro Ubuntu.
Jako první jsem instaloval potřebné LOCALES, protože v distribuci Alternate nejsou obsažené úplně všechny. Není to sice úplně nutné, ale už jsem si na plně české prostředí zvykl.
V minulém uspořádání jsem měl instalované OpenOffice.org ve verzi 2.4 z aktuální verze distra a k tomu verzi 3.0. Tu jsem instaloval z balíků stažených přímo z webu OOo.
V první fázi jsem instalaci OOo provedl stejným způsobem. Samotná instalace stažených DEB balíčků pro 64-bitové Ubuntu proběhla bez problémů a komplikací. S funkčností už to bylo ale mnohem složitější. Verze 3.0 byla hodně nestabilní a prakticky nepoužitelná, a tak jsem ji odstranil. Pak jsem přes nový zdroj provedl upgrade na verzi 3.1.0 a bylo po problémech a nestabilitě.
Nemám zatím sice dlouhou zkušenost, ale nová verze OOo se mi jeví jako mnohem rychlejší, než byla verze předchozí, a to ve všech ohledech.
Další krok byla instalace doplňků a pluginů do FF. Standardně byl instalován pouze jeden doplněk – Ubuntu Firefox Modifications. Já jsem k tomu přidal hlavně slovníky pro kontrolu českého pravopisu. Dál potom download manažera DownThemAll!, Screengrab pro ukládání webových stránek nebo jejich částí do formátů PNG a JPG a nakonec SQLite Manager.
K tomu je nutné instalovat některé pluginy, aby fungovalo prohlížení a přehrávání MM souborů na webových stránkách. Jako základ slouží instalace balíků ubuntu-restricted-extras a non-free-codecs. V nich jsou samozřejmě obsažené i věci, které přímo nesouvisí s FF a jeho pluginy.
Základním pluginem je určitě Flash Player. Po spuštění některých stránek FF nabídne instalaci automaticky. V rámci zkoušení jsem s tímto postupem nedosáhl požadovaného výsledku. Proto jsem postupoval následovně:
Ze stránek Adobe jsem stáhl tento soubor: libflashplayer-10.0.22.87.linux-x86_64.so.tar.gz a v něm je zkomprimovaný soubor: libflashplayer.so.
V adresáři /home/USER/.mozilla je nutné vytvořit adresář plugins a do něj soubor libflashplayer.so nakopírovat. Pak stačí spustit nebo restartovat FF a flashové animace fungují bez problémů.
Pro úplnou spokojenost jsem ještě přidal pluginy gxineplugin, mozilla-plugin-vlc, totem-mozilla a xineplugin.
Když už jsem narazil na MM soubory a aplikace, tak je uvedu podrobněji. Pro přehrávání videa a DVD používám Totem a Gxine. K tomu jsem instaloval i knihovny libdvdcss2 a libdvdread3.
Pro přehrávání muziky používám skoro výhradně Banshee. Do grafických aplikací jsem kromě těch standardních instaloval navíc Picasa a Fotoxx. Oboje jsme stáhl z webu ve verzi pro 64-bit Ubuntu.
K MM aplikacím určitě patří i vypalování CD/DVD médií. Jak už jsem uváděl, používal jsem dřív hlavně K3B, ale nově jsem chtěl KDE aplikace omezit. Proto jsem po základních zkouškách ponechal Brasero a zdá se, že jeho používání nemá žádné stinné stránky.
V rámci internetových aplikací jsem odstranil telefon Ekiga a BitTorent klienta Transmission. Naopak jsem doinstaloval výše uvedenou Esmska a k tomu pak ještě prohlížeče Opera a Epiphany a Jabber klienta Jabbim.
Mezi kancelářskými aplikacemi už bylo zmíněné OOo. K tomu jsem ještě doplnil Adobe Reader. PDF Editor a XML editor Conglomerate.
Z pomocných aplikací bych uvedl Gnome-Commander, kalkulačky Galculator a Extcalc a clipboard manažer Parcellite. Dále jsou to editory BlueFish a Geany, CSS Editor a SQLite Database Browser.
Pro účely tvorby aplikací jsem instaloval QT SDK v open-source verzi a spolu s ním Qt Creator. Jako hlavní prostředí pak Eclipse CPP Ganymede a k němu QT Eclipse Integration. Toto IDE slouží jako základní vývojové prostředí pro aplikace v CPP.
Další vývojové prostředí, které používám poměrně intenzivně, je SharpDevelop. Nechtělo se mi zkoušet a laborovat s jeho instalací a zprovozněním pod Wine (to nemám instalované vůbec) a tak ho používám na virtuálním stroji pod Windows XP.
Jako poslední bych uvedl zajímavou aplikaci, kterou již delší dobu používám jak pod Linuxem, tak pod Windows. Jedná se o projekt B.I.R.T. z balíku Eclipse. Je to Javovský tiskový engine, který obsahuje GUI pro tvorbu tiskových sestav, napojení na datové zdroje a převod sestav do vybraných formátů (HTML, PDF, DOC, XLS, PPT a Postscript).
Verze pro Linux a Windows jsou trochu odlišné. Pro Windows existuje aplikace BIRT-RCP-Report-Designer, která obsahuje pouze to, co je uvedeno v názvu. Pro Linux tato aplikace k dispozici není.
Jinak je samozřejmě možné využít klasické prostředí Eclipse a do něj přidat potřebné pluginy a nastavit odpovídající Perspective (Report Design). Další možností pro ty, kteří chtějí využít jenom omezené prostředí pro tvorbu tiskových sestav, je Eclipse IDE for Java and Report Developers. To je možné stáhnout pro Windows, Mac OS X a Linux 32 a 64-bit.
Tvorba sestavy je poměrně intuitivní a k dispozici je dostatečné množství komponent a možností jejich nastavení. Je možné využít běžné prvky sestav, jako je Text, Label a Image a k tomu i komplexnější věci jako Data, Grid, List, Table, Cross Tab a Chart.
Jako datové zdroje je možné využít XML nebo XSD soubory, což je poměrně jednoduchá záležitost. Je také možné se přes JDBC ovladače připojit přímo k podporovaných databázím. Možnosti napojení doplňuje možnost připojení k webovým službám a jejich datovým zdrojům.
Převod vytvořené sestavy (soubor s příponou .RPTDESIGN, která se odkazuje na případný vložený datový zdroj ve formátu XML) do cílového souboru probíhá přes Runtime modul. Ten kromě potřebných knihoven a pluginů umožní přes BAT nebo SH soubor a jejich parametry generovat tiskovou sestavu ve vybraném formátu. Má to výhodu v tom, že je možné generování spustit jak z příkazové řádky, tak volat generování z jiných aplikací.
Kdysi jsem používal Crystal Reports a poměrně dlouho v rámci tvorby aplikací v Delphi pak QuickReports.
Myslím si, že BIRT je s nimi plně srovnatelný, je multiplatformní a jednoduše použitelný a hlavně – je to open source podpořený velkou firmou.
ČLÁNKY DO MAILU