Časově se nyní pohybujeme před vyřešením chlazení z předchozího dílu.
Co se dozvíte v článku
Slibný start
První zapnutí bez připojení do sítě mělo pouze prověřit, zda počítač vůbec funguje. Windows naběhly, doinstalovaly se, vše proběhlo velmi rychle a bez chyby. Opsal jsem si licenční číslo pro případ, že by nebylo uloženo v UEFI a po přeinstalaci zmizelo. Bylo to zbytečné, licence je v UEFI nahrána.
Následný reboot a instalace z USB flash, který jsem si dříve vytvořil Windows Media Creatorem, proběhla bez jediného zaváhání včetně aktualizací. Připojeno k internetu po ethernetu, všechno šlapalo jako hodinky.
Acemagic dodává balík ovladačů, ale pro jistotu jsem nainstaloval ovladače přímo od AMD. Instalace opět proběhla bez problémů, žádné zařízení ve správci zařízení nezůstalo bez ovladače. To bylo příjemné překvapení.
Následovala instalace Xubuntu, opět bez jediného zádrhele. Dual boot Windows a Linux fungoval přesně tak, jak měl. Oba systémy nabíhají a běží bez problémů. Žádné obrazovky smrti, žádné záseky. Začínal jsem být spokojený.
Rescue on Fractalus! verze mocvelkéčíslo
Již v době řešení reklamace jsem si řekl, že si udělám radost. Zabrousil jsem na GOG.com a úplnou náhodou zrovna natrefil na probíhající slevovou akci na No Man's Sky (dále NMS). Pro mě to byla nostalgická vzpomínka a částečná materializace dětských snů o vesmíru.
Podle videí a popisu to vypadalo jako Rescue on Fractalus! ze starého dobrého osmibitového Atari, jen o N levelů výše, kde N se blíží nekonečnu. Místo zachraňování kosmonautů a střílení potvor jako primárního cíle je tu průzkum, objevování a budování. Ano, dá se i střílet, ale nemusíte.
Pro mě, jakožto pro nehráče, něco úžasného. Mohu si hru užít, aniž bych riskoval infarkt z lekaček nebo musel střílet kilotuny zombíků. Hra má sice dost špatné hodnocení, ale to je dáno její historií. Po uvedení v roce 2016 byla opravdu špatná – vývojáři slibovali věci, které nebyli schopni dodat.
Ale od doby vydání vyšly aktualizace, které hru posunuly hodně dopředu. Současné recenze nešetří superlativy. Hra se stala tím, co původně slibovala. Tak jsem ji koupil, nainstaloval a pustil. Za těch zhruba 850 Kč to vypadalo jako skvělá investice.
Na rozlišení FullHD hra jela na nejnižší grafické nastavení krásně plynule. Limit 60 fps mi na mé nehráčské reflexy stačí a můj monitor stejně více nezvládne. Ventilátor PC jel celkem potichu a já byl spokojený. Konečně trochu zábavy po té reklamační anabázi.
A mám utrum!
Po spuštění NMS počítač asi po 45 minutách zatuhl. Nepíši zamrzl, protože horní strana byla horká tak, že se na ní stěží dala udržet ruka. Myslel jsem si, že se počítač přehřál a to bylo na první pohled logické vysvětlení.
Navzdory pokusům o lepší chlazení rendlíkem a později odkrytováním počítače, hra tuhla dále. Snížil jsem rozlišení až na 1024×768. Zatuhnutí pokračovalo. Zkoušel jsem různá grafická nastavení, různé kombinace nastavení grafiky… Pořád to samé – hra s celými Windows nepravidelně zatuhávala dále.
Odbočka: Tímto věnujme tichou vzpomínku OS QNX 4, pro který jsem měl možnost vyvíjet software v divokých devadesátkách a za celou dobu mých opičáren zatuhl jen jednou. Bylo to tehdy, když jsem mu při běhu omylem sestřelil ovladač pevného disku. Konec odbočky.
Začal jsem experimentovat s nastavením v BIOSu. Jsou tam tři možnosti „profilu výkonu“ – balanced, performance a power saving. Vyzkoušel jsem každou. Počítač náhodně ale brzy v NMS zatuhával dál.
Diagnóza?
Vyhodnotil jsem to tak, že se počítač přehřívá, a otevřel jej. Zjištění o chlazení jsem popsal v předchozím článku – ventilátor chladí jen CPU a GPU, RAM a SSD jsou v tepelné pasti bez pohybu vzduchu.
Počítač jsem nechal otevřený, vyjmul Wi-Fi/Bluetooth modul, vyměnil NVMe SSD, přidal „správné“ chladiče na RAM i SSD (blíže v předchozím dílu). Teploty klesly na rozumnou úroveň. Ruka se už nepálila.
Ale NMS stále zatuhával. Po neúspěšném laborování s nastavením grafiky jsem se začal smiřovat s tím, že tento počítač prostě není dost výkonný na takovou hru, nebo je to opravdu zmetek. Oželel jsem těch 850 Kč za hru a řekl si, že aspoň vím, kde jsou limity mého mini PC.
Ale něco mi na tom nesedělo. Pokud má PC tendenci k přehřátí, není to ani trochu dobrá zpráva pro běžný provoz. Také bych čekal, že nejdříve nastoupí nějaký throttling – snížení výkonu kvůli teplotě – a ne rovnou zatuhnutí. Zatuhnutí bylo ovšem náhlé a rychlé.
Heuréka, zvolalo AI!
Nakonec mi to nedalo a hledal jsem, proč k těm zatuhnutím dochází. Zeptal jsem se AI a první odpověď byla překvapivá ve smyslu: „U No Man's Sky je to známý problém na kartách AMD. Způsobuje jej funkce overlay v programu GOG Galaxy.“
GOG Galaxy je jakýsi správce instalací a aktualizací her koupených v obchodě GOG. Umožňuje komunikovat mezi hráči, sledovat dosažené úspěchy a podobné věci. Právě ta funkce overlay – překryvná vrstva, která se zobrazuje přes hru – dělá na kartách AMD problémy.
Poznámka: Nedávno proběhla aktualizace, která v seznamu změn psala něco o problémech s overlay. Nemám odvahu to zapnout. Nepotřebuji to a asi ani nechci.
Takže jsem v GOG Galaxy dle rady AI zakázal overlay. NMS dle téže rady spouštím přímo jako aplikaci Windows a ne přes GOG Galaxy. Navíc jsem zakázal automatický start GOG Galaxy a pro jistotu popřepínal všechny volby, kde bylo oznámení do overlay, na oznámení pouze do Windows.
Ejhle, No Man's Sky jede bez zatuhnutí i s nastavením grafiky na Ultra v rozlišení 1920×1080. Později jsem jej přepnul na nativní rozlišení monitoru 1920×1200. Nějaké zpomalení tam vidět je, mně nevadí. Hra běží, žádné problémy. Tak to chodí – někdy je řešení překvapivě jednoduché, jen ho musíte najít. Škoda jen, že to „někdy“ není „vždycky“.
Pohled do „kutlochu“ před přidáním chlazení
Čína, Německo, nebo Česko?
Teď přijde ta polemická část. Dovolím si trochu zauvažovat „nahlas“ a snad doplnit, jak jsem uvažoval.
Nákup z Číny – ano či ne? Jistě, nechci sponzorovat socialismus a komunisty. Jenže, co dnes není vyrobeno v Číně? I když si koupíte „evropskou“ značku, je velká šance, že je vyrobená v Číně. Takže nákup odjinud celkem nic neřeší, jen sponzorujete překupníky. Ale ten překupník pak může být jistá záruka hladkého řešení reklamace.
Naopak, pokud si dám pozor na šedou výrobu, mělo by to být zboží ve stejné kvalitě, jako totéž koupitelné třeba v ČR. Snad. Otázka je, co je šedá výroba a co oficiální produkce. To není vždy lehké rozpoznat, zejména u menších značek. Tím mám na mysli, že si dokáži představit, že šedá výroba renomované značky je prodávána jako jiná značka.
Takže raději koupit v ČR? Proč, když máme EU a v německém obchodě s poštovným stál W1 v době nákupu přibližně 10 000 Kč, zatímco v ČR totéž asi 16 000 Kč? Rozdíl šest tisíc byl dost velký na to, abych nad tím přemýšlel. Snad pouze proto, že v ČR (možná i v celé EU, nevím) máme naprosto luxusní legislativu na ochranu spotřebitele. Ať si říká kdo chce co chce, ta by v případě reklamace velmi dobře posloužila.
Na druhou stranu, tato výhoda by mě stála 6 000 Kč. Riziko jsem si uvědomoval a akceptoval. Realita však byla drsnější, než jsem čekal. Měsíc probíhající reklamace, 28 emailů, nervy na pochodu. Stálo to za tu úsporu? Myslím, že nedokáži jednoznačně odpovědět.
Podezřele levné přece nemůže být dokonalé! Ano, s tím je třeba počítat. Možná, že správný přístup je nechat počítač uvařit a pak reklamovat. Anebo by možná jen stačilo, kdybych se smířil s tím, že teploty jsou vyšší, než by se mi líbilo. Jsem však přesvědčen o tom, že vyšší teplota elektronice škodí a zkracuje její životnost. Zase, bavíme se o malém a kompaktním zařízení, takže to prostě bude topit víc, než nějaká SFF bedna.
Ještě z jiné strany, v dnešní době už i osvědčené značky vyrábějí ošizené šmejdy. Kritérium ceny přestává být, jak říká klasik, směroplatné. Drahé neznamená automaticky kvalitní. Levné zase nemusí nutně znamenat špatné. Jen to riziko je vyšší. Jak moc? Nevím.
Spoléhat se na recenze? Obecně nemám tendenci podléhat reklamám. Hrubě jsem však podcenil vliv neoznačených influencerů nebo možná botů. Asi všichni víme, že věřit názoru kohokoliv někde na YouTube není dobrý nápad. Ale kde vzít relevantní informace? Navíc jsem si sám ověřil, že výrazně negativní recenze prodejce na web prostě nepustí. Není to případ jen zahraničí a negativních recenzí. Kdysi jsem kupoval křovinořez a do obchodu omylem volal v době jejich polední přestávky, což jsem zjistil až později. V recenzi jsem prodejce pochválil za to, že mi telefon vzal, i když nemusel. Recenzi nezveřejnili.
Do recenzí pod produkty v obchodech píší buď sami prodejci, boti, nebo lidé, co ohodnotí pěti hvězdičkami něco, co ani ještě nezapnuli. Nějak se s tím pracovat dá, mimosmyslovým vnímáním lze vyfiltrovat podezřelé recenze, ale nyní si už myslím, že jako relevantní zdroj informací jsou recenze nepoužitelné.
Je výrobce opravdu důvěryhodný? Acemagic je jen jedna z mnoha obchodních značek nějakého čínského velkovýrobce. Ten chrlí nové modely jeden za druhým a stejně tak rychle přestává vyrábět staré. Pro spotřebitele je pak prakticky nemožné najít dlouhodobé zkušenosti s produktem. I kdyby byly dobré, produkt se už dávno nevyrábí. Jenže to platí i o produktech renomovaných firem a nejen IT techniky.
Jak je na tom podpora produktu? Podporu jsem si vyzkoušel. Není to žádný rychlík, dojem je katastrofální, ale nakonec jsme se domluvili. Co se týká například aktualizace firmwaru základní desky, vůbec mi v domácím prostředí nevadí, že nevyjde nový firmware, pokud tedy bude starý fungovat, jak má. Vypadá to, že funguje, i když bych tam uvítal nějaké další nastavení.
Platforma je standardní notebooková, tedy podporovaná výrobcem AMD. Kromě ovladačů od AMD nebyly třeba žádné jiné. Problém power managementu NVMe v Linuxu vypadá jako problém jádra, protože ve Windows tohle funguje bez nějakého nastavování. Připomínám, že modul Wi-Fi a Bluetooth jsem z PC odebral, takže netuším, jak je na tom s ovladači, ani jak dobře nebo špatně funguje.
Modul Wi-Fi a Bluetooth s anténami v krabici počítače. Originální SSD s přidaným chladičem a pokusný chladič ze spínaného zdroje.
Závěr?
Mám, co jsem chtěl. Funkční počítač za rozumnou cenu. Díky tomu, že jsem kutil a mám k dispozici 3D tiskárnu, vyřešil jsem nedostatky. Relativně nízká částka za produkt byla vyvážena zvýšenými náklady ve formě tekoucích nervů při komunikaci s podporou.
Přidejme zbytečnou cestu na poštu kvůli špatnému štítku, nákup nového NVMe SSD a obecnou nedůvěru ke značce. Počítač nyní přes půl roku funguje bez jediného problému a věřím, že přidáním chlazení vydrží déle, než kdybych vše nechal, jak je.
Otázka je, co by se stalo, kdybych vše nechal tak, jak přišlo z výroby. Možná nic. Možná by počítač fungoval roky bez problémů. Nebo by vyšší teplota komponentům ublížila a negativně se projevila na životnosti. Nevím a asi se to nikdy nedozvím.
Definitivní závěr nechť si laskavý čtenář udělá sám. Každý máme jiné priority, jinou toleranci ke stresu a jinou ochotu / schopnost / čas řešit problémy. Pro někoho je úspora šesti tisíc korun zásadní. Pro jiného je klid důležitější než peníze. Příště? Možná bych to udělal jinak. Nebo možná stejně. Těžko říct, když nevíte, co vás čeká.
ČLÁNKY DO MAILU