Hlavní navigace

Matematika v příkazové řádce X - aplikace sc (1)

Pavel Tišnovský 29. 3. 2006

Jubilejní desátá část seriálu věnovaného matematicky zaměřeným aplikacím provozovaným zejména z příkazového řádku či z textového terminálu je věnována popisu tabulkového procesoru sc. Tento tabulkový procesor je možné provozovat i na počítačích vybavených pouze textovým terminálem, protože pro běh aplikace není vyžadována žádná podpora ze strany grafického uživatelského rozhraní. Na tomto programu je mimo jiné zajímavé i to, že jeho původním vývojářem je James Gosling, jeden z duchovních otců platformy Java.

Obsah

1. Základní informace o aplikaci sc
2. Přednosti a zápory aplikace sc
3. Instalace tabulkového procesoru sc
4. Základy ovládání tabulkového procesoru sc
5. Ovládání buňkového kurzoru v základním režimu
6. Práce se značkami v základním režimu
7. Nastavení pozice buňky na obrazovce
8. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

1. Základní informace o aplikaci sc

Aplikace sc (spreadsheet calculator) patří mezi zástupce dnes již poměrně vzácné skupiny tabulkových procesorů (v angličtině nazývaných termínem spreadsheets) vybavených celoobrazovkovým textovým uživatelským rozhraním. Jak jsem se již zmiňoval v první části tohoto seriálu, velký význam tabulkových procesorů není zapotřebí dlouze popisovat, protože již po více než dvě desítky let se jedná – samozřejmě vedle textových editorů a textových procesorů – o nejpoužívanější desktopové aplikace. První tabulkový procesor VisiCalc, který mimo jiné už od svých prvních verzí podporoval i makra, se ve své době dokonce stal takzvanou „killer aplikací“, tj. programem, kvůli němuž si celé firmy i jednotlivci pořizovali počítače. Tento tabulkový procesor byl vybaven celoobrazovkovým textovým uživatelským rozhraním, které bylo ve firemní oblasti využíváno po dalších deset let, například v dnes již téměř legendárních programech, jakými jsou například Lotus 1–2–3 a později i Borlandské Quattro Pro. Nad Lotusem 1–2–3 byly dokonce postavené celé složité firemní informační systémy naprogramované pomocí maker a externích utilit.

Postupný přechod tabulkových procesorů od celoobrazovkového textového uživatelského rozhraní k rozhraní grafickému nastal – jak se ostatně dalo očekávat – na platformě počítačů firmy Apple. Mohlo by se zdát, že tento přechod do značné míry změní princip práce s tabulkovými procesory, podobně jako tomu bylo u textových procesorů, kde GUI znamenalo velkou revoluci. Opak je však, alespoň pro velkou část uživatelů a jejich pracovních nároků, pravdou. Pokud není zapotřebí generovat z tabulek složité grafy nebo barevně „vylepšovat“ tabulky, nemusí použití grafického uživatelského rozhraní přinést téměř žádné vylepšení a i dnes je možné použít tabulkový procesor pracující výhradně v textovém režimu, i když se to někomu může zdát nemoderní. Textově orientované tabulkové procesory už od svých prvopočátků nabízí možnosti programování maker, vizuálního označování bloků, přesuny dat, atd. Moderní tabulkové procesory pracující v textovém režimu k těmto operacím přidávají podporu více listů a v omezené míře i takové komplexní věci jako jsou kontingenční tabulky.

Tabulkový procesor sc je možné provozovat na všech operačních systémech unixového typu (samozřejmě včetně Linuxu a FreeBSD), které podporují práci v textovém terminálu v celoobrazovkovém režimu, tj. v režimu s adresovatelným kurzorem a popř. i možností změny atributů znaků. Kromě unixových systémů je možné překlad provést i pro DOS a Microsoft Windows. Pro ovládání textového terminálu je použita knihovna curses, resp. na některých operačních systémech (včetně Linuxu) knihovna ncurses. Vzhledem k použitému typu uživatelského rozhraní se tento tabulkový procesor už na první pohled odlišuje od dalších nástrojů podobného typu, jakými jsou například OpenOffice.org, Gnumeric, KSpread, Calc 602, Microsoft Excel apod.

2. Přednosti a zápory aplikace sc

Mezi největší přednost tabulkového procesoru sc patří především jednoduchá přenositelnost na různé platformy – aplikaci je možné úspěšně provozovat na prakticky každém systému s POSIXovými knihovnami a knihovnou curses resp. ncurses. Díky knihovně Cygwin je (alespoň teoreticky) možný i běh na operačních systémech Microsoft Windows a dokonce i na šestnáctibitovém DOSu, ať už od Microsoftu nebo FreeDOSu. Na rozdíl od většiny ostatních moderních tabulkových procesorů, které pro své ovládání vyžadují myš či podobné polohovací zařízení, si sc vystačí pouze s klávesnicí. Ovládání editoru je modální, podobně jako u prvních verzí VisiCalcu nebo textových editorů vi/vim/elvis. Program je také nenáročný na systémové prostředky; pro malé tabulky si vystačí s pouhými několika stovkami kilobytů (naproti tomu Microsoft Excel 2000 jen při svém spuštění alokuje cca 5MB RAM a spreadsheet z OpenOffice.org dokonce celých 45MB RAM). Zajímavé přitom je, že v sc je možné pracovat s mnohem většími tabulkami než u obou zmíněných graficky orientovaných tabulkových procesorech. Další předností je možnost vzdáleného spouštění aplikace přes telnet či ssh.

Orientace na textové uživatelské rozhraní však současně představuje i největší nevýhodu této aplikace. Uživatelé zvyklí na grafické uživatelské rozhraní plné ikonek, oken, posuvníků, dialogů atd. (nemluvě už o Panu SponkoviTM :-) si budou na modální způsob ovládání sc těžko zvykat. Také možnosti zapracování grafů a možnosti formátování buněk jsou samozřejmě menší než u spreadsheetů vytvořených v grafickém uživatelském rozhraní. Naproti tomu je možné tabulární data ze spreadsheetu vyexportovat a následně z nich vytvořit graf pomocí aplikace typu Gnuplot – takto vytvořené grafy jsou mnohdy vytištěné kvalitněji včetně jednoduššího dodržení jednotného vzhledu všech grafů.

3. Instalace tabulkového procesoru sc

Tabulkový procesor sc je pro některé distribuce (avšak zdaleka na všechny) operačního systému Linux dostupný přímo ve formě balíčků, ty je možné nalézt v kategorii Spreadsheets (konkrétní umístění se v jednotlivých distribucích a balíčkovacích systémech samozřejmě liší). Kromě toho je možné z adresy ftp://ibiblio.org v adresáři /pub/Linux/ap­ps/financial/spre­adsheet získat zdrojové texty programu a s pomocí dodávaného souboru Makefile provést překlad. Ten ke svému zdárnému průběhu a výsledku vyžaduje některý z podporovaných překladačů jazyka C (například GCC, Visual C apod.), utilitu make či nmake, základní céčkové knihovny (libc), a také již výše zmiňovanou knihovnu curses resp. ncurses. Po překladu vznikne spustitelný soubor nazvaný jednoduše sc popř. na platformách DOS a Microsoft Windows soubor sc.exe. Kromě spustitelného souboru je možné vytvořit i manuálovou stránku, nebo tuto stránku přeložit do formátu html pomocí filtru man2html.

4. Základy ovládání tabulkového procesoru sc

Po spuštění tabulkového procesoru sc je obrazovka textového terminálu vymazána a je na ní zobrazen základní pohled na celou aplikaci. Terminál je rozdělen do pěti oblastí s následujícím významem:

  • Do první oblasti, která je tvořena prvním (nejvrchnějším) textovým řádkem, se zadávají příkazy, popř. se zde zobrazují hodnoty či vzorce uložené v právě vybrané buňce. V průběhu zadávání příkazů se na tomto řádku nachází i textový kurzor zobrazovaný standardními prostředky použitého terminálu (například známým blikajícím podtržítkem).
  • Druhá oblast je představována druhým textovým řádkem. Do tohoto řádku se vypisují zprávy generované za běhu aplikace sc.
  • Třetí textový řádek představuje třetí oblast, která obsahuje názvy (resp. označení) sloupců tabulky. Názvy sloupců začínají znakem A a končí znaky ZZ, tj. je k dispozici mnohem více sloupců než u většiny ostatních tabulkových procesorů (jak Microsoft Excel, tak i OpenOffice.org tabulku ukončují sloupcem IV, tj. 255 sloupcem).
  • Čtvrtá oblast se nachází v levé části okna terminálu. Zobrazují se zde především čísla řádků, jejichž číslování poněkud nezvykle začíná od nuly. Pokud je buňkový kurzor umístěn na řádcích 0–9999, je tato oblast široká čtyři znaky, při větším počtu řádků se zvětšuje i šířka čtvrté oblasti. sc opět umožňuje práci s poměrně velkými tabulkami, počet řádků totiž může přesáhnout hodnotu 100000, což je mnohem více, než v případě Microsoft Excelu (65536 řádků) i OpenOffice.org (32000 řádků).
  • Pátá oblast, která je vizuálně největší, slouží jako plocha k zobrazení pohledu na tabulku. Tabulka se chová podobně jako v jiných spreadsheetech. V ploše tabulky se nachází takzvaný buňkový kurzor, který označuje právě aktivní buňku, tj. buňku, s jejímž obsahem budou prováděny nějaké operace. Pokud to konfigurace použitého terminálu umožňuje, je aktivní buňka zvýrazněna inversním podsvícením, v opačném případě je pro její označení použitý znak „<“.

Jak již bylo několikrát napsáno v předchozích odstavcích, je ovládání tabulkového procesoru sc modální, to znamená, že se aplikace vždy nachází v jednom z několika módů (režimů); mezi jednotlivými režimy se přitom uživatel přepíná pomocí několika příkazů. V následujících kapitolách bude popsáno ovládání tabulkového procesoru v základních režimech. Základem ovládání je samozřejmě pohyb buňkového kurzoru po tabulce, proto jsou hned v páté kapitole ukázány způsoby práce s tímto kurzorem.

5. Ovládání buňkového kurzoru v základním režimu

Vzhledem k modalitě ovládání celého tabulkového procesoru sc je pro přesun buňkového kurzoru možné použít velkého množství klávesových zkratek (tyto zkratky mají zcela jiný význam například ve vkládacím či příkazovém režimu). V následujícím soupisu jsou uvedeny nejpoužívanější klávesové zkratky, jejich úplný popis je možné nalézt v manuálové stránce dodávané spolu s programem. Při prohlížení tabulky si všimněte, že klávesové zkratky jsou velmi podobné zkratkám použitým v textových editorech vi a Emacs/Joe/NANO/PI­CO:

Klávesové zkratky
Klávesová zkratka Význam
h přesun kurzoru o jeden sloupec tabulky doleva
l přesun kurzoru o jeden sloupec tabulky doprava
k přesun kurzoru o jeden řádek tabulky nahoru
j přesun kurzoru o jeden řádek tabulky dolů
H přesun kurzoru o polovinu šířky obrazovky terminálu doleva
L přesun kurzoru o polovinu šířky obrazovky terminálu doprava
K přesun kurzoru o polovinu výšky obrazovky terminálu nahoru
J přesun kurzoru o polovinu výšky obrazovky terminálu dolů
Ctrl+H přesun kurzoru o jeden sloupec tabulky doleva
SPACE přesun kurzoru o jeden sloupec tabulky doprava
Ctrl+P přesun kurzoru o jeden řádek tabulky nahoru
Ctrl+N přesun kurzoru o jeden řádek tabulky dolů
Ctrl+B přesun kurzoru o polovinu výšky obrazovky terminálu nahoru
Ctrl+F přesun kurzoru o polovinu výšky obrazovky terminálu dolů
Ctrl+A přesun kurzoru na buňku A0, tj. na první buňku v tabulce
Ctrl+E přesun kurzoru na poslední aktivní buňku v tabulce
^ přesun kurzoru na první řádek tabulky se zachováním sloupce
# přesun kurzoru na poslední aktivní řádek tabulky se zachováním sloupce
0 přesun kurzoru na první sloupec tabulky se zachováním řádku
$ přesun kurzoru na poslední aktivní sloupec tabulky se zachováním řádku
g přesun kurzoru na buňku zadanou svým označením

Kromě výše uvedených klávesových zkratek dostupných z prakticky každého terminálu, je možné při správné konfiguraci použít i následující klávesy:

Další klávesy
Klávesová zkratka Význam
šipka doleva přesun kurzoru o jeden sloupec tabulky doleva
šipka doprava přesun kurzoru o jeden sloupec tabulky doprava
šipka nahoru přesun kurzoru o jeden řádek tabulky nahoru
šipka dolů přesun kurzoru o jeden řádek tabulky dolů
Page Up přesun kurzoru o polovinu výšky obrazovky terminálu nahoru
Page Down přesun kurzoru o polovinu výšky obrazovky terminálu dolů
Home přesun kurzoru na buňku A0, tj. na první buňku v tabulce
End přesun kurzoru na poslední aktivní buňku v tabulce

6. Práce se značkami v základním režimu

Tabulkový procesor sc podporuje také velmi užitečnou práci se značkami (marks). Značka je místo v tabulce označené neviditelným jednoznakovým identifikátorem z rozsahu „a“-„z“. Kromě toho existují také speciální značky „0“-„9“, které slouží k zapamatování pozic deseti naposledy editovaných buněk. Práci se značkami zajišťují následující příkazy:

Příkazy pro práci se značkami
Klávesová zkratka Význam
m? nastavení značky, místo znaku „?“ je možné použít libovolné malé písmeno
`? skok na nastavenou značku, místo znaku „?“ se opět použije libovolné malé písmeno nebo číslice „0“-„9“
'? má stejný význam jako předchozí příkaz, ale s tím rozdílem, že se program pokusí obnovit předchozí pozici buňky na obrazovce

7. Nastavení pozice buňky na obrazovce

Další příkazy slouží k přesnějšímu nastavení buňky na obrazovce terminálu. Opět si můžete všimnout podobnosti s příkazy textového editoru vim:

Nastavení pozice buňky
Klávesová zkratka Význam
z[CR] nastavení řádku, na kterém se buňka nachází, k hornímu okraji obrazovky
z. nastavení řádku, na kterém se buňka nachází, do středu obrazovky
z| nastavení sloupce, ve kterém se buňka nachází, do středu obrazovky
zc vycentrování buňky na střed obrazovky

8. Obsah dalšího pokračování tohoto seriálu

V následujícím pokračování tohoto seriálu postoupíme dále v popisu práce s tabulkovým procesorem sc. Ukážeme si pokročilejší operace prováděné nad tabulkami (resp. nad jejich buňkami), včetně základů práce s makry.

Našli jste v článku chybu?

29. 3. 2006 17:56

hajoucha (neregistrovaný)
aha, tak uz jsem to vycetl z manu. Je to klavesa "F" a pak je za potrebi zadat prislusny format, napr. 0.00# je zaokrouhleni na tri desetinna mista. Potykam se ale s dalsim problemem. Totiz jak nastavit format, aby zaokrouhloval na 2 platne cislice. Vite to nekdo?

29. 3. 2006 17:23

hajoucha (neregistrovaný)
Ahojda, poradite mi prosim jak nastavit format pro jedinou bunku (jestli to lze)? Umim nastavit format pouze pro cely sloupec..:(
Diky :)
Vitalia.cz: Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Jak koupit Mikuláše a nenaletět

Vitalia.cz: Žloutenka v Brně: Nakaženo bylo 400 lidí

Žloutenka v Brně: Nakaženo bylo 400 lidí

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: Platební brány a EET? Stále s otazníkem

Platební brány a EET? Stále s otazníkem

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Vitalia.cz: I církev dnes vyrábí potraviny

I církev dnes vyrábí potraviny