Hlavní navigace

Patenty: Je konec?

8. 7. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Kauza softwarových patentů se táhne už velmi dlouho. Evropský parlament definitivně zamítl návrh zákona, který je měl legalizovat. Zdá se, že rozum zvítězil nad mamonem a lobismem. Přečtěte si shrnutí celé problematiky.

Člověk, který alespoň trochu sleduje dění v IT, ví, že softwarové patenty se staly na dlouhou dobu tématem číslo jedna. Po několika desetiletích poklidného a pár posledních letech velmi aktivního vývoje open source se v případě softwarových patentů jedná o první velký problém.

Velké lobistické firmy konečně našly řešení, jež jim pomůže zlikvidovat nepříjemně dotěrnou konkurenci, kterou nemůžou koupit, zruinovat ani zažalovat. I přesto je pálí jako čert.

Patenty se tak staly noční můrou chudých a zbraní těch bohatých, kteří si mohou dovolit armádu právníků specializujících se na patentní právo.

Začátky

Otázka softwarových patentů není tak nová, jak by se mohlo zdát. Ačkoliv je o nich slyšet hlavně poslední dva tři roky, počátky celé kauzy se táhnou až do devadesátých let.

V té době se začaly objevovat první nesmyslné patenty na obecné postupy. Původně dobrá myšlenka patentů začala být zneužívána jako zbraň proti konkurenci. Toho si samozřejmě všimli i výrobci software a velké firmy začaly pracovat na patentech na svůj software.

První vítězství (září 2003)

V té době byly takové patenty ilegální, ale byla zde možnost, jak je legalizovat. Evropský parlament se začal v září 2003 vážně zabývat směrnicí, která by to umožila. Nakonec ale odhlasoval limity, které jasně určily, že software patentovat nelze.

Zastánci patentů se ale nehodlali vzdát a dál tlačili na Evropskou komisi, která měla schválit další směrnici, rušící původní omezení. To by znamenalo možnost patentování software.

Kdo proti patentům

Odpůrci patentů se ale také nevzali jen tak bez boje a začali ukazovat svou sílu. Jednou z nejsilnějších organizací, která proti patentům bojovala (a bojuje), byla Foundation for a Free Information Infrastructure, která má své oficiální zastoupení i u nás.

Objevila se řada protestních akcí, petic a bojkotů. Stejně tak ale pracovaly i další organizace, menší skupiny nebo jednotlivci. Jejich společným cílem bylo zviditelnění problému a jeho medializace. To se povedlo a všechny důležité internetové zpravodajské servery o problému informovaly poměrně pravidelně a se zájmem.

Pokud vás zajímá, co všechno napsal o patentech Root, můžete navštívit rubriku patenty.

Druhé vítězství (únor 2005)

Po dalších nekonečných tahanicích konečně svitla alespoň malá naděje. Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti (JURI) rozhodl, že směrnice musí být zrušena a jednání začnou od úplného začátku.

V tu chvíli se zaradovali všichni odpůrci softwarových patentů. Rozhodnutí JURI znamenalo faktické vítězství. Návrh je zrušen a do nových jednání bude možno lépe zasahovat a mohou být průhlednější než ta původní.

Radost však netrvala dlouho a velmi rychle ji vystřídal náhlý šok. Evropská rada se rozhodla, že bude stanovisko JURI ignorovat a za čtrnáct dní se pokusí směrnici prosadit.

Tím celý problém získal nový rozměr: Když ani JURI nedokáže svým rozhodnutím radu zastavit, bude velmi těžké ji přesvědčit.

Zvedla se další vlna protestů, některé se opět odehrály přímo v Bruselu.

V té době se i Microsoft vyjádřil proti aktuálnímu stavu softwarových patentů v USA. Tento systém měl být původne nasazen i v EU. Je vidět, že ani velkým korporacím nemusejí patenty v této podobě vyhovovat. Ani ony totiž nechtějí vyhazovat miliony dolarů za zbytečné patenty. Pokud to ale neudělají, předběhne je někdo jiný. Jsou tak vlastně zataženy do velké pasti.

Aktuální stav

Ještě před pár dny se zdálo, že všechny protesty, nářky, apely a hrozby byly zbytečné a sloní megakorporace zašlápnou drobné mravenečky, ačkoliv je jich takové množství.

Nakonec se ale jako pověstný blesk z čistého nebe objevila zpráva Evropského parlamentu o drtivé porážce patentů a jejich definitivním smetení ze stolu. Pro 14 a proti 648 (18 nehlasovalo).

Otázkou je, jak celou věc ovlivnily protesty. Jisté ale je, že svou práci zastaly. Minimálně se o problému dozvěděly všechny zůčastněné strany, včetně té nejdůležitější – politiků.

Pokud jste se stali součástí některé z propagačních akcí, ať už jako organizátor, nebo jako řadový signatář některé z petic, je to i vaše zásluha.

Co dál?

Bohužel si stále nemůžeme říci: Je po všem, můžeme se klidně věnovat vývoji. Stále na nás ve skříni tiše čekají další kostlivci. Jeden už pomalu vystrkuje růžky.

Softwarové patenty už sice nejsou záležitostí Evropské komise, stále je ale možno je prosadit na úrovni jednotlivých států. Zde totiž mohou nadále působit velké společnosti, kterým se možná bude lépe tlačit na menší ryby, sedící ve vládních orgánech jednotlivých zemí.

UX DAy - tip 2

Ani v rámci EU ale není nebezpečí zcela zažehnáno. Je mnoho dalších způsobů, jak mohou být patenty prosazeny. Už se o to na konci roku 2004 téměř podařilo v Radě ministrů pro zemědělství a rybolov, kde byly patenty vysloveně protlačeny ve směrnici, která s nimi nijak nesouvisela.

Pro nás z toho plyne jediné: Musíme mít nebezpečí stále na paměti a musíme počítat s tím, že se o to dříve či později někdo pokusí znovu. Do té doby ale snad bude klid.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.