Potrava pro vaši Fedoru - snadno a rychle (7)

Dag repository

Repozitář založil a spravuje Belgičan Dag Johan Maarten Wieërs pracujícího momentálně pro IBM, tento repozitář je ovšem jeho soukromý počin a koníček. Je také autorem několika open source programů, vesměs administrátorských utilit.

• homepage projektu repozitáře pro Apt/Yum
• dag – celý repozitář v jediné sekci
• interaktivní www rozhraní k prohlížení a stahovaní balíčků (včetně stručného popisu)

Dag nabízí balíčky k úctihodným 1464 projektům z open-source světa.

Výběr z nabídky: mozilla, zastaralý firefox a thunderbird a hlavně řada jejich pluginů včetně mozilla-j2re (Java plugin), j2re (Sun Java 2 Runtime Environment) nebo acroread (zobrazení PDF dokumentů od Adobe), inkscape (vektorový editor založený na SVG), sodipody (podobný vektorový editor založený na SVG), gwenview (zdařilý prohlížeč obrázků pro KDE, stabilní i vývojová verze).

Editory videa: kino, avidemux, transcode (konkurence ffmpegu a mencoderu) ,blender (profesionální 3D modelovací/ani­mační/herní editor)

Výběr multimediálních programů je sice menší než u specializované PlanetCCRMA, zato tu občas objevíte novější verze.

Pro vývojáře: mono (implementace Dot.Netu) a řada návazných projektů jako gtk-sharp a xsp; velký výběr Perl modulů, něco málo Python modulů a špetka knihoven pro PHP.

Já jsem zde našel utility pro svůj laptop Thinkpad, na kterém zrovna tohle všechno píšu, jako tpb či cpufreq (změny taktu procesoru podle zátěže).

Nabízí velkou kolekci driverů, ale kvůli organizačním neshodám s Alexem Thimmem není zaručena kompatabilita, repozitář byl (alespoň do nedávna) zablokován v defaultním nastavení ATRpms. Pokud nebudete stahovat kernel drivery, je odblokování bezpečné.

NewRPMS

• stránky projektu
• RPMS.newrpms – jednoduchá organizace repozitáře, vše v jedné sekci-adresáři

Výběr z nabídky:

Alternativní okenní manažery/desktopová prostředí: xfce4, obenbox, afterstep, fluxbox.

Hry: scorched3d, flightgear, crimson-fields,foolbi­lliard, netpanzer, rocksndiamonds (rocks and diamonds), boson (cosi na způsob Command&Conquer), globulation2 (real-time strategie) atd.

Aplikace: wine, cinepaint (varianta Gimpu určená pro editaci videa), bittrorrent, bittorrent-gui, qtparted(klon PartitionMagicu), superkaramba (všelijaké vylepšovače a hejblátka umístitelná na pracovní plochu, nutno je ale zvlášť stáhnout vlastní témata přímo z Internetu), dosbox (emulátor DOSu), gnome-commander (odlehčený, ale zdařilý a rychlý klon Total Commanderu), ooqs (OpenOffice quickstarter pro KDE – urychlovač spouštění OpenOffice, mohu doporučit).

Platet CCRMA

The Stanford University Center for Computer Research in Music and Acoustics – CCRMA – dalo vzniknout pěkné kolekci programů pro práci se zvukem a videem. Projekt dostal jméno Platet CCRMA [má se to vyslovovat jako karma]

• seznam balíčků včetně stručného popisu.

Sekce:

• planetccrma – aplikace
• planetcore – kernel a drivery
• planetedge – experimentální verze kernelu a alsa driverů

Pozn: Odkazy jsou na mirror na atrpms.net, protože na originálním serveru nelze brouzdat adresáři.

A opět tu máme jeden specializovaný repozitář, tentokrát na multimédia. Najdete tu největší sbírku přehrávačů i editorů hudby i videa. Navíc pečlivě vedený changelog, to se tak často nevidí. Bohužel, některé programy už jsou staršího data a novější balíčky je nutné hledat jinde.

Editace videa – cinelerra (profesionálně laděný video editor), kino, avidemux (jednodušší video editory), editace zvuku -audacity, emuse, multimediální přehrávače: xmms, xine, mplayer (tohle trio nechybí asi nikde), timiditi++ (práce s MIDI soubory), hromada audio i video kodeků.

Další unikátní vlastnost tohoto projektu – některé balíčky, jako Cinelerra, jsou optimalizovány pro vyšší procesory jako i686 nebo athlon, což u multimediálních aplikací není na škodu. Apt-get by mělo spávně vybrat odpovídající verzi pro váš systém.

Kromě toho Planet CCRMA nabízí svoje překompilovaná jádra 2.4 a 2.6 (včetně jader s low latency patch) optimalizovaná pro multimedia včetně vlastní řady kernel modulů. S moduly od ATRpms nebo Driese bohužel nekompatibilní.

Přístupná jen přes Apt, ne přes Yum! Asi jediná výjimka, kterou jsem našel. Naštěstí ATRpms poskytují PlanetCCRMA mirror, který Yum podporuje (netestoval jsem).

Kromě balíčků stojí za zmínku rozsáhlá dokumenty týkající se Linuxu a práce se zvukem, kernelu a zvukových driverů, maximalizace výkonu Linuxu včetně popisu low-latency patchů (kvůli editaci zvuku, pochopitelně :)

NyQuist (alias nrpms.net)

• homepage projektu

Sekce:

• production
• testing
• experimental

Sekce pro Yum jsou v jiném adresáři, ale balíčky jsou stejné. Sekce graveyard (hřbitov) je přes svůj podivný název také sekcí testovací.

Pozn: projekt nedávno získal vlastní DNS adresu na www.nrpms.net místo původního people.ecsc.co­.uk/~matt. Stále funguje přesměrování.

Matthew Hall alias NyQuist, linuxový profesionál (jeden z mála), pracuje pro britskou ECSC, která vyrábí síťová zařízení. Má sice k Linuxu blízko, ale výhradně k serverovému, a tak se Gnome a desktopový Linux stal spíše koníčkem. NyQuist je jeho přezdívkou, původně se vyskytoval i v názvu repozitáře, ale poslední dobou od něj upouští.

Nadchne hlavně fandy desktopu Gnome, najdou tu nejnovější stabilní verze oblíbeného desktopu, aplikací i knihoven. Jak sám autor uvádí, jedná se o zkompilované originální balíčky, do kterých přidává pouze některé patche pro kompatibilitu s Fedorou.

Výběr z nabídky: inkscape (vektorový editor založený na SVG)

Gnome klasika: nautilus, abiword, epiphany, gimp, gphoto2, evolution

I pro KDE se něco najde: krusader (další zdařilý Total Commander klon), gwenview (zdařilý prohlížeč obrázků), kasablanca(ad­vanced FTP klient), apollon (P2P klient), gambas (jazyk a vývojové prostředí téměř kompatibilní s MS VisualBasicem).

Dlužno přiznat, že u tohoto repozitáře jsem narazil vícekrát na problémy, některé programy pro Gnome se mi nepodařilo nainstalovat do FC2, např. gnome-volume-manager ani novější nautilus, oba z důvodů chybějících závislostí, to by se stávat nemělo. Také experimentální repozitáře nedoporučuji, na rozdíl třeba od projektu KDE-RedHat, používat. Pokus o radikální upgrade Gnome skončil naprostou katastrofou a zabralo mi půl dne (použil jsem všechny mně známé volby a parametry pro rpm i apt), než jsem vše vrátil do původního stavu. Downgrade balíčků jako glib nebo gtk2 je velmi VELMIkompliko­vaný, okamžitě vám to chce odinstalovat dvě třetiny systému.

Dries

• homepage projektu
• dries – jediná sekce
• seznam balíčků s popisky

Velká sbírka Perl modulů, scribus – DTP sázecí program, o kterém se mluví v superlativech. Souborový manažer krusader pro KDE, asi nejzdařilejší klon Total Commanderu, oceňuji hlavně jeho transparentní práci s archivy. Pro vědecky zaměřené scilab, databázový frontend knoda, kmymoney, gamesky lincity (nepříliš zdařilý klon SimCity) liquidwar (byla recenze na rootu). Nabízí paralelně balíčky pro Aurora Linux.

Proč je ve verzi balíčku tolik čísel?

Uživatel, zvlášť pokud je zvyklý programy ze světa Windows, kde k označení verze stačí jedna číslovka, nebo se preventivně od čísel upouští úplně, může být trochu zaskočen komplikovaným číslem verze za názvem balíčku.

Verze je nedílnou součástí názvu balíčku. Správné uvedení verze u balíčku je důležité pro určení novější verze, která je pak nabídnuta k update. Nemusí to být vždy jednoduché, kromě používání nenumerických znaků u verzí typu 1.2beta2, 1.7-rc3 atd. situaci komplikují různé patche, které je také vhodné (nutné) verzovat.

Pokud konečný název balíčku vypadá takto: kdebase-6:3.3.0–1.3.2.kde, pak číslo 3.3.0 je číslo verze balíčku, 1.3.2 je verze patche, poslední údaj je označení od autora repozitáře, může mít více složek. Číslo před dvojtečkou je číslo epochy, které si zaslouží samostatný odstavec.

Kvůli problémům s vyhodnocováním verzí se někteří správci repozitářů rozhodli použít číslování epochy. Protože je první, spolehlivě přebije ostatní verzování. Horší je, že některé repozitáře ho používají, některé ne. Pak vznikají problémy, jako se to stalo v našem případě s Firefoxem. Další zajímavostí je, že číslo epochy při vstupu do systému rpm odpadá, přestává být součástí názvu balíčku.

Někteří správci repozitářů navíc připojují k číslu verze i označení svého repozitáře a (někteří) verzi Fedory, pro kterou je balíček určen, každý trochu jinak, takže můžeme vidět verze obsahující fc2.dag (Dagův repozitář), rhfc2.ccrma (repozitář CCRMA), kde (repozitář KDE-RedHat, nepoužívá označení verze Fedory), fdr (taky KDE-RedHat), rhfc2.at (ATRpms) atd.

Problémy s pojmenováním a verzováním balíčků si vynutily snahu situaci koordinovat. Snaží se o to sám projekt Fedora. Více na: PackageNamingGu­idelines.

Závěr

V příštím, předposledním dílu na vás čeká poslední várka repozitářů, z těch známějších stojí za to upozornit na Fedora Extras alias fedora.us, zbytek budou spíše raritní nebo méně známé projekty. A opět trocha teorie a praktických doporučení nakonec.