Hlavní navigace

Grafika v UNIXu - tiskárny, tiskový proces

Stanislav Brabec 9. 10. 2001

Pokud není výsledek určen jen pro obrazovky, stojí tiskový proces na konci grafického řetězce. Dnešním dílem se v našem seriálu přesuneme k výstupním zařízením a tisku. Abychom věděli, co, proč a jak připravujeme, přiblížíme si v hrubých rysech tiskový proces a přípravu podkladů pro něj.

Dnes se podíváme na různé možnosti přípravy tiskovin. Nebudeme se zabývat detaily, ale spíš tím, jaký má technologie vliv na nás, počítačovce.

Běžná výstupní zařízení se dělí do několika kategorií s odlišným způsobem přípravy tiskovin. Dále je rozdíl mezi přístrojem, který nám stojí doma na stole (musíme používat operační systém, pro který existuje ovladač, nebo si vybrat zařízení, které funguje v Linuxu), nebo někde ve studiu (v tom případě musíme soubor přinést tak, aby ho přečetli – médiem počínaje a tvorbou souboru konče).

Počítačové tiskárny a digitální tiskové stroje

Jedná se o periférie, které se napojují přímo na počítače. Tisk na nich se vyplatí v malých sériích až do několika set kusů.

Některé používají svůj vlastní proprietární protokol, a tudíž se stávají ve světě otevřeného kódu nepoužitelné. Ostatní většinou používají některý z běžných jazyků tiskáren:

PJL (Printer Job Language) – jazyk pro nastavení tiskárny a řízení tisku patří do kategorie JCL (Job Control Language). Slouží pouze pro nastavení tiskáren (podavač, dávkování toneru, čítač stránek, displej tiskárny apod.). Tisknout neumí (na to volá interpreter jiného jazyka – např. PCL, PXL nebo PostScriptu). Je užitečné se seznámit s jeho základy. Jazyk je podporován tiskovými procesory (např. ifhp) a různými grafickými nastavovacími panely.

PCL (Printer Control Language) – nejběžnější jazyk levných tiskáren (často v kombinaci s PJL), zavedený firmou Hewlett-Packard. PCL je poměrně nízkoúrovňový jazyk pro práci s textem a grafikou. Pro znakové sady používá formát Intellifont, nověji též TrueType. Jazyk je podporován množstvím aplikací (např. Ghostscript, pbmtoljNetPBM, ovladače v TEXu).

PXL (Printer eXtended Language) – je pokračovatelem těchto tiskových jazyků. Umí již pracovat s grafickými elementy nezávislými na rozlišení. Podporuje jej například Ghostscript, tiskne rychleji než PCL, ovšem podpora složitější grafiky není (zvlášť v jeho starších verzích) vhodná pro ostrý provoz.

Specifikace jazyků PCL/PXL/PJL lze objednat jako knihy, na Internetu kolují více či méně kompletní popisy těchto jazyků. Nejsme-li vývojáři ovladačů, vystačíme si v praxi jen s několika málo příkazy pro nastavení tiskárny.

Esc-P2 – standard, vytvořený firmou Epson. Schopnostmi se podobá PCL. Podporují jej např. ovladače pro Ghostscript nebo escputil z balíku gimp-print.

PostScript – jazyk vytvořený firmou Adobe. Na rozdíl od výše uvedených jazyků tiskáren se jedná o plnohodnotný programovací jazyk pro popis stran, který umí zcela odstínit výstupní zařízení od tiskové úlohy. Jeho rozšíření na levné tiskárny bránila do nedávné doby cena dostatečně rychlých procesorů (a zřejmě i licenční politika názvu PostScript). Pro své schopnosti se přesto stal populárním nejen v tiskárnách, ale i jako přenositelný jazyk pro popis stran. Jeho popis je volně dostupný. PostScript je zároveň základním tiskovým jazykem v UNIXu a věnujeme mu proto některé z následujících pokračování.

PDF (Portable Document Format), další formát z dílny Adobe, sice zřejmě není nativním jazykem žádné tiskárny, ale vzhledem k PostScriptovému paradoxu proprietárních operačních systémů (viz dále) se PDF často stává jedinou možností, jak dodat soubor pro digitální tiskový stroj.

HP-GL (Hewlett-Packard Graphics Language) se do tiskáren dostal spíš z obchodních důvodů. Na řízení tiskáren se sice nehodí, ale zato tiskárna může sloužit jako emulátor souřadnicového plotru. Pracuje s ním hp2×x

Narozdíl od proprietárních systémů nejsme při výběru tiskárny pro grafickou práci omezeni na tiskárny vybavené PostScriptem. Ghostscript volaný z tiskového programu zastane stejnou úlohu. Je však třeba zvolit tiskárnu s dostatečnou kapacitou paměti (A4 při 600 DPI vyžaduje pro jemnou celostránkovou grafiku zhruba 5 MB paměti).

PostScriptový paradox proprietárních operačních systémů

Tento paradox nám může znepříjemnit život – například přijdete-li si vytisknou pár stránek ze souboru na tiskárně A3 ve studiu, doma tuto nemajíce. Uživatel UNIXu si nedokáže představit operační systém bez příkazu cat, a tak mu může připadat zcela absurdní, že v mnoha studiích dostane tuto odpověď: „PostScriptový soubor přece nelze na naší PostScriptové tiskárně vytisknout!“ Mnozí uživatelé Windows považují vše, co se děje v okně MS-DOSu, za černou magii, a proto nemusí být vůbec jednoduché přemluvit pracovníka studia k použití příkazu copy. Podobně pohlíží mnohý uživatel Apple na soubory zdarma stažené z Internetu, byť by uměly „jen“ zkopírovat soubor na tiskárnu.

Obávám se, že s vývojem uzavřených systémů těchto paradoxů přibývá…

Ofsetový tisk

Je nejběžnějším tiskovým systémem pro větší a velké náklady. Základní předlohou pro ofsetový tisk je tzv. kovolist. Je potažen světlocitlivou vrstvou a po expozici a odleptání se přenáší ulpělá tisková barva (z neosvětlených a neodleptaných míst) přes gumový válec na papír. Existují dva způsoby, jak připravit kovolist. Pokud máme některou ze speciálních High-End laserových tiskáren (za cenu 200 000 Kč a výš), stačí vložit kovolist do podavače tiskárny… Pro většinu z nás však bude aktuální příprava kontaktní kopie na průhledném materiálu. Ta putuje do tiskárny na montážní stůl, kde naše stránky poskládají do podoby vhodné pro tisk archů. Aby se zabránilo neostrosti vlivem rozptylu světla uvnitř fólie, musí být předloha na spodní části fólie, tzn. zrcadlově převrácená. Fólie musí mít dobré krytí černé barvy a zároveň musí být dostatečně průsvitná (to vše v ultrafialové barvě).

Sítotisk

Přestože je technologie přenosu předlohy jiná, příprava je stejná, s jediným rozdílem – předloha není zrcadlově převrácená. Sítotisk se používá na potisk jiných než papírových materiálů.

Hlubotisk, litografie, ražba, tampónový tisk

Jedná se o další možné technologie (nejen tiskové). Opět připravujeme předlohy na průhledné fólii. Zde se však technologie různí, a proto si předem ověříme, zda není třeba je zrcadlově převrátit nebo tisknout inverzně.

Copy printer

Jedná se o nejméně náročnou tiskovou technologii – je to vlastně zvláštní druh kopírky navržený pro vyšší počty kopií. Pokud neumí tisknout přímo ze souboru, tiskne většinou z předlohy na papíře. Papír by měl být bílý bez tmavých vláken, zrcadlově se nepřevrací.

Příprava průhledné předlohy pro ofsetový tisk

Kvalitu krytí stoprocentně splňuje osvitová jednotka, která je pro předtiskovou přípravu stavěná a jejíž laser svítí předlohy na černobílý filmový pás. Vzhledem k její ceně a prostorovým požadavkům většina z nás v takovém případě použije služeb osvitových studií (za jeden plát A4 zaplatíme kolem 70 Kč, cena se liší podle místa a rozlišení). Pokud se jedná o barevnou stránku, vynásobíme si částku čtyřmi (každý barevný výtažek znamená jeden plát). Standardním komunikačním jazykem osvitových jednotek je PostScript (často se nachází ve vedlestojícím počítači).

Slevíme-li z nároků, můžeme se spokojit i s průhlednou fólií z laserové (nebo LED) tiskárny. Za cenu nižšího rozlišení, horšího podání fotografií (zvlášť ve světlých odstínech) snížíme náklady na stránku A4 zhruba na 12 Kč (cena fólií kolísá mezi 8–30 Kč). Kvalita však bohatě stačí na běžné tiskoviny – vizitky, noviny s obrázky atd. Při nákupu fólií je třeba rozlišovat mezi fóliemi pro zpětný projektor a fóliemi pro tiskové předlohy.

Chceme-li ušetřit ještě víc, můžeme předlohu natisknout na pauzovací papír z laserové (nebo LED) tiskárny. Oproti fólii rastry poněkud ztratí na pravidelnosti, velké plochy jsou hůř vykryté. Kvalita však stačí na běžnou knižní produkci i jednodušší tiskoviny. Cena materiálu poklesne zhruba na 3 Kč za stránku A4.

Důležité je před tiskem nastavit maximální hustotu tisku, kterou tiskárna umí. To je možné buď pomocí specializovaného programu, nebo předřazením následující hlavičky v jazyce PJL (<ESC> je znak Escape; různé tiskárny mají různou nejvyšší hodnotu DENSITY – tiskárna to sdělí příkazem @PJL INFO VARIABLES) před vlastní tiskový soubor PCL:

<ESC>%-12345X@PJL COMMENT maximal density for HP LaserJet 6P
@PJL RESET
@PJL SET ECONOMODE=OFF
@PJL SET DENSITY=5
@PJL ENTER LANGUAGE=PCL

Je třeba upozornit, že ne každá laserová tiskárna vytváří dostatečně kryté předlohy. Záleží na tom, jaký toner se v tiskárně používá. Vrstva toneru, která na kancelářském papíře vypadá jako dokonale černá, může být na pauzovacím papíře natolik průsvitná, že jej nelze použít k přípravě kovolistu. Nechceme-li experimentovat se ztmavováním pomocí acetonových par, je lépe koupit tiskárnu, která dává dostatečně krytý výsledek.

Tiskové značky

ukázka tiskových značek

Při tisku je třeba předlohu opatřit několika druhy značek. Většinou se nacházejí mimo formát publikace a při zpracování budou oříznuty. Ořezové značky, jak název napovídá, slouží ke správnému nastavení řezačky. Nacházejí se v rozích dokumentu. Soutiskové značky jsou nutné pro správný soutisk barev. Jedná se o křížek nacházející se poblíž středů hran. Bigovací a středové značky slouží k nastavení správného místa ohybu papíru v bigovacím stroji. Barevné značky pak slouží ke zběžné kontrole barev. Popisek informuje montážníka o čísle stránky a barvě. Ke kontrole úplnosti knihy se občas používají archové značky.

Pokud program neumí značky generovat (docela často), je možné je do programu nakreslit ručně. Lze též použít různé značkovací PostScriptové hlavičky. Nejlépe je na tom TEX, kde je téměř ke každému formátu na výběr několik programů pro tvorbu značek.

Archová montáž

ukázka archové montáže

Vezměte si arch papíru. Přeložte jej napůl podél kratší osy a pak ještě jednou kolmo k prvnímu skladu. Rozevřete jej jako knihu, prvním skladem nahoru. Vezměte druhý arch, toto zopakujte a položte jej na první. Nyní očíslujte stránky složeného „sešitku“ od 1 do 16 a oba archy poté rozložte. Před sebou máte ukázku nejběžnější archové montáže. U ofsetového tisku tuto práci provádí většinou montážník. Digitální montáž je však rychlejší a u digitálního tisku je dokonce nutná.

V UNIXu máme hned několik možností, jak archovou montáž provést. Univerzálním nástrojem pro strukturovaný PostScript jsou psutils. V TEXu pak máme možnost provést archovou montáž úpravou výstupní rutiny (umí to např ConTEXt, ale i jiné formáty).

Pro správný výsledek montáže je třeba zadat ořez v hlavě stránky (typicky 3 mm na každou stranu) a hodnotu, o kterou je nutné od sebe oddálit vnější stránky archu (typicky 0,3 mm na list).

Při přípravě brožovaného výtisku ještě přidáváme 2–3 mm na ořez ve hřbetu. Pořadí stran pro brožování se též může lišit od výše uvedeného.

Našli jste v článku chybu?

9. 10. 2001 21:18

Stanislav Brabec (neregistrovaný)

Máte pravdu - PDF is a page description format. To je sice pravda, ale zkratka je jiná. Mě se to už při psaní zdálo nějaké divné, ale zrovna jsem nevěděl, kde si to ověřit. Jediné, co mě napadlo, byla 7MB velká specifikace formátu.
Poprosím redaktory, aby to opravili.


9. 10. 2001 8:25

Jiří Lisický (neregistrovaný)

Já si vždycky myslel, že to znamená Portable Document Format. Teď jsem se díval na web a na http://www.adobe.com/products/acrobat/adobepdf.html je napsáno:
"Adobe_ Portable Document Format (PDF) is the open de facto standard for electronic document distribution worldwide."


Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: E-Ježíšek si i letos zařádí. Nákupy od 2 do 5 tisíc

E-Ježíšek si i letos zařádí. Nákupy od 2 do 5 tisíc

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Měšec.cz: Jak vymáhat výživné zadarmo?

Jak vymáhat výživné zadarmo?

DigiZone.cz: ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

ČRa DVB-T2 ověřeno: Hisense a Sencor

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Vitalia.cz: Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Láska na vozíku: Přitažliví jsme pro tzv. pečovatelky

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Podnikatel.cz: 1. den EET? Problémy s pokladnami

1. den EET? Problémy s pokladnami

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA