Hlavní navigace

Trine: hrdinná kooperace v „mrtvém“ žánru

Jakub Zelenka

Tvrdí se, že třetí rozměr nadobro pohřbil žánr skákaček. Autoři plošinovkového hybridu Trine, se snaží všechny remcaly přesvědčit, že každý žánr se dá převést do třetího rozměru, aniž by ztratil něco ze svého kouzla. Připravte se na výpravu za záchranou království. Trojce hrdinů nutně potřebuje vaši pomoc.

S třetím rozměrem nepřišly jenom líbivější hry, ale také úpadek některých žánrů. S novými možnostmi trojrozměrného zobrazení se dlouhá léta nedokázaly pořádně poprat skákačky. Časté neduhy, jako nepřehledná a špatně ovladatelná kamera nebo ztráta kouzla a požitku z „jednoduchého“ překonávání překážek, jim zlomily vaz. Nová vlna indie her se však nebála experimentovat a oživovat dávno zašlou slávu mrtvých žánrů. Někteří se vrátili ke 2D grafice, ostatní našli jiný způsob, jak se s 3D zobrazením vypořádat. Mezi ty nejpovedenější příklady patří Trine. Hrdinská skákačky s prvky RPG, odkazující na legendy typu Lost Vikings nebo Princ of Persia.

Příběh jen tak z povinnosti

„Král je mrtev, ať žije, ehm, ať žije…“ Král se odebral do věčných lovišť bez jmenovaného nástupce. Země upadla do chaosu. Aby toho však nebylo málo a skutečně začalo jít do tuhého, na hrad vyrazily armády nemrtvých. Ať už náhodou či vedením osudu se setkali tři hrdinové u tajemného artefaktu. Patřil mezi ně udatný rytíř, lstivý a hbitý zloděj a trochu zbabělý, na druhou stranu ale moudrý čaroděj. Artefaktem pohltil jejich duše a teleportoval je daleko od jejich domova. Teď v nekonečných sklepeních musí najít mocné magické předměty, s kterými by porazili hordy nemrtvých.

Pamětníci jistě pocítí po prvních minutách hraní jistou dávku nostalgie. Herní principy jsou velmi podobné legendární logické hře Lost Vikings. Též ovládáte tři postavy. Ale vtělené do jednoho těla, oplývající rozdílnými schopnostmi. Mezi jednotlivými dušemi přepínáte číslovkami od jedničky do trojky. Jejich kombinací tak můžete překonávat překážky a nástrahy, které by jednotlivec nemohl zdolat.

Diametrálně rozdílné postavy

Rytíř je příklad typické bojové postavy. Neumí plavat, ale dokáže pořádně zatočit s nepřáteli a jeho štít poskytuje ochranu před padajícími troskami. Zloděj vsází zase na hbitost, svůj luk a možností za pomocí lana překonávat obrovské propasti a slaňovat se do obrovských hloubek. Nejzajímavější postavou je ale čaroděj. Ten ač neumí bojovat, dokáže silou mysli hýbat s předměty a dokonce i nové vyčarovat. Všichni jsou vězněni do jednoho těla.

Fungující hybrid

Trine není čistokrevnou skákačkou. Má v sobě i prvky logické hry a RPGéčka. Hra si hraje celkem chytře s fyzikou. Tu využíváte nejen k překonávání nástrah, ale zároveň jako zbraň. Postavy procházejí jednoduchým vývojem. Body zkušenosti získáváte sběrem zelených flakónků. Ty jsou ukryty všude po světě nebo padají při boji z nepřátel. Pokud jich nasbíráte určitý počet, získá každá postava ve skupině jeden talentový bod. Tím můžete vylepšit jednu vlastnost a posílit tak atributy vašich reků.

Stoupání obtížnosti je pozvolné. Trine není typ hry, který by vás přiměl přemýšlet, až by se vám z uší valila pára. Dávkování obtížnosti spíš probíhá stylem – hoďte tam víc nepřátel a je vystaráno. Boje ale bohužel nejsou tak zábavné, jako za pomoci speciálních schopností postav překonávat překážky. Sem tam narazíte na bosse. Ti vynikají především umělou neinteligencí. Stačí jim vždy podběhnout pod nohama a mlátit je do zad.

Pohádková stylistika uzemní

Hra je na obyčejnou indiovku poměrně dlouhá. Vystačí zhruba na několik hodin a obsahuje patnáct úrovní. Prostředí bohužel neprochází nijak dramatickou proměnou. Na grafiku se, ale naštěstí dobře kouká. Úžasný pohádkový styl mě uchvátil od první minuty. Vývojáři pracují obzvlášť dobře s hrou světla a stínů. Některé úrovně jsou dokonce na tomto faktoru postavené. V pozadí hraje hrdinský soundtrack. Není to nic světoborného, na druhou stranu nijak neruší a nemáte chuť ho po několika hodinách hraní vypnout.

Nevyužitý potenciál kooperace

Trine obsahuje i multiplayer, ten je trochu nešťastně skrytý v nastavení hry. Jedná se spíše o malý bonus pro věrné hráče, než snahu o zprostředkování další dimenze herního zážitku. Největším kamenem úrazu multiplayeru totiž je, že jednotlivé levely nebyly pro hru více hráčů vytvořené. Kooperace jednoduše nefunguje, což je trochu škoda. Potenciál v něm určitě byl, ale autoři ho trochu nešťastně zahodili.

Už dlouho jsem se u skákačky tak královsky nebavil jako právě u Trine. Tohle moderní pojetí, pro mě mrtvého, žánru ukazuje cestu, kudy se mohou další tvůrčí počiny vydat. Ano, hra má několik vad na kráse, ty se však dají s jistou mírou tolerance odpustit. Vždyť takové hry přece nevycházejí každý den a na Linuxu Trine jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, co si v současné době můžete zahrát. Bohužel, linuxovou verzi jste si mohli zatím pořídit pouze v rámci akce The Humble Forzen Bundle. Vývojáři ale na webu píší, že velmi brzy bude k dispozici také pro běžnou koupi.

Výhody:

  • Grafika
  • Stylizace
  • Fyzika
  • Hratelnost

Nevýhody

  • Multiplayer
  • AI
Našli jste v článku chybu?