Hlavní navigace

Tvorba grafů a diagramů s využitím doménově specifického jazyka nástroje Graphviz

3. 6. 2021
Doba čtení: 20 minut

Sdílet

 Autor: Pavel Tišnovský
V mnoha dokumentech a různých reportech je nutné vytvářet diagramy s uzly propojenými neorientovanými či orientovanými hranami. Pro tento účel je vhodné ve většině případů použít balíček nástrojů nazvaný Graphviz.

Obsah

1. Tvorba grafů a diagramů s využitím doménově specifického jazyka nástroje Graphviz

2. Vztah nástroje Graphviz a již popsaných nástrojů určených pro tvorbu diagramů a grafů

3. Graf s jediným uzlem

4. Volba výstupního formátu

5. Graf s větším množstvím uzlům a neorientovanými hranami

6. Popisky hran v grafu

7. Grafy s orientovanými hranami

8. Nepatrně složitější grafy s orientovanými hranami

9. Zvýraznění hran v grafu

10. Další modifikace způsobu vykreslení grafu: uspořádání uzlů zleva doprava

11. Přepínač splines

12. Modifikace uzlů v grafu

13. HTML entity v popiskách hran i uzlů

14. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem dot

15. Různé algoritmy pro rozmístění uzlů aneb praktická ukázka filozofie „rozděl a panuj“

16. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem circo

17. Další grafy vykreslené nástrojem circo

18. Repositář s demonstračními příklady

19. Odkazy na články s tématem programové tvorby grafů a diagramů

20. Odkazy na Internetu

1. Tvorba grafů a diagramů s využitím doménově specifického jazyka nástroje Graphviz

V mnoha dokumentech, popř. v různých reportech (někdy i automaticky generovaných) je nutné vytvářet diagramy s uzly propojenými neorientovanými či orientovanými hranami. Pro tento účel je vhodné ve většině případů použít balíček nástrojů nazvaný Graphviz. V tomto balíčku nalezneme především utilitu nazvanou dot, která na základě textové definice orientovaného či neorientovaného grafu vytvoří rastrový či vektorový obrázek s grafem, přičemž je možné zvolit, jaký algoritmus bude použit pro rozmístění uzlů a hran na vytvořeném obrázku. Modifikovat lze i další vlastnosti grafu, především styl vykreslení hran, rozmístění uzlů grafu apod. Textová definice grafu používá jednoduchý popisný jazyk (samozřejmě doménově specifický), který je v současnosti podporován i několika dalšími nástroji a stává se tak nepsaným standardem pro mnoho aplikací pracujících s grafovými strukturami.

Obrázek 1: Nástroj Graphviz lze použít i pro vizualizaci objektů uložených v operační paměti (Python).

Poznámka: dnes si popíšeme pouze základy použití tohoto balíčku, ovšem v navazujících článcích bude již popis mnohem detailnější.

2. Vztah nástroje Graphviz a již popsaných nástrojů určených pro tvorbu diagramů a grafů

Nástroj Graphviz se velmi často používá ve funkci backendu využívaného dalšími front-endovými nástroji a knihovnami. Tyto nástroje/knihovny, ať již se ovládají programově nebo interaktivně, vytváří definice grafů kompatibilních s Graphviz a následně je Graphviz zavolán pro vizualizaci těchto grafů. Tímto způsobem pracuje například knihovna Rhizome, se kterou jsme se seznámili v tomto článku.

Obrázek 2: Graf vykreslený knihovnou Rhizome určenou pro Clojure.

Nad nástrojem Graphviz je postavena i knihovna Diagrams (pro Python) a go-diagrams (pro Go). S oběma těmito knihovnami jsme se seznámili v článcích Tvorba diagramů s architekturou systémů s využitím knihovny Diagrams a Knihovny Diagrams a go-diagrams určené pro tvorbu diagramů s architekturou systémů .

Obrázek 3: Architektura nakreslená knihovnou Diagrams určenou pro Python.

3. Graf s jediným uzlem

Ukažme si nyní ten nejjednodušší graf, který je možné s využitím nástroje Graphviz vykreslit. Tento graf bude obsahovat jediný uzel a žádnou hranu. Definice takového graf může vypadat následovně:

graph {
    a;
}

V případě, že je definice tohoto grafu uložena do souboru nazvaného graph01.dot, lze vykreslení grafu do rastrového obrázku zajistit tímto příkazem:

$ dot -Tpng graph01.dot > graph01.png
Poznámka: přesměrování je v tomto případě důležité, protože v opačném případě by se graf, resp. přesněji řečeno obsah rastrového obrázku zakódovaný do PNG, vypsal přímo na standardní výstup.

Obrázek 4: Graf s jediným uzlem bez hran vykreslený předchozím příkazem.

4. Volba výstupního formátu

Nástroj dot a současně i další nástroje z balíčku Graphviz, podporují několik výstupních formátů, které se volí přepínačem -T:

# Přepínač Výstupní formát Poznámka
1 -Tps PostScript metaformát
2 -Tsvg Scalable Vector Graphics vektorový formát
3 -Tsvgz Gzipped Scalable Vector Graphics vektorový formát
4 -Tfig XFIG graphics vektorový formát
5 -Tpng Formát PNG rastrový formát
6 -Tgif Formát GIF rastrový formát
7 -Tjpg Formát JPEG rastrový formát
8 -Timap server-side imagemap metaformát
9 -Tcmapx client-side imagemap metaformát
Poznámka: v případě, že zvolíte výstup do PostScriptu, bude výsledný soubor obsahovat poměrně velké množství „omáčky“, ale vlastní graf je reprezentován tímto relativně krátkým skriptem (protože PostScript lze považovat za plnohodnotný programovací jazyk):
0 0 1 beginpage
gsave
36 36 62 44 boxprim clip newpath
1 1 set_scale 0 rotate 40 40 translate
% a
gsave
1 setlinewidth
0 0 0 nodecolor
27 18 27 18 ellipse_path stroke
0 0 0 nodecolor
14 /Times-Roman set_font
23.5 14.3 moveto 7 (a) alignedtext
grestore
endpage
showpage

Ještě si pro úplnost ukažme způsob exportu do formátu SVG neboli Scalable Vector Graphics:

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?>
<!DOCTYPE svg PUBLIC "-//W3C//DTD SVG 1.1//EN"
 "http://www.w3.org/Graphics/SVG/1.1/DTD/svg11.dtd">
<!-- Generated by graphviz version 2.36.0 (20140111.2315)
 -->
<!-- Title: %3 Pages: 1 -->
<svg width="62pt" height="44pt"
 viewBox="0.00 0.00 62.00 44.00" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink">
<g id="graph0" class="graph" transform="scale(1 1) rotate(0) translate(4 40)">
<title>%3</title>
<polygon fill="white" stroke="none" points="-4,4 -4,-40 58,-40 58,4 -4,4"/>
<!-- a -->
<g id="node1" class="node"><title>a</title>
<ellipse fill="none" stroke="black" cx="27" cy="-18" rx="27" ry="18"/>
<text text-anchor="middle" x="27" y="-14.3" font-family="Times,serif" font-size="14.00">a</text>
</g>
</g>
</svg>

Po naformátování příkazem:

$ xmllint --format graph1.svg > graph1B.svg

Získáme relativně snadno čitelný soubor s tímto obsahem:

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?>
<!DOCTYPE svg PUBLIC "-//W3C//DTD SVG 1.1//EN" "http://www.w3.org/Graphics/SVG/1.1/DTD/svg11.dtd">
<!-- Generated by graphviz version 2.36.0 (20140111.2315)
 -->
<!-- Title: %3 Pages: 1 -->
<svg xmlns="http://www.w3.org/2000/svg" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" width="62pt" height="44pt" viewBox="0.00 0.00 62.00 44.00">
  <g id="graph0" class="graph" transform="scale(1 1) rotate(0) translate(4 40)">
    <title>%3</title>
    <polygon fill="white" stroke="none" points="-4,4 -4,-40 58,-40 58,4 -4,4"/>
    <!-- a -->
    <g id="node1" class="node">
      <title>a</title>
      <ellipse fill="none" stroke="black" cx="27" cy="-18" rx="27" ry="18"/>
      <text text-anchor="middle" x="27" y="-14.3" font-family="Times,serif" font-size="14.00">a</text>
    </g>
  </g>
</svg>
Poznámka: povšimněte si toho, že uzel je „uzavřen“ do vlastní skupiny představované značkou g. Současně je uzel pojmenován, což nám může pomoci v programové manipulaci s tímto SVG souborem (což je vlastně jedna z implementací XML a lze tedy použít jak SAX, tak i DOM).

5. Graf s větším množstvím uzlům a neorientovanými hranami

Pochopitelně nám nic nebrání ve vytvoření grafu s větším počtem uzlů, které jsou propojeny neorientovanými hranami. Příkladem může být graf s dvojicí uzlů propojených jedinou hranou, která není orientována (tedy nejedná se o šipku, ale o pouhou spojnici):

graph {
    a -- b;
}

Tento graf se vykreslí následujícím způsobem:

Obrázek 5: Graf s dvojicí uzlů propojených neorientovanou hranou.

Ve skutečnosti je možné vytvořit i hrany, které začínají i končí ve stejném uzlu, což se poměrně často používá například u konečných automatů atd. Podívejme se tedy na další demonstrační příklad:

graph {
    a -- b;
    a -- a;
    b -- b;
}

V tomto grafu se nakreslí ještě dvojice přidaných hran, první z uzlu A do uzlu A a druhá z uzlu B do uzlu B:

Obrázek 6: Graf s dvojicí uzlů a několika hranami.

Pracovat lze i s grafy, v nichž jsou uzly propojeny větším množstvím hran:

graph {
    a -- b;
    a -- a;
    b -- b;
    a -- b;
}

S následujícím výsledkem:

Obrázek 7: Graf s dvojicí uzlů a několika hranami.

6. Popisky hran v grafu

V případě potřeby je možné hrany grafu pojmenovat, což se provede následujícím způsobem:

graph {
    a -- b[label="a - b"];
    a -- a[label="a - a"];
    b -- b[label="b - b"];
    a -- b[label="b - a"];
}
Poznámka: nemusíme ovšem pojmenovat všechny hrany, jen ty důležité.

Výsledek, tedy vykreslený graf, bude v tomto případě vypadat takto:

Obrázek 8: Graf s dvojicí uzlů a několika hranami, u kterých jsou specifikovány popisky.

7. Grafy s orientovanými hranami

Dostáváme se ke grafům s orientovanými hranami, tj. hranami vykreslenými formou šipky. V nástroji Graphviz (a nejenom zde) jsou tyto grafy pojmenovány digraph. U těchto grafů záleží na tom, v jakém pořadí zadáváme uzly, mezi nimiž se má vytvořit hrana:

digraph {
    a -> b;
}

S tímto výsledkem:

Obrázek 9: Graf s orientovanou hranou.

Pozor na rozdíl oproti grafu, v němž jsou uzly prohozeny:

digraph {
    b -> a;
}

S tímto výsledkem:

Obrázek 10: Graf s orientovanou hranou, ovšem s opačnou šipkou v porovnání s obrázkem číslo 7.

8. Nepatrně složitější grafy s orientovanými hranami

Další příklad poněkud složitějšího grafu s orientovanými hranami bude vypadat takto:

digraph {
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
}

S následujícím výsledkem:

Obrázek 11: Graf se čtveřicí uzlů a orientovanými hranami.

Graf s hranami, které se vrací do původního uzlu:

digraph {
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

V tomto případě získáme tento výsledek:

Obrázek 12: Graf s hranami, které se vrací do původního uzlu.

Poznámka: jak uvidíme dále, je možné zajistit, aby se uzly rozmístily na ploše symetricky.

9. Zvýraznění hran v grafu

V grafech je možné některé hrany nebo uzly zvýraznit a zobrazit tak například nalezenou cestu:

graph {
    a -- b[label="a - b", color="red", penwidth="2.0"];
    a -- a[label="a - a", color="blue", penwidth="2.0"];
    b -- b[label="b - b"];
    a -- b[label="b - a"];
}

Obrázek 13: Neorientovaný graf se zvýrazněnými hranami.

Tutéž operaci ovšem můžeme provést i pro orientované grafy:

digraph {
    a -> b[label="a - b", color="red", penwidth="2.0"];
    b -> c[label="b - c", color="red", penwidth="2.0"];
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c[label="c - c", color="red", penwidth="2.0"];
    d -> d;
}

Obrázek 14: Orientovaný graf se zvýrazněnými hranami.

10. Další modifikace způsobu vykreslení grafu: uspořádání uzlů zleva doprava

Podívejme se nyní na vybrané způsoby různých modifikací vykreslení grafu. V některých případech je vhodné změnit uspořádání uzlů v grafu. Při výchozím nastavení jsou uzly (většinou) uspořádány shora dolů, ovšem mnohdy je žádoucí změnit toto uspořádání na zleva doprava. K tomuto účelu slouží přepínač rankdir, který je nutné nastavit na hodnotu LR:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a -> b[label="a - b", color="red", penwidth="2.0"];
    b -> c[label="b - c", color="red", penwidth="2.0"];
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c[label="c - c", color="red", penwidth="2.0"];
    d -> d;
}

Obrázek 15: Orientovaný graf se zvýrazněnými hranami a s uzly uspořádanými zleva doprava.

11. Přepínač splines

Přepínačem splines nastaveným na hodnotu „line“ je možné vynutit, aby se hrany spojující různé uzly vykreslily formou úsečky a nikoli jako spline křivky. Tato volba ovšem neovlivní hrany začínající a končící ve stejném uzlu (ty jsou stále reprezentovány obloukem). Podívejme se nyní na rozdíl mezi tímto grafem:

digraph {
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

A tímto grafem, v němž je specifikováno, že se namísto spline křivek mají použít úsečky (tedy přesněji řečeno tam, kde je to možné):

digraph {
    splines="line"
 
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

Obrázek 16: Graf s hranami vykreslenými formou úsečky, popř. oblouku.

12. Modifikace uzlů v grafu

Již v předchozích kapitolách jsme si popsali způsob změny grafických (resp. přesněji řečeno vizuálních) parametrů hran. Ovšem jakým způsobem se mění způsob vykreslení uzlů? Pokud je nutné u nějakého uzlu nastavit parametry vykreslování, je nutné takový uzel nejdříve deklarovat a teprve poté ho použít v grafu jako cíle hran. V dalším příkladu je ukázána explicitní deklarace tří uzlů s označením a, b a c. Povšimněte si, že je možné specifikovat jiný název uzlu, než odpovídá jeho označení (což je velmi užitečné, zejména u delších názvů, resp. popisků):

digraph {
    splines="line"
 
    a[label="start"]
    b[color="red"]
    c[color="blue"]
 
    a -> b;
    b -> c;
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a;
    b -> b;
    c -> c;
    d -> d;
}

Obrázek 17: Graf, v němž mají jednotlivé uzly nastaven jiný vizuální styl vykreslování.

13. HTML entity v popiskách hran i uzlů

V popiskách grafů atd. lze používat Unicode znaky či HTML entity, které jsou vypsány například na stránce https://www.freeformatter.com/html-entities.html. V dalším příkladu jsou použity HTML entity, a to jak v popiskách uzlů, tak i v popiskách hran:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a[label="α"]
    b[label="β"]
    c[label="γ"]
    d[label="δ"]
 
    a -> b[label="a → b", color="red", penwidth="2.0"];
    b -> c[label="b → c", color="red", penwidth="2.0"];
    c -> d;
    d -> a;
 
    a -> a[label="∞"]
    b -> b[label="∞"]
    c -> c[label="c → c", color="red", penwidth="2.0"];
    d -> d[label="∞"]
}

Obrázek 18: Graf s popisky, v nichž jsou použity HTML entity.

14. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem dot

V navazující kapitole se zmíníme o různých algoritmech určených pro rozmístění uzlů do grafu. Zaměříme se především na algoritmus-nástroj pojmenovaný circo, který uzly grafu umisťuje na pomyslnou kružnici. Pro otestování tohoto algoritmu bude použit tento graf se šesticí uzlů a hranami tvořícími cyklus:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a[label="α"]
    b[label="β"]
    c[label="γ"]
    d[label="δ"]
    e[label="ε"]
    f[label="ζ"]
 
    a -> b
    b -> c
    c -> d;
    d -> e;
    e -> f;
    f -> a;
}

Základní nástroj dot takto definovaný graf vykreslí následovně:

Obrázek 19: Graf se šesticí uzlů cyklicky propojených orientovanými hranami vykreslený nástrojem dot.

15. Různé algoritmy pro rozmístění uzlů aneb praktická ukázka filozofie „rozděl a panuj“

Prozatím jsme všechny grafy vykreslovali nástrojem nazvaným dot. Ve skutečnosti je ovšem Graphviz sadou většího množství nástrojů, které se od sebe odlišují především tím, jaký algoritmus je použit pro rozmístění uzlů na ploše. Těchto nástrojů-algoritmů existuje celá řada a každý se hodí pro jiné účely:

# Název nástroje Stručný popis
1 dot používáno pro grafy s hierarchií uzlů a skupin
2 neato symetrické grafy (typicky neorientované)
3 twopi grafy, které mají uzly rozmístěny radiálně (paprskovitě)
4 circo uzly rozmístěné na pomyslnou kružnizi
5 fdp symetrické grafy
6 patchwork typicky používáno pro stromy (tj. grafy bez cyklů)
7 osage grafy s clustery (popíšeme si příště)
Poznámka: s těmito algoritmy se podrobněji seznámíme příště.

16. Graf se šesticí uzlů vykreslený nástrojem circo

Opět se podívejme na definici grafu se šesticí uzlů, který obsahuje cyklus:

digraph {
    rankdir=LR
 
    a[label="α"]
    b[label="β"]
    c[label="γ"]
    d[label="δ"]
    e[label="ε"]
    f[label="ζ"]
 
    a -> b
    b -> c
    c -> d;
    d -> e;
    e -> f;
    f -> a;
}

V případě, že pro vykreslení tohoto grafu použijeme nástroj circo, bude výsledek vypadat následovně:

Obrázek 20: Graf se šesticí uzlů cyklicky propojených orientovanými hranami vykreslený nástrojem circo.

17. Další grafy vykreslené nástrojem circo

Podívejme se nyní na další grafy definované a popsané v předchozích kapitolách, ovšem nyní vykreslené nikoli nástrojem dot, ale nástrojem circo. Celkové rozmístění uzlů je – alespoň podle mého názoru – elegantnější:

Obrázek 21: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 22: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 23: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 24: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 25: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 26: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 27: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 28: Graf vykreslený nástrojem circo.

Obrázek 29: Graf vykreslený nástrojem circo.

CS24 tip temata

18. Repositář s demonstračními příklady

Zdrojové kódy všech dnes použitých demonstračních příkladů byly uloženy do nového Git repositáře, který je dostupný na adrese https://github.com/tisnik/diagrams (stále na GitHubu :-). V případě, že nebudete chtít klonovat celý repositář (ten je ovšem – alespoň prozatím – velmi malý, dnes má přibližně jednotky kilobajtů), můžete namísto toho použít odkazy na jednotlivé demonstrační příklady, které naleznete v následující tabulce:

# Příklad Popis Cesta
1 graph01.dot graf s jediným uzlem https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h01.dot
2 graph02.dot graf s větším množstvím uzlům a neorientovanými hranami https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h02.dot
3 graph03.dot graf s hranami začínajícími a končícími ve stejném uzlu https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h03.dot
4 graph04.dot propojení uzlů větším množstvím hran https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h04.dot
5 graph05.dot popisky neorientovaných hran https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h05.dot
6 graph06.dot graf se dvěma uzly a orientovanou hranou https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h06.dot
7 graph07.dot graf s orientovanou hranou, ovšem s opačnou šipkou https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h07.dot
8 graph08.dot složitější graf s orientovanými hranami https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h08.dot
9 graph09.dot graf s hranami, které se vrací do původního uzlu https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h09.dot
10 graph10.dot neorientovaný graf se zvýrazněnými hranami https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h10.dot
11 graph11.dot orientovaný graf se zvýrazněnými hranami https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h11.dot
12 graph12.dot orientovaný graf se zvýrazněnými hranami a s uzly uspořádanými zleva doprava https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h12.dot
13 graph13.dot graf s hranami vykreslenými formou úsečky, popř. oblouku. https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h13.dot
14 graph14.dot graf, v němž mají jednotlivé uzly nastaven jiný vizuální styl vykreslování https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h14.dot
15 graph15.dot graf s popisky, v nichž jsou použity HTML entity https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h15.dot
16 graph16.dot graf se šesticí uzlů cyklicky propojených orientovanými hranami https://github.com/tisnik/di­agrams/blob/master/graphviz/grap­h16.dot

19. Odkazy na články s tématem programové tvorby grafů a diagramů

V této kapitole jsou uvedeny odkazy na předchozí články, v nichž jsme se zabývali tvorbou různých typů grafů a diagramů – a to v naprosté většině případů s využitím nějakého doménově specifického jazyka neboli DSL (Domain Specific Language), popř. nějakého univerzálního programovacího jazyka:

  1. Nástroje pro tvorbu UML diagramů
    https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-uml-diagramu/
  2. Nástroje pro tvorbu UML diagramů z příkazové řádky
    https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-uml-diagramu-z-prikazove-radky/
  3. Nástroje pro tvorbu UML diagramů z příkazové řádky (II)
    https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-uml-diagramu-z-prikazove-radky-ii/
  4. Nástroje pro tvorbu grafů a diagramů z příkazové řádky
    https://www.root.cz/clanky/nastroje-pro-tvorbu-grafu-a-diagramu-z-prikazove-radky/
  5. Sledování správy paměti v Pythonu s využitím nástroje objgraph
    https://www.root.cz/clanky/sledovani-spravy-pameti-v-pythonu-s-vyuzitim-nastroje-objgraph/
  6. Programová tvorba diagramů v jazyku Clojure s využitím knihovny Rhizome
    https://www.root.cz/clanky/programova-tvorba-diagramu-v-jazyku-clojure-s-vyuzitim-knihovny-rhizome/
  7. Tvorba sekvenčních diagramů v Pythonu s využitím knihovny Napkin
    https://www.root.cz/clanky/tvorba-sekvencnich-diagramu-v-pythonu-s-vyuzitim-knihovny-napkin/
  8. Tvorba vývojových diagramů přímo ze zdrojových kódů Pythonu
    https://www.root.cz/clanky/tvorba-vyvojovych-diagramu-primo-ze-zdrojovych-kodu-pythonu/
  9. Tvorba diagramů s architekturou systémů s využitím knihovny Diagrams
    https://www.root.cz/clanky/tvorba-diagramu-s-architekturou-systemu-s-vyuzitim-knihovny-diagrams/
  10. Knihovny Diagrams a go-diagrams určené pro tvorbu diagramů s architekturou systémů
    https://www.root.cz/clanky/knihovny-diagrams-a-go-diagrams-urcene-pro-tvorbu-diagramu-s-architekturou-systemu/

20. Odkazy na Internetu

  1. GraphViz Pocket Reference
    https://graphs.grevian.org/example
  2. Xfig home page
    http://mcj.sourceforge.net/
  3. Xfig (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wiki/Xfig
  4. Xfig user manual
    http://mcj.sourceforge.net/
  5. HTML Entity List
    https://www.freeformatter.com/html-entities.html
  6. Flowchart (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Flowchart
  7. DRAKON
    https://en.wikipedia.org/wiki/DRAKON
  8. Modeling language
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Modeling_language
  9. Napkin na GitHubu
    https://github.com/pinetr2e/napkin
  10. Napkin 0.6.8 na PyPi
    https://pypi.org/project/napkin/
  11. PlantUML (home page)
    http://plantuml.sourceforge.net/
  12. PlantUML (download page)
    http://sourceforge.net/pro­jects/plantuml/files/plan­tuml.jar/download
  13. PlantUML (Language Reference Guide)
    http://plantuml.sourcefor­ge.net/PlantUML_Language_Re­ference_Guide.pdf
  14. Rhizome
    https://github.com/ztellman/rhizome
  15. Swagger to UML
    https://github.com/nlohman­n/swagger_to_uml
  16. pydiagrams
    https://github.com/billin­gtonm/pydiagrams
  17. graphviz(3) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/3/graphviz
  18. dot(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/dot
  19. neato(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/neato
  20. twopi(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/twopi
  21. circo(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/circo
  22. fdp(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/fdp
  23. sfdp(1) – Linux man page
    https://linux.die.net/man/1/sfdp
  24. Plain-text diagrams take shape in Asciidoctor!
    http://asciidoctor.org/new­s/2014/02/18/plain-text-diagrams-in-asciidoctor/
  25. Graphviz – Graph Visualization Software
    http://www.graphviz.org/
  26. graphviz (Manual Page)
    http://www.root.cz/man/7/graphviz/
  27. dot (Manual page)
    http://www.root.cz/man/1/dot/
  28. dot (Manual v PDF)
    https://graphviz.org/pdf/dot.1.pdf
  29. Ditaa home page
    http://ditaa.sourceforge.net/
  30. Ditaa introduction
    http://ditaa.sourceforge.net/#intro
  31. Ditaa usage
    http://ditaa.sourceforge.net/#usage
  32. Node, Edge and Graph Attributes
    http://www.graphviz.org/doc/in­fo/attrs.html
  33. Graphviz (Wikipedia)
    http://en.wikipedia.org/wiki/Graphviz
  34. Unified Modeling Language
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Unified_Modeling_Langu­age
  35. UML basics: The sequence diagram
    http://www.ibm.com/develo­perworks/rational/library/3101­.html
  36. UML 2 State Machine Diagrams: An Agile Introduction
    http://www.agilemodeling.com/ar­tifacts/stateMachineDiagram­.htm
  37. Sequence diagram (Wikipedia)
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Sequence_diagram
  38. UML 2 Sequence Diagrams: An Agile Introduction
    http://www.agilemodeling.com/ar­tifacts/sequenceDiagram.htm
  39. A Quick Introduction to UML Sequence Diagrams
    http://www.tracemodeler.com/ar­ticles/a_quick_introducti­on_to_uml_sequence_diagram­s/
  40. UML Sequence Diagrams
    https://www.uml-diagrams.org/sequence-diagrams.html
  41. Web Sequence Diagrams
    https://www.websequencediagrams.com/
  42. Drawing sequence diagrams “napkin style”
    https://modeling-languages.com/drawing-sequence-diagrams-napkin-style/
  43. Curated list of UML tools – 2020 edition
    https://modeling-languages.com/uml-tools/#textual
  44. Flowchart diagrams vs. UML activity diagrams
    https://stackoverflow.com/qu­estions/7081215/flowchart-diagrams-vs-uml-activity-diagrams
  45. Kopenograms – Graphical Language for Structured Algorithms
    https://kopenogram.org/As­sets/Kopenograms_Graphical_Lan­guage_for_Structured_Algo­rithms.pdf
  46. Kopenograms and Their Implementation in BlueJ
    https://link.springer.com/chap­ter/10.1007%2F978–3–319–46535–7_8
  47. The simplest way to describe your flows
    https://code2flow.com/
  48. Allan Mogensen and his Legacy
    http://www.worksimp.com/articles/allan-mogensen.htm
  49. Diagrams: Diagram as Code
    https://diagrams.mingrammer.com/
  50. Diagrams: Guides
    https://diagrams.mingrammer­.com/docs/guides/diagram
  51. Diagrams: Nodes
    https://diagrams.mingrammer­.com/docs/nodes/onprem
  52. go-diagrams
    https://github.com/blushft/go-diagrams
  53. GoJS
    https://gojs.net/latest/index.html
  54. Code visualization: How to turn complex code into diagrams
    https://www.lucidchart.com/blog/vi­sualize-code-documentation
  55. Create dependency diagrams from your code
    https://docs.microsoft.com/en-us/visualstudio/modeling/create-layer-diagrams-from-your-code?view=vs-2019
  56. Software Architecture Diagrams as Code
    https://shekhargulati.com/2020/04/21/sof­tware-architecture-diagrams-as-code/
  57. Processing spreadsheet data in Go
    https://appliedgo.net/spreadsheet/
  58. Stránka projektu plotly
    https://plot.ly/
  59. Plotly JavaScript Open Source Graphing Library
    https://plot.ly/javascript/
  60. Domain coloring
    https://en.wikipedia.org/wi­ki/Domain_coloring
  61. The Gonum Numerical Computing Package
    https://www.gonum.org/pos­t/introtogonum/
  62. Gomacro na GitHubu
    https://github.com/cosmos72/gomacro
  63. gophernotes – Use Go in Jupyter notebooks and nteract
    https://github.com/gopher­data/gophernotes
  64. gonum
    https://github.com/gonum
  65. go-gota/gota – DataFrames and data wrangling in Go (Golang)
    https://porter.io/github.com/go-gota/gota
  66. A repository for plotting and visualizing data
    https://github.com/gonum/plot
  67. Gonum Numerical Packages
    https://www.gonum.org/
  68. Getting started with Go modules
    https://medium.com/@fonse­ka.live/getting-started-with-go-modules-b3dac652066d
  69. Create projects independent of $GOPATH using Go Modules
    https://medium.com/mindorks/create-projects-independent-of-gopath-using-go-modules-802260cdfb51o
  70. Anatomy of Modules in Go
    https://medium.com/rungo/anatomy-of-modules-in-go-c8274d215c16
  71. Modules
    https://github.com/golang/go/wi­ki/Modules
  72. Go Modules Tutorial
    https://tutorialedge.net/golang/go-modules-tutorial/
  73. Module support
    https://golang.org/cmd/go/#hdr-Module_support
  74. Go vs. Python
    https://www.peterbe.com/plog/govspy
  75. PackageManagementTools
    https://github.com/golang/go/wi­ki/PackageManagementTools

Autor článku

Vystudoval VUT FIT a v současné době pracuje na projektech vytvářených v jazycích Python a Go.