Grafika

Gradientní výplně a grafické objekty reprezentující text tvoří důležitou a nenahraditelnou součást mnoha vektorových obrázků. Proto si v dnešním článku ukážeme, jak je možné v souborech typu SVG použít lineární i radiální gradientní výplně a jak se do SVG obrázků vkládají grafické objekty s textem.

V dnešním článku si řekneme, jakým způsobem je možné v souborech typu SVG (Scalable Vector Graphics) specifikovat barvu a styl výplně. Kromě toho si ukážeme změnu stylu obrysové čáry a vytváření značek (symbolů) na koncích úseček. Tyto značky je možné použít například při vytváření šipek a podobných objektů.

V dnešním článku si popíšeme způsob změny vizuálních vlastností cest a základních geometrických tvarů uložených v souborech ve formátu SVG. Také si řekneme, jak lze cesty i základní geometrické tvary seskupovat do uzlů a specifikovat vlastnosti pro všechny objekty, které jsou v těchto uzlech seskupené.

V následujícím článku o Metapostu se seznámíme s datovými typy color a transform a se snadnějšími prostředky datového typu string, umožňujícími zobrazovat písmena, číslice a běžné znaky anglické abecedy. To se nám hodí zejména na popisky výkresů z deskriptivní geometrie a podobné informace.

Dnes bude popsán zápis informací o základních geometrických tvarech (basic shapes) do souborů typu Scalable Vector Graphics (SVG). Základní geometrické tvary jsou alternativou k minule popsaným cestám, kterou je možné použít při tvorbě animací či při požadavku na zachování informací o nástrojích použitých v editoru.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si podrobněji popíšeme způsob zápisu cest ve výkresech uložených ve formátu SVG (Scalable Vector Graphics). Ukážeme si použití kvadratických a kubických Bézierových křivek, úsečkových segmentů i segmentů složených z eliptických oblouků.

V dnešním článku se budeme zabývat dalším známým a k tomu velmi dobře navrženým vektorovým formátem. Jedná se o souborový formát nazvaný Scalable Vector Graphics, neboli SVG, který je založený na značkovacím jazyku XML. Uvidíme, že díky dobře navržené struktuře může být i XML soubor překvapivě malý.

O takzvaném stodolarovém notebooku pro země třetího světa toho již bylo napsáno hodně. Je to vlastně takový malý svět sám pro sebe, ve kterém se ale rodí množství velmi zajímavých nápadů. Mnozí jím pohrdají, ale třeba neprávem. Co může tento přístroj přinést světu velkého IT? Možná že překvapivě mnoho.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech dokončíme popis PostScriptu. Budeme se věnovat pokročilejší práci s rastrovými obrázky - ukážeme si jejich zrcadlení, otáčení, změnu velikosti a mimo jiné také ořezání libovolné části rastrového obrázku pomocí nadefinované cesty.

V tomto dílu našeho seriálu o Metapostu dokončíme rozsáhlý datový typ path. Text bude jako vždy doplněn řadou příkladů a užitečných ukázek. V následném praktickém tutoriálu si také vytvoříme jednoduchý obrázek, použitelný například jako grafická značka do (La)TeXového dokumentu.

PostScript patří mezi takzvané grafické metaformáty, což znamená, že je v něm možné ukládat jak vektorovou, tak i rastrovou grafiku. V předchozích článcích jsme se zaměřili především na popis způsobů práce s vektorovou grafikou, dnes se podíváme na vkládaní bitmapových obrázků do PostScriptových dokumentů.

Nedílnou součástí většiny dnešních implementací Loga je takzvaná želví grafika, která umožňuje dětem i pokročilým uživatelům vytváření zajímavých vektorových obrázků s elementární znalostí programování a geometrie. Dnes si ukážeme základní příkazy, kterými je možné ovládat želvu a vytvářet jednoduché obrazce.

V předchozích článcích o jazyce PostScript jsme si řekli, že se při zápisu programů neobejdeme bez použití zásobníku. Ve skutečnosti se v PostScriptu pracuje celkem s pěti zásobníky, jejichž význam si vysvětlíme. Také si povíme, jak pracovat se slovníky, které jsou v jiných jazycích známé pod názvem asociativní pole či hashmapy.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si řekneme, jakým způsobem je možné do programů vytvářených v PostScriptu vkládat podmínky a smyčky, které zajišťují opakovaný běh určité části programu. Uvidíme, že možnost tvorby programových smyček může vést k radikálnímu snížení velikosti celého souboru a také k tvorbě obrázků a diagramů, které by se ručně (či pomocí vektorového grafického editoru) vytvářely složitým a zdlouhavým způsobem.

Barevný šum, který přirozeně vytvářejí snímače digitálních fotoaparátů, může nepříjemně poznamenat vaši fotografii. V dnešním článku o úpravách digitálních fotografií v editoru Gimp si povíme, jak a kdy šum vzniká a především se naučíme zredukovat škody, které ve snímku může napáchat.