Grafika

V dalším článku si ukážeme, jak načítat data - informace o uloženém obrázku z metaformátu WMF. Při práci v operačním systému MS Windows se o načítání WMF souborů nemusíme starat, protože stačí použít funkci z WinAPI, ovšem na jiných systémech je nutné data ve WMF souborech vhodně analyzovat a zpracovat.

V dnešním článku si popíšeme metaformát WMF a částečně i EMF. Navzdory svému jménu a primárnímu určení se tyto grafické metaformáty rozšířily ze své domovské platformy MS Windows i na další operační systémy, včetně Linuxu. Dokonce i ve formátu EPS lze ukládat obrázky právě ve struktuře shodné s WMF.

V již desátém článku orientovaném na téma SVG si ukážeme použití programových skriptů vytvářených zejména v JavaScriptu na několika praktických příkladech. Zaměříme se především na způsob zpracování událostí, popis atributů objektu event a také o dvou metodách vhodných pro získání referencí na grafické objekty.

V dnešním článku si popíšeme vytváření animací pomocí skriptů (naprogramovaných například v JavaScriptu) a řízení vzhledu dokumentu s využitím DOM. Pomocí těchto technik lze naprogramovat i velmi složité animace, reagovat na akce prováděné uživatelem či dokonce vytvářet celé intranetové aplikace.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si ukážeme, jakým způsobem je možné v grafickém vektorovém formátu SVG (Scalable Vector Graphics) vytvářet složitější animace založené na skládání lineárních transformací a také pohybu objektů po zadaných křivkách.

Animace a s ní související podpora skriptování, například s využitím populárního a rozšířeného JavaScriptu, dělají z grafického formátu SVG velmi flexibilní médium pro tvorbu vektorových animací. Ty se vyznačují poměrně malým objemem dat a vysokou vizuální kvalitou. V tomto ohledu se SVG vyrovná i známému Flashi.

Gradientní výplně a grafické objekty reprezentující text tvoří důležitou a nenahraditelnou součást mnoha vektorových obrázků. Proto si v dnešním článku ukážeme, jak je možné v souborech typu SVG použít lineární i radiální gradientní výplně a jak se do SVG obrázků vkládají grafické objekty s textem.

V dnešním článku si řekneme, jakým způsobem je možné v souborech typu SVG (Scalable Vector Graphics) specifikovat barvu a styl výplně. Kromě toho si ukážeme změnu stylu obrysové čáry a vytváření značek (symbolů) na koncích úseček. Tyto značky je možné použít například při vytváření šipek a podobných objektů.

V dnešním článku si popíšeme způsob změny vizuálních vlastností cest a základních geometrických tvarů uložených v souborech ve formátu SVG. Také si řekneme, jak lze cesty i základní geometrické tvary seskupovat do uzlů a specifikovat vlastnosti pro všechny objekty, které jsou v těchto uzlech seskupené.

V následujícím článku o Metapostu se seznámíme s datovými typy color a transform a se snadnějšími prostředky datového typu string, umožňujícími zobrazovat písmena, číslice a běžné znaky anglické abecedy. To se nám hodí zejména na popisky výkresů z deskriptivní geometrie a podobné informace.

Dnes bude popsán zápis informací o základních geometrických tvarech (basic shapes) do souborů typu Scalable Vector Graphics (SVG). Základní geometrické tvary jsou alternativou k minule popsaným cestám, kterou je možné použít při tvorbě animací či při požadavku na zachování informací o nástrojích použitých v editoru.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si podrobněji popíšeme způsob zápisu cest ve výkresech uložených ve formátu SVG (Scalable Vector Graphics). Ukážeme si použití kvadratických a kubických Bézierových křivek, úsečkových segmentů i segmentů složených z eliptických oblouků.