Grafika

V dnešním článku si ukážeme, jakým způsobem je možné vyčíst základní informace ze souborů typu JFIF/JPEG. Způsob načítání informací bude ukázán na dvou demonstračních aplikacích napsaných v programovacím jazyku C. První aplikace slouží k výpisu všech značek, druhá aplikace již dokáže načíst a vypsat údaje z hlavičky obrázku a tabulek.

V dnešním článku si ukážeme, jakým způsobem je možné tvořit zajímavě vypadající animace čtyřrozměrných fraktálů ve známém raytraceru POV-Ray. Zaměříme se zejména na tvorbu animací vznikajících změnou iterační konstanty c, posunem ořezávacího trojrozměrného podprostoru a průběžnou změnou tohoto podprostoru.

V dnešním článku si ukážeme, jak vypadá vnitřní struktura souborů typu JFIF (JPEG Format Interchange File), které se většinou označují pouze jako soubory typu JPEG. Řekneme si, jakým způsobem je strukturovaná hlavička souborů JFIF/JPEG a jaké nejdůležitější značky (markers) se mohou v souborech tohoto typu vyskytovat.

V dnešním článku o fraktálech si řekneme, jakými metodami je možné vykreslit čtyřrozměrné Mandelbrotovy a Juliovy množiny. Posléze si ukážeme vytváření těchto fraktálů ve známém raytraceru POV-Ray, včetně tvorby zajímavě vypadajících animací vznikajících využitím čtvrtého (nevykreslovaného) rozměru jako času.

V dnešní části seriálu, ve kterém se věnujeme popisu populárních souborových formátů, si ukážeme, jakým způsobem jsou v souborech typu JFIF/JPEG zakódovány kvantované DCT složky. Zaměříme se především na Huffmanovo kódování, protože druhý typ kódování (aritmetické) není ve většině aplikací ani obrázků JPEG použit.

V dnešním pokračování seriálu si ukážeme, jakým způsobem vypočítat Mandelbrotovy a Juliovy množiny ležící ve čtyřrozměrném prostoru. Výpočty ve 4D prostoru budeme provádět buď pomocí minule vysvětlených kvaternionů nebo hyperkomplexních čísel. Dále si řekneme, jaké volně dostupné aplikace lze použít pro vykreslování čtyřrozměrných fraktálů.

Výrobci grafických karet jsou obecně známí svou neoblomností v otázce technické dokumentace ke svým výrobkům. Kdo chce akcelerovanou grafiku, musí používat proprietární ovladače. Joseph Black hodlá tento stav změnit. Co nabízí jeho otevřená grafická karta? Co obsahuje? Jak je výkonná? Kde ji seženete?

Dnešní část seriálu pojednává o tom, jakým způsobem se zpracovávají číselné koeficienty po jejich diskrétní kosinové transformaci (DCT) z časové/prostorové oblasti do oblasti frekvenční. Jedná se o funkční blok, ve kterém se provádí takzvaná kvantizace DCT koeficientů a jejich následná linearizace do proudu bytů.

V dnešním článku si uvedeme základní informace o tvorbě fraktálů ve čtyřrozměrném (4D) prostoru. Vysvětlíme si zejména význam hyperkomplexních čísel a kvaternionů. Ty hrají v počítačové grafice poměrně význačnou roli při vykreslování fraktálních útvarů a při zápisech lineárních transformací.

V dnešním článku ze série věnované popisu známých a v praxi často používaných grafických formátů si prakticky ukážeme způsob výpočtu diskrétní kosinové transformace (DCT), který se provádí při komprimaci obrazových dat podle specifikace JPEG, ale i mnoha dalších formátů, včetně MPEG 1-4.

V dnešním článku dokončíme povídání o zajímavém a užitečném programu Lparser. Na pětici příkladů si ukážeme další způsoby tvorby animací přírodních i umělých objektů včetně průběžné změny úhlu natočení želvy při vytváření 3D modelu, změny celkového počtu iterací (přepisů axiomu) a kombinaci všech dříve popisovaných metod.

V dnešním článku si ukážeme, jakým způsobem je možné prakticky provést transformaci barev z barvového prostoru RGB do YCbCr, který je interně používán při komprimaci pomocí standardu JPEG. Také si podrobněji popíšeme způsob podvzorkování barvonosných složek v barvovém prostoru YCbCr a vliv tohoto podvzorkování na vizuální kvalitu výsledného obrázku.

V dnešním článku si ukážeme pokročilejší způsoby modifikace vytvářených objektů. Bude se jednat o aplikaci gravitace, kterou je vhodné použít zejména na modely přírodních struktur (stromů, keřů, květin), a mutace, které mění zapisovaná pravidla a vnáší tak do L-systémů jistý prvek náhodnosti. Nakonec si ukážeme slibovanou tvorbu animací.

V dnešním článku se budeme zabývat vysvětlením posloupnosti operací, které jsou prováděny s obrazovými daty při ztrátové kompresi JPEG. Jedná se o funkční bloky provádějící transformaci barev, podvzorkování barvonosných složek, diskrétní kosinovou transformaci, kvantování DCT koeficientů a konečně zakódování kvantovaných koeficientů.

Dnešní část seriálu o fraktálech je věnována popisu tvorby trojrozměrných modelů přírodních těles pomocí L-systémů zpracovávaných programem Lparser. Ukážeme si tvorbu jak velmi jednoduchých trojrozměrných modelů (například binárních stromů), tak i složitých modelů reálných přírodních objektů.

V dnešní části seriálu věnovaného známým grafickým formátům se již začneme zabývat další velmi populární a často využívanou skupinou rastrových grafických formátů. Jedná se o formáty využívající ztrátovou komprimaci, mezi něž patří zejména známý formát JPEG (JFIF) a jeho následníci (JPEG 2000, LDF, LWF apod).

V dnešní části seriálu pojednávajícího o fraktálech používaných nejenom v počítačové grafice se budeme zabývat použitím programu Lparser při tvorbě modelů zadaných pomocí přepisovacích gramatik. Ukážeme si způsob vykreslování takzvaných "větví" a "listů", použití rekurze, zásobníku a dalších prostředků, které Lparser nabízí.