Grafika

V dnešním článku se budeme zabývat vektorovým formátem nazvaným HPGL, neboli Hewlett-Packard Graphics Language. Tento formát byl v minulosti určen především pro ovládání perových plotterů, dnes se však stal velmi jednoduchým formátem, který je možné použít při předávání dat mezi různými graficky orientovanými aplikacemi.

Balík SeaMonkey hledal své logo poměrně dlouho a nakonec autoři vyhlásili soutěž, do které se mohl se svým nápadem přihlásit kdokoliv. Logo zřejmě znáte, ale málokdo už ví, že autorem vítězného návrhu je Čech. Jak svůj nápad realizoval? Co je vlastně na zmíněném obrázku? Jak vypadala cena za nejlepší návrh?

V dnešním článku bude ukázán způsob vytváření takzvaných rozšířených Markus-Ljapunovových fraktálů, u kterých je možné aplikovat více funkcí růstu. Také si na příkladu předvedeme, jak je možné použít základní i rozšířené Markus-Ljapunovovy fraktály pro tvorbu trojrozměrných modelů terénu pomocí výškových polí.

V dalším článku ze série o systému Metapost probereme typ numeric, do něhož je prostě uloženo číslo. Poté se také seznámíme s vestavěnými aritmetickými funkcemi a všemi podporovanými délkovými jednotkami. Na závěr nás čeká alespoň malá ukázka práce s grafikou.

V předchozích článcích jsme si popsali nejpopulárnější rastrové formáty, včetně "internetových" formátů GIF, PNG a JPEG/JFIF. Dnešní díl bude pojednávat o další velké skupině grafických formátů, které se nazývají vektorové formáty. Jedná se o soubory, ve kterých je grafická informace popsána pomocí geometrických objektů.

Dnes si ukážeme tvorbu Markus-Ljapunovových fraktálů, pomocí kterých je možné vytvářet zajímavé obrázky použitelné například jako textury či výšková pole. Algoritmus pro výpočet těchto fraktálů je možné různě modifikovat; my si na příkladech ukážeme dvě rozdílné verze, na které později navážeme dalším rozšířením.

V dnešním článku dokončíme část věnovanou rastrovým, tj. bitmapovým či pixmapovým grafickým formátům. Popíšeme si strukturu jednoduchých rastrových souborů typu WBMP (Wireless Bitmap), který je používán především na mobilních zařízeních, a také formátu IMG (Image) firmy Alias Research.

V dnešním článku o Metapostu probereme především soubory. Budou to zdrojové texty programů, ale také možnosti čtení dat z disku a ukládání na disk. Přidáme nejjednodušší datový typ boolean a rovněž nekomplikovaný typ pen. Popíšeme si také systémovou proměnnou prologues.

Dnešním pokračováním seriálu, ve kterém si popisujeme fraktály používané (převážně) v počítačové grafice, dokončíme popis programu Quat šířeného pod licencí GNU GPL, který je určen pro tvorbu obrázků čtyřrozměrných fraktálů počítaných s využitím kvaternionové algebry.

V dnešním článku si ukážeme interní strukturu obrazového formátu ICO, ve kterém jsou ukládány ikony primárně používané především v operačních systémech Microsoft Windows. V posledních několika letech se však tento formát rozšířil i na webu ve formě ikon umístěných u bookmarků a titulkových lišt oken (takzvané favicon).

Dnešním pokračováním seriálu o fraktálech se již blížíme k dokončení poměrně rozsáhlé části věnované čtyřrozměrným fraktálům vytvářeným pomocí hyperkomplexní a kvaternionové algebry. Řekneme si, jakým způsobem se používá aplikace Quat, pomocí které se tyto fraktály dají vytvářet a interaktivně editovat.

Metapost představuje program umožňující definovat vektorovou grafiku, která je posléze zobrazena buď jako postscriptový nebo pdf soubor. Vstupem do něj je textový soubor pořízený v jakémkoli editoru umožňujícím uložit "holý" text. K vytváření této grafiky tedy nepotřebujeme žádná interface s výjimkou klávesnice.

Dnes dokončíme část věnovanou známému grafickému formátu JFIF/JPEG. Řekneme si základní informace o progresivním režimu kódování a dekódování obrázku typu JPEG a také o tom, jakým způsobem mohou být do formátu JFIF/JPEG zahrnuty informace uložené podle EXIF. Řeč bude i o kompromitujících informacích, které se mohou v EXIF objevit.

V dnešním článku si ukážeme, jakým způsobem je možné vytvářet animace původně čtyřrozměrných Juliových množin za použití hyperkomplexní algebry. Uvidíme, že díky odlišné algebře použité pro výpočet budou mít výsledné animace zcela jiný charakter než animace využívající kvaternionovou algebru.

V dnešním článku si ukážeme, jakým způsobem je možné vyčíst základní informace ze souborů typu JFIF/JPEG. Způsob načítání informací bude ukázán na dvou demonstračních aplikacích napsaných v programovacím jazyku C. První aplikace slouží k výpisu všech značek, druhá aplikace již dokáže načíst a vypsat údaje z hlavičky obrázku a tabulek.

V dnešním článku si ukážeme, jakým způsobem je možné tvořit zajímavě vypadající animace čtyřrozměrných fraktálů ve známém raytraceru POV-Ray. Zaměříme se zejména na tvorbu animací vznikajících změnou iterační konstanty c, posunem ořezávacího trojrozměrného podprostoru a průběžnou změnou tohoto podprostoru.

V dnešním článku si ukážeme, jak vypadá vnitřní struktura souborů typu JFIF (JPEG Format Interchange File), které se většinou označují pouze jako soubory typu JPEG. Řekneme si, jakým způsobem je strukturovaná hlavička souborů JFIF/JPEG a jaké nejdůležitější značky (markers) se mohou v souborech tohoto typu vyskytovat.

V dnešním článku o fraktálech si řekneme, jakými metodami je možné vykreslit čtyřrozměrné Mandelbrotovy a Juliovy množiny. Posléze si ukážeme vytváření těchto fraktálů ve známém raytraceru POV-Ray, včetně tvorby zajímavě vypadajících animací vznikajících využitím čtvrtého (nevykreslovaného) rozměru jako času.