Grafika

V dnešním článku se budeme zabývat dalším známým a k tomu velmi dobře navrženým vektorovým formátem. Jedná se o souborový formát nazvaný Scalable Vector Graphics, neboli SVG, který je založený na značkovacím jazyku XML. Uvidíme, že díky dobře navržené struktuře může být i XML soubor překvapivě malý.

O takzvaném stodolarovém notebooku pro země třetího světa toho již bylo napsáno hodně. Je to vlastně takový malý svět sám pro sebe, ve kterém se ale rodí množství velmi zajímavých nápadů. Mnozí jím pohrdají, ale třeba neprávem. Co může tento přístroj přinést světu velkého IT? Možná že překvapivě mnoho.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech dokončíme popis PostScriptu. Budeme se věnovat pokročilejší práci s rastrovými obrázky - ukážeme si jejich zrcadlení, otáčení, změnu velikosti a mimo jiné také ořezání libovolné části rastrového obrázku pomocí nadefinované cesty.

V tomto dílu našeho seriálu o Metapostu dokončíme rozsáhlý datový typ path. Text bude jako vždy doplněn řadou příkladů a užitečných ukázek. V následném praktickém tutoriálu si také vytvoříme jednoduchý obrázek, použitelný například jako grafická značka do (La)TeXového dokumentu.

PostScript patří mezi takzvané grafické metaformáty, což znamená, že je v něm možné ukládat jak vektorovou, tak i rastrovou grafiku. V předchozích článcích jsme se zaměřili především na popis způsobů práce s vektorovou grafikou, dnes se podíváme na vkládaní bitmapových obrázků do PostScriptových dokumentů.

Nedílnou součástí většiny dnešních implementací Loga je takzvaná želví grafika, která umožňuje dětem i pokročilým uživatelům vytváření zajímavých vektorových obrázků s elementární znalostí programování a geometrie. Dnes si ukážeme základní příkazy, kterými je možné ovládat želvu a vytvářet jednoduché obrazce.

V předchozích článcích o jazyce PostScript jsme si řekli, že se při zápisu programů neobejdeme bez použití zásobníku. Ve skutečnosti se v PostScriptu pracuje celkem s pěti zásobníky, jejichž význam si vysvětlíme. Také si povíme, jak pracovat se slovníky, které jsou v jiných jazycích známé pod názvem asociativní pole či hashmapy.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si řekneme, jakým způsobem je možné do programů vytvářených v PostScriptu vkládat podmínky a smyčky, které zajišťují opakovaný běh určité části programu. Uvidíme, že možnost tvorby programových smyček může vést k radikálnímu snížení velikosti celého souboru a také k tvorbě obrázků a diagramů, které by se ručně (či pomocí vektorového grafického editoru) vytvářely složitým a zdlouhavým způsobem.

Barevný šum, který přirozeně vytvářejí snímače digitálních fotoaparátů, může nepříjemně poznamenat vaši fotografii. V dnešním článku o úpravách digitálních fotografií v editoru Gimp si povíme, jak a kdy šum vzniká a především se naučíme zredukovat škody, které ve snímku může napáchat.

Minule jsme si uvedli základní informace o tom, jakým způsobem je možné v PostScriptu zapisovat jednoduché programy. Dnes si ukážeme způsob definice nových příkazů pomocí operátoru "def", který je použit jak pro vytváření nových procedur/funkcí, tak i pro zkrácení délky výsledného souboru.

V závěrečné části seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice je uveden stručný obsah dílů 41 až 82. Kromě toho si ukážeme poslední sérii více než šedesáti v tomto seriálu doposud nepublikovaných obrázků s fraktály. Většina obrázků byla vytvořena, podobně jako v případě obrázků uvedených v minulé části, v programech FractInt a XaoS.

PostScript se od všech dříve popisovaných formátů liší především v tom, že je v něm možné psát jednoduché i poměrně složité a rozsáhlé programy (například každé písmeno je v PostScriptovém fontu popsáno jednou procedurou). V dnešním článku si proto zevrubně programovací jazyk PostScriptu popíšeme.

V předposlední části seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice je uveden stručný obsah prvních čtyřiceti dílů. Kromě toho si ukážeme další sérii více než čtyřiceti v tomto seriálu doposud nepublikovaných obrázků s fraktály. Většina obrázků byla vytvořena v programech FractInt a XaoS.

V dnešním článku o základních úpravách fotografií v programu Gimp se podíváme na problém, který velmi často vzniká při fotografování architektury. Tomuto jevu se obecně říká sbíhání linií a vede k nepříjemné deformaci fotografovaných budov. My si ukážeme, jak se tomu vyhnout nebo jak výsledek opravit v Gimpu.

Tentokrát bude popsán význam souřadnicových systémů v PostScriptu, včetně transformační matice, ukážeme si, jak je možné pomocí změny matice tisknout písmo či jiné objekty, a to v různém směru či zvětšení. Také si předvedeme způsob vyplňování cest, včetně změny způsobu výplně.

V následující části seriálu o fraktálech je uveden soupis literatury, ze které je možné čerpat další informace o fraktálech, chaosu, optimalizaci výpočtů, animaci fraktálů atd. Také jsou zde vypsány adresy zajímavých WWW stránek věnovaných fraktálům.

V této části se budeme zabývat především cestami, které představují křivky prokládající body. Ukážeme si, jak je konstruovat a jak ovlivnit jejich průběh. Existuje velká škála prostředků, kterými můžeme průběhy křivek ovlivnit. Metapost už se postará o to, aby výsledek vypadal hezky.

Dnes si ukážeme, jakým způsobem je možné měnit styly vykreslovaných cest, tj. tloušťku a barvu čar i způsob napojení sousedních čar na sebe, včetně různých stylů ukončení cest. Také si přiblížíme problematiku PostScriptových fontů a vykreslování písma.