Grafika

V dnešním článku o základních úpravách fotografií v programu Gimp se podíváme na problém, který velmi často vzniká při fotografování architektury. Tomuto jevu se obecně říká sbíhání linií a vede k nepříjemné deformaci fotografovaných budov. My si ukážeme, jak se tomu vyhnout nebo jak výsledek opravit v Gimpu.

Tentokrát bude popsán význam souřadnicových systémů v PostScriptu, včetně transformační matice, ukážeme si, jak je možné pomocí změny matice tisknout písmo či jiné objekty, a to v různém směru či zvětšení. Také si předvedeme způsob vyplňování cest, včetně změny způsobu výplně.

V následující části seriálu o fraktálech je uveden soupis literatury, ze které je možné čerpat další informace o fraktálech, chaosu, optimalizaci výpočtů, animaci fraktálů atd. Také jsou zde vypsány adresy zajímavých WWW stránek věnovaných fraktálům.

V této části se budeme zabývat především cestami, které představují křivky prokládající body. Ukážeme si, jak je konstruovat a jak ovlivnit jejich průběh. Existuje velká škála prostředků, kterými můžeme průběhy křivek ovlivnit. Metapost už se postará o to, aby výsledek vypadal hezky.

Dnes si ukážeme, jakým způsobem je možné měnit styly vykreslovaných cest, tj. tloušťku a barvu čar i způsob napojení sousedních čar na sebe, včetně různých stylů ukončení cest. Také si přiblížíme problematiku PostScriptových fontů a vykreslování písma.

V další části seriálu o fraktálech si uvedeme některé oblasti mimo počítačovou grafiku, ve kterých můžeme nalézt objekty s fraktální strukturou. Uvidíme, že se s fraktály můžeme setkat nejenom v přírodě, ale i při studiu fyzikálních jevů, návrhu a optimalizaci parametrů antén, biologii, šifrování či komprimaci obrazu.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si řekneme, jak je možné vykreslovat v PostScriptu křivky. Vysvětlíme si význam Bézierových kvadratických a kubických křivek, které jsou použity mimo jiné i v definicích znaků PostScriptových a TrueType fontů.

Dnes dokončíme "škatulkování" všech dříve popsaných typů fraktálních objektů. Popíšeme si stochastické fraktály (zejména fraktály vzniklé simulací difúze a plasmy), dále dvourozměrné i trojrozměrné L-systémy a Markus-Ljapunovovy fraktály. Nakonec si připomeneme význam Perlinovy šumové funkce.

U bílé barvy ještě na chvíli zůstaneme. V minulém díle seriálu jsme se učili kalibrovat barvy ručně. Dnes si ukážeme jinou metodu, která umožňuje vyvažovat barvy na fotografii automaticky. V podstatě jen Gimpu řekneme, která barva by měla být bílá, a on se už o změnu postará sám.

V předchozím článku jsme si uvedli základní informace o grafickém metaformátu PostScript. Dnes si ukážeme, jak je možné v PostScriptu vykreslovat jednoduché vektorové obrázky. Uvidíme, že se i přes rozsáhlost jazyka nejedná o nic složitého. Výsledné soubory je možné si prohlédnout přímo na obrazovce počítače či vytisknout.

Velmi častým problémem fotografií pořizovaných v umělém osvětlení je nepřirozený posun všech barev. Celá barevnost snímku je tak narušena barvou osvětlení a výsledek nevypadá dobře. Pokud jsme správnou korekci nenastavili už při pořizování fotografie, stále máme možnost s tím něco udělat.

Dnes začneme s popisem známého a velmi úspěšného metaformátu nazvaného PostScript. Ten ve své podstatě není pouhý vektorový a bitmapový formát, ale plnohodnotný programovací jazyk, což nebývalým způsobem rozšiřuje jeho schopnosti nad rámec běžných souborových formátů.

Dnes budeme pokračovat v přehledu dříve popsaných typů fraktálů. Popíšeme si dynamické systémy generované v hyperkomplexním prostoru za použití kvaternionové či hyperkomplexní algebry, systémy iterovaných funkcí (IFS a L-IFS) a fraktály generované algoritmem Fractal Flames.

V dnešním článku bude popsán další vektorový souborový formát používaný především v programech typu CAD. Jedná se o velmi jednoduchý a přitom snadno zpracovatelný formát nazvaný SLD (Slide), který - podobně jako dříve popsané formáty DXF a DXB - navrhla firma AutoDesk pro svůj světoznámý produkt AutoCAD.

V dnešním článku bude uveden přehled typů fraktálů, které jsme si již popsali. Celkový počet popsaných typů je poměrně velký, takže celý přehled je rozdělen do dvou částí. Dnes budou popsány dynamické systémy vykreslované v ploše či trojrozměrném prostoru a dynamické systémy, jejichž mapy jsou vykreslovány v komplexní rovině.

Dnes si popíšeme binární variantu již popsaného vektorového formátu DXF. Zjednodušená binární varianta DXF se označuje zkratkou DXB, neboli Drawing Binary Interchange File Format, její modernější verze pak jako Binary DXF. Tento souborový formát je používán zejména z důvodu rychlejšího načítání a menšího objemu výsledného souboru.

Efekt červených očí je poměrně nepříjemný a často dokáže pokazit dojem z jinak povedené fotografie. Začínající fotografové mají z tohoto častého problému těžkou hlavu a netuší, co si s ním počít. Vysvětlíme si, jak tento efekt vzniká a jak se jej s pomocí Gimpu nejjednodušeji dodatečně zbavit.

V dnešním článku dokončíme popis naprogramování fraktálů pomocí krátkých aplikací napsaných v assembleru. Ukážeme si jednoduchý program pro vykreslení Juliovy množiny a také programy pro vytváření animací těchto množin. Dále si řekneme, ve kterých demech a intrech jsou fraktály použity a některá z těchto dem a inter si přiblížíme.

Dnes se budeme věnovat populárním a často používaným grafickým formátům a dokončíme popis známého vektorového formátu DXF. Na praktickém příkladě si ukážeme způsob načtení a interaktivního zobrazení trojrozměrných modelů uložených v tomto formátu.

Hloubka ostrosti je jedním ze základních prvků, které ovlivňují výsledný dojem z fotografie. Bohužel valná většina digitálních fotoaparátů má právě s hloubkou ostrosti potíže, protože ostří až příliš dobře. S pomocí Gimpu jsme ovšem schopni fotografii doupravit tak, že dosáhneme kýženého výsledku.

V dnešním díle seriálu si ukážeme způsob vykreslování Mandelbrotovy množiny pomocí krátkých programů napsaných v assembleru. Také si řekneme základní informace o optimalizaci assemblerovských programů, jak z hlediska rychlosti, tak i velikosti výsledného kódu.

Tímto článkem začínáme novou sérii, která se bude zabývat základními úpravami fotografií v programu Gimp. Je určena všem, kteří by rádi dotáhli své fotografie do konce. V dnešním článku se budeme zabývat úpravou expozice u snímků, na kterých jsme zachytili málo či příliš mnoho světla.

V dnešním článku si na praktickém příkladu ukážeme, jak je možné načítat a zobrazovat 2D výkresy (resp. jejich části), které jsou uloženy ve vektorovém formátu DXF. Výsledkem naší snahy bude jednoduchý prohlížeč DXF souborů využívající pro vykreslování všech grafických entit multiplatformní knihovnu OpenGL.

V dnešním článku se budeme opět věnovat e-mailovým signaturám, ve kterých jsou zapsány krátké programy sloužící pro generování fraktálních obrazců. Zaměříme se na signatury napsané v Perlu, Pythonu, LISPu, Basicu a nakonec i jeden zajímavý program, který je napsaný pomocí maker známého textového editoru Vim.