Grafika

Minule jsme si uvedli základní informace o tom, jakým způsobem je možné v PostScriptu zapisovat jednoduché programy. Dnes si ukážeme způsob definice nových příkazů pomocí operátoru "def", který je použit jak pro vytváření nových procedur/funkcí, tak i pro zkrácení délky výsledného souboru.

V závěrečné části seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice je uveden stručný obsah dílů 41 až 82. Kromě toho si ukážeme poslední sérii více než šedesáti v tomto seriálu doposud nepublikovaných obrázků s fraktály. Většina obrázků byla vytvořena, podobně jako v případě obrázků uvedených v minulé části, v programech FractInt a XaoS.

PostScript se od všech dříve popisovaných formátů liší především v tom, že je v něm možné psát jednoduché i poměrně složité a rozsáhlé programy (například každé písmeno je v PostScriptovém fontu popsáno jednou procedurou). V dnešním článku si proto zevrubně programovací jazyk PostScriptu popíšeme.

V předposlední části seriálu o fraktálech používaných v počítačové grafice je uveden stručný obsah prvních čtyřiceti dílů. Kromě toho si ukážeme další sérii více než čtyřiceti v tomto seriálu doposud nepublikovaných obrázků s fraktály. Většina obrázků byla vytvořena v programech FractInt a XaoS.

V dnešním článku o základních úpravách fotografií v programu Gimp se podíváme na problém, který velmi často vzniká při fotografování architektury. Tomuto jevu se obecně říká sbíhání linií a vede k nepříjemné deformaci fotografovaných budov. My si ukážeme, jak se tomu vyhnout nebo jak výsledek opravit v Gimpu.

Tentokrát bude popsán význam souřadnicových systémů v PostScriptu, včetně transformační matice, ukážeme si, jak je možné pomocí změny matice tisknout písmo či jiné objekty, a to v různém směru či zvětšení. Také si předvedeme způsob vyplňování cest, včetně změny způsobu výplně.

V následující části seriálu o fraktálech je uveden soupis literatury, ze které je možné čerpat další informace o fraktálech, chaosu, optimalizaci výpočtů, animaci fraktálů atd. Také jsou zde vypsány adresy zajímavých WWW stránek věnovaných fraktálům.

V této části se budeme zabývat především cestami, které představují křivky prokládající body. Ukážeme si, jak je konstruovat a jak ovlivnit jejich průběh. Existuje velká škála prostředků, kterými můžeme průběhy křivek ovlivnit. Metapost už se postará o to, aby výsledek vypadal hezky.

Dnes si ukážeme, jakým způsobem je možné měnit styly vykreslovaných cest, tj. tloušťku a barvu čar i způsob napojení sousedních čar na sebe, včetně různých stylů ukončení cest. Také si přiblížíme problematiku PostScriptových fontů a vykreslování písma.

V další části seriálu o fraktálech si uvedeme některé oblasti mimo počítačovou grafiku, ve kterých můžeme nalézt objekty s fraktální strukturou. Uvidíme, že se s fraktály můžeme setkat nejenom v přírodě, ale i při studiu fyzikálních jevů, návrhu a optimalizaci parametrů antén, biologii, šifrování či komprimaci obrazu.

V dnešní části seriálu o grafických formátech a metaformátech si řekneme, jak je možné vykreslovat v PostScriptu křivky. Vysvětlíme si význam Bézierových kvadratických a kubických křivek, které jsou použity mimo jiné i v definicích znaků PostScriptových a TrueType fontů.

Dnes dokončíme "škatulkování" všech dříve popsaných typů fraktálních objektů. Popíšeme si stochastické fraktály (zejména fraktály vzniklé simulací difúze a plasmy), dále dvourozměrné i trojrozměrné L-systémy a Markus-Ljapunovovy fraktály. Nakonec si připomeneme význam Perlinovy šumové funkce.

U bílé barvy ještě na chvíli zůstaneme. V minulém díle seriálu jsme se učili kalibrovat barvy ručně. Dnes si ukážeme jinou metodu, která umožňuje vyvažovat barvy na fotografii automaticky. V podstatě jen Gimpu řekneme, která barva by měla být bílá, a on se už o změnu postará sám.

V předchozím článku jsme si uvedli základní informace o grafickém metaformátu PostScript. Dnes si ukážeme, jak je možné v PostScriptu vykreslovat jednoduché vektorové obrázky. Uvidíme, že se i přes rozsáhlost jazyka nejedná o nic složitého. Výsledné soubory je možné si prohlédnout přímo na obrazovce počítače či vytisknout.

Velmi častým problémem fotografií pořizovaných v umělém osvětlení je nepřirozený posun všech barev. Celá barevnost snímku je tak narušena barvou osvětlení a výsledek nevypadá dobře. Pokud jsme správnou korekci nenastavili už při pořizování fotografie, stále máme možnost s tím něco udělat.

Dnes začneme s popisem známého a velmi úspěšného metaformátu nazvaného PostScript. Ten ve své podstatě není pouhý vektorový a bitmapový formát, ale plnohodnotný programovací jazyk, což nebývalým způsobem rozšiřuje jeho schopnosti nad rámec běžných souborových formátů.

Dnes budeme pokračovat v přehledu dříve popsaných typů fraktálů. Popíšeme si dynamické systémy generované v hyperkomplexním prostoru za použití kvaternionové či hyperkomplexní algebry, systémy iterovaných funkcí (IFS a L-IFS) a fraktály generované algoritmem Fractal Flames.

V dnešním článku bude popsán další vektorový souborový formát používaný především v programech typu CAD. Jedná se o velmi jednoduchý a přitom snadno zpracovatelný formát nazvaný SLD (Slide), který - podobně jako dříve popsané formáty DXF a DXB - navrhla firma AutoDesk pro svůj světoznámý produkt AutoCAD.

V dnešním článku bude uveden přehled typů fraktálů, které jsme si již popsali. Celkový počet popsaných typů je poměrně velký, takže celý přehled je rozdělen do dvou částí. Dnes budou popsány dynamické systémy vykreslované v ploše či trojrozměrném prostoru a dynamické systémy, jejichž mapy jsou vykreslovány v komplexní rovině.

Dnes si popíšeme binární variantu již popsaného vektorového formátu DXF. Zjednodušená binární varianta DXF se označuje zkratkou DXB, neboli Drawing Binary Interchange File Format, její modernější verze pak jako Binary DXF. Tento souborový formát je používán zejména z důvodu rychlejšího načítání a menšího objemu výsledného souboru.